Narušená důvěra ve vztahu

Jednou z nejdůležitějších hodnot na kterých je partnerský vztah postaven je vzájemná důvěra. Pokud ji jeden z partnerů zklame, naruší se tím samozřejmě celý vztah. Dá s tím pak ještě něco dělat?

Může fungovat dále vztah, kde je narušená důvěra?

Někdy je narušení důvěry tak závažné, že se vztah zachránit nedá. Partner, který ztratil důvěru v druhého již není schopen dál ve vztahu setrvat. Může to být třeba z takového důvodu, že narušení důvěry zároveň popřelo hodnoty a zásady, které jeden z partnerů vyznává. Pak se přes takové narušení důvěry nemůže a ani nechce přenést.

Nebo jde o tak vážné porušení důvěry, kdy není nač čekat, protože setrvání ve vztahu by ohrožovalo psychicky, fyzicky či materiálně druhého partnera nebo celou rodinu (domácí násilí, zadlužování, závislosti na návykových látkách). Takový postoj a rozhodnutí partnera musí pak ten, který narušil důvěru ve vztahu respektovat. Může samozřejmě navrhnout určitá řešení a postupy, jak by se ve vztahu dala znovu obnovit důvěra, ale pokud je druhý přesvědčen, že ve vztahu setrvat nechce, nelze nic dělat.

Má smysl zachraňovat vztah, kde je narušená důvěra?

Určitě je vhodné nechat rozhodnutí zda ve vztahu pokračovat či jej ukončit tzv. uzrát a neřešit tedy tuto otázku narušené důvěry ve vztahu s horkou hlavou. Je vhodné si dát třeba i několik týdnů čas ke konečnému rozhodnutí tak, aby pohled obou partnerů na to, co se stalo byl reálnější a míň jej zatěžovaly negativní emoce.

Je vhodnější zde zapojit více rozum. Pokud je situace mezi partnery vyhrocená a neúnosná může být někdy prospěšné si od sebe na nějaký čas odpočinou. To právě proto, aby se oba partneři uklidnili a nedocházelo ke zbytečným střetům a vyostřování situace. Odluka samozřejmě nic nevyřeší, může být jen možností, jak zklidnit rozvášněné emoce a nenadělat na vztahu ještě větší škody.

Jak napravit vztah, kde je narušená důvěra?

Pokud jsou oba partneři přesvědčeni, že chtějí i přes narušenou důvěru ve vztahu pokračovat, může se zdát, že jim nic nestojí v cestě. Zklamaný partner se ovšem i přes veškerou snahu často nedokáže přes narušení důvěry ve vztahu přenést. Má pocit, že vztah nahlodává to, co ho tak zranilo. Mnohdy si ovšem neuvědomuje, že nyní je to více on, kdo svým chováním vztah ničí.

Často totiž ten z partnerů, který se cítí zklamán, je pak stále nespokojený, vyvolává konflikty. Chce záruky, že jeho důvěra již nebude znovu narušena. Protože ovšem takové záruky nemůže nikdo poskytnout, vztah často končí právě pro neschopnost zrazeného partnera přijmout nejistotu, která bohužel vztah vždy provází. Zklamaný partner může začít být více úzkostlivý, může se začít chovat více závisle na partnerovi.

To vede mnohdy k tomu, že začne být více podezřívavý, žárlivý, začne druhého více kontrolovat. Přitom takový původně třeba vůbec nebyl, ale zklamání v něm otevřelo určitý strach. Zdá se, že jeho jednání je logické, protože nechce, aby se situace s narušenou důvěrou a zklamáním opakovala. Proto dělá určitá opatření. Jenže právě toto chování může vést nakonec ke krachu vztahu. Bohužel je často takový člověk ve svém jednání ještě podporován okolím a rodinou.

Zklamaný partner si myslí, že provedenými „opatřeními“ eliminuje možnost, že bude ve vztahu znovu narušena důvěra a že bude opět zraněn. Bohužel tímto jednáním bude pouze ničit dále vztah, kde byla narušená důvěra. Pokud chce zklamaný partner obnovit narušenou důvěru, musí se v první řadě rozhodnout, že se druhému začne učit věřit. Není pak nutno se znepokojovat tím, že to nejde rychle a snadno. Je normální, že jej opět přepadnou občas pochybnosti.

Je možné, že se mu v hlavě budou honit myšlenky, bude podezírat, bude mít různé konspirační představy o tom, co partner zase udělá. Tyto frustrace ovšem musí chtít primárně zpracovat zklamaný partner. Nejhorší variantou, která vztah jistě naruší je stále obviňování partnera a postavení sebe do role mučedníka. Je dobré si samozřejmě s partnerem o tom, jak se zklamaný partner cítí promluvit, nejlépe v rámci pravidel „já stylu“. Domluvte si, že dvakrát týdně si na 20 min sednete a zraněný vypustí páru. Mimo tyto sedánky se to dělat nesmí.

„Já styl“ je o tom, že partner mluví tak, jak se cítí a co jej trápí, a to bez obviňování druhého. Vysílač tedy neříká, co druhý (ne)udělal nebo jaký  jen/není. Jde o popsání vlastních emocí, prožitků. „Jak se mi v té situaci žije“. V žádném případě nesmí jít o útok na přijímač informace.

Může jej také požádat, aby v určitých situacích pomohl tak, aby se ten, kdo je zklamaný cítil lépe a to nejlépe konkrétními prosbami. To si dohodněte předem. Nesmí jít o nahodilé požadavky kdykoliv a kdekoliv. Pokud chce i partner, který narušil důvěru na vztahu pracovat, může se obnovení důvěry ve vztahu zdařit. Je však dobré, aby si byli vědomi úskalí, které je mohou potkat. Pokud se ovšem partnerům obnovit důvěru ve vztahu nedaří a chtějí vztah zachránit, je pak vhodné požádat o pomoc psychologa či partnerského poradce.

V případě, že váš vztah ohrožuje narušená důvěra, a vy si přejete vztah zachránit, ale nevíte si rady, ovládají vás třeba emoce, které nedokážete rozklíčovat nebo s nimi následně pracovat, neváhejte oslovit partnerského poradce v sekci Konzultace.

Autor: Svatava Kaletová, studentka kurzu partnerských vztahů

Novinky
na váš e-mail.:

Jak zvládat partnerské vztahy

Informace o zpracování osobních údajů
Zadat váš email

Zaslat na email

vytisknout
Omlouváme se, komentáře a poradna jsou dočasně vypnuté. V případě, že potřebujete vyřešit svůj partnerský problém, můžete využít služby písemné konzultace. Pro více informací klikněte zde.