V pětiletém vztahu jsem nerespektovala partnerovu potřebu prostoru, měla „kecy“, byla vztahovačná, při poslední hádce jsem ho velmi vytočila, chtěla vysvětlení když byl velmi rozčílený, pak se mnou 14 dní nemluvil a po mém naléhání řekl rozchod, nakonec jsem ho přiměla k pauze, kdy se nekomunikuje a partner se o nic snažit nebude, nemáme ohraničenou ale dobu jejího trvání, nyní se nekomunikuje, už je to 5 týdnů, ale já se občas na něco zeptám, čili nerespektuji plně dohodu, je to pro mě obtížné. Chci se zeptat, zda je šance že partner obnoví svou důvěru ve mně, vůbec nenavozuje žádný rozhovor a ani se mi téměř nepodívá do očí, děkuji.
krize ve vztahu
- 26. 8. 2013
Myslíte si, že vyřešíte svůj problém sami?
Do 3 prac. dnů vám dodám návod na postup řešení vašeho problému za 1 200 Kč.
Dobrý den, možné to je. Tak, jak to děláte, záleží především na tom, zda ta pauza na něj bude působit tak, že si bude umět představit, že už se nevrátí a tím je konec nebo zda se mu bude stýskat a bude se chtít vrátit. Myslím si, že je chyba, že nemáte termín, kdy si řeknete co a jak, neb když od sebe budete dostatečně dlouho, tak se vždy smíříte s tím, že je konec. Doporučuji tento článek http://www.partnerske-vztahy.eu/jake-nebezpeci-skryva-pauza-ve-vztahu/.
Dobrý den, my ale žijeme ještě k tomu ve stejné domácnosti, čili pauza zde je definovaná tak, že má zjistit (partner) zda spolu můžeme žít, když mi oznamoval rozchod tak tvrdil, že se se mnou nedá žít. Domů chodí pozdě, aby mi zřejmě ulehčil nutkání s ním hovořit. Nechci mu dávat ultimáta, jelikož se toho za prvé bojím a za druhé si říkám, zda pauza nevyústí v normální rozhovor, nebo zda pauzu budu muset pak ukončit (zřejmě já jelikož jsem více komunikativní a partner byl ve vztahu nespokojen a chtěl se rozejít a navrhla jsem tedy pauzu jako poslední možnost). Máme k tomu dvouleté dítě a celé dny se tím zaobírám a mozek stále jede tento problém a každý den mám nutkání se zeptat jak to vidí.