Dobrý den pane Chába,
obracím se na Vás s dotazem ohledně nejistoty ve vztahu, v kterém jsme s přítelem už 9let. Prožili jsme spolu léčbu rakoviny, po které jsem se změnila a přestala dělat \\\\\\\“domácí cuchtu\\\\\\\“ co udělá cokoliv jak on chce.Nyní, když jsem již\\\\\\\“zdravá\\\\\\\“(je mi skoro 40)jsem si řekla dost, a ráda bych zase byla sama sebou, ale s ním…jen narážím do zdi, mám pocit, že by o mě ani nebojoval, kdybych odešla…aj jsem mu to řekla…jen krčil rameny a pak z něj vylezlo, že by mu to asi jedno nebylo…moc se na něj zaměřuji, hledám koníčky a jak být pryč. Přeji si domov a děti, ale s ním si vůbec nejsem jistá, jestli ho někdy budu mít pro svou rodinu..mám strach, že na vše budu\\\\\\\“sama\\\\\\\“..Díky
Dobrý den, nemoc vás mohla opravdu natolik změnit, že už si nebudete rozumět. Vzájemně už můžete být jeden pro druhého tak jiní, že to mezi vámi nebude fungovat. Musíte si tedy sednout a ujasnit si, co kdo z vás chce a jak to vypadá. Více najdete v článku, který přikládám v podobě odkazu: https://www.partnerske-vztahy.eu/partnerska-dohoda/.