Klíčem k dlouhodobě spokojenému vztahu jsou naplněné potřeby. Potřeby jsou všechno, na co si jen vzpomenete, že chcete od vztahu a partnera. Patří sem to, jak chcete prožívat víkend, jak často sportovat s partnerem, kdy, kde a jak často mít sex, kde chcete bydlet, jak často se s partnerem/kou objímat atd… Pokud se nebudete zajímat o své vlastní a partnerovi potřeby, tak nemá váš vztah valné vyhlídky.
Cílem vztahu je spokojenost, jistota, podpora a láska. Ovšem to jsou jen prázdná slova, která musíte převést do konkrétní podoby – potřeby. Víte, co od vztahu chcete a jaké máte potřeby? Znáte potřeby vašeho partnera a víte, co chce on/ona? Máte mezi sebou (ústní, písemnou) dohodu o tom, jaký chcete prožít vztah? Pokud ne, tak byste měli pozorně číst dál. Velice často nejde o smlouvu v pravém slova smyslu. Ovšem také se až příliš často stává, že manželé/partneři o těchto věcech nikdy nehovořili. Chovají se tak, jako by byl se vším partner seznámen a souhlasil s tím. Očekáváte, že vaše potřeby budou naplněny. Ovšem neděje se tak – nemůže, o vašich potřebách partner neví. Pokud ví, tak jen obecně a abstraktně.
Smlouva zahrnuje, co očekávám – jaké mám potřeby a co jsem ochoten dát. Jak by měly být rozděleny role a úkoly v jednotlivých oblastech vztahu. Co získáte tím, že si takovou dohodu vytvoříte? Jednoznačně začnete stavět vztah na pevných základech. Takový vztah má velkou šanci na dlouhodobé a spokojené trvání. Vaše hádky a nedorozumění se stanou minulostí.
Jak správně postupovat a vytvořit partnerskou dohodu?
Krok č.1
Každý sám za sebe si napíše na papír, co by chtěl a co očekává, jaké jsou jeho potřeby. Může se také připojit seznam skupin (na kterém se předem dohodnete), kterých by se potřeby měly týkat – úspěch, sex, peníze, volný čas, výchova dětí, domácnost, vztahy s přáteli, práce, bydlení a další – vycházejí z potřeb jedince.Buďte co nejvíce konkrétní při popisování potřeb nepoužívejte abstraktní, obecné a prázdné výrazy, pod kterými se může skrývat více vysvětlení.Například: Jeden z partnerů je nespokojen s prožíváním víkendů
Jak by to mělo vypadat?
- chci jezdit každý druhý víkend na venkov – od pátku do neděle
- chci, abychom v jeden den šli na výlet, kolo atd… a to minimálně na 5 hodin – byli aktivní
- chci, abychom druhý den strávili společnou četbou knih na louce, piknikem atd – odpočinek
- chci, aby tyto naše víkendy byly bez známých, kamarádů, tvé maminky – jen my dva atd.
Krok č. 2
Nastává čas na vzájemné představení svých potřeb. Každý sám za sebe představí partnerovi co si vypracoval. Pokud to jen trochu půjde tak to udělejte podle pravidel komunikace. Velmi vám to ulehčí práci a přiblíží vás to k vysněnému cíli.
Krok č. 3
Ve třetím kroku se pracuje se zjištěnými rozpory, vše se ladí/dohaduje vzájemně a hledá se kompromis + se mohou hledat hlubší příčiny nerealistických očekávání. Uvědomte si, že nejednáte s partnerem systémem výhra prohra, ale tak, že každý trochu ze svých požadavků ustoupíte. Nakonec se partner vyjádří, zda je schopen vaše potřeby respektovat a naplnit je.
Krok č. 4
Sepíšete jednotlivé body, na kterých jste se dohodli a začněte dohodu plnit. Jednou za rok, se k dohodě vraťte, vyhodnoťte ji a případně ji opět upravte k vaší vzájemné spokojenosti.Dejte si tu práci a zapracujete na své partnerské dohodě. Je to nedílná součást každého vztahu. Budete se divit, jak váš vztah bude kvalitně fungovat – jak bude harmonický a spokojený.
Pokud byste si i přes veškerou snahu nedokázali poradit a dohodnout se, tak neházejte flintu do žita a obraťte se na mě. Rád vám pomohu.
autor článku: Karel Chába
S přítelem spolu 6 let, z toho 5 jsme spolu žili. Přítel od minulého roku začal pracovat (předtím studoval) do toho studuje a ještě má sportovní aktivity zejména víkendy zápasy, ale i 2x v týdnu trénink. Všechny tyto věci ho baví a naplňují, problém ale je, že mu nezbývá čas na mě. Zhruba čvrt roku přijde z práce domů, opět musí ale i chce pracovat a nemá potřebu se mnou vymýšlet program, přestože si i na to stěžuje, že jen sedíme doma. Já koníčky mám ale ne v tomto rozsahu, on vidí problém, že na něj čekám a on pak z toho má špatný pocit. Řekl, že můžeme být kamarádi, že mě už asi nemiluje, nechce si najít čas i na mě a vyhovuje mu to. Týden bez kontaktu. Myslíte, že vztah jde zachránit?
S manželkou jsme spolu skoro 8 let. Z toho 3 roky manželé.najednou přišla s tím že potřebuje ve vztahu svobodu. Já vnímám manželství jako svazek dvou takže mi přijde nepřípustná představa že by šla třeba na dovolenou sama. Spíš bych se překonal a šel s ní. Já sem introvert a rád se soustředí na stavbu hnízda.. Ona zjistila že je potlačovaný extrovert a rozhodla se že chce spoustu zažít ale že mně miluje a chce pokračovat v manželství a že se mi vždy vrátí. Je pro mně opravdu těžké to zkousnout protože já tuhle potřebu už dávno nemám. Budeme hledat kompromis ale mám ji trochu za zlé že dřív to nepotřebovala a teď mně staví do nepříjemné situace jelikož nic podobného sem po ní nikdy nechtěl.
Dobrý den, Edo, pokud se více a vzájemně do hloubky nepochopíte, nepřijmete, že se lidé vyvíjejí, pak se obávám, že „jen“ kompromis nebude stačit. Ten je spíše o logice a vy se potřebujete přijmout emočně. Tedy pochopit, čím a jak se cítíte ohrožený, to si vyřešit, a teprve pak můžete opravdu pochopit a přijmout, že žena chce růst. Přikládám odkaz, pod kterým najdete článek a v něm další informace: https://www.partnerske-vztahy.eu/naslouchani-ve-vztahu/.
Partner pracuje v jiném městě.Je 4 dny pryč a 3 dny doma.Já pracuji většinou z domu,práci si mohu přizpůsobit.Začali jsme spolu po pár měsících bydlet a vše fungovalo.Dny kdy byl doma jsme trávili spolu.Nyní po 2 letech mi začal vyčítat ,že kvůlu mě omezil svuj koníček-motokáry a chce se jim znovu věnovat naplno-což je časově velice náročné.Taky mu vadí ,že jsem pořád doma a on není nikdy sám a nemá tak nikdy soukromí a klid.Já bych nic neměnila,už tak je doma jen 3 dny v týdnu.Dle něj začne znovu jezdit a chce se koničku venovat časově jak bude chtít bez ohledu na mě.Což znamená,že ty 3 dny se uvidíme třeba jen večer.Pro mě je to málo.On to vnímá že jej omezuji. Já,že se mnou nechce být
Dobrý den, Katko, ano, může to být i testování, nicméně abych to potvrdil, potřeboval bych více informací. Hlavně o tom, proč si myslíte, že by to dělal. Nejde jen říci, že to tak je, a tvrdit, že jsme si jistí, když nám není jasný jeho motiv. Spíše mi to připadá, že je frustrovaný tím, že nerozumíte tomu, co se v něm děje (ani on sám to podle mého neví), a proto se takto chová. Je pro něho jednodušší vylévat si na vás zlost a ukazovat svou moc nad situací tím, jak se k vám chová, než aby si přiznal, že to nemá pod kontrolou a neví si se sebou rady.
Dobrý den přílelkyne 43 mě prestala milovat máme spolu syna 13 let jsme spolu 23 let před rokem a půl jsme si pořídili baráček. Řekla mi že jsem byl posledni dva roky hodně v práci a z její strany to vyhořilo ja ji miluji pořád a nechci o ni přijit prosím poradíte mi jak dál.
Dobrý den, Milane, vše se odvíjí od toho, zda je ještě nějaká intimita ze strany paní vůči vám možná. Já mohu vycházet jen z toho, co píšete. A podle toho to vypadá, že už asi vůči vám citů nebude schopná. Jen ale dedukuji. Tudíž by bylo ideální si velmi otevřeně popovídat o tom, zda si paní ještě city, intimitu mezi vámi umí představit, anebo už ne. Od toho se budou odvíjet další kroky. Přirozeně se může stát, že si s tím nebudete vědět rady, a pak doporučuji, abyste vyhledali pomoc – https://www.partnerske-vztahy.eu/konzultace/.
Dobrý den, procházíme momentálně s partnerem krizí. Partner je vdovec, má syna (16let) a spolu máme syna (4roky). Krize postupně přišla při pubertě staršího syna. Partner je velmi mírný a nedůsledný při výchově. Chodili jsme již společně všichni k psychologovi a nedávno začal partner styl výchovy měnit k lepšímu (otázkou je, zda již není pozdě pro staršího syna). Ale naše partnerská krize se postupně prohlubuje. Chtěla jsem rozšířit rodinu a on je zásadně proti, nehodlá se se mnou o tom ani bavit. Hodně mě to trápí a tím se opět naše krize horší. Momentálně nevím, co mám dělat. Pro partnera je dle mého důležitější starost o barák a o syny, než řešit krizi našeho vztahu. Co teď?
Dobrý den, Barboro, něčím se cítí být ohrožen. Nebavte se tedy o tom, tak jako doposavad, a zkuste zjistit, co je na pozadí vašeho tématu. Přirozeně to musí chtít s vámi partner rozebrat, a to opakovaně, a proto byste mu měla říct, co debatou sledujete a kam se chcete dostat.
Dobrý den, je mi 30, příteli 27, jsme spolu dva roky. Měli jsme krásný vztah, plánovali budoucnost, rozhodli jsme se vrátit do rodného města, každý ke svým rodičům, přítel začal pracovat a chtěli jsme si hledat bydlení. Bohužel se náš vztah návratem domů změnil, jeho rodina s ním manipuluje, říkají mu, že se k sobě nehodíme a nebude se mnou šťastný, což našemu vztahu velmi škodí.. Podle mě nejde ani tak o mě, ale o jejich citovou závislost.Dříve mě měli rádi – snažím se s nimi vycházet, ale není to jednoduché. Trávíme spolu málo času, přítel se zasekl a neví co chce – podle mě by bylo řešení, abychom šli spolu bydlet. Vím že na něj nemůžu tlačit, ale dokud bude bydlet doma, nebudeme šťastní.
Dobrý den, Katko, mám vyjádření jen od vás, nicméně ideální by bylo znát i partnerův úhel pohledu. Opravdu ho nutit nemůžete. Pokud váš partner chce situaci řešit, měl by jít za psychologem. Bude pro něho prospěšné, když si s někým neutrálním srovná myšlenky a uvědomí si, co chce. Doporučuji vám tedy, aby partner šel na sezení, jinak se to může vléci dlouho a nic kloudného se nevyřeší.
Dobrý den,
jsem s přítelkyní 3,5 roku. Před rokem jsme se spolu přestěhovali do staršího baracku a od té doby se spolu jenom hádáme. Moc jí miluju ale během posledních 2-3 měsíců to vyeskalovalo, ze strany přítelkyně, do stavu, kdy pořád říká ať se odstehuju, že se mnou nechce být. Já si ale život bez ní nedokážu představit. Vyčítá mi, že s ní nekominukuji, že ji nenaslouhcham. Snažím se komunikovat a naslouchat ale pořád je to málo. Co mám dělat. Jsem bezradny.
Děkuji za odpověď
Dobrý den, Danieli, důležité je zjistit, co ona si přesně představuje pod výrazy komunikovat a naslouchat. Za těmito výrazy se ukrývají pocity, jež jí z činností, kterou po vás chce, vyplývají. Jsou to pocity jako to, že se cítí hodnotná, chápaná atd. Musíte tedy chtít dobře popsat, co přesně je to, co si přeje.
Dobrý den s manželkou sme se rozešli protože si našla jiného a po půl roce se rozešli protože ji podváděl a chtěla by nás vztah obnovit protože rozchod byl hodně zničující tak žádám o radu jak postupovat při obnovení vztahu chci obnovit vztah také kvůli naší rok a půl staré dceři a pořád ji miluju
Dobrý den, Petře, ideálně vám doporučuji poradnu. Obecně je nutné hledat příčiny. Co bylo ve vašem vztahu tak špatně, že žena odešla. Musíte být ochotni se o tom bavit. K tomu budete potřebovat také určité dovednosti. První z nich je komunikace, kterou přikládám v podobě odkazu: https://www.partnerske-vztahy.eu/proc-by-mel-mit-kazdy-vztah-pravidla-komunikace/.
Musíte ve vašich debatách dojít k závěru, ze kterého bude jasné, proč by teď měl vztah fungovat a vydržet, když to poprvé nešlo. Pokud toho nebudete sami schopni, vyberte si jednu z přiložených konzultací v podobě odkazu: https://www.partnerske-vztahy.eu/konzultace/.
Dobry den chtela bych se zeptat,mam kamose a zname se 2-3roky…a on chce cas ve vztahu…jak dlouho ten cas muze trvat nez ten vztah vznikne….
Dobrý den, to je u každého jiné. Navíc toho píšete tak málo, že to není zcela srozumitelné. Teoreticky může pořád tvrdit, že toho času ještě nebylo dost, protože se vztahů bojí a nedokáže se k vám dlouhodobě dostatečně přiblížit.
dobrý den, potřebovala bych radu. Jsem s přítelem rok. Když jsme spolu začali bydlet bylo vše fajn ale po asi po 3 měsících vše začalo, bordel,nic neopravene,nic nezarizene a vše o co jsem ho požádala byl problem udelat,ale vše odkyval ze udela. Zkoušela jsem mu různé vysvětlit proč bych byla rada aby to dělal.Ze se maji partneři o domácnost dělit a ne aby, vše bylo jen na 1 což jsem já. On mi to odkyve pomáhá mi jen s uklidem a to 14 dni,pak jsme zas zpet. Nevím jak mu vysvetlit ze vztah je rozdělen 50/50 a mely bychom se dělit o vše jak starosti tak radosti. miluji ho ale leze mi tim hrozné krkem az kolikrát přemýšlíme zda by mi nebylo lip kdybych bydlela zas sama na druhou stranu nechci.
Dobrý den, nejdříve bych doporučil, abyste si jasně řekli, co, kdo a za jakých podmínek chce od vztahu. Problém bude v tom, že to každý vidíte jinak. Postupujte dle přiloženého článku: https://www.partnerske-vztahy.eu/partnerska-dohoda/.
Dobrý den, je mi 34 a příteli 32. Seznámili sme se přes seznamku a jsme spolu pul roku. Bydlíme od sebe 100 km, on pracuje na 12 hod. směny, denní i noční. Je 4 dny v práci a pak má 3 dny volna. Skoro veškerý volný čas tráví u mě. Problém je se sexem a s projevováním emocí. Společný čas trávíme aktivně, pořád je co dělat, ale nedokážeme si udělat čas jen pro sebe. Milujeme se max. 2x do měsíce a to mi přijde na začátek vztahu strašně málo. Na otázku zda mu to tak vyhovuje a přijde mu to normální tak řekl,že ne, ale že je prostě po těch směnách a dojíždění unavený. Myslím, že mě má rád, ale jako kdyby tam chyběla zamilovanost a nebo to prostě nedokáže projevit. Co si o tom myslíte?
špatně některým jedincům. Tedy věřím, že to na něho má vliv. Také si myslím, že nemá takovou potřebu intimity jako vy. Takže počítejte s tím, že on vám nejspíše více dávat nebude.
Dobry den,
S pritelkyni které bylo 31 jsem se po 4 letem vztahu rozesel. Ja jsem o 4 roky starsi. Po rozchodu jsem chtěl s pritelkyni stale spat a tak se i stalo.Jenze jak cas plynul,bylo to stale méně a méně az nakonec vůbec ne.A tehdy jsem ji ze srandy navrhnul,ze ji budu za sex platit a ona s tim kupodivu souhlasila. Takze ted s ni mohu mit sex,pokud ji zaplatim. Rad bych to vratil zpet a neplatil ji uz za sex,ale pritelkyne o tom uz nechce slyset a když nezaplatim,prestane semnou spat jak sama rekla.Poradte jak dal a jak z toho ven…dekuji
Dobrý den, měl byste si uvědomit, jak sám sebe zraňujete tímto chováním, že jí platíte a najít v sobě sílu to definitivně ukončit. Pokud to sám nedokážete, potřebujete pomoc odborníka a vyhledejte ji.
Dobrý den, s přítelkyní jsme spolu rok, já pracuji v zahraničí tak že jsem každé 3 týdny v práci a 3 týdny doma, s přítelkyní máme hezký vztah, jen se sexem je to horší, vždy k němu musím vybízet já, orální sex se jí líbí a dělám jí ho často ale jakmile má být u mě tak je to max. jednou do měsíce a ještě odfláknuté, sex by prý nemusela mít vůbec, přitom já bych ho mohl mít každý den,samozřejmě hledám kompromisy takže je třeba 3x do týdně, nic nového zkoušet nechce,stále jen dokola 2 polohy,vždy když si o tom chci popovídat tak mi řekne že mi jde jen o sex a nehodlá se o tom se mnou bavit, náš sex se mi líbí ale nenacházím v něm uspokojení,nevím jak se zachovat a jak ji rict o svých potrebach
Dobrý den, někdy se ke svým potřebám musíte dostat tak, že nejdříve budete naplňovat ty její. Je možné, že když se o sexu s vámi nechce bavit, tak jí něco vadí, něčeho se bojí, něco jste mohl říci, co se jí dotklo a teď už se vám nechce svěřovat, má špatnou zkušenost z minulosti, atd. Takže neřešte nejdříve sex, svou potřebu, ale to, co jí trápí/vadí na vaší komunikaci, přístupu, atd. Říká vám, že vám jde o sex, což v překladu znamená „zajímáš se jen o sebe a co já, to tě nezajímá“.
Dobrý den, jsem s pritelkyni zhruba rok a pul.Momentalne mame velkou krizi ve vztahu, Realne jsme se nerozesli,ale pritelkyne o tom dost dlouho premysli.V minulosti jsem udelal spoustu chyb v nasem vztahu(zvykl jsem si na jeji pozornost,dostatecne jsem neocenoval jeji lasku/to co pro me delala, jeji zaujeti pro me)Ja si tyhle chyby uvedomil az pozde,az jsem ji zacal ztracet.Ted se do hry vlozil i jeden muz(jeji kolega z prace),ktery ji podal pomocnou ruku v dobe nejvetsi krize.Rika,ze jsou oba jen „vrba vrbe“,ze spolu nic nemaji. Chtel bych se zeptat,co bych ted mel delat,jak se chovat,abych vzbudil v pritelkyni opet duveru(rekla mi,ze me ma rada,ale ze se boji dalsiho zklamani).Dekuji
Dobrý den, je mi 25 a partnerovi 39. Jsme spolu 5 let. Často mám pocit, že mi ve vztahu chybi intimita, spolecna energie. Když partnerovi řeknu, co mi ve vztahu chybi, odpoví, že si jen stěžuju a stale mu něco vycitam. Ale kdyz bych si chtela sednout a domluvit se na nějaké dohodě, tak rika, že on je spokojeny, tak jak to je. Hrozne rada bych se změnila, tak abych mu nevycitala, ale byla i spokojena. Když se rozejdeme, bojim se, že to bude v každém vztahu. Že vždy budu něco vyčítat, takže bych ráda udělala něco se sebou, ale už nevím jak. Vždy se snažím, ale pak to stejně ve mě vyvře a je to ještě horší. Nikdo neni dokonaly, to vim, ale jsou věci, které nevím jestli dokážu potlačit.
Dobrý den, nedíváte se na to správně. Je dobře, že chcete, že se chcete měnit. Ale na spokojený vztah jsou vždy dva. I on musí chtít. Jedinou věcí, kterou potřebujete jeden o druhém vědět na začátku vztahu je, že chcete oba na vztahu pracovat. Příliš si vztahujete chyby na sebe. Když on nechce, tak vy nic nezmůžete. Doporučuji vám tedy zvážit zda chcete být s někým, koho nezajímá, že vám není dobře a není ochoten to řešit.
Dobry den, mam pritelkyni jeden rok. Pres pul roku mame neshody ohledne mych predeslych vztahu. Vadi ji, ze jsem se o predesle partnerky staral vice. Lhal jsem ji o me minulosti ohledne sexualnich partnerek. Meli jsme i kvuli tomu zdravotni problemyproblemy. Chtel jsem s ni zacit „od zacatku“, tak jsem ji o tom nerikal, ale postupem casu se to dostalo napovrch. Pres dva mesice je to jako na houpacce, nekolikrat jsme spolu malem nebyli. Snazil jsem se ji nekolikrat presvedcit o tom, ze pro mne znamena vsechno, coz je pravda, ale porad ma v hlave ty ex-pritelkyne. U ni se i vytratila duvera.
Dobrý den, pod tím problémem, co zde popisujete, bude ještě něco. Nejde jen o to, že jste něco zatajil. Partnerka je více citlivá a dle mého názoru má obecně problém se sebevědomím. Vy máte také svůj díl na celku. Chtělo by to tedy za a) zjistit pravou podstatu toho jejího strachu. Třeba to může být strach z opuštění, atd. Za b) pak by to taky chtělo začít pracovat na důvěře ve vašem vztahu. Nejdříve musíte pracovat s křivdami.
Dobry den, byla bych rada za Vasi radu. S pritelem jsme spolu byli pres rok a pote se se mnou rozesel. V necem jsem mu zalhala, on to zjistil a ztratil ke me duveru. Kdyz jsme spolu byli, tak bylo vse v poradku, meli jsme prekrasny vztah. On se rozesel s tim, ze se treba nekdy k sobe vratime. Ale ze nechce, aby jsem na nej cekala. Ja ho stale miluju a udelala bych vsechno aby se vratil. Po rozchodu jsme se nekolikrat vidali (meli jsme i sex), ale ted tvrdi, ze nema naladu, ma toho moc. Prace,doma prace, konicky, problemy… Nevim co delat, kazdy den je tezky. Mel by jste pro me nejakou radu? Dekuji
Dobrý den, můžete jen respektovat to, jak to chce on. Tak to teď je. On se bojí. Má o vás nějaký zájem, ale bojí se toho, že byste ho opět zranila/zklamala, a tak se tímto způsobem, kdy si vás drží od těla, snaží tomu předejít. Vy byste potřebovali ideálně odbornou pomoc. To on ale bude odmítat, si myslím. Zkuste mu to ale navrhnout. Také můžete zkusit to, že se mu „vzdálíte“ a uvidíte, zda se jeho zájem pak zvýší. Pokud ano, tak ho ale musíte dále „donutit“ k tomu, aby s vámi šel k poradci a začít řešit tu ztrátu důvěry.
Dobrý den,je mi 46 let a příteli 49.Ve vztahu jsme 7 let,nebydlíme spolu,přítel má nový dum na samotě kam já jít nechci bydlet a já mám byt v os.vlast 30m km od něj.Vídáme se o víkendech,ale přítel je má většinou pracovní na dráze. Vztah máme celkem hezký,ale máme neshody ohledně vídání mě to nestačí,přítel má ale stále dost práce na domě,ženit se nechce.Když je u mě v paneláku není v pohodě,nebaví ho to tu a přes zimu je problém ohledně trávení času.V létě jezdíme na ,občas u vody/přítel to nemusí/Také stále řešíme finance,mám malý plat a docela problém to sama vše utáhnout,přítel na tom není o moc lépe má hypotéku.Mám velké obavy,že nemáme společnou budoucnost a nedokážem najít řešení.
Dobrý den, jak je psáno v článku. Každý z vás by si měl dát tu práci, aby si za sebe ujasnil, co chce a pak si to musíte říci. Z toho bude jasné, jak na tom jste. Nikdo jiný vám v tom nemůže radit. Jen vy to víte a vy si to musíte sdělit a vyhodnotit.
S přítelem jsem byla 2 roky a měsíc a nedávno jsem od něj dostala kopačky.Nelíbilo se mu mé chování (divné názory,nerespektování jeho rodiny, připadal si utlačovaný,a že všechno muselo být po mým). Je pravda, že s jeho rodinou jsem měla velké problémy ohledně stravování a nemohly jsme se s jeho matkou domluvit, protože jsme obě trvaly na svém.Dnes se scházíme jako kamarádi.On teď je uplně vyměněný (chladný, bezcitný a smutný), působí tak, že ho to netrápí ten rozchod.Já nevím, co dělat, snažím se své chování změnit a celkem to jde.Já ho pořád miluju, i když on mi tvrdí, že mě má jen rád.Je možné, že neví co chce? že má v hlavě zmatek?Jsem uplně bezradná-nevím zdali to má cenu bojovat či ne.
Dobrý den, ano je to možné, že neví, co chce a určitě se trápí. Z toho, jak se ptáte, je cítit, že chcete slyšet, že se vrátí. To se nemusí stát, i když se trápí. Pokud se má šance zvýšit, tak se musí vyřešit jeho strachy z toho, co by bylo, kdyby se vrátil. Pokud se tak nestane, tak to bude pořád nahoru a dolů a vy budete pořád v nejistotě, že nevíte, jak to mezi vámi je.