Zjištění, že manžel má milenku, není pro žádnou ženu nic příjemného. Vždy je to velmi obtížný a zatěžkávací problém, který dokáže některým ženám doslova převrátit život naruby. Mnohé ženy po zjištění, že si jejich muž našel milenku, nemohou jíst, dělá jim velký problém spánek, nedokážou se soustředit na práci. Prostě nemyslí na nic jiného než na to, že je jejich muž podvedl, že je zradil a že jim ubližuje.
Takové pocity a myšlenky jsou naprosto pochopitelné a soucit s takovou ženou je rozhodně na místě. Nicméně by to nemělo znamenat, že žena bude sama sebe podporovat nebo bude někým jiným podporována v tom, že se bude chovat iracionálně a zbytečně tak celou situaci zhoršovat.
Pokud si váš muž našel milenku, tak si nejprve musíte uvědomit, že si ji s největší pravděpodobnosti našel proto, že mezi vámi něco neklapalo. Ve vašem vztahu něco nebylo v pořádku. Je třeba zdůraznit spojení “mezi vámi”, to je podstatné. Protože největší šanci na úspěšné vyřešení problému k vaší spokojenosti budete mít, pokud se na celou věc budete dívat tak, že jste se do této situace dostali oba dva společně. A největší šanci, jak se z toho dostat, budete mít, pokud se o to budete snažit opět oba dva a společně.
Mezi nejčastější chyby, kterých se ženy v této situace dopouštějí patří to, že začnou na svého manžela tlačit. Chtějí po něm, aby se s milenkou teď hned okamžitě rozešel, aby se to ihned vyřešilo. To samozřejmě není dobré řešení. Protože pokud si muž našel milenku, pravděpodobně to nebylo proto, že se v současném vztahu cítil skvěle. Milenku si našel, protože se ve vztahu dlouhodobě cítil nespokojený a teď s milenkou se zřejmě cítí mnohem lépe. Takže teď hned samozřejmě nechce nic měnit jen proto, že mu na milenku přišla manželka a že mu něco řekla.
Manžel bude pravděpodobně ochoten začít něco měnit až ve chvíli, kdy své manželce uvěří, že ten jejich vztah může být lepší, že se společně mohou někam posunout. Nebo pokud žena změní to, v čem muži připadá nedostatečná, či zanechá toho chování, které manželovi vadí. Muž situaci vnímá tak, že nic z toho se nezmění jenom proto, že se s milenkou rozejde a vrátí se opět ke své manželce.
Takže určitě svého manžela násilím netlačte do žádných zásadních rozhodnutí. Nesnažte se ho přimět, aby milenku okamžitě opustil. Netlačte ho ani do toho, aby se teď hned rozhodl, jestli chce být dál s vámi nebo s milenkou.
Nesnažte se svého muže dotlačit do okamžitého rozhodnutí
Snaha muže dotlačit k tomu, aby si vybral mezi vámi a milenkou, je velmi iracionální, protože jen tak si vybírat mezi dvěma lidmi prostě není možné. A pokud vy po něm budete chtít za každou cenu rozhodnutí teď hned, bude to velmi nerovný souboj.
V tuto chvíli je totiž milenka ta hodnější a atraktivnější. Váš manžel vnímá milenku jako milejší a má pocit, že právě ona ho teď víc podporuje, rozumí mu a umí ho utěšit. Právě to jsou s největší pravděpodobností věci, které mu ve vztahu chyběly, a proto je hledal jinde, u milenky.
Na druhou stranu k vám má zase určitý pocit odpovědnosti. Cítí odpovědnost k rodině a k tomu, co jste spolu za dlouhá léta prožili a vybudovali.
A tyto dvě věci dávat na pomyslné misky vah a srovnávat je není dost dobře možné.
Proto po svém muži nechtějte, aby si teď hned vybral.
Zároveň ho nijak netrestejte například tím, že mu přestanete vařit nebo mu přestanete prát. Ani ho nevyhánějte z domácnosti, ať si okamžitě sbalí své kufry a odejde.
Tím nejlepším, co teď můžete udělat, je dohodnout se na nějakém časovém období, po které se manžel bude snažit tu situaci vyřešit a co nejdřív najít sílu se rozhodnout, jak to bude dál.
Jak již bylo zmíněno, do ničeho svého muže netlačte. Čím víc budete na něj tlačit, tím více ho budete utvrzovat v tom, že jeho rozhodnutí být s milenkou bylo správné.
Nedělejte žádná velká gesta typu, že se najednou začnete chovat hůř než dříve. Ale zrovna tak nedělejte ani pravý opak. Nesnažte se být teď k manželovi mnohem milejší a hodnější. On by to od vás považoval za pouhý pokus o manipulaci a situaci by to pouze zhoršilo.
Snažte se chovat tak, jak je vaším zvykem ve smyslu běžného a přijatelného standardu. Dejte svému muži čas na to, aby si rozmyslel, jak on chce postupovat dál. Snažte se mu být oporou, i když to pro vás může být bolestivé a můžete se cítit ukřivděná či ublížená. Nicméně on se cítí také ublížen a ukřivděn, a proto si milenku našel.
Snažte se na tu situaci dívat tak, že je to společný problém vás obou. A jedině vy ho můžete společně vyřešit. To se vám podaří, jedině pokud se budete chtít vzájemně pochopit, pokud se budete podporovat, budete se chtít vyslechnout a vzájemně se dohodnout, co s tím uděláte.
Nezaměřujte se na milenku svého muže
Mnoho žen dělá tu chybu, že se zbytečně příliš zaměřuje na milenku. Vůbec se o milence se svým mužem nebavte, nezjišťujte žádné detaily. Čím více detailů budete vědět, tím hůře vám bude. A s tím, jak budete dostávat odpovědi na své otázky, se ve vás vzbudí touha pokládat další a další, což nevede k ničemu dobrému.
Milenku nijak nekontaktujte a nechtějte si s ní nic vyříkávat. Tím akorát budete ztrácet u svého manžela body.
Zároveň ale ve vztahu ke svému muži nevystupujte tak, že jste slabé a že si necháte všechno líbit. Uvědomte si, že se na tom podílíte oba dva a že svojí slabostí dáváte muži najevo, že on nic řešit nemusí. Že to, že má vás i milenku, je vlastně v pořádku.
Musíte se chovat tak, že vám bude věřit, že upřímně chcete situaci řešit. Že upřímně chcete pomoci jemu, sobě i vašemu vztahu. Nicméně z vás musí cítit sílu a určitou transparentnost, ze které bude evidentní, že máte určitou představu, jak situaci řešit, jak je to správné, jak je to nejlepší a že z ní nehodláte ustupovat. Jinak riskujete, že se z toho stane nekonečný příběh plný bolesti.
Uvědomuji si, že je to pro vás velmi obtížné období a ne každý si s tím dokáže poradit sám. Nebojte se požádat o pomoc. Vaše rodina a přátelé vás jistě velmi rádi podpoří. A pokud si vážně nebudete vědět rady nebo si budete připadat bezradná, obraťte se na odborníka. Oslovte partnerského poradce, se kterým svoji situaci důkladně proberete. On vám pak pomůže najít nejlepší řešení a ukáže vám, co budete muset udělat pro to, abyste co nejvíc zvýšila šanci, že se k vám váš manžel od milenky vrátí.
autor článku: Karel Chába
Vážený pane Chábo,
Váš článek je zajímavý v mnohém s Vámi souhlasím.Přeci jen si ale říkám,že jako odborník byste mohl některé výroky přehodnotit.Např. to, že pokud je jeden nevěrný, tak proto,že je ve vztahu nespokojený. Nevím, jestli si to uvědomuje, případně, kde jste k takovému názoru, znalostem dospěl, ale je rozhodně mylný – z pohledu psychologie.Je mi líto, že tímto mnohé ženy uvěří, že něco dělaly špatně (samozřejmě i opačně podvádění muži).Někdy může být nevěrný častěji partner (ale i žena) prostě jen sobec, řešit si vlastní osobnostní (i osobní) problémy aj.Na celou myšlenku mi bohužel nestačí dané znaky,ale věřte,že Váš pohled je velmi černobílý.
S přátelským pozdravem Mahulena
Dobrý den, Mahuleno,
vaše vyjádření na mě působí tak, jako když se individuální terapeut snaží pracovat s párem. Což je zcela rozdílná práce. Individuální terapeut má totiž sklony podléhat obrannému chování klienta (v mém článku podvedené ženě) a dochází u něho k protipřenosu. A tak přesně Vy působíte, když píšete, že je vám líto žen (a někdy mužů)…
Rád bych připomněl, co píši v článku. Cituji:
„Pokud si váš muž našel milenku, tak si nejprve musíte uvědomit, že si ji s největší pravděpodobností našel proto, že mezi vámi něco neklapalo“.
„Protože pokud si muž našel milenku, pravděpodobně to nebylo proto, že se v současném vztahu cítil skvěle. Milenku si našel, protože se ve vztahu dlouhodobě cítil nespokojený, a teď se s ní zřejmě cítí mnohem lépe.“
Uznávám, že poslední citovaná věta může být samostatně chápána tak, jak to vy parafrázujete. Nicméně nelze přeci popírat to, že ve vztahu dochází k mnoha procesům, a to jak vědomým, tak především nevědomým. K vzájemnému ovlivňování, k přenosu, ke zraněním, k používání obranných strategií atd. Žena se na problému podílí minimálně nevědomě.
Souhlasím s vámi, že každý jedinec je odpovědný za svou osobnost. Že vše začíná u daného jedince a že ten si může sobecky řešit své osobnostní problémy nevěrou. O svých problémech partnerovi nic neřekne, a tudíž se to může jevit tak, jak vy píšete, že za nevěru může jen nevěrný.
Je pravdou, že často je to i tak, že nevěrný vůbec netuší, že nějaké problémy má, a věří tomu, že ho prostě sex s jinými baví, že být promiskuitní není špatně atd. U takového jedince dochází ve skutečnosti k řešení nevědomých frustrací (mindráků), konfliktů atd. Nejde tedy jen o vybití sexuálního náboje, řešení potřeb na vědomé úrovni.
Jde přeci i o nevědomé úrovně. Tak, jako každý jedinec zodpovídá za svou osobnost a měl by se svým protějškem v ideálním případě řešit, že má problém, že je nespokojený a chce být nevěrný, zodpovídá stejně tak za vztah. Ve většině případů jsou totiž vztahy koluzivní. Laicky řečeno: oba mají stejnou úroveň emoční inteligence, ale s protikladným obranným stylem.
To znamená, že oba by měli po celou dobu vztahu pracovat jak na sobě, své osobnosti, tak na vztahu. A to proto, že oba mezi sebou sehrávají hru objektních vztahů z primární rodiny, která se děje na nevědomé úrovni. Pokud pár se vztahem nikdy nic nedělal, je to vědomá účast ženy na nevěře.
Právě takové názory, jako je ten váš, jsou pro vztahy zkázou. Nikdo nás neučí, jak se vztahy pracovat, a drtivá většina párů nic se vztahem na hlubší úrovni nedělá. Nikdo nám neřekl, co se děje pod povrchem. Lidé tak žijí v přesvědčení, že problém partnera se jich netýká. Že když se na vědomé úrovni nic neděje, tak je vše v pořádku. A pokud mi byl partner nevěrný a neřekl mi, že je nespokojený, tak je to jen a jen jeho chyba.
Lidé věří tomu, že si partnera vybrali vědomě, a to je přirozeně velký omyl. Hlavní roli při výběru partnera hraje nevědomá mysl. A proto by se oba partneři měli po celou dobu vztahu zajímat o to, jak funguje jejich psychika. Pokud to nedělají, žijí ve velké iluzi o tom, jaký je jejich protějšek. Znají ho jen na povrchu. Nenutí se jít do hlubších struktur.
U většiny lidí nedochází k hlubšímu propojení s partnerem, sdílení, porozumění, podpoře, k funkčnímu řešení zranění, která jsou ve vztazích nevyhnutelná, atd. Takto bych mohl pokračovat dál a dál.
Ve své poradně se často setkávám s tím, že podvedený/ná přichází s přesvědčením, že za nevěru nemůže, že se na ní nijak nepodílel/a. Chová se proto tak, že vyžaduje změnu od nevěrné/ho a nic sám/a nechce měnit. Doslova říká „já jsem nic neudělal/a, já jsem nevěrný/á nebyl/a, to on/a je ten, kdo mě ranil/a a zradil/a. Tak ať teď ukáže, že se chce změnit. Ať mě teď přesvědčí, že mě má rád/a. Teprve pak se budu měnit i já“.
V mém článku nejde o to, aby se podvedená žena nepřiměřeně trápila a házela na sebe víc viny, než je nutné.
Jde o to, aby taková žena situaci co nejlépe uchopila a s nevěrou muže správně pracovala.
Jde o to, aby se pár spojil v „MY“ a chtěl situaci řešit. I kdyby bylo vše tak jednoznačné, že za vše může jen podvádějící, tak se na nápravě vztahu MUSÍ podílet oba.
Představa, že nevěrný po odhalení nevěry bude chodit na terapie sám, bude si tedy řešit své osobnostní problémy, a tím se vyřeší problém páru jako takového, je mylná. Ano, může na terapii chodit sám, ale zároveň by měli oba dva chodit na terapii párovou. Neumím si přestavit, jak bude půlka fotbalového týmu trénovat a druhá se válet, a pak budou úspěšně hrát společný zápas.
Jejich společné problémy mezi nimi byly už před nevěrou. Oni to ale nevěděli. Oba se na nich podíleli, a pokud po nevěře hodně věcí nezmění, je velmi pravděpodobné, že se vše bude opakovat. Muž se totiž bude stále cítit stejně.
Nemohu tedy zásadně souhlasit s vaším viděním problému. Problém nevěry vidím mnohem složitější a komplexnější. Já nevěru nevidím jako něco přesně ohraničeného. Vidím ji jako složitý a prolínající se proces, který se týká obou a na kterém se oba podílí.
Děkuji vám za podnět a příležitost svůj článek rozšířit o tyto informace.
Pěkný den
Dobrý den , manžel má už 2 roky milenku, půl rok tajně, rok a půl už s ní bydlí, ale stále se rozhoduje zda s ní zůstane nebo se vrátí. Ona ho chce, já chci aby se vrátil. Jemu 54 let, ona 29 let svobodná. On prý stále přemýšlí a nemůže se rozhodnout, o termínu nechce ani slyšet. Spolu máme hezký vztah, za tu dobu jsem s ním byla 4krát na dovolené. Domluva není možná, nemám ho do ničeho tlačit, musí to prý přijít samo.
Poradte jak dlouho mám vůbec čekat, nechci ukončit naše manželství.
Dobrý den, Iveto, už jste ten běžný limit přetáhla, kdy má smysl čekat. Sama všemu napomáháte svou slabostí a váš muž to ví. Toto už není nutná doba na srovnání si myšlenek, ale zneužívání vaší slabosti se všemu vzepřít a dát jasně najevo, že čas vypršel. Jeho zcela pasivní přístup nic nevyřeší.
dobrý den po 28 letech si můj manžel /55/ našel vdanou paní /59/ synovi řekl že se zamiloval a je šťasný jsem invalidním důchodu po operaci krční páteře a loni jsem prodělala mrtvici nikdy mě nedal na domáctnost platí inkaso a já s platím půjčku 2200 na kterou jsme se domluvily vykládá že jsem upjatá ale neuvědomuje si že mám bolesti a jsem unavená okolo domu a v domě to dělám já on je typ člověka že po práci přijde zasedne k počítači a hraje inernetové hry pokud není po jeho tak dokaže být nepřijemný .Nedá se s nim mluvit mám ho ráda
Dobrý den, s ohledem na to, co píšete, se mu vzepřete a budete opravdu chtít změnu. Když změna nebude, uděláte, co je nutné, abyste si žila svůj život podle sebe a spokojeně. Tedy třeba i bez něho. Druhá možnost je, že to budete trpět a přijmete, že to jinak nebude.
Dobry den jsme spolu 28 let rekla bych dobre manzelstvi bez vetsich problemu. Poslednich 5 let ale spis jako spolubydlici co se citu tyce. Kdyz jsem se probrala zjistila ze ma milenku a snazila resit situaci vyplynulo ze chce zit jak dosud. Takze ja kamaradka a citove kazdy po svem . Mam to brat ze na zachranu je pozde? Ja toto odmitam. Dekuji
Dobrý den, nikdy není pozdě, když to chtějí oba. On to z toho, co píšete, nechce. Problém je právě i v tom, že to odmítáte. Tím není řečeno, že to máte ukončit. Nicméně jak se chová a působí člověk, který si neumí představit jinou variantu? Zamyslete se nad tím. Bude to o vás. O tom si rozmyslet, co uděláte. On vám teď nepomůže a nebude se účastnit. Jen v případě, že by změnil názor, pokud by viděl, že myslíte případný konec vážně.
Dekuji. Pri další konverzaci řekl že nevi jak to má v sobě řešit rozvod nechce ale skončit ‚s milenkou nesliboval. Ja mu to teda ani neřekla aby okamžitě skoncil jen jsem dala najevo že stojim o záchranu.On podotkl ať to nechám být že se to vyřeší jakoby samo asi myslí. Ona je vdaná asi by se nerozvedla. To ale jejich zálety mužou trvat do důchodu. Zdá se že čas na sebe hledaji jen na sex Delší dobu spolu netravi. Mám teď nechat vše být a nějakou dobu vyčkávat? Děkuji
Dobrý den, nemohu opakovaně řešit jednu věc. Opravdu moc rád bych vám vyhověl. Na mé další odpovědi přijdou další vaše otázky a tak to půjde stále dál. Navíc pak by to chtěl každý. Není v mé moci každému vyhovět. Pokud máte potřebu vše do hloubky rozebrat, získat konkrétní návod, jak postupovat, tak si kupte tuto službu a investujte do svého života 900Kč. https://www.partnerske-vztahy.eu/konzultace/pisemna-konzultace/
Dobrý den,po rozvodu jsem se seznámila s 3xrozv.mužem,kt.měl syna ve své péči a uvěřila,že je to ON.S ním se tehdy zrovna rozešla o 23let mladší přítelkyně XY,vdala se.Vídá se s ní ale min.2xtýd na tréninku i na našich společ.akcích,což nesu dost těžce,ale snažím se to tolerovat. Přítel za mnou jezdí 40km jen na víkend už 9.rok.Vždy se najde něco,proč ještě spolu nemůžeme žít: jeho syn,práce,nemoc matky,tréninky,zahrada…Před 2měs náhodně nevypl mobil a já slyšela,že bývalá XY je právě u něho doma.Zprvu zapíral a pak řekl,že byla jen na kávě :-)Prý o mě nechce přijít,ale nechce se o tom víc bavit.Na tréninku se vídají dál,vždy s polibkem..Já 55, on 62.Co si o tom myslíte? Trápím se.Děkuji.
Dobrý den, máte si o tom myslet, že si nechcete přiznat, že on vám dává jasné signály, že víc nechce a víc vám nedá. Vy to nechcete vidět, proto trpíte.
Před několika dny jsem našla některé fotky,které mi potvrdily,že manžel měl vloni milenku.Je nám oběma 50 let,jí asi o 15 méně, je svobodná.Seznámili se na sportovním zájezdu a vztah trval asi půl roku.Dle jeho slov ho ukončil,protože si postupně uvědomil, jak jsme měli 20 let skvělý vztah,jak mi svým lhaním ublížil,našli jsme i problém v našem vztahu-málo společného času.V současné době se nestýkají,jen ona občas zavolá.Chce v našem vztahu pokračovat,pokud to jde.Vidím na něm,že i on se trápí tím, jak se nečestně choval,když mi lhal,jak mi ubližoval a teď mi ubližuje znovu,když jsem se dozvěděla pravdu.Vztah máme jinak opravdu skvělý,ale mohu svého muže ještě milovat a on mě?Důvěřovat mu?
Dobrý den, ano, můžete se ještě milovat. Musíte ale vztahu dát nový impulz. Musíte se k sobě více přiblížit. Naučit se sdělovat své niterné pocity, potřeby, strachy, atd. Jednou týdně si na to udělejte hodinku a povídejte si o těchto věcech. Povídejte si o tom, jak se posunout, co udělat proto, aby váš vztah znova ožil.
Byla jsem vdaná 25let a manžela jsem moc milovala.Máme spolu 3děti.Když jsem nezvláda smrt maminky a zhroutila se manžel mě opustil a šel k milence.Dostala jsem se až na psych.kde jsem byla 2měsíce.Neměla jsem sílu bojovat a tak jsem zažádala o rozvod.Dělá mi naschvály,podrazy a vidírá mě.Nikdy takový nebyl.Nechápu to a čekám,až nás konečně rozvedou.Po rozvodu ho nechci vdět moc mě sklamal.Je to pro mě bezcitný člověk,který by potěřeboval od života dostat nečekanou facku kterou by nečekal.Já nedokážu po téhle situaci normálně žít.Chtěla jsem si sáhnout na život,ale mám moc hodné děti.On odepsal i děti a tím u mě skončil.Prosím poradte mi co mám dělat.Chlapa žádného nenechám na sebe sáhnout.
Dobrý den, chce to čas a terapii. Toto sama nezvládnete, potřebujete pracovat na svém psychickém stavu s odborníkem.
Pracuji s psychiatrem,psychologem,mám terapeuta ,ale nepomáhá to.Už jsem tak uzevtená do sebe,že jsem odehnala od sebe kamarádky a nezvedám jim mobil,nikoho do bytu nepustím jen své syny s přítelkyněma.Doma se cítím v bezpečí a nikdo ani kamarádky k nám nesmí.Myslím si,že už mi není pomoci.Bojím se lidí,že mi ublíží a já tu musím být ještě pro nejmladšího syna.Žádného chlapa si už nikdy k tělu nepustím.Další sklamání bych nezvládla.Starší synové mají svůj život a když mají čas tak přijedou na víkend.Jsem šťastná,že jim se daří a to se snažím dát nejmladšímu.Manžela nechci nikdy vidět a musí mu život ublížit jako nám se synama.Spím ve dne jinak bych skončila se životem.Syna moc miluju takžiju
Tak co by jste radil mě.Je mi 40 let děti dcery 9 a 14 let Jsem těhotna o miminko jsme se snažili na třikrat.Byly dva potraty.Když jsem byla v druhem měsíci manžel si našel o 21let mladší milenku.Ona 25 let on 47 let.Sliboval nic to neznamena zkončilo dřív než začalo.Nechal mě v opravdu velkem domě s obrovskou zahradou a jeho obřími dluhy.Exejuce vymahači aj.Nic se nezajima skoro neplatí Za tři týdny rodím.Nanžel chce být tam i tady.Intimně se semnou stýká vždy když dojede i 2x za den slibuje děti pláčou jsou zmatené.Začal lhát své milence a na tajno jezdí domů.Nemůže před ní s náma ani telefonovat Já se snažím doma má vždy pohodu jako dříve stojí mě to obrovské usilí.
Dobrý den, u vás už bych doporučil, abyste ho odstřihla. Dokud mu v této fázi dovolíte, aby měl vás obě, uvidí, že jste slabá a potřebujete ho (a to teď potřebujete), tak se sám nerozhoupe. Potřebuje se dostat do reality, zakusit jí a začít se probouzet. Uvědomit si, že ta nespokojenost, ze které viní vás, není vaše dílo a že se bude muset postavit jen na jednu stranu.
dobrý den,
je to strašně těžká situace, na jedné straně ho nechcete ztratit, protože ho pořád milujete a na druhé straně byste ho nejraděj opustila za to že vás zradil a ublížil. O to horší je to, že můj manžel s ní skončil, když jsem se to dozvěděla a sliboval, že už to víckrát neudělá, že mě miluje a že se mi moc omlouvá, já mu začala věřit a po 4 měsících jsem se dozvěděla, že se k ní po měsíci vrátil. prý to nezvládl, ale teď už ví co chce a má jasno, s ní být nechce, chce zůstat se mnou…jenže já mu nějak nedokážu znovu věřit, i když ho nechci ztratit(po 27 letech života) a mám ho pořád ráda, býval super chlap. Tvrdil, že to bylo ze začátku kvůli sexu a pak mu s ní bylo prostě dobře. ,
Dobrý den, je možné váš vztah napravit, nicméně bude to vyžadovat nasazení vás obou. Není možné tady teď popsat vše, co máte dělat. Vše ale najdete v jednotlivých článcích.
Dobrý den,
ráda čtu Váš web a velice mi pomohl ve vlastní rodinné situaci. Tímto Vám dodatečně děkuji.
Tento článek ve mně však vyvolává spoustu nesouhlasného… vlny nesouhlasných pocitů. Možná je to tím, že nejste ženou… Prostě mu nejde dál vařit, prát, usmívat se, blbnout s dětmi, když se dozvíte, že muž má milenku… a když se Vám sesype život jak domek ze sirek. Ano, možná by to bylo nejrozumnější, ale poskytnout mu hotelové služby all inklusive zdarma a zároveň ho nechat svobodně jezdit na víkendy hýřit se svou milenkou se mi zdá pro ženu opravdu nedůstojné. Proč by pak měl něco měnit? Trvalo by mu roky se rozhodnout – má zázemí, rodinu i milenku a svobodu.. Znám dobře z okolí…
Dobrý den, jsem rád, že jsem pomohl. To moc potěší.
Ano, chápu, že je to složité a někdy to nejlepší je zároveň to nejtěžší. Tento článek předpokládá, že se dohodnete na čase, dokdy si ujasní, jak se zachová. Pokud by tak neučinil a po „termínu“ by vše začal s výmluvami posouvat, tak pak souhlasím, abyste mu jako žena ukázala, jaká je realita bez servisu a navíc ho poslala za milenkou, ať si to u ní opravdu zkusí.
Souhlasím, z okolí i svých zkušeností ale vím, že většinou muži nic neřeší ani přes ultimáta, jen čekají, jak se to vyvine, bohužel většina manželek v mém věku (50) už zůstává a milenku prostě tolerují, místo aby od něj odešly…pro muže pohoda, má obě a ještě se cítí jako King, jak o něj ženský bojují a kdyby přeci jenom jedna od něj odešla, druhá mu ještě zůstane a ještě ji s radostí nahradí…