Zůstávám s tyranem kvůli dětem

Možná žijete ve vztahu, ve kterém se necítíte šťastně, nebo dokonce žijete s partnerem, který se chová hrubě a jediné, co vás u něj drží, jsou děti. Pokud zůstáváte ve vztahu jen proto, že se bojíte, že vás děti odsoudí za odchod od jejich otce, věřte, že tím zřejmě neničíte život jen sobě, ale právě i svým dětem.

Jarka zůstává s manželem kvůli dětem

Jarka žije se svým manželem již 8 let a mají spolu dvě děti. Jarka v manželství není vůbec šťastná, právě naopak. Manžel je na ní hrubý, často jí uráží, několikrát jí i fyzicky napadl. Mnoho z nás asi napadá, proč už dávno Jarka od takového člověka neodešla. Bohužel, jak sama říká, nejdřív se choval naprosto skvěle, později, po narození dětí, se začalo chování manžela měnit, pozvolna a nenápadně.

Nejdřív myslela, že je to jen špatné období jejího manžela, a že to za čas přejde. Dnes už ví, že to jiné nebude. A má pravdu, bude to se to s největší pravděpodobností jen zhoršovat. Jarka ovšem nechce od manžela odejít právě kvůli dětem. Nechce vzít dětem rodinu, a také se bojí, jak by vše sama zvládla. Navíc jí často manžel vyhrožuje, že kdyby odešla, tak jí děti za to budou celý život nenávidět.

Způsob, jakým se chová manžel Jarky, je typická manipulace. Ačkoliv Jarka vypadá jako ten slabší ve vztahu, který se bojí a ustupuje, tak slabochem je i její manžel. Ten se totiž neustále svým vyhrožováním a manipulací snaží dosáhnout jednoho – aby jej Jarka neopustila. Takoví muži se snaží často vyvolat v ženě pocit viny, snaží se naprosto zlikvidovat její sebevědomí a přesvědčit jí, že za nic nestojí. Bohužel nemalé procento žen žijících ve vztahu s takovým manipulátorem a hrubiánem, nakonec opravdu podlehnou tomu, co jim stále vtlouká do hlavy.

Jak působí psychické či fyzické týrání v rodině na děti

Pomineme-li nyní morální i trestní aspekty takového hrubého a násilnického chování a zkusíme se zamyslet nad tím, zda opravdu děti budou trpět odchodem z takového prostředí. Přestože mají ženy jako je Jarka mnohdy pocit, že děti nic netuší nebo třeba ano, ale je jim to jedno (jsou třeba příliš malé), tak to není bohužel pravda. Děti vycítí nejen špatnou a napjatou atmosféru mezi rodiči, ale také především menší děti jsou velmi napojené na matku, a vnímají tak mnohdy všechny její strachy a nepohodu.

Nešťastná matka pak nemůže samozřejmě vychovávat šťastné dítě, třebaže by jinak mělo zajištěno nadstandardně veškeré materiální potřeby. Takové dítě se pak mnohdy trápí a nikdo v okolí neví proč. Je pak mnohdy zakřiknuté, nebo má naopak tendenci na sebe upozorňovat. Problémy si pak takové dítě může nést až do dospělosti. Proto by ženy neměly omlouvat setrvání s násilnickým partnerem tím, že to dělají právě pro ty děti, neboť ty trpí stejně, ale nemají možnost se jako dospělí aktivně bránit.

Bojím se, že mě děti odsoudí

Jak tedy bojovat se strachem takových žen, jako je Jarka z toho, že je děti odsoudí, že opustila jejich otce? Nebo také, že se nebudou mít třeba finančně tak dobře jako s ním, že budou muset možná změnit bydlení, stěhovat se? Často je velmi důležité, jak rozchod vnímají rodiče, a jak se k němu sami postaví. Děti si teprve tvoří náhled na to, co je dobré a co není, a proto přijmou takový, který jim dají jejich rodiče.

Pokud dětem dospělí vysvětlí, že na tom, že se spolu lidé rozejdou, není nic špatného, že se to stává, že to není jejich vina, a že je budou mít rodiče stejně rádi, děti pak takovou situaci většinou přijmou. V případě, že se pak rodiče k nim i k sobě nadále chovají hezky, děti situací netrpí a nemají pocit nenávisti k žádnému z rodičů.

Samozřejmě problém může způsobit, pokud jeden z rodičů začne dětem říkat o rozchodu a druhém partnerovi negativní věci. Špatně pak je, když například takový manžel říká o ženě, která od něj odešla, že je špatná matka. Pokud se pak takový muž staví ještě do role toho ublíženého, je možné, že se děti i na nějakou dobu mohou postavit na stranu v jejich očích „toho slabšího“ .

V takovém případě je důležité pro ženu, aby si stála za svým rozhodnutím a nenechala se vmanipulovat do pocitů viny. Nikdo není povinen setrvávat ve vztahu, kde se objevuje jakékoliv násilí, ať psychické či fyzické. Nejdůležitější je přiznat si, že v životě všichni děláme chyby. Pokud si žena vybrala špatného partnera, nemusí celý život touto chybou trpět ani ona, ani její děti. Není důvod se donekonečna vinit nebo podléhat obviňování někoho jiného.

Děti ovlivňuje především to, jak o sobě smýšlíme my samy

Nejdůležitější je pro Jarku a ženy v její situaci vztah jí samotné k sobě a ke svým dětem. Pokud bude mít sama pocit, že udělala pro sebe a pro děti to nejlepší co mohla, nikdo jí nemůže přesvědčit o opaku. Děti pak budou především vnímat energii vyrovnané a spokojené matky. Může jim pak kdo chce co chce říkat, že je Jarka špatná matka, ony samy budou cítit, jak je to doopravdy.

Je pravděpodobné, že negativní vyjádření od jednoho rodiče směrem k druhému, může u nich po nějakou dobu samozřejmě vyvolat zmatek. Tady je pak vhodné, aby s nimi matka mluvila, vysvětlovala vzhledem k jejich věku jasně to, co mohou pochopit. Pokud budou dostávat dostatečné množství lásky a podpory, nemůže nikdo zvenčí změnit vztah k jejich matce jen tím, že o ní bude špatně mluvit.

Naopak děti často záhy pochopí, že je špatně něco na tom, když jeden z rodičů mluví jen negativně o druhém. Nejdůležitější ze všeho tedy je, aby Jarka začala pracovat co nejvíce na sobě, ať již sama, nebo s pomocí psychologa či rodinné poradny. Je totiž zřejmé, že situace, do které se dostala, byla následkem ignorování a tolerování takových věcí, které by jako normálně sebevědomá žena tolerovat nikdy neměla. To jakou připraví sobě a svým dětem budoucnost, pak již záleží pouze na ní.

Pokud se nacházíte v situaci, se kterou si nevíte rady, potřebujete pomoci s rozhodnutím, neváhejte kontaktovat partnerského poradce v sekci konzultace.

autor článku: Svatava K., studentka kurzu partnerských vztahů

Novinky
na váš e-mail.:

Jak zvládat partnerské vztahy

Informace o zpracování osobních údajů
Zadat váš email

Zaslat na email

vytisknout

Komentáře

Své komentáře prosím formulujte maximálně do 700 znaků!
Jakmile bude váš komentář zodpovězen, budete upozorněni e-mailem. Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

* povinný údaj