Dobry vecer. S pritelem jsme spolu 3 roky, 2 roky spolu bydlime. Nas vztah pokud se tomu tak da jeste rict, se omezil na pozdrav rano a vecer, maximalne par zprav behem dne, oba hodne pracujeme, dodelavame domecek, takze hodne starosti, nemame na sebe cas a kdyz jsme spolu tak se hadame, tak nejak valcime mezi sebou kdo je lepsi. Spise, to je tak, ze pritel vsechne nesvary hazi na me a ja se branim a pak uz si vycitame uplne vse. Myslim, ze si ani pritel neuvedomuje, ze je neco spatne, ale ja uz utikam pryc at nejsme spolu, bojim se hadek, nevim co dal? Kdyz nejsme spolu tak mi je smutno ale pak se sejdeme vecer a ja utikam do jine mistnosti, nechci o nej prijit a zaroven nedokazu byt s nim
Dobrý den, v momentu, kdy bude klidnější atmosféra, by to chtělo navrhnout, že budete muset se vztahem něco udělat a zda by to chtěl. Tím je myšleno, že se musíte zaměřit na komunikace a potřeby ve vztahu. To musí chtít oba. V odkazech vám přikládám dva články, v kterých jsou základy toho, jak začít pracovat na zmíněném: https://www.partnerske-vztahy.eu/partnerska-dohoda/ a https://www.partnerske-vztahy.eu/proc-by-mel-mit-kazdy-vztah-pravidla-komunikace/