Zní vám to povědomě? Není to nic ojedinělého, často se s tímto problémem setkávám při konzultacích.

“Partner se nerad líbá, nechce se se mnou držet za ruku. Partner působí chladně. Nepotřebuje tolik intimity jako já.”

Často z toho můžete vyvodit, že vás partner nemá rád, ale tak to obvykle vůbec není.

3 hlavní důvody, proč jeden z partnerů chce méně intimity než druhý

  1. Partner, který se odtahuje, nemá takovou potřebu intimity, protože mu partner “nevoní”. Nemusí se jednat zrovna o zápach (ale může). Prostě je mu něco nepříjemné. Něco snižuje jeho chuť být blízko toho druhého.
  2. Partneři prožívají ve vztahu problematické období. Řeší spolu více či méně závažné problémy. V tomto období se může stát, že jeden z partnerů nemá takovou potřebu intimity. Možná je na toho druhého naštvaný, možná je smutný či uražený.
  3. Jeden z partnerů má sníženou potřebu projevovat city již od narození nebo kvůli výchově či prostředí, ve kterém vyrůstal. Na potřebu intimity mají také velký vliv lidé, kterými byl člověk vychován (nemusí to být nutně rodiče). Z nějakého důvodu se v dětství nenaučil city projevovat nebo nezískal tuto potřebu. Udržuje si od partnera bezpečnou vzdálenost, která je mu příjemná.

Asymetrie vzdálenosti je v každém vztahu

Každý z nás má nějakou potřebu blízkosti partnera, potřebu líbat se, dotýkat se a jinak fyzicky ukazovat náklonnost. Tato potřeba je obvykle dána primární rodinou a je naprosto normální, že ve vztahu má každý z partnerů tuto vzdálenost jinou.

Neberte si to osobně, asymetrie vzdálenosti je v každém vztahu. Každý jsme nějak nastavený, každý má jinou potřebu intimity

Jak řešit problémy způsobené různou potřebou intimit?

Pokud vás snížená potřeba intimity vašeho partnera skutečně trápí, měli byste si o tom v klidu promluvit. Pokuste se zjistit, co partnerovi ohledně intimity nevyhovuje. Zeptejte se ho, jaká míra intimity je pro něj ještě příjemná a kdy už je to moc.

Než se vám podaří s partnerem domluvit na kompromisu, na přechodnou dobu by se měla intimita ve vašem vztahu řídit podle toho, kdo jí chce méně.

Pokuste se dohodnout, co do budoucna změníte, abyste si v tomto ohledu vyhovovali. Možná to pro vás bude takový test pevnosti vztahu. Zjistíte, zda spolu vůbec můžete ve vztahu spokojeně žít.

Ve vaší dohodě o řešení problému by se ten, kdo chce méně intimity, měl zavázat k tomu, že se pokusí opustit svoji komfortní zónu a zkusí partnerovi dopřávat více intimity.

Ten, kdo by chtěl intimity více, by měl být také informován o tom, co by druhému partnerovi vyhovovalo. Aby věděl, jak se k němu v konkrétních chvílích chovat.

Partner, který původně chtěl intimity méně, třeba zjistí, že mu to není až tak nepříjemné, že je to vlastně docela fajn. Překoná své vnitřní bloky bude více dávat najevo své city.

Pamatujte si. Pokud kterýkoliv z partnerů začne na toho druhého tlačit, vytvoří se akorát další frustrace a problém se prohloubí.

Samozřejmě se může také stát, že se neutěšená situace nezlepší. Rozhodně to není tak, že by to ten člověk dělal naschvál. Prostě se potkali dva lidé, kteří jsou v potřebě intimity natolik rozdílní, že nejsou schopni spolu dále zůstat ve vztahu. Asymetrie vzdálenosti tedy může a často také bývá jedním ze zásadních důvodů k rozchodu.

Nebojte se požádat o pomoc

Pokud se obáváte, že to sami nezvládnete, že se s partnerem nedokážete dohodnout a problém vyřešit, navštivte odborníka. Ten vám pomůže najít příčinu nižší touhy po intimitě u vašeho partnera a zároveň s vámi probere, co budete muset udělat, aby se situace zlepšila. Řešení může také vyžadovat terapii. Výchova partnera v dětství nemusela být ideální a on se prostě nenaučil intimitu dávat najevo.

Stejně tak vyhledejte pomoc odborníka, pokud už vám docházejí síly a vážně uvažujete o rozchodu. Ještě to nevzdávejte, s pomocí zkušeného poradce se vám může podařit vztah zachránit.

autor článku: Karel Chába