Spousta lidí se s někým seznámí, ale už od začátku vědí, že jim něco zásadního nevyhovuje nebo cítí, že něco není v pořádku. Říkají si, že vztah s takovým člověkem nemá smysl, že by to nevedlo k ničemu dobrému.

Ale pokud vedle sebe zrovna nikoho jiného nemají či jsou zrovna po rozchodu, tak si říkají, že vztah s tímto člověkem bude na přechodnou dobu lepší než nic. Říkají si, že se do toho vztahu plně neponoří. Jenom se spolu občas uvidí, zajdou třeba do kina, na večeři, dopřejí si sex. Ale přesvědčují se, že to vše zvládnou bez citové investice. Věří, že přesně poznají ten moment, kdy je čas vztah ukončit a najít si někoho jiného lepšího.

Lidé, kteří takto přemýšlí, již od samého začátku tuší, že ten vztah pro ně nebude perspektivní. Ve skutečnosti si ale na nevědomé úrovni myslí, že prostě na víc nemají. Že nemají na lepšího partnera s lepšími vlastnostmi. Nemají vnitřní sílu být sami. Nevěří, že by si mohli najít lepší vztah. A nebo v lepší vztah doufají a každý vztah, který mají, jim nevyhovuje a oni se upínají na nějakou imaginární budoucnost s někým vyhovujícím.

Jak takový vztah probíhá?

Lidé se v takovém vztahu z počátku normálně vídají. Ale po nějakém čase, klidně i po pár týdnech, začnou zapomínat na to, že na začátku cítili nějaké varovné signály. Začnou si na toho člověka zvykat, začnou s ním psychicky srůstat. Ale s dotyčným se vídají, jen když sami nemají nic lepšího na práci, když na ně padne splín, když si připadají sami.

Dokud mají nějakou pracovní náplň, sport nebo jiný koníček, na partnera si ani nevzpomenou a neschází jim to je jedno ze zásadních poznávacích znamení, že je něco v nepořádku.

Ale když mají volný večer nebo třeba tráví sami neděli a přepadají je pocity smutku, tak se s partnerem rádi uvidí. Tím vztahem tedy pouze vyplňují mezery ve svém životě, kdy by se sami necítili dobře.

Toto vyplňování začne být návykové a po určitě době si lidé uvědomí, že už v tom vztahu jsou napevno a nedokáží z něj jen tak odejít. Nedokázali to na začátku, nedokáží to ani teď.

V určitou chvíli vztahu začne docházet k problémům. Často právě k těm, které od začátku tušili. Vztah dostává sestupnou tendenci, lidé se hádají. Nejsou schopni to řešit. Minimálně jedna strana je již od začátku nespokojená a začne tomu druhému vyčítat vlastnosti, které jí vadí. Snaží se z toho vztahu odejít. Stejně jako na začátku se to ale nedaří. Snaha odejít se zcela míjí účinkem a lidé se do vztahu opět vrací.

Co v takovém vztahu dělat?

Pokud se dostanete na začátek takového vztahu, vůbec do něj nevstupujte.

Zamyslete se a snažte si uvědomit, proč byste se měli vídat s někým jen tak. Jen abyste si řešili nějaký svůj problém. To totiž nikdy nefunguje. Nikdo jiný za vás nevyřeší vaše vnitřní nastavení.

Pokud trpíte pocitem samoty a nedostatečnosti, pocitem, že si nemůžete najít nikoho lepšího, neměli byste do vztahu vůbec vstupovat.

Místo toho začněte pracovat sami na sobě. Uvědomte si svoji vlastní hodnotu. Máte na mnohem víc než na vztah, který vám již od začátku nevyhovuje. Tím, že sami sebe vnitřně posílíte, až příště takového člověka potkáte, tak vás ani nenapadne něco si s ním začínat.

Uvědomte si, že kvalita vašeho vztahu vždy vychází z vás.

Představa, že vás někdo jiný učiní šťastným, že za vás vyřeší něco, co si sami vyřešit neumíte nebo odmítáte, je zcela mylná a způsobuje velké množství problémů ve vztazích. Nejprve musíte zapracovat sami na sobě.

Nacházíte se právě v takovém vztahu? Už jste se třeba pokoušeli z něj odejít, ale něco se stalo a vy jste se do něj opět vrátili zpět? Vyhledejte pomoc odborníka. Zasloužíte si víc, než vztah, ve kterém nejste spokojeni. Odborník na partnerské vztahy vám pomůže najít a pojmenovat příčinu, proč se do toho vztahu stále vracíte. Pomůže vám najít vaše ztracené sebevědomí a ukáže vám, že i vy můžete najít dobrého partnera a spokojený vztah.

autor článku: Karel Chába