Čím dál tím častěji se setkáváme s jevem, kdy se člověk zasažený nevěrou, snaží s ní vyrovnat tak, že hledá rady v různých internetových diskuzích, především facebookových skupinách. Může to takovému člověku pomoci? Nemůžou takové rady spíše ublížit?

V momentě, kdy se objeví na Facebooku příspěvek (většinou se s nevěrou partnera svěřují ženy) o nevěře, okamžitě vzbudí zvědavost. Můžete si být jistí, že pod takovým příspěvkem je za chvíli mnoho „zaručených“ rad, jak má pisatel či pisatelka postupovat. Samozřejmě se v dobré víře snaží mnoho lidí.

Jenže každý radí především podle sebe, podle toho, co on prožil, čím si prošel. Dále je zřejmé, že u mnoha pisatelů se projektují v jejich radách bolístky a zranění, které se daným příspěvkem v nich mnohdy znovu otevřely.

Lenka se svěřila s nevěrou manžela na internetu

Lenka píše o tom, že si myslí, že jí byl manžel nevěrný. Situaci, ve které se nachází, je velmi častá a typická pro mladé manželství, které se dostalo do krize. Jsou s manželem čtyři roky a mají asi rok a půl staré dítě. Manžel jí byl zřejmě nevěrný s kolegyní. Lenka se cítí velmi ublížená nejen nevěrou, ale i lhaním manžela.

Lenka řeší ale pouze podrobnosti nevěry (kdy a jak se stala) a milenku manžela. Zlobí se, proč raději manžel nehlídal dítě, a místo toho byl s milenkou. Celý její příspěvek je o tom, jak jí manžel ublížil. Nezávislému pozorovateli je jasné, že Lenka řeší podrobnosti nevěry, ale neřeší vůbec možné příčiny, proč k nevěře došlo.

Jenže Lenka jako každý, kdo se dozví o nevěře, se nachází v situaci, kdy se snaží jakýmkoliv způsobem zbavit emoční bolesti. Možná má pocit, že jí pomůže, když zjistí, kdy, kde a kolikrát přesně se nevěra stala. Samozřejmě jí takové zjištění k ničemu nepomůže, ale je jasné, že momentálně nedokáže zcela racionálně přemýšlet. Není možné se na ní za to zlobit, protože je ve stavu, kdy zatím nedokáže přemýšlet racionálně a neměla by tedy ani ukvapeně jednat.

Pomohou rady na internetu?

Zveřejnění příspěvku, kde se ze své bolesti Lenka vypovídá, by se mohlo zdát jako dobré řešení. Také by jí mohli někteří lidé rozumně poradit, jak se má zachovat, aby si vším prošla bez vážnější újmy. A také nastínit možnosti, jak se pokusit vztah zachovat. Jenže stačí se do takového vlákna podívat a zjistíte, že většina přispěvatelů ji naopak podporuje v setrvání v tomto iracionálním uvažování a jednání. S určitostí se vždy objeví rady stejného typu, o nichž napíšu více níže.

Šílené rady, které vám dají lidé na internetu

Popíšu několik rad, se kterými se reálně a opakovaně setkáváme na internetu. Tyto jsou výňatkem přímo z vlákna pod Lenčiným příspěvkem.

„Okamžitě manžela vyhoď, nebo ihned odejdi i s dětmi!“
Takové doporučení pokračuje větami jako např.: „Takový darebák si tě nezaslouží, vůbec už se s ním nebav, zachovej si svoji hrdost“. Ačkoliv je nevěra určitým selháním, není ve většině případů pouze vinou jednotlivce. Nevěrný partner se často může cítit ve vztahu i dlouhodobě nespokojen, opomíjen, nemilován. Nevěra je pak bohužel jen vyústěním frustrace takového člověka. Řešením tedy není partnera bez přemýšlení okamžitě odepsat, ale naopak se alespoň snažit pochopit jeho pohnutky.

Pokud se budete řídit radou na internetu a budete jednat v afektu, je možné, že si rychle zavřete cestu k obnovení vašeho vztahu a budete toho možná později litovat. Navíc se ještě více uzavřete do role trpitele. Vaše ego, a s ním i vaše sebestřednost, se pak bude jen zvětšovat. Postavíte se do role oběti a partnera do role viníka. Tímto postojem se budete mílovými kroky vzdalovat partnerovi i vztahu.

„Nemá smysl v takovém manželství pokračovat, nikdy už to nebude jako dřív.“
Zde se objevují k příspěvkům připojená různá lidová rčení jako „slepovaný hrnek už nikdy nebude jako nový“ i jiná „hodnotná“ moudra. Samozřejmě, že už to ve vztahu stejné nebude. Jenže co je v životě vlastně stále stejné? Vše je v neustálém pohybu. Časem se měníme i my, musí se tedy proměňovat i náš vztah.

Přitom právě mnohdy stagnace a stereotyp dožene jednoho z partnerů k nevěře. Někdy je dokonce nevěra určitým katalyzátorem a nastartuje určitou dynamiku změn ve vztahu. To především v takovém případě, kdy chtějí partneři vztah zachovat a jsou ochotni si připustit své pochybení a začít pracovat nejen na vztahu, ale i na sobě. Takže ano, je vlastně dokonce nutné, aby to bylo jiné. Ale tato změna může být i změnou k lepšímu.

„Kdo podvede jednou, udělá to znovu.“
Tady se zřejmě projevuje letitá zkušenost se vztahy mnohých pisatelů. Jaká může být pravda? I přesto, že partner není člověkem chronicky nevěrným, je nevěra, a to i opakovaná, bohužel jev možný, a moc se s tím nedá dělat. Opakovaná nevěra je pak spíše jen důsledkem toho, že se vztah nikam neposunul. Původní problém ve vztahu se nevyřešil, což mohlo vést časem k opakování nevěry.

„Zapírají jen slaboši.“
Přispěvatelé tohoto typu rad píší, jak je důležité, aby nevěrník na sebe nejlépe hned vše řekl. Jen tak si může zachovat čest a svou tvář. Jinak je to slaboch, chudák, lhář a podvodník. Je dobré si ale připustit, že zapírat může i člověk, který nechce druhému ublížit, přestože se nezachoval správně.

Nikdo nevíme, jaké měl pohnutky, motivy, co se dělo ve vztahu, jak se v něm cítil, jak dlouho byl třeba frustrovaný. Odsoudit někoho jako slabocha, je velmi jednoduché. Většinou se tak děje z důvodu chybějícího odstupu pisatele. Když takto odsuzujeme někoho, o kom vlastně nic nevíme, mnohdy tím nevědomky projektujeme své vlastní zranění a ublížení, které se nám kdesi uvnitř nás otevřelo.

„Partner, který podvedl, tě nemiluje a nestojí o tebe.“
Nejvíce jsem se asi zamyslela, co vede některé osoby k tomu, aby něco takového zklamané ženě vůbec napsaly. Je pravděpodobné, že taková věta člověku, který se momentálně cítí zraněný a bezmocný, spíše jen ublíží. Přitom lidé, kteří něco takového tvrdí, nemají křišťálovou kouli, a tak neví, jak to nevěrník se svými city má. Může se nám to líbit nebo ne, ale často má nevěrník rád partnerku či manželku, jen si nevěrou třeba kompenzuje určitou potřebu, která mu v partnerství či manželství chybí.

Je dobré si uvědomit, že tyto příspěvky mohou psát lidé, kteří se třeba sami cítí ještě velmi zraněni. Často do svého názoru projektují bolest a zlost, kterou jim někdo způsobil, a od které si takto chtějí ulevit. Mnohdy si neuvědomují, že tím, co napíší, mohou ublížit někomu, kdo s jejich bolestí nemá nic společného. Osobně doporučuji si dávat pozor nejen na to, jaké rady přijímáme, ale i jaké jen čteme. I za pouhým přečtením reakce na to, co jsme napsali, se může skrývat určité nebezpečí.

I pokud se rozhodneme, že si rady jen přečteme, ale nebude je brát zase až tak vážně, mohou nás některé ranit. Navíc se toto mnohdy může dít zcela podvědomě. Mohou nás pak tyto reakce ovlivňovat, přestože si to ani nepřipouštíme. Především v nás mohou podporovat negativní emoce. V případě, že se nacházíte ve vážné životní situaci, která ovlivní život nejen váš, ale třeba i vašich dětí, nehledejte prosím rady na internetu v internetové diskuzi. Mohou vám spíše více uškodit, než prospět.

Pokud hledáte odbornou radu, zkuste ji najít v knihách zabývajících se partnerskými problémy nebo navštivte odborníka zabývajícího se vztahy, ať poradce či psychologa. Zde na webu si můžete dokonce vybrat z několika druhů konzultací. Některé mohou probíhat dokonce anonymně a z pohodlí vašeho domova. Stačí si jen vybrat v sekci konzultace.