Žárlivost není pouze jeden pocit, ale souhrn emocí, které nás při žárlení ovládají a zároveň nás intenzívně rozrušují a zneklidňují. Podívejme se na některé z nich.
Emoce, které se pojí k žárlivosti jsou všechny značně negativní. Patří mezi ně především: strach, nedůvěra, pocit méněcennosti, pocit zanedbání, závist, podezírání, pocity zlosti až nenávisti, ale také vina, stud a znechucení.
Strach
Většinou se bojíme, že nás už partner nemiluje, že nás opustí. Bojíme se, že budeme podvedeni, zrazeni. Takový strach ze ztráty partnera nás mnohdy nutí k nedůvěře. Tato nedůvěra pak vede právě k tomu, že se snížíme ke sledování partnera, k prohledávání mu osobních věcí, telefonu, e-mailu.
Chceme pak také po partnerovi, aby nás ujišťoval neustále o své věrnosti a loajalitě. Náš strach pramení z pocitu vlastní nedostatečnosti. Máme pocit, že nejsme pro partnera dost dobří, a partner si tak může najít někoho atraktivnějšího a nás opustí.
Jak nám ale ve vztahu naše žárlivost pomůže? Myslíme si, že nám žárlivost pomůže, aby nás partner nepodvedl či neopustil? Samozřejmě nám nepomůže vůbec nijak. Právě naopak, věrný partner nás spíše opustí pro naši nesnesitelnou žárlivost. Máme tak spíše větší šanci, že neustálé žárlení nám bude tolerovat spíše nevěrník, který má špatné svědomí.
Člověk, který se projevuje žárlivým chováním, ztrácí pro svého partnera často na své atraktivitě, právě pro takový závislý postoj na druhém. Takový žárlivec se často staví do pozice žebrajícího o lásku. Není špatné mít strach o vztah, ale je důležité se umět tomuto strachu postavit. Není ostuda říci partnerovi, čeho se bojíme a co cítíme. Avšak útočit na něj jen proto, aby náš strach vyřešil, je špatná cesta, protože on náš strach vyřešit nemůže.
Nedůvěra
Často kvůli předchozím negativním zkušenostem s bývalými partnery, kdy nám mohl někdo zalhat nebo nás podvést, pak nedůvěřujeme svému partnerovi. A to i přesto, že říká, že je nám věrný. Ale klidně můžeme být podezíraví i bez předchozí špatné zkušenosti, a přesto, že nám náš partner k žárlivosti nezadal žádný důvod. Možná máme pocit, že kontrolovat partnerův telefon, e-maily, počítač kilometrů v autě, lustrovat podezřelé přátele na Facebooku apod. eliminuje naší neodbytnou nedůvěru a nejistotu.
Úleva, kterou očekáváme, ovšem stejně nepřichází. Většinou totiž vždy najdeme něco, za čím jsme schopni vidět případnou nevěru, či aspoň pokus o ni. A když nic závadného nenajdeme, můžeme mít zase pocit, že partner umí nevěru jen dobře skrývat. Za naší žárlivostí stojí totiž především pochybování o sobě. Pochybujeme-li o sobě, pochybujeme i o partnerovi.
Pocit zanedbání
Můžeme žárlit i proto, že máme pocit, že náš partner věnuje více pozornosti ostatním, než nám. Cítíme se pak nepříjemně třeba na večírcích, či mezi přáteli, vadí nám, když odchází partner za svými koníčky, či do společnosti přátel. Jsme rozčíleni, když nám partner nevěnuje svoji veškerou pozornost. Zdá se nám, že nás odložil stranou proto, aby mohl flirtovat s někým jiným, nebo proto, že se za nás třeba stydí.
Závist
Můžeme závidět lidem cokoliv, co vzbuzuje v nás obavy, že by mohlo být atraktivní pro našeho partnera. Může jít nejen o vzhled, ale také třeba o smysl pro humor, oblíbenost, mládí, povahu, zkrátka vše, o čem máme pocit, že to my nemáme, a ten druhý ano.
Vina, stud, znechucení
Zřejmě všichni tušíme, že žárlivost je chování iracionální. Mnohdy se po žárlivém výstupu obviňujeme, že trápíme svého partnera svou žárlivostí, omezujeme jeho osobní svobodu, podezíráme a špehujeme. Je více než pravděpodobné, že pak svému partnerovi rovněž lžeme. Nikdo rád nepřiznává, že partnerovi například prohledává mobil, či slídí v jeho e-mailu. Nejsou výjimečné ani takové emoce, jako je znechucení – ať již z představ, jak je nám partner nevěrný, či z toho, jak se sami chováme.
Zlost a nenávist
Vyskytující se zlost ve vztahu k žárlivosti je mnohdy směřována proti třetí osobě – buď pouze v naší představě (máme podezření na nevěru, ale nevíme s kým) nebo proti skutečné osobě (máme podezření na konkrétní osobu). Takovou osobu považujeme za hrozbu pro naše partnerství, a proto jí bereme jako svého nepřítele.
Mohou nás ovládnout v takové situaci silné emoce, jako je zlost a nenávist, a to především, když se cítíme hluboce raněni, či máme pocit, že je nám ubližováno. Jsme však bezmocní, když nevíme, jak se před zraněním či ublížením bránit. Někteří lidé se v takovém případě uchylují i k fyzickému násilí, kdy napadají nejen domnělého soka či sokyni, ale především také partnera.
Všechny tyto negativní emoce, které jsme si popsali, samozřejmě nepříjemně ovlivňují naší mysl, pohodu, ale především partnerský vztah. Žárlivost je schopna postupně otrávit a zničit každý vztah. V případě, že se potýkáte vy, nebo váš partner s žárlivostí, zřejmě tušíte, že nejlepší volbou bude, se takového toxického chování zbavit. To ovšem není vždy tak jednoduché. Několik tipů vám může dát článek Jak se zbavit žárlivosti, ale mnohdy je nutné vyhledat odborníka, který pomůže takové chování odbourat.
V případě, že se potýkáte s žárlivostí, ať už sami nebo má problémy s žárlivostí váš partner, neváhejte mě kontaktovat v sekci konzultace.
Mám problém,že žárlím na partnera. Který staví vše a všechny přede mě. Čas se mnou neplánuje,s jinými nemá problém tam že mu čas naplánují a je vše ok. Mě říká,neřeš však se někdy uvidíme.
Dobrý den, není divu, že vám není dobře, když na vás partner nemá čas. Řešení je určitě v tom, že se s ním buď dohodnete a bude to lepší, nebo si sama ujasníte, zda s ním chcete být. Měli byste si jasně říci, co kdo z vás od vztahu očekává a je ochotný dát. Více se dočtete v článku, který přikládám v odkazu: https://www.partnerske-vztahy.eu/partnerska-dohoda/.