O zamilovanosti koluje velmi mnoho mylných názorů, které, jak jsem se ve své praxi již mnohokrát přesvědčil, mohou hodně škodit.
I když přesná definice zamilovanosti neexistuje, neb její vnímání je zcela odvozené od každého jednotlivce, jeho zkušeností, subjektivního pohledu na svět, tak se pokusím uvést co nejvíce skutečností na takovou míru, abyste měli dostatek informací k tomuto tématu a mohli se případně rozhodnout, co máte udělat.
Zamilovanost naplňuje parametry hypománie (mánie s mírným průběhem). Zamilovanost je tedy charakteristická tím, že máte hodně energie a velmi dobrou náladu. Zamilovanost způsobuje pocit velkého sebevědomí. Zamilovanosti se také dá přičíst, že máte mnohem větší sklony k riskování, větší chuť na sex. V období zamilovanosti přehlížíte nedostatky a dokonce zásadní chyby protějšku, přestože často bijí do očí.
Všechny tyto charakteristiky zamilovanosti jsou právě původcem toho, že máte pocit, že vaše volba partnera byla správná, že vztah bude už navždy bez chyby a že se vůbec nic špatného nemůže stát. To je ovšem velký omyl.
Až velmi často se mi stává, že klienti, kteří řeší krizi jejich vztahu, mi říkají, že si přejí, aby se opět vrátili do stavu zamilovanosti. Ovšem to není možné. Zamilovanost je proces, který probíhá ve vašem mozku a tudíž má svou dynamiku. Zamilovanost nemůžete přivolat ani odehnat. Nemůžete si říci, teď se zamiluji nebo teď přestávám milovat. Můžete se pouze částečně přizpůsobovat tempu zamilovanosti vašeho protějšku.
Co se děje v těle při zamilovanosti? Je to stav, který je řízen neurologickými ději. Dochází ke zvýšené produkci žláz s vnitřní sekrecí vylučující hormony – hypotalamus, hypofýza a nadledviny. Tyto procesy jsou někdy tak silné, že dochází až závislosti na předmětu touhy.
Období zamilovanosti si užívejte. Nedělejte však v tomto čase zásadní rozhodnutí, že se budete brát nebo si pořídíte potomka. Dejte tomu čas, potřebujete cca dva roky na to, abyste protějšek poznali.
Nejčastěji k zamilovanosti dochází krátce po seznámení. Její trvání probíhá na úrovni tří měsíců až dvou let. Zamilovanost můžete také pociťovat po tom, co se k sobě vrátíte nebo překonáte velkou krizi vztahu. Ovšem zde je tento stav nutné spíše přičíst úlevě z toho, že vše dopadlo tak, že jste se k sobě vrátili. Je to stav pomíjivý a brzy se vše vrátí do starých kolejí. Pak si bohužel mnoho lidí uvědomí, že problém, kvůli kterému se rozešli, se nevyřešil a i nadále přetrvává.
Samostatnou kapitolou je situace, kdy si jeden z partnerů najde někoho jiného a zamiluje se. Druhý z páru se mě pak ptá, jak to udělat, aby se partner/ka odmiloval/a od milenky/ce. Bohužel, jak vyplývá z odstavců výše, tak nijak. Zamilovaný partner do někoho třetího neuvažuje racionálně a mnohdy je jediným řešením počkat, zda zjistí, že je pouze poblouzněn a že milenecký vztah nemá budoucnost a kvalitu, o které je v současné době přesvědčen.
Porovnávání zamilovanosti je bohužel dalším příkladem toho, jak chybně někdo nakládá se zamilovaností. Jak již bylo napsáno, zamilovanost nemá přesnou definici. Nedá se tedy ani měřit mezi partnery. Klienti mi říkají, „ partner mě nemiluje tak, jak bych chtěl“, „miluje mě méně“ . Jak to chcete měřit? ….neměřte to, nejde to. Jsou dva základní důvody, proč to moji klienti takto vidí. Nenaplněné potřeby ve vztahu, nedostatečné sebevědomí, pocit, že mě druzí nemilují. Problém je tedy jinde, než si myslíte.
Závěrem vás chci upozornit, že pokud jste právě zamilovaností prošli a postupně odeznívá, tak byste měli zvážit, zda vztah postavíte na vyšších hodnotách = na lásce anebo se rozejdete.
související články: Co je to láska?
autor článku: Karel Chába
Dobrý den, s přítelem jsme spolu dva roky. Můj i jeho první vážný vztah. Pracujeme spolu v zahraničí a jsme spolu opravdu 24h denně. Dostala jsem se do fáze, kdy nevím jestli s nim chci být. V hlavě mám velký zmatek, nevím co chci. Představa, ze spolu nejsme mě ničí. Zároveň si ale dokážu představit, ze jsem sama svým panem. Cítím se opravdu hrozně, především vůči němu. Mám pocit, ze se to ve mě pere a ja nevím kudy kam.
Dobrý den, Pavlíno, měli byste nejdříve zkusit být více od sebe. Každý trávit čas v jiné práci a volnočasové aktivity každý sám se svými přáteli. Je nutné si od sebe odpočinout a mít jiné impulzy než ty, na které jste zvyklí. Pomůže vám to nejen k odreagování se jeden od druhého, ale tak vás to posílí, pokud byste opravdu chtěla odejít.
máme dvě děti.8 let manželé. manžel si našel milenku. jezdí za ní ale k nám se vrací za dětma a za práci. chci aby se odstěhoval ale on nechce. chci se odstěhovat já ale prý máme zůstat my ale on nechce odejít. nechci s dětmi odejít. on jim vzal rodinu. nechci jim vzít já domov. vůbec nevím co mám delat
Dobrý den, Lenko, musíte si vybrat a sama za sebe se rozhodnout. Bohužel jste v situaci, kdy to vždy někoho bude bolet a už to nepůjde vyřešit bez „ztráty kytičky“. Pokud se do toho nedokážete pustit sama, musíte vyhledat pomoc psychoterapie a řešit nejdříve svou psychiku, abyste v sobě našla sílu.
Dobrý den je mi 43let Mé ženě 33 jsme spolu 12let a máme 4lete dite. Žena začala chodit do prace a má poměr se svým šéfem a myslím jsi že je do něho zamilována má 51let .Jak jsem to zjistil tak jsem ji sbalil věci a chtěl jsem ať odejde a ona taky chtěla ale pak jsme si přečetli vase články a zůstala ale říkala že neví co má dělat.V práci se snim vida denne a to je pro mne strašný pocit . A když se ji ptám co vlastně chce řekne že neví.Chci se chovat normalne ale při pomyšlení ze je s nim v práci mi to nejde.at udělám cokoliv nic se ji nelibi.Byly jsme v poradne a říkali o dohodě ale ona na to ze je ještě brzy AZ se rozmysli nevím co dělat Chci zachránit rodinu a vztah
Dobrý den, sami to nedokážete. Potřebujete se vztahem oba pomoc a ona se sebou. Její chování má mnohem hlubší základ. Nebude sama schopna si ujasnit, co chce a bude se v tom neustále točit. Nevím, co a jak dlouho jste v té poradně řešili, nicméně asi to nebylo dostatečné, když jste pořád na tom takto. Rád vám pomohu.
Dobrý den,je mi 55 let,32 let ženatý,asi tak před třemi roky jsem se platonicky zamiloval do sousedky o 18 let mladší se třemi dětmi,od srpna loňského roku to mezi námi přerostlo ve vzájemný vztah,nejsem schopný bez ní vůbec existovat ani 2 dny,vše mám spolu opravdu funguje,jen ona to zvládá lépe protože má spoustu povinností a práce,když si vyšetří pro mě hodinu týdně je to úspěch,nevymýšlí si věřím jí,jen pro mě je to strašně málo,nevěřil by jste jak mě to ničí,ale vůbec nevím co s tím,dokážete mi prosím poradit jakou pomoc mám vyhledat aby se mi aspoň trochu ulevilo,nenamlouvám si že je úžasná ona prostě je,znám ji velmi dobře,vůbec nevím jak dál,můj stav je nepopsatelný,děkuji za odpověď
Dobrý den, je mnoho možností a záleží na tom, co chcete vy. Chcete na sobě pracovat, jíst prášky, jen si povídat, atd. Můžete jít za psychologem – povídání. Psychiatrem – prášky. Psychoterapeutem – rozbor, návrh řešení., učení se jinak myslet. Mentálním trenérem – trénink nového myšlení. Kouč – hledání vašich nevědomých rezerv.
Dobrý den, po 3,5letech s přítelem jsem začala mít v hlavě myšlenku, že ho nemiluji, že mu nemůžu dat takovou lásku jako on mi atd.. Když jsme spolu je všechno strašně super, je mi s ním moc dobře.. Ale nemůžu se toho zbavit.. Je to normalni? Přejde to samo, nebo mám navštívit odborníka? Milují ho a chci s ním byt, ale myšlenky se nemůžu zbavit.
Dobrý den, nepočítal bych s tím, že to přejde samo. Spíše se to bude zhoršovat, takže doporučuji návštěvu odborníka.
Dobrý den, před dvěma lety jsem se zamilovala do ženatého muže. Seznámili jsme se na sociální síťi. Každý den jsme si psali, nevěděla jsem že je ženatý. Po měsíci jsme se sešli, bylo hezké si s ním povídat. Psali jsme si dál, oběd, večeře výlet a už jsem v tom lítala. Pak mi to začalo být divné že by byl sám a zjistila jsem, že je ženatý. Velmi mne to trápilo ale nechtěla jsem už bez něj být. Řekla jsem mu že to vím, a že s ním přesto chci zůstat, věděla jsem, že na mne bude mít málo času. Takhle to trvalo dva roky. Teď se to dozvěděla jeho žena a on to chce ukončit. Nikdy mi neslíbil, že se rozvede. Já ale bez nej nemůžu být. Nechci ho ztratit, nechci mu dělat problémy. Co mám dělat?
Dobrý den, nejlepší by pro vás bylo uznat, že to je celé špatně a připustit, že rozchod je to nejlepší řešení. Pokud to sama nedokážete, tak potřebujete pomoc. Pokud si chcete iracionálně trvat na svém, že s ním chcete být, tak to musíte nechat na něm, jak se rozhodne. Nijak na něho netlačit a maximálně mu říci, že o něho stojíte a že mu dáte prostor, aby si vše vyřešil.
Dobrý den. Mám za sebou desetiletý partnerský vztah bez dětí. S partnerem jsme měli zralý, intimní a pevný vztah od osmnácti let. Ale vkrádala se do něj šeď a nuda. Partner mě v zimě opustil a to zřejmě z důvodu atraktivní známosti. Je v novém vztahu 9 měsíců, jeho partnerka je ve 4. měsíci těhotenství. Bohužel bydlíme vedle sebe na ulici, nutně se s nimi potkávám. Mrzí mě, že nezdraví, nekomunikuje.Nemá ale důvod, rozešli jsme se dohodou. Je to trýznivé potkávat je za pár měsíců s kočárkem. Můj dotaz je- začne uvažovat časem reálně a je zde možnost, že si vzpomene a začne komunikovat? Nebo mám zvažovat přestěhování. Stále ho miluji, ctím ale jeho novou rodinu.Spadnou mu někdy růžové brýle?
Dobrý den, a má ty růžové brýle? Nevím, z čeho tak vycházíte. Je možné, že je má a pak určitě spadnou, nicméně to nic nemusí měnit na jeho přístupu. Možná je nemá a teď žije to, co chtěl. Pokud se ptáte tak, jak se ptáte, tak bych se odstěhoval.
Dobry dem moje zena se zamilovala do milence snazil jsem se naše manzelství zachranit zmenil jsem chovaní k ní je ochotna se se mnou bavit o príčine naseho problemu a nevery ale dal udrzuje milenecky vztah a rika za ho miluje nevím jak dlouho mam bojovat o zachovaní rodiny
Dobrý den, dejte jí čas. Musí tou zamilovaností projít, i když snažit by se také měla. Kolik jí dáte času, záleží na vás a na tom, jak dlouho už spolu jsou. Milenecká zamilovanost trvá mnohdy déle než ta klasická. Já bych jí dal cca 3 měsíce. Snažte se pracovat na vztahu a ukázat jí, že vaše změna je trvalá. Nijak na ní netlačte. Sledujte situaci, zda se to nějak vyvíjí a pak si to vyhodnoťte.
Dobrý den, momentálně jsem zamilovaná ale ve fázi kdy už cítím že se musím rozhodnout. Jsem vdaná 19 let a milence mám rok. Navštívila jsem i psychologa, protože jsem dost fixovaná na děti(17 a 19) Manžel o milenci ví,ale snaží se abych zůstala s rodinou. Milenec ten je rozvedený a říká mi že na vždy zůstane sám jak kůl v plotě, když s ním nebudu. Cítím nátlak z obou stran a nevím jak se rozhodnout. Jen vnímám že si u milence začínám všímat věcí co mi maličko začínají vadit. Jenže manžela zase nemiluju a sex s ním mi je nepříjemný. Nechci ublížit milenci,ale zase nechci ztratit rodinu a zázemí. Jsem v pasti a mám strach z bolavého srdíčka, nebo z toho že udělám osudovou chybu.
Dobrý den, nejde o manžela ani milence. Jde o vás. O to, co si myslíte, že (ne)můžete, co si o vás druzí budou myslet, zda vás budou mít rádi atd. Z toho tedy jasně vyplývá, že se musíte co nejvíce zaměřit na sebe. Na to, co chcete vy a kdo jste. Kde chcete být za pár let. Neuvažujte tedy o tom, kdo z nich, ale o sobě. Ideální by bylo, pokud si s tím sama neporadíte, abyste se na mě obrátila se žádostí osobní konzultaci.
Dobrý den, jak se mohu sama postavit vlastní zamilovanosti? Vím, že toužím po nepravém. Už několikrát jsme si řekli, že se nebudeme stýkat, psát si, volat, ale vždycky se stane něco, co nás spojí. Trvá to už 4 měsíce, pořád dokola, jednou jsme nebyli v kontaktu 2 týdny, jinak to jsou jen dny. Chvilku jsme v kontaktu mě bolí srdce i fyzicky. Když přijde sms od něho srdce mi buší, že by z hrudi vyskočilo. Nespím, nejím, v žaludku tisíce motýlů, při myšlence na něho jsem připravena k sexu. V životě jsem něco podobného nezažila,je mi 30, ne tak intenzivního, zničujícího. Vždy jsem si říkala, že jsou to jen fráze, teď to reálně prožívám:( a když si zrovna nepíšeme, nemám chuť do života.
Dobrý den, je otázka, do jaké míry je to zamilovanost a do jaké závislost. Za vaším chováním (důsledek) je nějaká příčina. Konkrétně nevím, to bych s vámi musel mluvit. Obrana je tedy taková, že buď si řeknete, že už ho nebudete kontaktovat a uděláte vše, co bude ve vašich silách, abyste to vydržela. Budete si den po dni připomínat svůj cíl. Nebo můžete vyhledat někoho jako jsem já a pracovat na tom, abyste pojmenovala příčiny a odstranila je.
Před měsícem jsem přišla na to, že je můj manžel zamilovaný do slečny, která s ním jezdí denně autobusem (on je řidič). Přiznal se, že je do ní zamilovaný, ale sexuální poměr spolu ještě neměli. Prý si spolu rozumějí, ona mu vysvětlila, co je v životě důležité a otevřela mu oči (jsme 16 let manželé, máme 15 letou dceru, bydlíme na vesnici dvoudomek s rodiči, já jim denně pomáhám s hospodář. – odtud prý údajné problémy, které stále dusil v sobě, nic tu nemůže udělat, já se zastávám rodičů.., nikdy jsme se ale nehádali, on ale ode mě necítil dostatečnou podporu a i když mě má velmi rád, chtěl by začít nový život jinde – tak jak mu to ona vysvětlila – má prý na to právo. On váhá, ale láká ho to
Dobrý den, teď jsou dvě možnosti, ovšem vše závisí na úrovni jeho momentální zamilovanosti: On se dokáže odstřihnout od té ženy a vy společně vyřešíte to, co mu vadí a nevyhovuje, aby byl s vámi spokojený. Necháte ho, aby si zkusil jiný život a pak se uvidí, zda se chce vrátit.