„Celých 10 let, co jsem s partnerem, mi občas při hádkách nadává. Poslední dobou i před naším synem. Okamžitě vybouchne, když není po jeho. Celé roky mu říkám, že mi to vadí. On mi tvrdí, že se snaží, ale pak přijde stresová situace a uráží mě. Před pár týdny mi dal při hádce facku. A pak to ještě několikrát zopakoval. Od té doby mám strach z partnera. Bojím se mu cokoliv říct. Snažím se jej nerozčílit,“ svěřuje se paní Milena se svým příběhem.
„Strach z partnera mám tak velký, že jsem jednou po naší hádce vzala syna a odjela na pár dní k matce. Přijel si pro mě. Přes svůj strach jsem mu dala ultimátum, že buď se sebou začne něco dělat, nebo je mezi námi konec. Partner mi sdělil, že on problém nemá, že nikam nepůjde, že za vše mohu já. Mimo jeho záchvaty si rozumíme a syn ho má rád. Jeho hnusné chování a strach, který z něj mám, mě začíná čím dál více trápit a nevím, co s tím,“ končí vyprávění paní Milena.
Příběh, který paní Milena prožívá, bohužel, není ojedinělý. Je spousta párů, které takto žijí. Ženy mají strach z partnera, bojí se mu něco říci, aby jim partner neublížil nebo aby neublížil dětem. Kvůli strachu dělají mnohé ústupky, nechávají se tlačit do věcí, které sami nechtějí. To celé má vliv na jejich sebevědomí, na jejich vlastí hodnotu a také na celkovou atmosféru ve vztahu a v rodině.
I když nedochází k hádkám a ubližování před dětmi, přesto jsou děti vůči takové situaci v rodině velmi vnímaví a citliví. Mohou trpět psychickými poruchami či fyzickými obtížemi. To by si matky měly uvědomit a včasně situaci v rodině a tento strach z partnera řešit.
Máte strach z partnera? Pak je něco špatně.
Když má žena strach z partnera, je ve vztahu něco špatně. Paní Milena žije se svým přítelem 10 let a jeho chování je pro jejich vztah devastační a varovné. Z popisu paní Mileny je zřejmé, že její manžel je prchlivý, impulzivní a neumí svůj cholerický temperament ovládat. To, že je ve stresu, jeho chování neomlouvá. Dá se říci, že paní Milena je vlastně obětí domácího násilí, ať již verbálního, příp. fyzického, což je důležité, aby si uvědomila.
Spousta žen si tohle neuvědomuje a bere tuhle situaci na lehkou váhu. I paní Milena tolerovala partnerovi, z kterého má nyní strach, jeho chování celých 10 let jejich vztahu. I když mu říkala, že jí to vadí, v podstatě se ve vztahu přizpůsobila a nedala jasně najevo svoje hranice.
Ve vztahu se nic neřeší, pokud jen partnerovi, z kterého máme strach, řekneme, že nám něco vadí. Jen tohle situaci nevyřeší. Je důležité si o těchto věcech promluvit a začít je aktivně řešit. Pokud strach nejsme schopni vyřešit sami, je dobré se obrátit na odborníka, než přeroste tento strach do obrovských rozměrů.
Partner paní Mileny sice říkal, že se snaží, ale to nestačí. Jeho projevy přešly dokonce ve fyzické napadání, které neovládl. Tímto přístupem ukázal paní Mileně, že ji opět ignoruje a její nespokojenost, že jí takové chování vadí, ignoruje. Nakonec se postavil do role „oběti“, že za jeho chování může právě paní Milena.
Jak řešit situace s partnerem, z kterého mám strach?
1. Pokud máte z partnera strach, začněte to okamžitě řešit a neodkládejte to na „někdy“. Strach může narůst do takových rozměrů, že stejně jako paní Milena, budete ustupovat a ustupovat tak dlouho, dokud hádky a nedorozumění ve vztahu přerostou k fyzickému napadání vás, příp. vašich dětí. V takovém případě je pak velmi těžké danou situaci řešit, jelikož oběť domácího násilí má tak obrovský strach, že kvůli zastrašování od partnera, nechce promluvit, příp. podat trestní oznámení a aktivně takovou situaci řešit.
2. Ve chvíli, kdy bude partner klidný, si s ním otevřeně o svém strachu promluvte. Řekněte mu o svých pocitem, o tom, co prožíváte, když se k vám takto chová. Partner potřebuje pochopit, co cítíte, aby se do vás mohl lépe vžít a upravit svoje chování či přiznat si, že danou situaci nedokáže lépe zvládnout.
Je také možné, že partner paní Mileny si svoje chování dostatečně neuvědomuje a bere to na lehkou váhu, jelikož se mu paní Milena zřejmě dostatečně nevyjádřila, co skutečně prožívá a jak velký strach z něj má. Paní Milena svým ustupujícím chování ve svém partnerovi mohla vyvolávat ještě větší tendence k prudšímu chování, které vyústilo právě fyzickým napadení.
3. Pokud máte strach z partnera a bojíte se s ním o tom promluvit, začnete na sobě pracovat. Strach, který prožíváte, vám nedovolí jednat. A to je důležité zastavit. Zpracovat váš strach, posílit sebevědomí, abyste znovu získala sílu. Pokud tohle nezvládnete sama, začněte hledat odbornou pomoc, která vám s vaším strachem pomůže. Můžete se také obrátit na spolky či organizace, které se zabývají přímo domácím násilím a tam vám poradí, příp. doporučí odborníka.
4. Pokud se s partnerem nedokážete sama domluvit a jeho chování vyvolávající ve vás strach roste, zkuste mu navrhnout společnou návštěvu odborníka. Pokud odmítne, zajděte si za odborníkem sama viz bod 3. Tím, že začnete zpracovávat váš strach, zvedne se vám sebevědomí, dokážete mnohem lépe ustát svoje hranice v partnerství a dáte jasně najevo, co chcete, co nechcete a co nejste ochotna tolerovat. Více budete stát za svým a trvat na řešení celé situace, která vás trápí.
Naučíte se lépe komunikovat s druhou stranou a v mnohých případech se druhá strana, která ve vás vyvolávala strach, přidá a začne na sobě pracovat také. Je dost možné, že ani tohle nepomůže a váš partner nebude ochoten se svým chování cokoliv udělat. V tomto případě je důležité si uvědomit, zda v takovém vztahu chcete dále pokračovat. Být ve vztahu, kdy máte strach z partnera, je frustrující, ubližuje to vám i vašim dětem.
Pokud řešíte svůj strach z partnera už delší dobu a sama si nevíte rady, nevíte jak dál, rady kamarádek nepomáhají a strach se stupňuje, možná je vhodná chvíle se na mě obrátit. Společně rozebereme vaší situaci, zpracujeme váš strach a vy se posunete v životě dál. Pro tento případ přikládám odkaz na konzultace.
Dobrý den mám šílený strach z přítele. Vyhrožuje že spáchá sebevraždu v poslední době je hodně podrazdeny.Jako kdybych mu nemohla nic říct hned brečí a dělá scény.
Dobrý den, Ludmilo, pokud někdo vyhrožuje, že spáchá sebevraždu, není radno to podceňovat. Přirozeně ve velkém množství případů je to jen citové vydírání a dotyčný to nemyslí vážně. Jsou ale i případy, kdy to vážně myšleno je. Pokud máte strach, že psychický stav partnera není dobrý a mohl by své výhružky naplnit, měl by jít za psychiatrem. On to bude ale nejspíše odmítat. Dojde-li tedy opět k vyhrožování, řeší se to tak, že zavoláte policii a záchranku. Tiuž vědí, co dělat, jak v takových případech postupovat. Pro ty, co jen citově vydírají, je to zkušenost, kterou si jen tak nebudou chtít zopakovat. Musíte jasně nastavit hranice, ukázat, že se nenecháte planě vydírat. Tím, že ustupujete, škodíte nejen jemu, ale i sobě.
Dobrý den,mám strach partnerovi cokoliv říct.Jsme spolu 2,5roku,během nich jsme se rozešli asi 5krát.Byl mi i nevěrný,ale stále se vracím.Teď k němu spíše jezdím, než že u něho bydlím,protože mě několikrát v pyžamu vyhodil na ulici.Dokonce po mně házel surově věci,modřiny jsem měla i na břiše,vylil mi vodu do oobličeje atd.Bojím se mu říci,že chci být se synem doma-mám ho z prvního manželství,nebo,že chci jít s kamarádkou na víno.Okamžitě vybuchne,je zly,sprostý.Když zůstanu usebe doma a nezvedám mu mobil,přijede klidně i opily a dělá mi scény.Dělám s ním v práci,takže ho bohužel denně potkávám.Abych měla klid,tak se k němu stále vracím.Podle něho já nejsem normální,že u něho nebydlím.Klára.
Dobrý den, Kláro, pokud on sám od sebe nebude chtít změnu, něco se sebou dělat, tak se nic nezmění a budete dál trpět. Nedoufejte tedy v žádný zázrak a zamyslete se nad tím, zda s ním chcete dál být. Kdyby vám vyhrožoval, napadal vás nebo něco podobného, tak od toho je tu policie, abyste se na ni obrátila a řešila to s nimi.
V září jsem se rozvedla.Po 8letem.vztahu..duvod zarlivost partnera.Nyni mam o 11 let mladsiho,a.mam z neho strach.Chtela jsem se s.nim rozejit,ale vyhrozoval mi.Ze se zabije,sproste me urazel,a naprahl i.ruku.Nevim co mam delat,v byte jsem.hlasena jen ja a dcera,chci to v klidu,ale on je labilni psychopat.Je mi 37.Poradte prosim,dekuji
Dobrý den, Jano, pokud odmítá odejít z bytu a není tam hlášen, volejte policii a ta ho vykáže. V tomto ohledu dnes policie pracuje, pokud vím, velice dobře. Na jeho vyhrožování se nemůžete ohlížet. Dobře funguje, když mu řeknete, že v případě, že chce spáchat sebevraždu, tak vy voláte záchrannou službu a policii. Nebojte se to udělat, je to výborný lék na vyhrožování.