Nevěra je vždy nepříjemným zjištěním, zvlášť u člověka, kterého milujeme. Nevěra bolí a v mnoha případech to vnímáme jako velkou zradu. Často se setkávám ve své praxi s tím, že lidé přesně neví, co je nebo není nevěra.

Neexistuje univerzální tvrzení na to, co je a není nevěra

Jsou lidé, kteří považují za nevěru fyzický kontakt s tím druhým. Na druhé straně jsou lidé, kteří za nevěru považují i emocionální nevěru, tzn. jeden z páru se začne častěji vídat s nějakou jinou osobou, více se jí začne svěřovat. S touto osobou začne trávit více času, například při svých volnočasových aktivitách. Začnou si psát způsobem, který je velmi blízký až intimní, a většinou se k sobě chovají tak, jako by se nechovali k dotyčnému partnerovi, který je tímto chováním zasažen.

Obecně by se dalo říci, že nevěra je vše, co za nevěru považujeme. Cokoliv, co nás zraňuje, jak na úrovni fyzické, tak na úrovni emocionální.

Problém je v komunikaci!

Není většinou podstatné, co je a co není nevěra. Když za mnou do poradny přicházejí páry s tím, že se nemůžou posunout, dost často jim nefunguje komunikace. Snaží si sami v sobě stanovit hranici a říci si, co protějšek může či už nemůže dělat a tohle je pro ně nevěra.

Takové jednání a chování ukazuje na to, že ve vztahu něco nefunguje. Pokud si partneři nejsou schopni vykomunikovat to, co se ve vztahu děje, např. proč má partner kamarádku, proč se s ní vídá tak často, proč si s ní povídá o tom, o čem se mnou ne, atd., ukazuje to na problém, který by měli začít řešit.

Lidé nad nevěrou dosti přemýšlejí. Zda by to, co dělají, mělo vadit nebo ne. To daný problém ale neřeší. Vhodnější by bylo, než si položit otázku „co je a není nevěra“, zamyslet se nad tím, proč se to děje, co můžu udělat proto, aby to tak nebylo. Ve většině případů jde tedy o to, že spolu lidé neumí komunikovat. Více o komunikaci v článku Proč by měl mít každý vztah pravidla komunikace.

Často je to také o tom, že si lidé nejsou psychicky blízcí. Buď si na začátku vztahu již nebyli dostatečně blízcí, či se postupem času, řádově několik měsíců či let, začali od sebe oddalovat, odcizovat se. Ze vztahu se začala vytrácet blízkost, sdílení, podpora, pochopení, vlídné slovo, atd.

Jak se více psychicky sblížit?

Pokud tomu budou oba partneři nakloněni, měli by si jednou za týden společně najít čas a vzájemně si popovídat o tom, jak se každý ve vztahu cítí. Říci si všechny strachy, obavy i z případné nevěry tak, aby se byli schopni na sebe napojit. Ten, kdo mluví, popisuje jen svůj svět a to, jak to celé vnímá. V žádném případě nehodnotí chování toho druhého, který jej poslouchá. Ten, kdo poslouchá, jen přijímá informaci, nehodnotí, nekritizuje.

Dalším znakem, že komunikace v partnerství či manželství nefunguje, je to, že mám potřebu jít se zeptat někoho třetího, číst a vyhledávat věci ohledně nevěry na internetu. Ukazuje to na to, že tuhle věc mezi sebou pár nemá vyřešenou. Nemají nastaveny určité mantinely jejich vztahu, a tudíž nemají jasno, co je v jejich případě nevěra.

Nastavení mantinelů ve vztahu má svůj význam

Velmi vhodné je bavit se společně o tom, co je a není pro jednoho a druhého snesitelné. Má to i ten význam v tom, že co může být pro jednoho nevěra, pro druhého se jeví jako normální chování. Měli by si také vysvětlit, jak to každý prožívá a proč to vnímá jinak.

Pokud se neustále točíte v začarovaném kruhu, a nebudete se moci z toho dostat, je dobré si odpovědět na otázku „Jak se druhý k celé záležitosti s nevěrou staví?“ Než ovšem odsoudíme toho druhého, měli bychom se zamyslet sami nad sebou. Zda můj způsob komunikace není příliš naléhavý, vyčítavý, atd. a nemá za následek to, že můj protějšek se se mnou nechce o nevěře bavit. Pokud si uvědomím, že dělám něco špatně, je ideální to změnit, začít to dělat jinak.

Obecně by se dalo říci, že nevěra je stav, kdy už jsem více ochoten a mám potřebu se se svými starosti, svými intimními záležitostmi, svěřovat někde jinde a to opakovaně. Nejsem ochoten to dělat se svým partnerem z jakéhokoliv důvodu. Již nevěřím tomu, že můj partner či partnerka je důvěryhodným člověkem, kterému to můžu říci a vím, že mi s tím pomůže.

Ať už vnímáte nevěru z pohledu jen fyzického sblížení nebo jen z pohledu emocionální úrovně, je to v pořádku, ale důležité je, aby protějšek o tomto věděl. Protože naše „mantinely“, za které nejsme ochotni jít, jsou u každého nastaveny jinak. Pokud jste zjistili, že vás podle vás partner podvádí, nevíte si rady či nemáte sami jasno v tom, co je nebo není nevěra, obraťte se na mě a já vám rád s tímto poradím a pomůžu.

autor článku: Karel Chába