Každý člověk se s rozchodem vyrovnává po svém. Přesto je však možné popsat 7 nejčastějších fází rozchodu, kterými můžete po rozchodu projít. Můžete, tedy ne každý projde všemi fázemi rozchodu a v pořadí, jak je v článku popsáno. Vždy záleží na zkušenostech dané osoby a jeho emoční inteligenci. Dále na tom, zda rozchod byl jen rozhodnutím jednoho, nebo po vzájemné dohodě.
Jak dlouho jednotlivé fáze po rozchodu trvají? To je velice individuální. Někdo jimi prolétne během krátké doby. Pro jiné bývá rozchod nesmírně obtížný a vyrovnání se s rozchodem jim trvá dlouhé měsíce, ve výjimečných případech dokonce i roky.
Šok – co se to proboha stalo?
Jako první reakce na rozchod přichází šok. Je to naprosto přirozená odpověď našeho těla na bolest, ať už je fyzického či emocionálního charakteru. V této chvíli máme problém uvěřit, že se to skutečně děje. Že se s námi milovaná osoba skutečně rozchází. Šok se projevuje náhlou slabostí, problémy s dýcháním či se spaním. Fáze šoku může trvat pár minut, ale pokud rozchod přišel zcela nečekaně jako blesk z čistého nebe, může se šok protáhnout i na několik týdnů.
Odmítání reality – tohle nemůže být pravda
Po šoku přichází fáze údivu a zarputilého odmítání reality rozchodu. Nechceme si připustit, že k rozchodu skutečně došlo. Snažíme sami sebe přesvědčit, že to byl jistě nějaký omyl. Jakýsi krutý žert. Že milovaná osoba se k nám jistě v nejbližší době opět vrátí a vše bude stejně krásné jako dřív. Nechceme se s rozchodem vyrovnat. Příliš to bolí.
Odloučení – teď chci být raději o samotě
Jakmile přijmeme fakt, že se s námi milovaný člověk rozešel, můžeme konečně začít pracovat na vyrovnání se s rozchodem. V hlavě si přehráváme klíčové události rozpadlého vztahu. Snažíme se nalézt ten bod, kdy se vše začalo hroutit. Většina lidí se v této fázi stáhne do sebe. Nechce se nám vytáhnout paty z bytu. Omezujeme jakýkoliv kontakt s ostatními lidmi na minimum.
Agrese a vztek – nesnáším tě! Zlomil jsi mi srdce!
Jak se postupně s rozchodem vyrovnáváme, smutek z rozchodu se pomalu ale jistě mění ve vztek. Vztek na ex-partnera za všechna příkoří, která nám kdy provedl – včetně samotného rozchodu. Vztek na sebe, že jsme to neviděli dřív. Že jsme nedokázali předejít problémům a včas je vyřešit. Snažíme se najít konkrétního viníka.
Smlouvání – co musím udělat, aby se ke mně partner vrátil?
Tato fáze není jenom o snaze získat partnera zpět, ale také o snaze očistit se od pocitu vlastní viny. Zoufale smlouváme s ex-partnerem či sami se sebou a snažíme se přijít na to, co jsme udělali špatně. Co musíme udělat pro to, aby se k nám vrátil. Přestože se snažíme napravit své chyby, změnit se, tato fáze je především o snaze zbavit se ukrutné bolesti z rozchodu.
Deprese – už nikdy partnera zpět nezískám
Uvědomujeme si, jaká obrovská ztráta nás postihla. Máme strach, že náš život už nikdy nebude tak šťastný, jako dříve. Obáváme se, že už nikdy nikoho nového nenajdeme a budeme až do konce života sami. Hluboký smutek může přecházet až do mírné deprese – nechce se nám nic dělat. Vylézt s postele se může zdát jako nadlidský úkol. Pocity beznaděje mohou dokonce provázet fyzické bolesti.
Smíření – hledání svého nového já
Poslední fáze rozchodu je o tom, že jsme se konečně smířili s tím, že náš vztah skončil. Chápeme, proč jsme s tím člověkem dříve byli. Chápeme, proč už s ním nejsme. Došli jsme k závěru, že můžeme být a budeme šťastní i bez něj. Po nepříjemném rozchodu se konečně opět cítíme sami sebou. Víme, že od teď už to bude jen lepší.
Jak si můžete usnadnit cestu jednotlivými fázemi po rozchodu?
Připravil článek s radami, jak se s jednotlivými fázemi lépe vyrovnat. Co byste měli dělat, abyste se z rozchodu vyléčili, a čemu byste se měli naopak vyhnout. Čtěte Jak se vyrovnat s fázemi rozchodu.
autor článku: Karel Chába
Dobrý den, nedávno jsme se s partnerkou rozešli po 9 letech. Resp. rozešla se se mnou ona z důvodu, že mě podruhé podvedla (poprvé v roce 2015) a s dotyčným otěhotněla – já o ní nechtěl přijít.. Rozchod proběhl tím stylem, že jsem doma našel dopis na rozloučenou, že dítě není moje a byla za dne na den pryč (byla v 5. měsíci těhotenství). Je to pro mě něco šíleného, že se někdo ke mě dvakrát dovedl postavit takto nedůstojně a bez respektu a takhle zbaběle odešel. Teď lituji věcí, které jsem kdy udělal špatně, ale bojím se, že už se partnerka nevrátí. Dítě se jí před měsícem narodilo a její chování je naprosto chladné, jakoby se nic nestalo a je šťastná. Myslíte, že se jednou může vrátit?
Dobrý den, Michale, je klidně možné, že není vůbec v pohodě a jen to dělá. To proto, že může cítit takovou vinu, že se s tím nedokáže vyrovnat, a je pro ni jednodušší vše mezi vámi ukončit. Může to přirozeně ale být i tak, že je spokojená. Nemohu vědět, zda se někdy vrátí. Spíše si myslím, že ale ne.
děkuji za odpověď,
problém je v tom, že dokud byla těhotná, tak se mnou byla v kontaktu a dokonce mě vyhledávala, když se necítila psychicky dobře, protože byla celou dobu na těhotenství sama (dotyčný pracuje v zahraničí).Pravděpodobně z důvodu nejistoty, co bude dál. Několikrát chtěla, abych přijel za ní – odmítl jsem. Ale po porodu se její chování se zásadně obrátilo.Její postoj byl najednou odmítavý, nechce se mnou mít nic společného,dokonce mi řekla věci typu abych bych si našel někoho jiné, má už svůj život a jiné plány.Jsem z toho celkem v šoku,jak to dovedla po tolika letech uzavřít.Na druhou stranu mi řekla, že neví co bude za 5 nebo 10 let,třeba se k sobě vrátíme. Nerozumím tomu…
Dobrý den, s přítelem jsme měli krásný vztah, než jsme začali stavět dům. Po půl roce práce mi řekl, že na to nemá a odešel, přemluvila jsem ho, ale po měsíci odešel znovu, že se nechce udřít. Zakousla jsem se, a stavím dál bez něj, dům vzkvétá. Vše jsem platila já, i ho živila. Teď je na mě naštvaný, píše mi, že je to všechno moje chyba, že jsem workoholik, že jsme nikam nechodili, jen pracovali, že sedím jen u pc (živí mě to). Na otázku proč je na mě naštvaný, když odešel on, odpověděl, že se mnou chtěl žít a mít rodinu a že koukám jen na sebe a on byl pro mě vzduch. Já si to nemyslím, pořád na něj myslím, už je to dva měsíce a pořád se mi stýská. Vím, že ho to štve, ale co s tím? děkuji
Dobrý den, Anno, věřte tomu, co říká, je to jeho realita. Pokud mu ji budete vymlouvat, není cesty zpět. Nejde o to, abyste mu dala za pravdu, jde o to, abyste mu dala pocit souznění, podpory, pochopení. To je to, co od vás žádá na pozadí svých výčitek. Nejde o faktickou rovinu, ale o tu emocionální. Tento problém vyžaduje, abyste se spojili jako tým a abyste se chtěli začít svěřovat ohledně toho, co se děje na pozadí toho, co popisujete. Tedy nebavte se o faktické rovině, ale o té emocionální. V té se musíte chtít pochopit, podpořit. Není tedy důvod si při popisu emocionální roviny něco negovat. Tím by se vše jen zhoršovalo.
Dobrý den, četla jsem faze rozchodu a u mě to je nějak na přeskáčku. Ted mám v sobě tolik zlosti. Partner nás s dcerou opustil po deseti letech. Na důvod proč odchází řekl: Jsi úžasná, ale máš minulost se kterou se nedokážu smířit. Ano na začátku vztahu jsem mu ubližíla, ale vše jsme zvládli a on zůstal. Máme spolu 8 letou dceru. Tento rok je to deset let co jsme měli spolu slavit, že jsme vše zvládli, ale on přišel s tím, že je konec. Je to už půl roku, snaží se semnou mluvit, hlavně kvůli dceři.Ale já nereaguju, nejde mi to, z lásky jsem přešla na nenávist, tak silnou, že s ním nedokážu ani mluvit. Nevím jak z toho ven. Čekám, kdy dojdu do faze smíření..ale bolest je větší. Děkuji
Dobrý den, Lucie, ano, i tak to může být, že jsou fáze v jiném pořadí, nebo se vracíte do předešlé, některé vůbec neprojdete. Řešení je buď takové, že budete pasivně čekat, ale to může trvat až nekonečně dlouho kvůli hlubšímu problému, který si nemusíte uvědomovat. Nebo začnete chodit na psychoterapii. A to bych vám doporučoval. Bylo by pro vás úlevné a prospěšné přijít na kloub tomu, co se děje pod povrchem, ve vaší mysli.
Dobrý den,
můj rozchod je jiný než ostatní. Měl jsem přítelkyni ze Slovenska, potkali jsme se na dovolené. Sice jsme se viděli jen jednou (5 dní jsem byl u ní) ale psali sme si 4 měsíce každý den, plánovali jsme spolu budoucnost, všechno bylo v pořádku. Pak jsme řešili menší problémy a ona si mě z ničeho nic zablokovala na messengeru. Byla to taková rána, že jsem nevěděl co dělat. Napsal jsem ji dopis, což asi nečekala a poté mi odpověděla, že už v tom nechce pokračovat, protože si to nepřeje její nevlastní otec. Už je to měsíc od našeho rozchodu, ale já se s tím nedokážu smířit a připadá mi to jako by to bylo včera. Prosil bych o radu, co s tím 🙁
Dobrý den, Míro, toto není bohužel až tak výjimečné, co popisujete. Dělat můžete jen velice málo. Už jste jí psal, teď za ní můžete ještě vyrazit osobně. Nicméně problém bude v tom, že si nechcete přiznat, že ona to nechce. To, že psala o otci, si myslím, není jediný důvod.
Dobrý den, cca 4 měsíce jsem se stýkala s někým, pro mě v tu chvílý pravým – z jeho straný údajně taky… Ale už 8 let měl vztah – doma prý žádná citová hitparáda. U nás sex nebyl, bylo to spíše hodně citově založený, objímaní, pusa, každodenní komunikace… Před pár dny jsem se dozvěděla, že se oženil a čekají dítě – o všem už nějaký měsíc věděl a i tak mě pořád držel na své nitce… Mám pocit, že mě obelhal a udělal zě mě husu. Cítím, že jsem ztratila přítele, člověka, co jen tak nepotkáte, ale jak tohle „omluvit“? Více méně se nic nestalo, ale zajímá mě, jak se k tomu racionálně postavit. Díky!
Dobrý den, Michaelo, člověk, kterého znáte, je přelud. Při svém hodnocení jeho osobnosti zapomínáte na to, co udělal, a že i to patří k němu. Je přirozeně na vás, zda to chcete omluvit, nicméně postavit byste se k tomu měla tak, že ho doopravdy neznáte, není takový, jak jste si ho vy vystavěla, a má i své stinné stránky jako každý. Přítel je někdo, na koho se můžete spolehnout a kdo vás zásadně nepodrazí. Problém těchto krátkých románků je, že si často dotyčného zidealizujeme a celý život na něj skrze své ideály vzpomínáme, protože jsme se s dotyčným nedostali do jiné, než první fáze vztahu. A ta je jen o idealizaci.
Dobry den. Pred dvema tydny jsem se rozesla po trech letech s „zenacem“ se dvema detmi. Klasicky pribeh o zadne lasce doma a bla,bla. Nikdy jsem to nejak nehrotila(domu bych ho nechtela)zila jsem okamzikem,byl pro me vice jako milenec spis pritel,kteremu jsem se mohla sverit s cimkoliv a z jeho strany mozna tak stejne.Sex u nas nebyl to co byt musi,spis bonus.Ted posledni dva tydny trpim,ze ztraty osoby, ktere rano zavolam,co se mi zdalo,co budu snidat,nakupy.. atd a naopak-jeho telefonaty-(i treba ze je na prochazce s detmi …) Mam pocit ze se mi zhroutil cely svet a nevim jak dal. Neni to ani tak o zlomenem srdci, tak uz to v zivote byva.. ale tam nekde vevnitr, kus ze me je pryc.Co ted?
Dobrý den, Nikol, je to o čase. Bude to bolet a bude to trvat, než se vyrovnáte se ztrátou objektu. Nejde až tak o něho, ale o to, co vám reprezentoval. A to je na tom dobré v tom smyslu, že bude zas někdo jiný, kdo bude objektem, který bude to, co potřebuje, reprezentovat. Pokud si myslíte, že se s tím sama nevyrovnáte, anebo situaci chcete využít k osobnímu rozvoji, vyhledejte pomoc. Přikládám odkaz na konzultace: https://www.partnerske-vztahy.eu/konzultace/.
dobrý den, žila jsem 11 let s mužem 1 rok jsme byli manželé. jeden den mě čistě oznámil,že se chce rozvést.Nechtěl nic řešit,máme 9 m dceru a rozestavěný dům. Po nějaké době z něho vypadlo,že udržuje vztahy s kamarádky se kterými si píše i se s nimi schází. s nimi je šťastný se mnou prý ne..přemluvila jsem ho a navštívili poradce,který doporučil,že si máme dát čas a počkat jak se manžel rozhodne,zda s námi chce trávit čas. od té doby mě pořád nechává v nejistotě.jeden den mi zavolá,že ještě není rozhodnutý a že neví s kterou milenkou bude a druhý den přijde a říká,že jsme jeho holky a že nás neopustil.Nechápu proč to dělá? když se má rozhodnout tak nereaguje. děkuji
Dobrý den, Michaelo, nic nepíšete o tom, zda vám poradce také poradil, že by manžel měl chodit k někomu, kdo mu s rozhodováním poradí. V jeho situaci není lehké se v sobě vyznat, a to je klíčové. Na jeho rozhodování mají ve velké míře vliv vnitřní nevědomé obsahy jeho mysli a navíc pro lajka jsou to často věci, které by si s danou situací nespojoval. Velkou roli hrají takové věci jako pocit viny, atd. Mysl mu předkládá mnoho klamů, ve kterých se nevyzná a mylně si je vykládá. Je tedy nutné se na něho nedívat jako na padoucha, který své názory mění, jak se mu zachce. On je svým způsobem „nemocný“, a to není něco, za co můžeme druhého kárat. Doporučuji vám, aby partner tedy situaci řešil aktivně s odborníkem, jinak nemusí být dlouhé měsíce schopen se nikam posunout. Další věcí je, zda máte dohodu, vytvořená pravidla na toto období, aby se situace nezhoršovala a to mám pocit, že nemáte.
Dobrý den,před 1 r. jsme se rozesli,pořád nejsem vyrovnana.Byl muj 1.vztah,trval 3 r.,2 r.na dálku.Rekl hodně zlych věci,ale zpětně myslim,že hl.duvod-myslel si,ze ho nemám dost rada,neznam ho.Mela jsem těžkou školu.Spatne jsme komunikovali,po jedné hádce myslel,že ho nechci,začal prohlubovat vztah s jinou.Pak po mes. jsme se smirili,po 2 měs.rozchod,po tydnu spolu.Za 2 tyd.rozchod.Ucila jsem se na statnice,bylo toho na mě moc.Rikal,že každý z nás by se musel změnit.Po mesici psal,jestli je vse ok,jestli pojedu pomoci na jednu spolec.akci.Malo jsem komunikovala,smutek.Po 4 měs.ve vztahu s tou dívkou.Ted zasnoubeni.Mozna jsem měla jeste sanci.Nevim co delat,abych se vyrovnala.Zda s ním mluvit
Dobrý den, nemyslím si, že se s tím vyrovnáte tak, že s ex budete komunikovat. Je to už rok a stále z toho nejste venku. Bylo by užitečné vyhledat psychologa. Už to není na to, abyste se sama snažila.
Zdravim,zila jsem s pritelem rok a pul,pak jsem prisla na neveru s zenou ktera se nas snazila uz jednou rozdelit.odesla jsem a zacala zit svuj zivot ale jednou sem si sla pro zbytek veci a rekla mu ze uz nechci hadky a on se sveril ze neni s novou zenou stastny a políbil me.asi tyden na to to s tou druhou ukoncil.ale ja stale nejsem presvedcena ze me chce protoze se nesnazi semnou byt pokud nejsem ja iniciativni.a ikdyz jsem zrovna nemuze jen proto ze jsem ja zrovna chtela.stejne tak se nijal nesnazi me potesit a stale rika ze udela neco az on bude chtit a ne ze to ja chci ikdyz by to vztahu velmi pomohlo.co si o tom myslite? Jsem velmi nestastna protoze on na vztahu nepracuje a nesnazi se.
Dobrý den, buď nechce, nebo nemůže. Ve výsledku je to ale jedno, protože vám dává ty signály, které zde popisujete, a nikam to nepovede. Jak píšete, nepracuje na vztahu, a proto byste to měla ukončit.
A co kdyz to nedokazu.jednou jsem to uz udelala a odesla a to jen proto ze sem zjistila ze me podvadi se zenskou ktera nas chtela rozdelit uz v zacatku naseho vztahu a me osobne dost ublizila.neni nejaky zpusob jak zjistit co vlastne chce?
..ano, přirozeně je. Musíte se ho zeptat. Můžete postupovat dle článku, který přidávat v podobě odkazu: https://www.partnerske-vztahy.eu/partnerska-dohoda/
Dekuji.vyzkousim to a snad se dockam nejakych odpovedi.hezky den
Dobrý den před necelými třemi měsíci jsem se rozešla s bývalým v afektu,po třech lětech vztahu asi po měsíci sbalil v baru jinou a je možné že se bude chtít ještě ke mě vrátit.Stýkáme se sice nepravidelně,píšeme si sám navrhne setkání,obejme mě,políbí (pusa),pohladí utěšuje apd.pomáhá mi okolo domu.Cítím,že mu je se mnou dobře.Nevím jak to pochopit.Ví,že mám stále k němu city,podvědomě to cítím také.Děkuji za radu.
Dobrý den, možná čeká na to, co vy, když jste se s ním vy rozešla. Nicméně nejlepší je nededukovat a zeptat se. Komunikujte.
Dobry den s manzelem jsme byli 8 let.Po neustalem dohadovani a trucovani.jsem se rozhodla ze manzela poslu pryc.musim rict ze nas vztah mel nekolik holek a ma potrebu si porad psat s holkama.i kdyz rika ze je to zabava a ze kdyz ty holky presvedci aby s nim neco meli tak uz je nechce.Ted je tri mesice pryc a me se zda ze si vubec nic neuvedomil,pokracuje si dal ve psani s holkama.Dokonce ted zacal delat ze se na necem domluvime a pak mi tvrdi do oci ze ne ze jsem to rekla jinak.Uz ani nevim jak s nim mluvit.Muzete mi to jeho chovani nejak vysvetlit treba ho pak snaz pochopim.dekuji.
Dobrý den, mohu jen obecně, neznám vašeho muže. Jeho chování mu něco dává, nahrazuje, něco si tím dokazuje atd. Je možné, že si i myslí, že je velký frajer, když to dělá, a navíc nerozumí tomu, proč vám to vadí. On to nemusí považovat za problém. Není schopen hlubokého, blízkého a dlouhodobě spokojeného vztahu s jednou ženu. Nevědomě nejspíše doufá v to, že někoho najde, a pak už vše bude jen dobré. To proto, že není vyrovnaný sám se sebou a nedokáže sám sebe udělat spokojeným.
Tak se všemi fázemi,které jsou popsány,se peru teď já,je to kruté a šíííílené,ano opravdu tomu nemůžu uvěřit,stále dokola si říkám,že to bude dobrý,že to nevydrží on,ten,který se se mnou rozešel.Chce prý mít teď svůj klid a potřebuje se srovnat,chápu ho,hrozně se zamiloval,až z toho začal dělat hlouposti.Já ho však k ničemu nenutila,on byl ten iniciátor všeho.Sama nevím,jak tohle všechno bude,nikdy jsme si neublížili,ba ani nepohádali nic.Jen ten věk,já 34,on 59,podotýkám,že jsem vyrůstala bez otce,takže jsem k němu měla velký vzor,jako v muži…..
Dobrý den, to, co prožíváte, vyřeší jen čas, práce na sobě a ideálně terapie na vyrovnání se s tím, že jste vyrůstala bez otce. Problém není nevědomí, proto doporučuji terapie.
Dobrý den, promiňte mi, ale i já procházím těžkým obdobím. 16 let žiji s partnerem a 5 let jsem měla milenecký vztah se zadaným kolegou z práce. Nějak jsme pořád všichni všem okolo lhali, tajili jsme své schůzky, bylo nám spolu dobře. V práci jsme společně čelili smrti a ohrožení, pomohli jsme si v krizových situacích. Chtěli jsme být častěji spolu a společně začít podnikat, ale najednou si uvědomil, že má doma syna, že je pro něj chce to nejlepší a že ke své partnerce není až tak lhostejný. Zůstaly mi oči pro pláč…a je to ještě složitější…řekl mi, že mne miluje, ale že neví, jak dál a že si vybral syna…můžete mi, prosim, poradit jak dál? A to je mi 43 let…
Dobrý den, budete to muset přijmout, aby se vám ulevilo. Pokud si myslíte, že to sama nezvládnete, tak doporučuji určitě odbornou pomoc. Rád vám pomohu.
Děkuji mnohokrát za odpověď, snažím se vše zvládnout…jen ještě – mohl byste mi, prosím, říct z vašich zkušeností, zda je šance, že svůj postoj přehodnotí? Nekontaktuji ho, nepíši, telefonuji. Ali.
Mám dotaz se svým partnerem jsme spolu žíly 7 let před měsícem jsme se rozesl u nás jwto komplikované chodí opcas zamnou i spal z mne doma ale přesto se nechce vrátit kemne domů oba máme dítě on má syna já také já vůbec nevím co mám dělat dělá vše jen pro syna čímž řekne udělá koupi to byl i důvod proč SME se rozešli ale přesto bych chtěla aby se vrátily a žíly zas společně prosím o radu dohady jsou přece všude v rodinách ale on dal přednost ve všem svému synovi já děti milují ale nikdy bych neudělá vše comi řeknou to jsme mi rodiče koho byneli poslouchat hrozné mi chyby pořádně nespim v práci mne to vůbec nebaví s když přijdu jen sedim a premislim prosím o radu
Dobrý den, měli byste si nejdříve, než se budete snažit k němu vrátit, vyjasnit, jak kdo chce žít. Postupujte dle tohoto článku http://www.partnerske-vztahy.eu/partnerska-dohoda/ . Pak zjistíte kdo, co chce a zda to můžete jeden druhému dát. Z toho bude jasné, zda společně můžete žít.