V případě, že zjistíme nevěru partnera či partnerky, většinou máme pocit, že se nám v tu chvíli zhroutil celý svět. Někdo ze vztahu v takovém případě ihned odchází, někdo naopak chce o svého partnera bojovat. Ti, co chtějí o vztah bojovat se ovšem začnou trápit vtíravými myšlenkami a otázkami.

Tyto myšlenky a vtíravé otázky však nemůžou nijak pomoci. Ani vztahu, ani tomu, kdo se jimi zabývá. Mnohdy právě naopak vyvolávají v jedinci, který jim podléhá jen negativní emoce přecházející mnohdy až v paniku a také pocit, že za nic nestojí. Otázky si totiž pokládáme tak, že už je předem jasné, že ani odpovědi nebudou ke prospěchu nám, ani vztahu.

9 vtíravých otázek, které přináší nevěra partnera či partnery

1. Proč mi to provedl/a?

2. Jak mi to mohl/a udělat po tom všem, co jsem pro něj udělal/a?

3. Proč se mnou nemluvil/a o tom, že je v partnerství nešťastný/a?

4. Jak je možné, že jsem si hned nevšiml/a, že je něco špatně?

5. Mohl/a jsem udělat něco, abych zabránil/a nevěře?

6. Proč se to muselo stát zrovna mně?

7. Proč jsem se zamiloval/a do špatného partnera/partnerky?

8. Jsem málo atraktivní?

9. Budu moci ještě někdy důvěřovat svému partnerovi/partnerce?

V první řadě je vhodné si uvědomit, že tyto otázky si klade většina podvedených. Pokud se nám totiž stane něco neočekávaného, obvykle se snažíme hledat logické vysvětlení. To samozřejmě dává smysl, pokud by takové vysvětlení zabránilo tomu, že se budeme cítit ještě hůře, nebo by zabránilo možnosti bolestivého zklamání v budoucnosti.

Někdy ovšem nenajdeme žádné nebo pouze nedostatečné vysvětlení. Pak si více ublížíme tím, že budeme nad těmito vtíravými otázkami přemýšlet znovu a znovu. Někdy takové otázky formulujeme pouze tak, že nás automaticky staví do role těch špatných. A tak tušíme, že nám nemohou pomoci tyto otázky ani v případě, že si na ně dokážeme odpovědět. Naopak tyto vtíravé otázky mohou stále více podkopávat již tak vaše narušené sebevědomí.

Otázka první – Proč mi partner provedl

Tato otázka je sugestivní a posouvá nás špatným směrem. Již větné spojení „Partner mi to provedl“ nás staví do role oběti. Vidíme tak našeho partnera jako „pachatele“, jehož cílem bylo ublížit nám. Tento postoj nás samozřejmě bude od partnera vzdalovat.

Vhodnější by bylo se ptát třeba takto: „Proč měl partner potřebu být nevěrný?“ Nejlepší by bylo takovou otázku probrat s našim partnerem. Je však nanejvýš vhodné mluvit o tom, co se stalo s partnerem v klidu a bez zbytečných emocí (což může být velmi těžké). Měli bychom tak spíše přemýšlet o motivaci našeho partnera a také analyzovat, co mohlo být ve vztahu špatně.

Otázka druhá – Jak mi to mohl/a udělat po tom všem, co jsem pro něj udělal/a?

Už jen to, že si pokládáme tuto otázku svědčí o tom, že nevnímáme partnerství jako vyrovnané. Máme pocit, že se nám stalo něco nespravedlivého, že jsme se možná v partnerství obětovali, a nyní se nám partner či partnerka takto odvděčili.

Je dobré si ale uvědomit, že nám partner nic nedluží. Dokonce i kdyby nám slíbil věrnost až za hrob a my to stejné jemu, je vždy na každém jedinci jestli je ochoten a hlavně schopen dodržet slib, který dal. To, že se budeme ve vztahu obětovat neznamená, že si partnera zavážeme k vděčnosti.

Partnerství a to, jak jsme se v něm rozhodli chovat je naše osobní rozhodnutí. Stejně je tak každého rozhodnutí podvádět či nepodvádět partnera, zůstat s partnerem nebo partnera opustit. Na žádného člověka nemáme nárok, ani na partnera. Pokud máme pocit, že jsme se ve vztahu jakkoliv obětovali, nemůžeme to partnerovi v žádném případě vyčítat a poukazovat na to. Bylo to naše rozhodnutí a naše volba.

Pokračování článku Nevěra a vtíravé otázky, které si klademe (2. část)

Pokud se nacházíte v situaci, kdy si nevíte rady s nevěrou partnera či partnerky, a nejste si jisti, jak dál, neváhejte a kontaktujte mě v sekci konzultace.