Často se ve vztahu trápíme pocitem, že když nebudeme dělat to, co od nás partner očekává, tak nás nebude mít rád nebo nás dokonce opustí. Jak se ale vyrovnat s rozdíly ve vztahu? Jaká je hranice mezi kompromisem a tím, že už popřeme sami sebe?

„V manželství se muž a žena stávají jedním. Problém vznikne, jakmile je potřeba rozhodnout, který z nich to bude“.

Rozdílnosti partnerů, a z toho se vyskytující problémy se dají vypozorovat v každém vztahu. Především proto, že paradoxně nás často přitahuje partner, který má takové vlastnosti, které nám chybí. Právě proto je mnohdy pro nás tak přitažlivý. V tom lepším případě, mohou takové rozdílné vlastnosti vlastně vztahu prospívat, ale mnohdy také mohou být důvodem pro odcizování.

Strach z odlišnosti ve vztahu

Někdy jeden z partnerů jen proto, že dostane z odlišnosti strach, začne používat různé strategie, aby tyto odlišnosti co nejvíce popřel. Začne třeba předstírat, že je stejný a má stejné názory jako partner. Předstírá pak, že ho baví stejné věci, že nemá žádné odlišné potřeby. Někdy se chce natolik ztotožnit s partnerem, že začne popírat svoji vlastní osobnost. Bohužel často tato strategie vůbec nefunguje a je nakonec spíše zdrojem trápení.

Někdy se zase naopak snaží jeden z partnerů, si přizpůsobit toho druhému k obrazu svému. Snaží se rozhodovat o všem a to i za druhého. Často je to žena, která se třeba takto chová k ušlápnutému muži. Snaží se ho pak přesvědčit, že ona nejlépe ví, co on potřebuje. Snaha o ovládaní nemusí pak mít pouze podobu přikazování a peskování. Mnohdy jde o skrytější techniky. Jde třeba o takové manipulace jako např. o vyčítání, vyvolávání v druhém pocit viny, poučování.

Mnohdy se oba v páru navzájem vzdají své jedinečnosti ve prospěch identity párové. Potom se stane z já my. Oba partneři v podřizování se navzájem vidí nejlepší cestu k udržení vztahu. Často natolik popírají mezi sebou jakoukoliv odlišnost, že tráví veškerý volný čas spolu, tváří se, že to, co baví jednoho, baví i toho druhého. Chtějí mít dokonce stejné názory, ať se týkají jakékoliv oblasti.

Většinou mají pocit, že vztah je jen o kompromisech. Často mají pocit, že v takovém vztahu je to tak ideální. Že nikdy jeden z partnerů nevelí a druhý se nemusí nikdy v ničem podřídit. Pár působí velmi harmonický, nikdy se nehádají a dělají vše spolu, na vše mají stejný názor. Ani jeden z páru ale nakonec není spokojený, protože žádný z nich vlastně nedostává to, co potřebuje.

Co dělat, když jste se příliš přizpůsobili?

  • Zamyslete se, jestli často nepřemýšlíte nad tím, co by chtěl vás partner či partnerka, a podle toho se přizpůsobujete, bez ohledu na to co chcete vy? Nesnažíte se s partnerem držet krok jen proto, že máte strach aby vás neopustil?
  • Pokud cítíte, že jste se příliš přizpůsobili tak si uvědomte , že změnit můžete jen sebe. Přijměte odpovědnost za špatné vzorce chování ve vztahu a hledejte čím k takovým vzorcům sami přispíváte.
  • Uvědomujte si tyto špatné vzorce chování a pracujte na jejich změně. Přesto, že je tak jednoduše nezměníte, uvědomění si jich, je již začátkem dobré cesty. Snažte se porozumět především svému chování. Zkuste si uvědomit proč se přizpůsobujete partnerovi.
  • Pokuste se druhého pochopit a nesnažit se ho za každou cenu ovládat ale ani vy se nechtějte jen přizpůsobovat.
  • Usilujte o rovnováhu mezi osobnostní a párovou identitou.

Příliš mnoho kompromisů může být stejně škodlivé, jako jejich nedostatek. Nepopírejte sami sebe, ale zároveň si uvědomujte, že jste součástí páru. Ti partneři, kteří jsou dostatečně sebevědomí, nemají problém podporovat partnerovu identitu, protože odlišnosti neberou jako ohrožení vztahu. Není vždy jednoduché na jedné straně dělat to, co chcete vy a naplňovat své potřeby a na druhé straně se upřímně zajímat i o potřeby partnera a respektovat jeho odlišnosti. Základem je porozumět sami sobě, nepopírat ani neignorovat odlišnosti, které s partnerem máte.

Pokud přece jen cítíte, že se ve vztahu motáte v bludném kruhu, že jste se příliš přizpůsobili tomu druhému a nevíte si sami již rady, neváhejte mě kontaktovat  v sekci konzultace.