Uděláte chybu, která zraní partnera. Uvědomíte si to, omluvíte se. Partner vám ale stále váš prohřešek připomíná, kdykoliv se naskytne příležitost. Má takový vztah pak vlastně budoucnost?

Omluva je začátek, ale chybu neřeší

Může jít o jakýkoliv prohřešek či pochybení, který vyvolal zklamání ve vašem protějšku. Nemusí jít jen o vážné pochybení jakým je třeba nevěra, ale třeba může jít o lež nebo o zatajování nějaké skutečnosti. Pokud si pak uvědomíte, že jste udělali chybu, že toho litujete a partner vaši omluvu přijme, může se zdát, že je všechno v pořádku. Bohužel často není.

Prvním problémem může být, že omluva a slib, že se to nebude opakovat je fajn, ale často to nestačí k tomu, abyste získali znovu důvěru. Více než sliby a slova, je důležité co děláte. Pokud například jeden z partnerů utrácel značnou část peněz neuváženě, dejme tomu za sázky a tvrdí, že už se takto chovat nebude, asi nebude stačit, že to jen vysloví. Měl by třeba sám navrhnout opatření, která povedou k větší transparentnosti ve vztahu, aby měla druhá strana pocit, že to co partner slíbil, myslí vážně.

Stejně tak pokud měl třeba manžel poměr a myslí vážně jeho ukončení, neměl by se zřejmě nadále s milenkou stýkat a to ani přátelsky se slovy, že o nic nejde. Pokud uděláte ve vztahu chybu, kdy jste si opravdu vědomi svého pochybení, tak kromě omluvy je vhodné se snažit svým chováním dávat jasně najevo, že si také přejete a snažíte se, aby se stejná chyba neopakovala. Chovejte se pak tak, aby neměl váš protějšek pochybnosti, že to myslíte vážně.

Když máte stále svoji chybu na talíři

Pokud ale ovšem ani tato opatření ani časový odstup nepomůže a partner či partnerka vám při každé příležitosti opět vmete do tváře, co jste udělali, je jasné, že půjde o větší problém. Váš protějšek vám neodpustil, křivdu drží stále v sobě. Mnohdy to není proto, že by nechtěl, ale že to vlastně nedokáže. Odpustit by vám měl totiž především kvůli sobě. Nakonec je to on, koho vždy přepadnou negativní pocity, při kterých se necítí dobře.

Tím, že vám vyčte váš prohřešek, urazí vás, poníží vás, mu ale stejně nepomůže a cítíte se pak špatně oba. Partner se totiž zřejmě cítí stále ohrožen. Má ve vztahu stále nějaké obavy, které spouštějí tuto reakci. Chce, aby ho ten druhý stále ujišťoval, že se už nic podobného nestane. Jenže jak už bylo napsáno, omlouvání stále dokola a ujišťování už pak nepomáhá. Je pak důležité se podívat na vztah více do hloubky.

Může se ve vztahu dít něco, co v partnerovi stále dokola spouští tento strach, který pak mění v takovou pasívní agresi. Většina párů si bohužel dnes není zvyklá říkat po pravdě, co se v nich děje, jaké pocity skutečně mají, ale skrývají to za zcela jiné chování. Bohužel často takovým chováním spíše celý vztah rozloží až k rozchodu, protože trpělivost „viníka“ má přece jen své meze. Takže obviňující partner nakonec dosáhne pravého opaku toho, co chtěl, ale dostane se mu toho, z čeho měl mnohdy strach.

Co dělat, když obviňování z chyby trvá?

V případě, kdy se dlouhodobě jeden nemůže zbavit nutkavého pocitu stále obviňovat svého partnera z jeho chyby, je velmi těžké si poradit a dostat se z toho sami. Variant, proč se tak děje, co se skrývá za takovým chováním a proč se vlastně vyskytl původní problém ve vztahu, je někdy těžké najít. Většinou dojde k takovému rozklíčovaní situace, kdy je jasné, že nikdy není jen jeden viník a druhý není jen ten, co za nic nemůže.

Oba se na celé situaci podílejí a tak je to třeba i chápat. Moc bych doporučila se s takovým problémem opravdu obrátit na odborníka. Nedávno jsem četla na jedné diskuzi, že odborníci, co se týče lidské psychiky, jsou vlastně na nic, protože vám do hlavy stejně nevidí. Samozřejmě, že vám žádný odborník nemůže do hlavy vidět, ale může vás nasměrovat tak, kdy si do hlavy lépe uvidíte především vy sami.

Člověk se totiž pořád točí ve stejných zvycích a vzorcích chování a nejinak tomu je i ve vztahu. Mozek si určitou automatizací za prvé šetří energii a za druhé nás příroda vybavila tak, že co se jednou osvědčilo a neohrozilo, bylo vyhodnoceno pro nás jako dobré a to máme tendenci opakovat, přestože už to pro nás být dobré nemusí. Je pak těžké se mnohdy podívat na věci i jiným úhlem pohledu, pochopit co cítí ten druhý, proč se tak chová. Také je nutné pochopit i to, co skutečně cítíte i vy sami, jen si to někdy nechcete ani přiznat.

Především pokud máte pocit, že má váš partner problémy, že má stálou potřebu vám vaší chybu vyčítat, nejvíc porozumění vyjádříte tím, že ho v tom nenecháte. Váš protějšek totiž možná sám tuší, že má problém, kterého se chce zbavit, ale nejde mu to. A možná se  stydí jít k odborníkovi.

Pokud se nacházíte v takové situaci a nevíte si s problémem rady, můžete mě kontaktovat v sekci konzultace a ten vám s tím rád pomůže.