V článku se dočtete, jaké propojení mezi partnery může být, jak ho budovat, posilovat a jakých omylů se v souvislosti s propojením často dopouštíme.
Propojení mezi partnery: duchovní, nebo aktivně vybudované?
Když mluví o propojení mezi partnery, mají mnozí lidé na mysli něco duchovního, vyššího, spirituálního, něco mezi nebem a zemí, osudové spojení. I takto se samozřejmě propojení mezi partnery dá vnímat a každý má právo na to vidět věci tak, jak sám chce. Existují lidé, kteří tvrdí, že duchovní propojení s partnerem zažili, není přitom důvod jim nevěřit. Jsou-li lidé s takovýmto propojením ve vztahu dlouhodobě spokojení, není v něm přirozeně žádný problém. Někteří si ale myslí, že vztahy vznikají samy od sebe a točí se v začarovaném kruhu hledání toho pravého partnera. I když někteří ho najdou, je takových lidí jen menšina.
Nám jde ale v článku primárně o takové propojení, na které bychom neměli čekat, ale měli bychom se snažit aktivně ho budovat. To souvisí s tím, že vztah se nehledá, ale buduje. Na vztahu se musíme aktivně zúčastňovat a propojení mezi námi a partnerem tvořit.
Domníváme-li se, že vše vznikne samo, že vše stojí vlastně jen na tom, že existuje ideální partner, s nímž přirozeně splyneme. Můžeme se bohužel dočkat toho, že se z nás stanou věčně zklamaní lidé, kteří nepřiměřeně očekávají a upínají se k myšlence, že propojení mezi partnery je něco čistě duchovního.
Můžeme se tak dostat do situace, kdy na druhém hledáme jen chyby, respektive od něho očekáváme, že se stane naším dokonalým duchovním partnerem. Jsme pak mnohdy frustrováni tím, že nám vztah nevychází tak, jak bychom si přáli, a problémy svádíme na protějšek. To opět z toho důvodu, že předpokládáme, že existuje dokonalý nebo pravý partner: pokud na nás tedy není protějšek dostatečně napojen, vidíme problém v něm.
Poznejte sami sebe, s partnerem se propojíte snáz
Chceme-li se bavit o propojení, které máme aktivně ve své moci, je třeba se vždy zaměřit na to, kdo každý z nás je. Pokud tedy takové propojení chcete budovat, musíte se nejprve podívat každý sám na sebe a lépe porozumět tomu, kdo vlastně jste. To je nezbytné pro to, abyste se mezi sebou mohli propojovat. K propojení je nutná určitá míra otevřenosti, tedy toho, že vůči partnerovi budete co nejautentičtější.
Budete mu ochotni popisovat, co se ve vás děje, kdo jste, jaké máte slabiny, s čím v sobě bojujete, za co se nemáte rádi, čeho se chcete zbavit, v čem nechcete být jako vaši rodiče (to je důležité, protože vlastnosti nebo chování, které nám vadily u rodičů, samozřejmě v nějaké míře sami máme nebo projevujeme, protože jsme se je od nich učili).
Chceme-li se s partnerem co nejvíce propojit, potřebujeme nejprve porozumět sami sobě. To proto, abychom mohli druhému vysvětlit, kdo jsme, aby nás mohl co nejlépe poznat a přiblížit se k nám. Aby nás ale partner mohl přijmout (protože to je pro propojení klíčové), potřebuje vědět, jak nás přijímat. Přijímat můžeme druhého jen za předpokladu, že ho svým způsobem pustíme do svého světa. Dalo by se říci, že vystavíme jakýsi mentální prostor pro to, abychom se mohli propojit. Tak vytvoříme propojení toho, jaký je partner a jací jsme my v naší vlastní mysli.
Klíčem k aktivně budovanému propojení je naslouchání
Pokud byste se s partnerem v některých tématech nedokázali propojit (a to se děje naprosto běžně) – protože právě témata, postoje, názory a zkušenosti jsou tím, co nás propojuje –, znamená to, že tomuto propojení brání něco v nás. Není tedy dobré odmítat to, co nám druhý svěřil, a stavět se k tomu jakkoliv odmítavě. Naopak: je klíčové snažit se porozumět tomu, proč to, co nám druhý říká, nemůžeme přijmout, a tedy se s ním propojit.
Naučit se jeden druhému co nejlépe naslouchat můžete za pomoci článku Naslouchání ve vztahu. V článku popisuji, jak s partnerem komunikovat tak, abyste se k sobě co nejvíce přiblížili a co nejlépe se spolu propojili.
Nikomu samozřejmě nevymlouvám názor, že opravdové duchovní propojení mezi partnery je takové, které vzniká samo od sebe jen tím, že se potkáme. Každý má právo myslet si o propojení, co chce, a případně hledat tohoto „pravého“ partnera. Realita je nicméně skutečně v mnoha ohledech taková, že propojení mezi sebou musíme aktivně budovat. Nepatříte-li tedy mezi ty, jimž se propojení podařilo nastavit už jen tím, že se potkali (a tedy ho nemusí budovat ani se mu nijak věnovat), nezbývá vám nic jiného, než se zaměřit na to, že na něm s partnerem budete aktivně pracovat.
Není vám ani po přečtení článku jasné, co si po propojením mezi partnery představit a jak ho s tím svým budovat? Nevěšte hlavu. Vyberte si některou z konzultací, které nabízím, rád vám pomohu.
autor článku: Karel Chába
Související články: Komunikace mezi manželi
