Petra má dilema. Má velmi dobrou kamarádku, kterou manžel podvádí . Petra to ví určitě, protože jí shodou okolností podvádí s její bývalou známou. Petra je dokonce několikrát viděla, jak se líbají i v autě. Jenže Petra teď neví, co má dělat. Na jednu stranu si říká, že se do toho nebude montovat, takže mlčí, protože má obavy, že nakonec se může vše obrátit proti ní a ona budou tou nejhorší.

Kdyby šlo o mne, chtěla bych o nevěře vědět

Jenže na druhou stranu si říká, že kdyby se jednalo o ní, chtěla by vědět, že jí partner podvádí. Teď je zmatená. Má obavy, že když kamarádka jednou zjistí, že to věděla a neřekla jí to, bude to brát jako zradu a bude to konec kamarádství. Petra má toto neřešitelné dilema také proto, že její kamarádka o svém manželovi mluví velmi hezky. Mají s manželem dvě malé děti, jejich manželství působí jako harmonické a spokojené. Manžel kamarádky se o rodinu dobře stará, kamarádka vypadá šťastně. Má jí tohle všechno štěstí během chvilky vzít?

Co v takovém případě, když kamarádka ví o nevěře?

Petra hledá odpověď, jestli říct nebo neříct své kamarádce, že jí manžel podvádí. Co by si tedy měla Petra nebo každý, kdo se nachází v podobné situaci, předem ujasnit? Předně by si měl každý uvědomit, čeho chce v konečné fázi dosáhnout. Pomůže, když si předem ujasní, kam s největší pravděpodobností povede jedna či druhá varianta.

Je samozřejmě také možné se zeptat nenápadně kamarádky, zda-li by hypoteticky chtěla něco takového vědět. Lze vše zakamuflovat za příhodu „někoho z okolí“ a čekat na reakci. Ovšem to, že kamarádka bude tvrdit, že by jistě chtěla vědět pravdu, nemusí ve skutečnosti znamenat, že to myslí vážně. A přestože to v takové chvíli třeba i bude myslet vážně, vše ve skutečnosti pak může být jinak.

Co když si ale naopak později řekne: „Kdybych raději nic nevěděla“. Je docela dobře možné, že by si manžel třeba záhy uvědomil, že šlo jen o poblouznění, kterého lituje. Vše by ukončil a rodinu by nic nenarušilo. Někdo může namítnout, že je to pokrytecké, že ta žena měla právo vědět pravdu. Dokáže se s ní ale snadno vyrovnat? Ruku na srdce, opravdu na sebe vždy vše našim blízkým říkáme?

Nechci, aby kamarádka byla za hlupáka

Každý máme jistě v sobě věci, na které nejsme pyšní, a o kterých jsme rádi, že neví buď nikdo, nebo aspoň ne ten, kterému by ublížily. A nemusí jít zrovna o nevěru, ale třeba o „neškodné“ pomlouvání či stěžování si na někoho. Po čase třeba už víme, že to byla chyba, že jsme jednali v momentálním návalu zlosti. Je ovšem možné, že syrová pravda by mnohdy rozložila vztah nejen partnerský.

Nikdo totiž nevidí na pozadí toho, co se děje. Možná Petře kamarádka nepřizná, že s manželem už půl roku nic nemá, možná o ní neví, že má sama také milence.
Jisté je, že snaha kamarádce vše vyklopit, se týká tak trochu nás samotných. Tato situace v nás něco vyvolala, bráníme se mnohdy slovy: „Nechci, aby z kamarádky někdo dělal hlupáka“. Jenže udělat hlupáky můžeme ze sebe jen my sami, nikdo jiný tu moc nemá.

Zda říct o nevěře, může být i trochu o nás

Je tedy dost dobře možné, že situace v nás otevřela staré rány. Pokud už ovšem nemůže třeba Petra jinak, doporučila bych nejdříve si promluvit s nevěrníkem. Zkusit mu říci, že ví o tom, že její kamarádku podvádí. Mohla by zjistit, co vedlo manžela kamarádky k nevěře, a jak to vlastně on celé myslí. Pokud je zřejmé, že chce nějakým způsobem své manželce ublížit, chystá se třeba rodinu opustit, čeká s milenkou dítě nebo ohrožuje společný majetek, tak je asi nejlepší kamarádce vše říci.

Vždy je ale vhodné dát nevěrníkovi šanci, ať se sám přizná. Nemusíte tak být vy poslem špatných zpráv. Pokud si ale Petra není jistá, jak to manžel kamarádky má, a pokud se v jejich manželství žádné větší problémy nevyskytují, může být pro Petru situace daleko složitější. Ocení kamarádka, že jí Petra řekne pravdu? Co když se naopak na ní naštve, neocení její odvahu jít s pravdou ven.

Na druhou stranu se ale může stát, že tím bude naopak považovat Petru za kamarádku, která je k ní za každých okolností upřímná. Jenže tak či tak jí Petra svým sdělením zraní. Petra má pocit, že ji tak jako její kamarádka vlastně během sekundy rozkopne její sen o spokojené rodině. Co když se tím spustí lavina, která povede k rozchodu? Třeba by samotná nevěra záhy skončila a k rozchodu by vůbec nevedla.

Je opravdu lepší se o takové věci nestarat?

To nikdo nemůže dopředu vědět. Musel by mít křišťálovou kouli a vědět, čím kamarádce vlastně prospěje a čím ne. V případě, že Petra své kamarádce řekne to, co ví, dá tím jistě do pohybu nějaké události, které posléze již nepůjdou zastavit. Jestli tím kamarádce prospěje, nebude v té chvíli vůbec jasné.

Takže, zda říct, či neříct o nevěře partnera kamarádce, je na zvážení každého jednotlivce a také na mnoha dalších okolnostech. Často se musíme v životě prostě nějak rozhodnout, a za to rozhodnutí pak také nést následky. Musíme předem zvážit, která varianta je lepší nebo třeba jen méně škodlivější. Tímto směrem se musí Petra ubírat. Nikdo totiž za ní rozhodnutí, jestli říct své kamarádce o nevěrném manželovi, udělat nemůže, jen ona sama.

Pokud se potýkáte s problémy, ať ve vztahu, či týkající se vztahu, neváhejte mě kontaktovat a vybrat si jednu z možných konzultací zde.