Vzorce chování

Vzorce chování patří mezi základní a zároveň nejdůležitější výbavu každého z nás. Vzorce chování totiž zásadně ovlivňují celý život člověka. Mají vliv na to, zda budete úspěšní či neúspěšní po profesní, osobní i vztahové stránce. Vzorce chování mají přímý vliv na to, zda budete mít v životě dostatek peněz a zda se budete cítit dobře.

Co jsou to vzorce chování?
Vzorec chování je záznam uložený hluboko ve vašem podvědomí a přesně vám popisuje, jak máte reagovat a jaké pocity máte cítit ve spojení s konkrétní situací, lidmi či činnostmi. Tento vzorec jasně předurčuje vaši reakci a ovlivňuje vaše chování.

Kdy a kde vznikají vzorce chování?
Naprostá většina vzorců chování vzniká před dovršením sedmého roku života. V tomto raném věku máme pouze omezené množství zkušeností a informací o reálném světě a lidech v něm. Proto nedokážeme účinně vyhodnocovat konkrétní situace. Logické přemýšlení ještě není na takové úrovni, abychom zvládli zpracovat všechna fakta a vyvodit z nich důsledky.

Proto si v tomto věku pomáháme především emocemi. Fakta nehrají takovou roli. Ke konkrétním situacím a lidem si ukládáme do podvědomí emoce, které v nás vyvolávají.

Tyto emoce vytvořené zkušenostmi pak pozitivně či negativně ovlivňují naše chování v podobných situacích a provázejí nás po celý život.

Kdo se podílí na vytváření vašich vzorců?
Největší vliv na tvorbu vzorců chování má pochopitelně především nejbližší okolí dítěte. Tedy rodina, vychovatelé, trenéři a další lidé, kteří aktivně zasahují do života dítěte. Neméně důležitým faktorem je pak také prostředí, v němž dítě vyrůstá.

Kde jsou vzorce chování uloženy?
Všechny vzorce chování jsou uloženy hluboko v mozku. Především v podvědomí a limbickém systému, ale také na dalších místech. Celý náš život, zážitky, vjemy i pocity si průběžně ukládáme do podvědomí jako vzorce chování. Pomocí nich pak podvědomí ovládá zhruba 90 % lidského života.

Jakou funkci mají vzorce chování?
Původní funkcí vzorců chování je usnadnit nám život, abychom ihned věděli, jak se v konkrétní situaci zachovat. To vše proto, abychom se nemuseli vše učit každý den nanovo. Díky tomu ušetříme čas, který můžeme věnovat jiné činnosti.

Dobrým příkladem je řízení auta. Když jste si poprvé sedli za volant opatrně jste se učili, jak se auto řídí. Plně jste se soustředili na řízení, pedály a zpětná zrcátka. Tyto vzorce chování se vám postupně uložily do podvědomí a dnes již zvládnete řídit auto mnohem snadněji a ještě při tom děláte další věci, třeba si povídat se spolujezdcem. Již se nemusíte soustředit celou svou mysl na řízení.

Vzorce chování nám ne vždy život usnadňují. Často je tomu právě naopak, život nám komplikují. Proč tomu tak je? Naučené vzorce jsou již zastaralé. Přestože nám v době vzniku dobře posloužily, nelze je aplikovat na situace v současném životě. To je častým zdrojem problémů.

Dalším důvodem škodlivosti vzorců chování je fakt, že byly nevhodné již při svém vzniku. To bývá důsledkem toho, že byl vzorec uložen na základu nevhodné úvahy či strachu.

Jak přesně vzorce chování vypadají?
Rozlišujeme pozitivní a negativní vzorce chování. Je důležité identifikovat ty, které vám komplikují život a které vám brání v dosažení vašich cílů. Na těch potom můžete zapracovat, odstranit je a nahradit pozitivními vzorci, které vám život usnadní.

Pozitivní:
● „vždy si poradím a vše zvládnu“
● „jsem úspěšný a bohatý“
● „vždy budu hubený“

Negativní:
● „jsem k ničemu, nikdy nedokážu dokončit tento projekt“
● „nezasloužím si lásku“
● „každá žena mě dříve nebo později opustí“

Jak mozek používá vzorce chování?
Mozek používá vzorec chování v reakci na konkrétní situaci, která se podobá něčemu, co jsme již zažili. Přestože může tento konkrétní vzorec chování pocházet z velmi vzdálené minulosti, naše podvědomí tento rozdíl nevnímá a používá tento vzorec naprosto stejně intenzivně, jako když původně vznikl. Náš mozek je přesvědčen o tom, že daný vzorec je pravdivý a relevantní v dané situaci.

Proč lidé věří i vzorcům, které škodí?
Uložené vzorce chování jsou založené na emocích a mozek je považuje za pravdivé. V danou chvíli vůbec nezáleží na faktech, mozek při aplikaci vzorců chování pracuje s emocemi a ne s objektivními fakty. Neřídí se logikou. Proto se občas přistihnete, že si říkáte “uvědomuji si iracionalitu svého strachu, ale přesto se těchto negativních myšlenek nedokážu zbavit.”

Právě tento rozdíl mezi subjektivním vnímáním reality a objektivní realitou způsobuje mnoho problémů.

Dejme tomu, že máte uložený vzorec, že vás váš nadřízený opravdu nemá rád. Při každé interakci s ním pak budete sledovat pouze jeho negativní signály a budete se dál utvrzovat ve svém přesvědčení. Aby váš mozek své jednání na základě vzorců chování odůvodnil, uzpůsobí tomu vaše vnímání reality.

Jak vzorec chování vzniká?
Pozitivní i negativní vzorce chování vznikají velice podobně. Jediným rozdílem jsou konkrétní emoce v daném okamžiku - pozitivní či negativní. Konkrétní situace a vaše reakce na ni se nejprve uloží do vědomé části mozku. Pokud se tato situace bude opakovat se stejnou reakcí, tato informace se postupně uloží do podvědomí. Stane se zvykem - vzorcem chování.

Názorný příklad vzniku vzorce chování:
Když jste byli malí, váš otec vás často varoval, abyste si nevšímali jeho pracovního nářadí a nehráli si s ním. Pravděpodobně se pouze bál, abyste se nezranili, nebo abyste nepoškodili drahé nástroje. To jste však tehdy nevnímali. Dětský mozek si nedokázal interpretovat strach otce. Pouze jste si uložili vzorec chování, že na nářadí sahat nesmíte. Možná vznikli vzorce jako například:

● „Není dobré se o něco snažit, není to žádoucí“
● „Autorita nevěří tomu, že bych si poradil“
● „Jsem nešikovný, jinak by mi to otec neřekl“.

Tyto vzorce s vámi však putují i nadále životem a mozek se na ně obrací ve chvíli, kdy chcete něčeho dosáhnout. Výsledkem je, že ztrácíte sebedůvěru, nevěříte, že to dokážete. Obáváte se, že nemá smysl s danou činností ani začínat.

Takto vznikl negativní vzorec chování, který vám škodí. Brzdí vás.

Dejme tomu, že by vás otec místo kárání podporoval. Dodal vám sebedůvěru a dal najevo, že vám věří. Vytvořili byste si naprosto opačný pozitivní vzorec chování, který by vám v dospělosti pomáhal.

Pokud vám dělají v životě problémy negativní vzorce chování, nevěšte hlavu. Existuje cesta, jak se jich zbavit a dokonce je možné je zcela nahradit pozitivními vzorci, které vám pomohou žít úspěšný a spokojený život.

Jak taková změna probíhá, si můžete přečíst v článku Jak změnit vzorce chování? Pokud máte zájem o další informace o vzorcích chování, nebo hledáte pomoc, jak se zbavit těch negativních, kontaktujte mě a domluvíme si osobní konzultaci nebo vyzkoušejte kurz, který vám pomůže vyřešit váš konkrétní problém.

autor článku: Karel Chába

Novinky
na váš e-mail.:

Jak zvládat partnerské vztahy

Informace o zpracování osobních údajů
Zadat váš email

Zaslat na email

vytisknout

6 komentářů u „Vzorce chování

    Artep Červen 4, 2016

    Dobry den . Nemohu se zbavit neustálého negativního myšlení a strachu z toho, ze nechci žít jako moje matka,I kdyz s tím bojuji ze jsi sama rikam mysli pozitivně ,vse bude dobre , tak mi tam neustale chodí myšlenka negativní . Nemam nebo neměla jsem moc štěstí na partnery .. Ve směs se neustale opakuje stejný scénář jen nejaké dohady ve vztahu ale posun žádný . Prosim vas o radu nejaké odblokace tech negativních myšlenek .Dekuji
      Karel Chába Červen 8, 2016

      Dobrý den, v článku „Jak změnit vzorce chování“ máte více o tom, co chcete vědět. Odkaz je na konci článku na této stránce. Nicméně to, co vám vadí na vaší matce, nemáte ráda u sebe. Tím, že to budete popírat, se to nevyřeší. Naopak musíte chtít přijmout ty věci a respektovat se za ně. Myslím, že by pro vás ale bylo nejlepší, když se se mnou spojíte osobně. To, co jsem vám napsal, není tak jednoduché vstřebat a řídit se tím.
    Marie Abrahamová Říjen 3, 2016

    Neměl byste nějakou dobrou radu, jak nebýt věčně jen něčí milenkou, ale jak (roz)poznat partnera pro život? Nedá se říct, že bych přitahovala jeden určitý typ, ale protože to dopadá podobně, bude chyba u mě. Co s tím můžu dělat?
      Karel Chába Říjen 4, 2016

      Dobrý den, partnera pro život nepoznáte. Každý vám může říct, co chce. Vše ukáže vždy čas. Potřebujete v sobě hodně změnit a na to vám mohu poradit jen to, že musíte začít na sobě pracovat. Být trpělivá a nejlépe si najít dobrého odborníka a pracovat s ním.
    Milada Květen 7, 2018

    Dobrý den Karle, nějakou dobu pracuji se „svými“ vzorci, docela se mi dařilo, měla jsem takovou radost ze života, popsat se to slovy nedá. Po jisté době jsem změnila pracovní místo a „šéfová“ byla jaksi na jiné vlně. Nic se jí nelíbilo, nevyhovovalo….dospělo to tak, že na mne „řvala“ že jsem k ničemu, že se se mnou těžko pracuje a ještě další nadávky. Do této doby jsem v práci neměla takovéto zkušenosti…Úplně se mi vše zhroutilo, ve mne se to zhroutilo…opět jsem se začala bát lidí….Zajímalo by mne, co se mi v dětství takového stalo, že to bylo tak „silné“, že to nedávám….Já mám strach z lidí, to jsem měla naposledy v dětství nějaký čas, pak dlouho ne…..
      Karel Chába Květen 10, 2018

      Dobrý den, Milado, přirozeně nemohu tušit, co se vám v dětství dělo. Nicméně nenechte se mýlit tím, že to muselo být něco, nad čím by se každý zhrozil. Často jsou to drobné a pro druhé nepostřehnutelné věci, co ve vás mohly vytvořit strach a nejistotu. Jako byste byla nastavena tak, že nevěříte v takzvaný dobrý a špatný objekt. To znamená, že lidi, když se na vás zlobí nebo mají jiný názor, považujete jen za špatné. Nevnímáte je jako dobré a někdy i špatné s tím, že se vrátí opět do své dobré polohy. Jako by negativní zkušenost s jednou osobou potvrzovala globálně to, že lidé jsou jen tím špatným a ohrožujícím, že je to to jediné, co od nich můžete čekat. Tyto věci se dějí po tom, co jste v dětství nezažila dle svého vnímání dostatek pozitivních situací s rodiči.
Omlouváme se, komentáře a poradna jsou dočasně vypnuté. V případě, že potřebujete vyřešit svůj partnerský problém, můžete využít služby písemné konzultace. Pro více informací klikněte zde.