Svoboda v partnerství

Ztrácíme partnerstvím či manželstvím svobodu? Někteří lidé si myslím, že ne, jiní se dobrovolně své svobody „ve prospěch“ vztahu vzdávají. To, zda se v partnerství budeme cítit jako svobodní záleží především na našem postoji.

Dominice se naskytla skvělá příležitost vyrazit se svojí nejlepší kamarádkou na týdenní dovolenou pro ženy s cvičením jógy (kterou tak miluje) do Řecka. Její manžel jí však oznámil, že on s tímto v žádném případě nesouhlasí. Je vdaná a na dovolenou by tedy měla jezdit pouze s manželem. Pokud pojede, on s ní na plánovanou dovolenou na podzim v žádném případě nepojede. Víc, se o této celé situaci odmítl bavit, jen dával svým chováním najevo, ať si Dominika dobře rozmyslí, co udělá a jestli někam sama pojede.

Nakolik jsme v partnerství svobodní?

Partnerství i manželství sebou nese určité výhody, třeba takové, že jsme na vše dva, máme tak větší pocit bezpečí, podpory. Na druhou stranu každý vztah přináší samozřejmě i určitá omezení. Jsou věci, kterým se musíme přizpůsobit, nebo alespoň zvolit kompromis. Není už to zdaleka vše tak jednoduché, jako když jsme svobodní. Vše by ale mělo mít své hranice.

Jsou lidé, kteří mají pocit, že partnerstvím či manželstvím končí jakákoliv svoboda, a že je to tak správné. Vzdávají se pak svých osobních cílů, a vše podřizují partnerovi. To stejné očekávají od druhé strany. Někdy se sejdou dva lidé, kteří mají stejné postoje, a své svobody se ve prospěch partnerství rádi vzdávají. Konflikty pak vznikají spíše tam, kde chce jeden z partnerů svobody víc, než druhý dokáže unést. V takovém partnerství se často používá nátlak ve formě vytváření pocitů viny, pasivní agrese či emočního vydírání.

Svoboda v partnerství chce svoji rovnováhu

V úspěšném partnerství je nutná rovnováha mezi blízkostí a vzdáleností partnerů. Osobní svobodu totiž potřebujeme i k tomu, aby ve vztahu zůstala přitažlivost a napětí. Samozřejmě příliš mnoho svobody může být také na škodu. Zejména v případě, že ztratíme kontakt s partnerem, děláme si každý, co chceme. Nevíme pak nic o partnerových postojích, cílech, pocitech. Vznikne odcizení, které má za následek, že toho víme velmi málo o partnerovi, zmizí zdravá závislost i blízkost ve vztahu. To může vést k situaci, kdy žijeme spíše vedle sebe jako spolubydlící než jako partneři.

Kolik svobody každý potřebujeme

Kolik svobody potřebujeme my, a kolik dáme našemu partnerovi, bývá častým zdrojem konfliktu ve vztahu. Partneři se mohou rozcházet třeba v názorech na to, zda budou chodit každý zvlášť někam s přáteli, budou mít své koníčky do kterých budou investovat své peníze, nebo zda pojedou občas bez partnera sami na dovolenou.

V první řadě si musíme sami uvědomit, kolik prostoru ve vztahu potřebujeme, abychom se cítili svobodně a kolik prostoru jsme ochotni dát partnerovi, abychom se nepřestali cítit bezpečně.

U některých párů může v tomto bodě dojít k určité neslučitelnosti. V takovém případě je možnost, že se jeden přizpůsobí druhého (což bývá většinou ten, který by chtěl volnosti více). Otázkou je, zda bude v takovém vztahu spokojený, a nebude se cítit časem spíše jak ve vězení.

Pokud je neslučitelnost opravdu výrazná, kdy jeden si nedovede představit, že by bez něj šel druhý sám na kávu, a druhý by klidně rád jel sám na dovolenou, budou vznikat konflikty neustále. V takovém případě je někdy lepší se poohlédnout po protějšku, který bude mít podobné představy o partnerství, než se trápit v takovém neslučitelném vztahu.

Jak si ujasnit postoje ke svobodě v partnerství

Je tedy nanejvýš vhodné si na začátku vztahu upřímně promluvit, jak si vztah partneři představuji, a nic zbytečně nepředstírat. Mnoho se dá již vysledovat s reakcí partnera na určité situace, třeba jen zprostředkované. Tehdy je již vidět, jaký váš partner zaujímá postoj k tomu, když např. vdaná kamarádka jede sama na dovolenou, a jestli tuto situaci pozitivně či negativně komentuje.

Pokud vám postoje vašeho partnera nejsou zcela jasné, otevřeně si s ním o nich promluvte. Hodně také může napovědět, jaké postoje ke svobodě ve vztahu mají v jeho primární rodině. Lidé mají tendenci přebírat vzorce chování od svých rodičů. Jinak to bude mít člověk pocházející z liberálně laděné rodiny, než ten, kdo pochází z rodiny, kde bylo nepředstavitelné, aby měl někdo z rodičů možnost dělat něco jen sám.

S partnerem je pak vhodné zvolit takovou míru svobody v partnerství, která bude vyhovovat vám oběma. To především tak, aby ani jeden z partnerů neměl pocit, že druhý na něj nebere ohled, rozhoduje se sám za sebe a dělá si co chce. N

Co by měla udělat Dominika, když chce více svobody v partnerství

Dominika by si měla se svým manželem promluvit o tom, proč mu vadí, aby odjela sama na dovolenou. Měl by jí konkrétně říci, jaké má důvody k tomu, že na ní dělá nátlak, aby nikam nejela. Je docela možné, že důvody, které on uvede, budou pouze zástupné a ne skutečné (finance, obava o partnerku, že se jí něco stane).

Co je skutečně za postojem jejího manžela nemusí být tak jednoduché zjistit, protože si ani on nemusí takovou skutečnost uvědomovat. Může to být právě nastavení z primární rodiny, kde se odjezd samotné partnerky na dovolenou považoval za nevhodný. Může být za tím ale i strach, že si třeba Dominika na dovolené někoho najde. Může si myslet, že to, že od něj odjíždí sama znamená, že jej již nemiluje, protože chce nějakou dobu trávit bez něj a samozřejmě další důvody.

Dominika se může svého manžela zeptat, za jakých okolností by byl ochoten její odjezd na dovolenou akceptovat. Může tak snadněji zjistit, co její manžel ve vztahu potřebuje. Je zřejmé, že by měli s Dominikou jít do hloubky toho, co se v jejich vztahu děje a hledat jádro problému. V tom jim může pomoci správná komunikace. Najdete ji v článku Proč by měl mít každý vztah pravidla komunikace.

Také by si měli společnými silami vytvořit partnerskou dohodu, která by pomohla právě i v řešení těchto sporných problémů. V článku zde se dozvíte, jak takovou dohodu vytvořit a co by měla obsahovat. V případě, že se jim komunikace nebude dařit, a nebudou schopní vytvořit oboustranně akceptovatelnou partnerskou dohodu a chtějí vztah zachovat, měli by se obrátit na odborníka.

Pokud se potýkáte s problémy ve vztahu, neváhejte kontaktovat partnerského poradce a vybrat si jednu z možných konzultací zde.

autor článku: Svatava Kaletová, studentka kurzu partnerských vztahů

Novinky
na váš e-mail.:

Jak zvládat partnerské vztahy

Informace o zpracování osobních údajů
Zadat váš email

Zaslat na email

vytisknout

Komentáře

Své komentáře prosím formulujte maximálně do 700 znaků!
Jakmile bude váš komentář zodpovězen, budete upozorněni e-mailem. Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

* povinný údaj

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů