V článku se dozvíte, jak poznat, kdy se zamilovanost mění v lásku a co se v tomto období děje na pozadí vztahu.
Zamilovanost trvá půl roku až rok, pak přechází v lásku
Jen v naprosto výjimečných případech trvá zamilovanost do partnera dlouhé roky nebo i desetiletí. Lidi, kteří tvrdili, že jsou do protějšku zamilovaní i po desítkách let, bych za svou kariéru mohl spočítat na prstech jedné ruky. U drtivé většiny z nás zamilovanost ve své nejintenzivnější formě, kdy máme pocit, že s druhým doslova splýváme, kdy nám na něm nevadí vůbec nic, kdy máme spoustu energie a cítíme se často až dokonalí, trvá půl roku až rok. (Existuje samozřejmě menší skupina těch, kteří takové pocity zažívají i déle.)
To, že zamilovanost odchází tak brzy, je přitom naprosto přirozené. Naše mysl zamilovanost používá k tomu, abychom se na druhého co nejvíce navázali. Potřebujeme si na protějšku vytvořit pozitivní závislost, abychom, až do něj vstoupí první problémy, hned neutekli.
Zamilovanost, nebo láska? Že jste na rozcestí, poznáte většinou snadno
Příznaky toho, že zamilovanost odchází a vy přecházíte do stavu lásky, jsou takové, že svůj protějšek začínáte vidět v reálnějším světle. V některých věcech je vám najednou protivný, něco vám na něm vadí, a pokud jste to doteď nedělali, začnete opět chtít trávit více času třeba s přáteli.
Znovu vám začínají vadit takové věci, jako je třeba špatné počasí – věci, které jsme v zamilovanosti plní energie a dobré nálady vůbec nevnímali, nerozlišovali je a nestresovali se jimi. I proto je zamilovanost u některých tak populární. Odchází-li zamilovanost, začínáme si také více prosazovat své vlastní potřeby a mohou přicházet první konflikty, při nichž se s partnerem nemůžeme dohodnout: je zřejmé, že na věc máme najednou rozdílný názor.
Vše, co jsme si zatím popsali, jsou známé věci. Během ukončování první fáze vztahu (zamilovanosti) a přechodu do fáze druhé se ale rozhoduje také o tom, zda se svým protějškem vůbec budeme (což si někdy neuvědomujeme). Po skončení zamilovanosti přichází fáze vztahu, v níž někteří lidé začínají být silně nespokojení a přemýšlí, zda ze vztahu úplně neodejít. Mnohdy se to stává lidem, kteří jsou doslova „feťáky zamilovanosti“: pocity spojené s první fází vztahu jsou pro ně tak silné, že se cítí jako na drogách, a oni se bez nich nedokáží obejít. Buď začnou být chronicky nespokojení, anebo vztah skutečně opouští.
Při přechodu ze zamilovanosti v lásku věnujte pozornost nové dohodě, nebudete litovat
Mnozí lidé ale vztah a to, zda v něm pokračovat, zvažují i racionálně a bez toho, že by na zamilovanosti byli závislí. Je to z toho důvodu, že na pozadí naší i partnerovy mysli dochází k vytváření jakési neverbalizované dohody: naše mysl se svým způsobem rozhoduje mimo naše vědomí, zda se spolu můžeme dostatečně propojit. Zda by nám náš vztah do budoucna dával opravdu smysl. Je to přirozený proces. Problém je ale v tom, že si ho skutečně v mnoha ohledech neuvědomujeme jako celek, někdo si ho není vědom vůbec.
Nejenže se v tomto období rozhoduje o tom, zda zamilovanost přejde v lásku, ale také o tom, jak náš vztah bude probíhat v budoucnosti. Ve chvíli, kdy přijde krize – a ta samozřejmě dříve nebo později dopadne na každý vztah –, je proto klíčové zkusit si vzpomenout na to, co pro nás bylo tak důležité v okamžiku, kdy jsme přecházeli z fáze zamilovanosti do fáze lásky. Většina lidí uvede tyto věci: to, že s partnerem byla legrace, to, že si spolu rozuměli, nebo to, že spolu rádi trávili volný čas, a podobně. To jsou samozřejmě záležitosti podstatné, když ale přecházíme ze zamilovanosti do období lásky, jde i o hlubší věci a mnohdy nediskutovanou dohodu.
Tato dohoda se často týká našich slabin nebo jiných zásadních věcí souvisejících s našimi potřebami, jako jsou například potřeba bezpečí, potřeba cítit hodnotu, doplňovat si skrze protějšek něco ve vlastní osobnosti. Týká věcí typu nedostatečného sebevědomí a pocitu, že se o sebe nejsme schopní dostatečně dobře postarat, a proto vyhledáváme silného partnera, jenž nám právě toto zprostředkuje. A spousty jiných potřeb, které jsou zásadní pro to, abychom se v životě cítili bezpečně a spokojeně.
Máte krizi? Její kořeny hledejte v období přechodu z první do druhé fáze vztahu
V období krize dochází k tomu, že věci, které jsme při přechodu ze zamilovanosti do období lásky viděli tak, že by mohly fungovat, fungovat najednou přestávají. Abyste krizi mohli vyřešit, potřebujete si tyto věci uvědomit. Uvědomit si, jaká očekávání jste na partnera měli v okamžiku, kdy jste přecházeli z první do druhé fáze vztahu. Ty totiž často souvisí s tím, proč máte krizi a jste nespokojení. V krizi samotné se to nemusí přímo a jasně zobrazovat, vždy je to v ní ale více či méně obsaženo.
Jste-li tedy v období, kdy se vaše zamilovanost mění v lásku, a vy s partnerem chcete pokračovat dál, pokuste se soustředit na to, proč je pro vás tak důležitý. Nezaměřujte se jen na věci na povrchu, zkuste se nad sebou zamyslet opravdu hlouběji. Ideální je použít tužku a papír a psát si poznámky k tomu, proč se s protějškem cítíte dobře, proč si myslíte, že je vaším životním partnerem, že s ním chcete mít děti. Odpovědí určitě není to, že on děti chce, a proto je vhodný kandidát, ale to, jakým nedostatkem podle vašeho názoru trpíte a proč by vás měl partner v tomto ohledu doplnit.
Na předchozích řádcích jsme se na přechod z první do druhé fáze vztahu podívali z trochu jiného úhlu pohledu. Procházíte tímto obdobím a nevíte si s ním rady? Uvědomili jste si, že máte krizi proto, že při přechodu ze zamilovanosti do období lásky jste měli potřeby, které teď nejsou naplňovány? Nezoufejte, rád vám pomohu. Vyberte si z konzultací, které nabízím, tu, jež vám bude nejlépe vyhovovat.
autor článku: Karel Chába
Související články: Neopětovaná láska a Co je to láska
