Jak se projevuje krize vztahu, popíši na několika nejčastějších projevech, díky kterým můžete krizi rozpoznat. 

Každá krize je svým způsobem jedinečná, a to proto, že každý člověk má jedinečnou osobnost. Nicméně můžeme si dovolit konstatovat, že existují ukazatele, které se vyskytují prakticky v každé vztahové krizi.

Špatná komunikace a sebestřednost: nejčastější projevy krize ve vztahu

Prvním nejzásadnějším ukazatelem vztahové krize je zborcení racionální komunikace. To znamená, že máte pocit, že se se svým protějškem nedokážete na ničem dohodnout. Vůbec nerozumíte, každý mluvíte o něčem jiném. Případně se váš protějšek nezajímá, co s ním chcete řešit, že jste na řešení problému úplně sami. Často je to pak také tak, že se v komunikaci snažíte jeden druhému dokázat, kdo z vás má pravdu. Takže se pak zaměřujete jenom na sebe. 

S tím se pojí další častý projev, ukazující na krizi vztahu, a tím je sebestřednost. Sebestřednost má samozřejmě různé stupně od mírnější až po absolutní sebestřednost. V krizi se zaměřujeme především sami na sebe. A to tím způsobem, že si chceme nejprve prosadit svoje potřeby a nároky, že se v diskuzi zaměřujeme na to, aby bylo nejdříve vyhověno nám.

Nejsme schopni vnímat, jak vidí svět protějšek, nejsme schopni uznat to, že i náš partner může nějakým způsobem trpět. Myslíme si, že trpíme hlavně my, a věříme tomu, že trpíme vinou partnera: kdyby něco nedělal, nebo naopak dělal, my bychom na tom nebyli tak špatně, jak jsme. Nebo bychom se nemuseli chovat tak, jak se chováme a jak to našemu partnerovi vadí.

Máte krizi? Pak nejspíš trpí i vaše potřeby  

Se zborcenou komunikací se sebestředným chováním, kdy se zaměřujeme především sami na sebe a nedbáme na to, co nám říká náš protějšek, jde samozřejmě ruku v ruce nenaplňování potřeb. To znamená, že krize se mnohdy projevuje tím, že se nám nedostává toho, co bychom ve vztahu potřebovali: ze strany našeho protějšku ani ze strany naší nejsou naplňovány potřeby. Potřeb je přirozeně nepřeberné množství, nicméně krize se vyznačuje především tím, že svému partnerovi (případně on nám) nenaplňujeme potřeby emocionální.

Tímto se dostáváme k dalšímu ukazateli krize, a to je odcizování se. Mezi partnery ve vztahové krizi se zásadně narušuje intimita, a to jak emocionální, tak sexuální. Nejsou ochotní pro druhého tolik dělat, druhý je už tolik nezajímá. Nejsou schopní se k němu dostatečně – psychicky, emocionálně a často ani sexuálně – přiblížit, aby jim s partnerem bylo dobře, aby se na něho těšili, aby s ním byli ochotni něco sdílet a aby je to naplňovalo.

Odcizení coby projev vážné krize vztahu  

Odcizování je vlastně tím nejhorším ukazatelem krize, který můžeme zaznamenat. Jak už bylo zmíněno, k odcizování dochází z různých důvodů, ale hlavně proto, že nejsou naplňovány naše potřeby. 

S odcizováním se také pojí sexuální odtažitost: krizi ve vztahu pak řešíme buď přímo kvůli tomu, že máme i problémy v sexu, nebo se tyto problémy na našem sexuálním životě velmi často a silně projevují. Partner už nás tolik nepřitahuje, sex nás tolik nebaví, připadá nám stereotypní a na partnera obecně nemáme chuť.

Krize vztahu: ztráta úcty i myšlenky na nového partnera

Všechny tyto věci vedou k dalšímu parametru, podle kterého také můžeme rozpoznat krizi vztahu. A to je to, že si svého protějšku přestáváme v nějaké podobě vážit. Máme totiž pocit, že jsme zraňováni, že je nám ubližováno (myšleno hlavně psychicky). A tudíž si často už vůbec nedokážeme vybavit, proč jsme si našeho protějšku na začátku vztahu tolik vážili. 

S tím se pojí další ukazatel krize, a to je to, že vztahu už nevěříme a začínáme myslet na někoho jiného. Buď sníme o nějakém imaginárním vztahu, představujeme si, jaké by to bylo s jiným a lepším partnerem, který by byl přesně podle našich představ. Tím si snažíme ulevit od frustrace z krize, kterou prožíváme. Anebo už v našem okolí je někdo, o kom si myslíme, že by nám mohl našeho partnera nahradit. Začínáme myslet na konkrétní osobu, se kterou můžeme dříve nebo později vstoupit do nemanželského, mileneckého vztahu. 

Nevěříte si? Máte krizi ve vztahu

A protože už tolik nevěříme současnému vztahu, nevěříme partnerovi, nevážíme si ho tolik jako dřív. Odcizujeme se od sebe, bývá tím narušena také důvěra. Důvěra může být narušena kvůli věcem, které jsme si popsali výše, ale také vinou něčeho konkrétního: partner nás něčím opakovaně zklamal, v něčem důležitém nám lhal nebo do vztahu třeba už bohužel vstoupila nevěra. 

I když nedošlo k žádným podstatným věcem, na základě součtu toho, co bylo popsáno výše, se míra důvěry ve vztahu zásadně snižuje. To na nás samozřejmě musí působit psychicky velmi negativně. Mimo jiné proto, že do vztahu vstupujeme z toho důvodu, abychom se cítili bezpečně a díky našemu protějšku také hodnotně.

To jsou tedy nejčastější ukazatele a projevy toho, že máte krizi ve vztahu. Abyste ji ještě nerozvíjeli a neprohlubovali, doporučuji vám přečíst si článek Jak přežít partnerskou krizi.

Nejste si ani po přečtení článku jistí tím, jak se projevuje krize ve vztahu? Nezoufejte a kontaktujte mě prostřednictvím některé z konzultací, které nabízím. Rád vám pomohu. 

Související článek: Jak přežít partnerskou krizi

autor článku: Karel Chába