V dnešním článku bych se rád zaměřil na komunikaci. Dozvíte se podrobněji, co to přesně je komunikace a jaký je rozdíl mezi komunikací a pouhým mluvením. Také se podíváme zblízka na to, jak byste měli správně komunikovat a jaká jsou v komunikaci pravidla.

Správnou komunikací ku spokojenosti ve vztahu

Komunikace je základní nástroj, který potřebujete k tomu, abyste ve vztahu a v manželství mohli být spokojeni. Komunikace je zároveň i tím nejdůležitějším nástrojem pro váš vztah, ale bohužel zároveň také nejpodceňovanější dovedností ve vztahu. Bez ohledu na to, jaký problém řešíte, vždy k jeho vyřešení budete potřebovat správnou komunikaci. Mnoho lidí si toto ale nemyslí. Naopak jsou toho názoru, že problém je v něčem jiném a hledají ho na místech, kde ho nemohou ani pomyslně najít.

Pokusím se zde tedy vysvětlit, jaký je základní rozdíl mezi mluvením a komunikací. Mluvit umí každý z nás. Mluvit jsme se naučili už v dětství, komunikovat se musíme učit v dospělosti. Komunikace má svá pravidla, která najdete v článku Proč by měl mít každý vztah pravidla komunikace, a pokud se těmto pravidlům oba dva naučíte a oba dva se k nim zavážete, pak budete při vašich diskuzích ihned vědět, kde děláte chyby a nebudete se dohadovat o tom, jak byste situaci z hlediska komunikační struktury měli řešit.

Rozdíl mezi mluvením a komunikací ve vztahu

Neméně významnou rozdílností mezi mluvením a komunikací nejen mezi manželi bývá, že komunikace znamená zejména pracovat s vlastní osobností. Tím chci říci, že pokud se opakovaně v jednom tématu dostáváte do problémů, do hádek a nikam se nemůžete posunout, často to je jen proto, že si vzájemně nemůžete nebo nechcete vyhovět nebo proto, že si nerozumíte.

Někdy se to děje i proto, že máte jakýsi pomyslný emoční limit, který vám nedovoluje, abyste ustoupili, abyste druhému vyhověli. Bojíte se o to, že by třeba manžel získal větší moc, že by vás chtěl opakovaně ovlivňovat. Bojíte se, že byste ztratili svou tvář a podobně. Při pouhém mluvení, pokud se dostaneme na takovýto emoční limit, kde se racionální mluva zbortí, většinou vidíme problém v protějšku a nehledáme ho u sebe. To je hlavní rozdíl mezi komunikací a mluvením.

Třetím a nejzásadnějším rozdílem mezi mluvením a komunikací je to, že při komunikaci se snažíme o velkou psychickou blízkost, což je přesným opakem toho, co se děje při pouhém mluvení. Při mluvení si totiž často hlídáme své slabiny, hlídáme si to, za co se stydíme a snažíme se, aby na to druhý nepřišel. Dobrovolně mu to nechceme odhalit. Při komunikaci tyto věci naopak druhému sdělujeme, říkáme, čeho se bojíme, na co myslíme, v čem se cítíme slabí právě proto, abychom se mohli posunout, aby nás partner podpořil, aby nám ukázal, že naše slabiny přijímá, a že nám chce pomoci v tom, abychom je překonali.

Komunikaci je třeba se společně učit

Komunikace mezi manželi znamená, že učit se komunikovat, chtějí oba dva. Komunikace nikdy nemůže být jednostranná. Komunikaci se nemůže naučit jen jeden z manželů a zvládnout tím problém, který se jich týká obou. To je už zjevné z toho, co jsem popsal před chvílí, o nutnosti pracovat na vlastní osobnosti a posouvání svých vlastních emočních hranic a bloků. Pokud se snaží o komunikaci jen jeden, není to komunikace , ale stále je to pouhé mluvení. Chcete-li se naučit správně komunikovat, musíte se nejdřív dohodnout na tom, co to komunikace pro vás znamená, a že se chcete komunikaci společně učit.

Nacházíte-li v situaci, kdy dlouhodobě řešíte nějaký problém a nemůžete se posunout, zastavte se na chvíli, přestaňte daný problém řešit a dohodněte se s manželem nebo manželkou, že se společně začnete učit základním principům komunikace. Například těm, které jsou popsány právě v článku, na který odkazuji výše – Proč by měl mít každý vztah pravidla komunikace.

Komunikace má své faktické i emocionální aspekty

Komunikace se vždy skládá ze dvou základních částí. Každý problém má svou faktickou a emocionální rovinu. Pokud se na první nebo na druhý pokus nemůžete shodnout na faktické rovině problému, musíte se začít bavit o tom, co je na pozadí. Musíte začít tedy řešit emocionální rovinu. Uvedu příklad. Nemůžete se dohodnout na tom, jak často budete jezdit na chatu. Odložte tedy snahu dohodnout se na tom jak často, ale zaměřte se právě na to, co může být za neochotou se dohodnout. Musíte se chtít začít bavit o tom, co kdo z vás prožívá, jaké emoce se váží k tomuto tématu, a dokud se v těchto věcech emocionální roviny nepochopíte, nemá cenu, abyste se snažili bavit dál o faktické stránce.

Pakliže se učí komunikaci jen jeden z vás, nemůžete se posouvat a zlepšovat a váš vztah se také nikam neposune. V tomto případě byste si měli rozmyslet sami za sebe, zda za takovýchto okolností vám stojí za to, abyste s manželem nebo s manželkou zůstávali. Vaše prosby nejen ohledně zlepšování komunikace, ale i o naplňování veškerých jiných potřeb, zůstanou i nadále nevyslyšeny.

Než ale zlomíte hůl nad svým manželem nebo manželkou, zkuste se s nimi pobavit, za jakých okolností a podmínek by byli ochotni se společné komunikaci s vámi učit. Někdy bývá problém v tom, že jste dříve třeba svého partnera něčím zranili nebo zklamali a on už vám dnes nevěří. Zajímejte se o to, za jakých okolností a podmínek by byl ochoten váš manžel nebo manželka na komunikaci začít pracovat a zkuste to naplnit.

Pokud se nacházíte v obdobné situaci a stále si nevíte rady, jak tuto situaci řešit, nejste si jistí ani po přečtení tohoto článku, pak se na mě neváhejte obrátit. V odkazu si můžete vybrat jednu z možných konzultací – konzultace.

autor článku: Karel Chába

Související články: Naslouchání ve vztahu a Jak změnit komunikaci ve vztahu