V článku se dočtete, jak se k první manželské krizi postavit a kdy je teoreticky jednodušší ji řešit ve smyslu toho, po jak dlouhé době nastane. 

Manželská krize přijde do každého vztahu. Čím dříve se to stane, tím lépe

Hned na úvod je třeba říci, že někteří lidé si myslí, že oni mít krizi nikdy nebudou, že je to, že by ji mít mohli, ani nenapadlo, případně doufali, že jim se to nestane. Chci vás ujistit, že není otázka, zda krize bude, ale kdy přijde. To, že krize by ve vztahu vůbec nenastala, je opravdu jen teoretická možnost a platí, že se jí v podstatě nelze vyhnout. 

Svým způsobem se dá říci, že čím dříve manželská krize nastane, tím lépe. Je to z toho důvodu, že není neobvyklé, že do poradny přicházejí partneři, kteří svoji první velkou krizi zažívají 20 i 25 let po svatbě. Nevýhodou takto pozdní první krize v manželství je to, že lidé jsou už tak zvyklí na svůj životní styl, že je pro ně někdy velmi složité měnit zásadní věci. Velké změny jsou přitom mnohdy potřeba: lidé v takové situaci se musí mimo jiné učit novým komunikačním dovednostem, které nemají a neznají. Evidentně je ale potřebují, protože problémy, jež se před ně postavily, způsobily jejich první manželskou krizi. 

První krize po desítkách let v manželství: komplikovanější, než by se mohlo zdát

Lidé, k nimž krize přijde až později v jejich manželství, jsou často ve věku okolo padesáti let, což situaci ještě zhoršuje. Čím jsme starší, tím hůř se nám mění naše stereotypy, tím pohodlnější až línější jsme (je to tak přirozené), a o to méně se nám chce řešit složité situace. Přijde-li například první velká manželská krize se syndromem prázdného hnízda (znamená to, že děti jsou už samostatné nebo úplně odchází z domu), nastává obrovský problém: protože partneři dosud nebyli zvyklí s krizemi zacházet, může se stát, že například manželovi se už nic nebude chtít měnit. 

Se syndromem prázdného hnízda krize většinou přichází na ženu, která má najednou mnohem více času a chtěla by ho trávit s manželem: léta si ostatně slibovali, že jakmile budou děti samostatné, budou se jeden druhému věnovat. Ono to ale nefunguje: muž si po 20 letech manželství zvykl na svůj stereotyp a řád života a to, že děti odešly z domu, pro něj dost často není žádná zásadní změna. Nerozumí své ženě a nechápe, v čem je problém. Není schopen s ní účinně komunikovat a vžít se do ní. To a vše, co jsme už zmínili, pak vede k tomu, že čím déle spolu manželé před první krizí vztahu žijí, tím hůře se jim krize může řešit.

Manželská krize v mladším věku se řeší lépe, jsme flexibilnější i odhodlanější

U první manželské krize je nezbytné, aby partneři přijali fakt, že nedorozumění, hádky, a tedy i krize do vztahu patří. Každý vztah se někam vyvíjí: my, vztahy ani svět kolem nás – není statické, vše se hýbe kupředu a (pomaleji nebo rychleji) mění. Z toho důvodu není otázka, zda krize do vztahu vstoupí, ale kdy se tak stane.

Výhodu mají teoreticky lidé, kteří jsou v manželství teprve čerstvě, například jen 5 nebo 7 let. Jsou to lidé většinou ještě mladí, plní energie a odhodlání. Když svoji první manželskou krizi dobře uchopí, mohou si vytvořit návyky, jež jim v budoucnu pomohou zvládat problémy nebo další velké krize (často v manželství bývají i dvě nebo tři). Jakmile nastanou, oni už budou vědět, jak s nimi pracovat, a to je samozřejmě velmi důležité.

Když se s prvním vážným problémem, s první manželskou krizí setkáme až po 20 letech vztahu, už se nám nechce, když máme ale krizi už druhou a tu první jsme správně uchopili, zachází se nám s ní přirozeně jinak. U první manželské krize je tedy velmi důležité přijmout fakt, že na vztahu se musí pracovat, protože ten není statický. Neustále se vyvíjí a proměňuje, a tak vlastně vyžaduje konstantní péči: tak jako chodíte pravidelně do práce a staráte se o svou hygienu, je potřeba starat se také o vztah. To se ale některým lidem nelíbí, čím později pak jejich manželská krize přijde, tím hůř se s ní vyrovnávají.

Klíč k účinnému řešení manželské krize? Jednoznačně komunikace

Tím základním, co musíte přijmout, máte-li manželskou krizi, je fakt, že se musíte zlepšovat v komunikaci. Krizi je nutné vnímat jako dosažení limitu vašich schopností, vztahových a komunikačních dovedností, které jste doteď využívali. Nyní se budete muset učit posouvat se na vyšší úroveň. Tak to s krizemi zkrátka je. Krize jsou tady proto, že už si s něčím nevíme rady, na něco už nemáme schopnosti a potřebujeme se tedy učit něčemu novému, někam se posouvat. A právě to je u párů, které svoji první manželskou krizi zažívají až desítky let po svatbě, problém. Mnohým z nich se totiž už nikam posouvat nechce. 

Chcete-li se o problematice dozvědět více, doporučuji vám články 6 způsobů, jak zachránit vztah a Naslouchání ve vztahu. Dočtete se v nich, jak s krizí zacházet, jaké úkoly na vás při jejím řešení čekají, ale i to, čemu a jak byste se měli učit. 

Důrazně vás upozorňuji, že doufat, že když krizi necháte vyhnít, sama přejde, není dobrý nápad. Po jejím skončení samozřejmě může znovu vysvitnout slunce, vše, co jste si v krizi udělali a uvědomili si, mezi vámi zůstane. Každá krize má své příčiny, a pokud je s partnerem nezačnete poctivě řešit, budou se vám do manželského života pravidelně vracet a plést a budou vytvářet další a další krize.


Nevíte-li si ani po přečtení článku rady se svou první manželskou krizí, nezoufejte. Vyberte si z konzultací, které nabízím, rád vám pomohu.

autor článku: Karel Chába