V článku se zaměříme na to, že jenom omluva nestačí, a jak máte zjistit, za co se ve skutečnosti omlouváte.

Jen omluva nestačí, jděte do hloubky

Začneme u toho, že omluvit se partnerovi, pokud máme pocit, že jsme něco provedli, nebo že se nám něco nepovedlo, případně jsme ho zranili, je jakýsi základ. Vypovídá o tom, že dokážeme sami sobě dát zpětnou vazbu a nahlížet na to, na čem a jak jsme se vlastně zúčastňovali, jaký podíl na situaci máme. To znamená, že pokud cítíte, že se vám něco nepovedlo, určitě byste se omluvit měli.  

Je ale důležité zdůraznit, že jenom omluva nestačí. Součástí vaší omluvy by mělo být i to, že partnerovi zkusíte říci, za co konkrétně se omlouváte. Dejme si příklad. Pokud se budete chtít omluvit například za to, že jste na něco zapomněli. Nesplnili jste něco, k čemu jste se zavázali, opravdu nedoporučuji, abyste řekli jenom „promiň, zapomněl jsem na to, mrzí mě to“.

Doporučuji vám, abyste si, než se omluvíte, zkusili sami za sebe dobře uvědomit, co se vlastně stalo. Říct jenom, že jste zapomněli, totiž v partnerovi bude vyvolávat dojem, že se to může kdykoliv opakovat. Může si myslet, že nad situací vlastně nemáte žádnou kontrolu a že je jenom otázkou času, kdy se to stane znovu. 

Proto když se chcete s partnerem usmířit, měli byste jít hlouběji do sebe a zkusit mu vysvětlit, co se ve vás dělo. Nejde mi o to, abyste se vymlouvali na něco ve smyslu „ujel mi autobus“ nebo „měl jsem moc práce“. Případně „kolega, respektive šéf po mně ještě něco chtěl a já už jsem v otevírací době nestihl zajít do obchodu“ a tak dále. To by váš protějšek opravdu spíše jen dráždilo, a pokud by se to stalo opakovaně, usmíření nebude vůbec jednoduché.  

Jak se usmířit s partnerem? Přiznejte (si), co jste prožívali

Když tedy zůstaneme u příkladu, ve kterém jste nedodrželi něco, co jste slíbili (s čímž zároveň souvisí to, že jste se zasekli v práci, protože po vás nadřízený něco chtěl), měli byste se zamyslet nad hlubší podstatou toho, co jste v tu chvíli prožívali. Můžete si například uvědomit, že v tu chvíli jste se báli toho, jak by šéf reagoval. Například, kdybyste mu řekli, že už nemáte čas a musíte jít domů. Když totiž něco takového řeknete, je to minimálně sympatické v tom smyslu, že přiznáte, že se ve vás něco dělo, že mluvíte o nějaké své slabině či nedostatku.  

Chcete-li se usmířit s partnerem, nejde samozřejmě jen o to vyvolat v něm sympatie, jde o to hlouběji mu vysvětlit, že to, co se stalo, nebyl úmysl. Tedy samozřejmě v případě, že to úmysl nebyl. Pokud jste zapomněli úmyslně, je to něco jiného a pak je otázkou, zda byste to protějšku neměli upřímně říct a přiznat se, že to, k čemu jste se zavázali, vlastně dělat nechcete. (V tomto případě by bylo opět dobré jít hlouběji do sebe a vysvětlit, proč jste tedy slíbili něco, co nehodláte dodržet.)  

Zůstaňme ale u našeho příkladu, kdy se jeden z partnerů k něčemu zavázal, ale nedodržel to. Součástí toho, že nechtěl šéfovi něco říct, budou další navazující pocity a myšlenky: například strach z toho, že ho nadřízený vyhodí z práce, a s tím související obava z toho, že on pak nenaplní svoji roli dobrého otce a manžela, který dokáže zabezpečit a ochránit rodinu. 

Chcete se usmířit s partnerem? Buďte k sobě i k partnerovi upřímní

Na pozadí samozřejmě může být celá řada věcí. Doporučuji vám, pokud se chcete opravdu usmířit, abyste sami sobě přiznali, co je za situací, kterou jste nezvládli a za kterou se chcete omluvit. Ze zkušenosti apeluji na to, abyste se nenechali zmanipulovat svou myslí, která často řekne (a moji klienti to potvrzují): „kromě toho, že mě zarazil šéf, se opravdu nic nedělo“. V tom případě je třeba se ptát, proč jste tedy ženě nezavolali, že to nezvládnete a že to uděláte jindy, a podobně.

Vždy se v nás něco děje, žádná situace se neodehrává sama od sebe. V žádné situaci nejsme jen nezúčastnění pozorovatelé nebo loutky, které něco vykonávají na popud někoho jiného.  

Může se samozřejmě stát, že váš šéf opravdu zdrží v práci, nicméně to má vždy nějakou souvislosti s vámi. Je rozdíl, když na něco zapomenete nebo neuděláte to a postavíte se k tomu tak, že za to nemůžete, a je rozdíl, když něco neuděláte a postavíte se k tomu tak, že jste za to plně zodpovědní. Když se tedy chcete usmířit s partnerem, zkuste se určitě chovat tak, že za situaci máte zodpovědnost, že si uvědomujete, jak jste se na ní podíleli a co jste udělali. 

Chcete se usmířit? Zamyslete se na tím, co prožívá partner

Další věcí, kterou můžete udělat, je to, že se nezamyslíte jenom nad sebou, ale i nad partnerem a zkusíte si uvědomit, co asi musí prožívat, když na něco zapomenete. Pokud totiž vystupujete ve stylu „vždyť se tolik nestalo, je to jenom kravina, dojdu tam zítra“, nejspíše nechápete, že třeba nejde o to, jestli jste dotyčnou věc vyzvedli a dovezli domů dnes. Jde o to, jaké signály a jaké důkazy lásky dáváte svému protějšku.  

A proto byste se nad těmito věcmi měli zamyslet, když se chcete s partnerem usmířit. V rámci omluvy mu zkusit empaticky říci i to, co si myslíte, že se děje v něm. Když totiž dáte najevo, že jste se zabývali jeho pocity, že si uvědomujete, že nejde jen o to fyzicky něco dovézt domů z obchodu, ale taky o důkazy lásky, city a blízkost k vašemu protějšku, pak ho samozřejmě můžete nejenom lépe pochopit, ale i ho lépe podpořit. Můžete se také přirozeně usmířit na úplně jiné úrovni, než když všechno skončí jenom u omluvy jednou větou „promiň, mrzí mě to“. To často nestačí, a zvlášť to nestačí tam, kde se tyto a podobné věci dějí častěji.

Když se přihodí něco jednou za opravdu hodně dlouhou dobu, je to jiné, než když se to opakuje, respektive nabaluje na sebe jako sněhová koule.  

Když si tedy shrneme to, co je pro usmíření s partnerem podstatné: Důležité je převzít za věc zodpovědnost. Zkusit se zabývat sami sebou a tím, co se v nás odehrávalo, a pokusit se to protějšku vysvětlit, ale také se zabývat partnerem a tím, co asi v tu chvíli prožíval on. 

Nevíte, jak se usmířit s partnerem, a tápete i po přečtení článku? Nevěšte hlavu a obraťte se na mě, rád vám pomohu. Vyberte si z konzultací, které nabízím, tu, jež vám bude nejlépe vyhovovat.  

autor článku: Karel Chába

Související články: Jak vyřešit hádku a Neumíme spolu komunikovat