Pokud se někdo setká ve svém vztahu s nevěrou, vždy jej to zamrzí. Něco se v nás zlomí, ztratí, zabolí. Nevěra je nepříjemná i z toho pohledu, že cítíme velkou křivdu, pokud jsme druhého měli skutečně rádi. Jsou však lidé, kteří se s nevěrou dokáží relativně v klidu vypořádat, ale jsou i tací, kteří nevěru těžce nesou. Jak si poradit s nevěrou? Jak ji zvládnout? Jak se s ní vypořádat?

Za nevěru můžou oba dva

První věc, kterou by si měli lidé uvědomit, je ta, že na nevěře se podíleli oba dva. Vztah totiž vždy tvoří dva lidé. Oba dva jsou zodpovědní za jeho průběh. Pokud se nejedná o chronického nevěrníka či nevěrnici, vždy za nevěru nesou vinu oba dva.

Setkávám se ve své praxi často s tím, že jeden druhému nevěru vyčítá a všechnu vinu „háže“ na druhého. Vidí to pouze ze svého subjektivního pohledu. Je to přirozené, protože v tuto chvíli nemá žádný jiný pohled. Dost často je to o tom, že nevěrný partner dlouhodobě upozorňoval na svoje potřeby ve vztahu, nebyl s něčím spokojený a díky tomu, že ve vztahu nefungovala komunikace, nebyl ani vyslyšen. Nedokázal si s tím poradit a řešil to nevěrou.

Každý člověk touží být spokojený. Je to přirozená lidská potřeba. Ať už spokojenost přináší porozumění toho druhého, vlídné slovo, podporu a jakoukoliv jinou potřebu ve vztahu. Pokud nejsem spokojený ve vztahu, podvědomě to hledám někde jinde. Nevěra je pak jedna z možností, ve které vidím spásu.

Pokud uznám, že mám na nevěře svůj podíl, je důležité splnit další předpoklad. Oba dva se pokusí si ve vztahu nic nevyčítat. Podvedený nebude vyčítat podvádějícímu jeho nevěru, kritizovat, vyčítat lži, vyčítat, že už jej druhý nemiluje, atd. Pokud to takto bude probíhat ve vztahu, podvádějící se stáhne, začne být sebestředný a začne si obhajovat to, že měl na nevěru právo, že nebyl dlouhodobě vyslyšen. Vztah se nikam neposune, naopak dojde k ještě většímu odcizení.

Přestaňte hrát hru na viníka!

Lidé ve vztahu musí přestat hrát tuhle hru na viníka a dostat se na stejnou úroveň. Pokud se tak nestane, nemají šanci se někam posunout nebo se z nevěry budou dostávat dlouho.

Další věcí je, že si stanoví postup, jak celou situaci vyřešit. Velkou chybou je, že si oba dva řeknou, že za vším udělají tlustou čáru. Tohle ale neřeší příčiny nevěry. Pak oba dva nemohou očekávat změnu ve vztahu. Že něco bude jinak, že se vztah zlepší. Než k nevěře došlo, je možné, že se to vyvíjelo i několik let. A je nutné to řešit, aby se nevěra již neopakovala.

Oba dva by se měli dohodnout na tom, že po dobu 2 měsíců nebudou od sebe očekávat žádné zlepšení. Sami za sebe by si měli vyjít vstříc a udělat krok k nápravě. I když to může být nevýhodné a bude každý sám za sebe investovat čas a energii do vztahu, a přitom nemá jistotu, zda se skutečně v něčem vztah posune.

Pokud se k tomu budu sám stavět tak, že počkám, co ten druhý, jak se zachová, nemám šanci se někam ve vztahu posunout. Takový postoj ukazuje na to, že o vztah již nestojím a nejsem ochoten na něm pracovat a zlepšit jej. Je důležité si tohle zapamatovat a řídit se tím. Jedině tak si můžete poradit s nevěrou.

V průběhu těch 2 měsíců se zároveň zajímejte o příčiny, proč k nevěře došlo, abyste to celé pochopili a dokázali si poradit. K tomu, abyste se zajímali o příčiny a mluvili o nich, se potřebujete naučit správně komunikovat.

Nezaměňujte komunikaci s mluvením. Komunikace má svá jasná pravidla. Komunikace vede k řešení, ke kompromisu. Více o komunikaci v článku Proč by měl mít každý vztah pravidla komunikace. Jakmile se naučíte spolu komunikovat, měli byste se bavit o svých potřebách ve vztahu. Co jsou potřeby ve vztahu a proč jsou pro vztah důležité, si můžete přečíst v článku Partnerská dohoda.

Pokud se nacházíte v situaci, kdy i přesto všechno si nedokážete poradit s nevěrou svého partnera či partnerky, nejste schopni o tom s tím druhým ani mluvit, rád vám pomůžu. Někdy je tohle téma natolik těžké, že pohled odborníka, který dodá nezaujatý pohled, otevře oběma oči. Takový člověk vám pomůže v tom, překonat tohle těžké období tak, abyste ve vztahu mohli být oba zase šťastní. Zde najdete druhy možných konzultací. 

Autor článku: Karel Chába