V článku se dočtete, jakých pravidel byste se měli držet, když chcete ukončit vztah v případě, že to druhý nechce. Podíváme se také na to, jak ukončit vztah s dětmi. 

Chcete ukončit vztah? Je to vaše rozhodnutí, ne partnerovo

Na úvod bych rád upozornil na jednu z možná největších chyb, kterých se lidé dopouští, když chtějí ukončit vztah s partnerem a on s tím nesouhlasí. Někteří jsou si sami sebou velmi nejistí, a tudíž silně váhají, zda vztah skutečně ukončit. Pokud jim jejich rozhodování navíc komplikuje fakt, že druhý s rozchodem nesouhlasí (na což má samozřejmě plné právo), nejsou takoví lidé často vůbec schopni ze vztahu odejít. 

Když přijdou do poradny, vyjadřují názor, že o tom, zda se mohou rozejít, vlastně rozhoduje jejich partner. Takto to vidí, věří tomu a žijí tak – někdy proto, že se partnera bojí, jindy proto, že je jim ho líto. Každý, kdo chce ze vztahu odejít a není si tím úplně jistý, protože druhý to nechce, by si měl uvědomit, že vztah je „my“ (nějakým způsobem se propojujeme, zastupujeme se, pomáháme si, doplňujeme se…), ale rozchod je už jen „já a ty“. Nemůžete tedy počítat s tím, že když chcete ze vztahu odejít a druhý to nechce, poblahopřeje vám k vašemu skvělému nápadu a bude vám s jeho realizací pomáhat.

Myslete na sebe. Rozchodem se stáváte „já a ty“, a to i když druhý nechce

Možná to zní tak, že je to přece úplně jasné a nemusíme o tom v článku vůbec diskutovat, realita je ale bohužel často úplně jiná. Připomínejte si tedy, že rozchod znamená rozpojení, konec „my“ a začátek „já a ty“. Už na partnera nemůžete myslet, nemůžete ho chránit, zastupovat a doplňovat, musíte myslet jen sami na sebe. Není tím řečeno, že když se chcete rozejít, máte druhému škodit, ale to, že zdravá míra soustředění se jen sama na sebe je třeba k tomu, abyste ze vztahu mohli vůbec odejít.

Je důležité, abyste si uvědomili, že pokud s druhým opravdu nechcete být, vůbec mu nepomáháte, když ve vztahu dál zůstáváte a dáváte mu naděje třeba právě tím, že s ním opakovaně diskutujete o tom, že chcete odejít. Věřte tomu, že si tím situaci jen komplikujete a skutečně partnerovi dáváte naději, že by se vztah dal ještě zachránit.

Jak už jsme si totiž řekli, je vztah „my“, to znamená určitá míra propojení, intimita a také komunikace. Čím více budete diskutovat a doufat, že přesvědčíte partnera, aby souhlasil (což se vám už nějakou dobu nedaří), tím více se budete bořit do problémů a tím méně budete schopni odejít. Myslete tedy na to, že rozchod je rozpojení, přestřihnutí pout, jste to už jen vy a váš protějšek, každý sám za sebe. 

Máte děti? Před rozchodem si připravte dobrý plán 

Pojďme se teď podívat podrobněji na situaci, v níž mají partneři společného víc než jen to, že spolu měli vztah. U řady rozchodů jsou i děti, a tam to pak přirozeně není tak jednoduché. Je-li to i vaše situace, ideální by rozhodně bylo, kdybyste se na rozchodu dokázali dohodnout, protože to samozřejmě musíte komunikovat i s dětmi. Zároveň za normálních okolností, pokud mezi vámi nedochází například k slovnímu nebo fyzickému násilí a partner vás nenapadá, není určitě v pořádku sebrat děti a, jak se říká, vypařit se jako pára nad hrncem. 

Jak tedy na to? Máte-li děti, chcete se rozejít a partner s tím nesouhlasí, měli byste mu jasně oznámit, kdy chcete odloučení realizovat. Měli byste mu také jasně sdělit váš plán. Další obrovskou chybou, kterou lidé dělají, když partner s rozchodem nesouhlasí, je to, že nemají žádný plán, a tudíž se nemohou posunout. Vidí před sebou obrovský balvan, který představuje všechny problémy související s rozchodem a který jim brání v cestě vpřed. Pokud tedy chcete ukončit váš vztah, vezměte si tužku a papír a napište si vše, co musíte udělat, zařídit, spočítat (třeba náklady). Postupujte krok po kroku, posouvejte se a postupně si vytvořte plán, který partnerovi následně představíte. 

I když by to samozřejmě bylo lepší, není nezbytně nutné, aby s vámi protějšek souhlasil. Nicméně když mu ukážete svůj plán, bude zjevné, že o situaci přemýšlíte, že ji řešíte a že to s rozchodem myslíte vážně, i když s tím on nesouhlasí. Budete-li jen váhat, bude naopak jasné, že vás partner vždy nějak „ukecá“. V takovém případě se budete posouvat jen velmi těžko. 

Stůjte si za svým a držte se termínů, rozchod s partnerem, který nechce, zvládnete snáz

Dětem o situaci neříkejte dlouho dopředu, abyste je zbytečně nestresovali. Rozhodně jim neříkejte, že chcete odejít, pokud si tím sami nejste aspoň trochu jistí (a to dost možná nebudete nikdy, život je totiž něco, co si nemůžeme dopředu přesně naplánovat). Nemá ale cenu děti týdny a měsíce předem stresovat tím, že se to stane. Plánováním a zařizováním věcí byste se ale měli připravovat na to, že skutečně odejdete.

Dohodněte se s partnerem na tom, kdy to dětem oznámíte, a pokuste se vystupovat jednotně. Někdy to samozřejmě nejde, pak se ale vyvarujte toho, abyste si děti brali jako rukojmí. Bohužel nejsou žádnou výjimkou situace, v nichž se lidé rozchází, jeden z nich to nechce a začne dětem vykládat věci typu „maminka má jiného pána“, „tatínek chce rozbít rodinu“, „maminka už nás nemá ráda“, „tatínka už nezajímáme“. 

Takovéto citové vydírání ze strany toho, kdo se rozejít nechce, přirozeně nejvíc škodí dětem, a proto je to věc, ke které byste se v žádném případě neměli uchylovat. Chcete-li tedy rozchod s partnerem a máte děti, budete muset opravdu velmi dobře plánovat. Svoji představu v určitou chvíli odkomunikujte partnerovi, sdělte mu termíny a (pokud se vás to týká) samozřejmě i to, že jste podali žádost o rozvod nebo péči o děti k soudu a podobně. Podle toho se pak zařiďte a držte se svých termínů. Je klíčové, aby protějšek věděl, co se bude dít, a uvěřil vám, že rozchod myslíte opravdu vážně. 

Jste v situaci, kdy se chcete rozejít, partner to nechce a vy si s tím ani po přečtení článku nevíte rady? Nevěšte hlavu a obraťte se na mě, rád vám pomůžu prostřednictvím některé z konzultací, které nabízím. 

autor článku: Karel Chába

Související články: Rozchod a přátelství a Rozchod a naše děti