Trápíte se ve vztahu, který vám již nedává to, co kdysi? Nejste spokojeni s tím, jak se vám partner věnuje? Zdá se vám, že váš vztah nikam nevede a přemýšlíte o rozchodu? Opuštění partnera ale nemusí být vůbec jednoduchá záležitost. Za tu dlouhou dobu společného života, jste si na sobě vypěstovali jistou emoční závislost, která vám bude v rozchodu bránit. Čtěte dále a dozvíte se, co vám brání v rozchodu a jak tyto překážky překonat, abyste konečně mohli opět žít šťastným životem.
V každém partnerském vztahu si dva lidé na sobě vytvoří jistou závislost. Na tom není samozřejmě nic špatného, pokud nedochází k extrémům. Naprostá závislost či naprostá nezávislost na partnerovi rozhodně nejsou znakem úplně zdravého vztahu. Vzájemná závislost by měla být v rovnováze, stejně jako ostatní faktory vztahu.
3 základní skupiny důvodů, proč nemůžete ze vztahu odejít
- Jistoty
- Emoční závislost
- Přesvědčení
Jistoty
Mnoho z vás nedokáže od partnera odejít jen proto, že se bojíte o své jistoty a toho, o co všechno byste přišli. Například, že přijdete o život v domě se zahradou, životní standard, společenské postavení, auto, peníze atd. Museli byste začít pracovat a starat se o sebe sami.
Díky tomu trpíte a neuvědomujete si, že i kdybyste měli žít nějakou dobu na nižší životní úrovni, je to vždy začátek vyřešení vašeho utrpení. Znamenalo by to, že uchopíte svůj život pevně do svých rukou a budete spokojeni.
Každý z nás chce mít jistoty. Lidská psychika je naprogramována tak, že buď chceme získat, anebo si uchovat to, co již máme. Dokonce se bojíme i změn pozitivních, neb nevíme, co nás čeká.
Každý z nás se z psychologického hlediska pohybuje v kruzích. Kruh, ve kterém jsme teď, je nám známý a víme, co od něho můžeme čekat. Pokud bychom chtěli zásadní změnu, musíme se přemístit do kruhu nového. Víme, co bychom získali, ale bojíme se toho, co můžeme ztratit.
To je důvod, proč se bojíme ztráty a jsme ochotni trpět. Sice víme, že nám současný stav nevyhovuje, nicméně jistota a bezpečí kruhu, ve kterém se teď nacházíme, je pro nás přijatelnější, než odchod. Ten by sice vyřešil nevyhovující situaci partnerského vztahu, ale museli bychom překonávat další problémy. Také bychom si museli udělat plán a vrhnout se na jeho realizaci.
Co s tím tedy udělat?
Začnete si zvykat na změnu nejdříve v hlavě. Živě si představujte, že už jste změnu udělali a že to není vůbec tak hrozné, jak jste si mysleli – vyrovnejte se se situací nejdříve v hlavě, ta tvoří realitu, které věříte, a pomůže vám zvyknout si na realitu novou
Udělejte si plán. Napište si na papír, čeho chcete v novém kruhu dosáhnout. Jak toho dosáhnete. Co všechno vás čeká. Naplánujte si krok po kroku a pusťte se do toho. Plánujete po malých etapách.
Emoční závislost
Obecně se dá říci, že emočně závislí jste v momentě, kdy nežijete svůj život. Žijete život všech okolo, jen ne ten svůj. Zcela vše přizpůsobujete potřebám partnera, rodiny a ostatních lidí.
Děláte to „dobrovolně“ neb se bojíte ztráty, anebo dokonce věříte, že by to tak mělo být a připadá vám to normální se „obětovat“.
Typické příklady emoční závislosti jsou
- nemáte své zájmy, koníčky, přátele
- vždy se přizpůsobujete potřebám druhých
- věříte představám partnera/ky o tom, jak by měl vztah fungovat
- nemáte své představy atd.
Jak z toho ven?
Vytvořte si nové přátele, obnovte staré, začněte sportovat, kulturně žít. Tyto věci dělejte pravidelně a několikrát týdně. Udělejte si z toho čas jen pro sebe, bez rodiny, partnera. Pokud si vytvoříte na této úrovni svůj svět, budete samostatní a sebevědomí.
Dohodněte se s partnerem na potřebách, rozdělte si role a vyrovnejte vztah mezi vámi tak, aby to bylo půl na půl.
Vytvořte si představy, získejte informace od známých, z internetu, odborníků na vztahy co je a není ve vztahu žádoucí. Čtěte odbornou literaturu a začněte si své představy o vztahu prosazovat.
Přesvědčení
Každý z vás, je nějak naprogramován. Používáte neustále dokola ty samé vzorce chování, přesvědčení. Je úplně jedno, jestli vaše přesvědčení vycházejí z reálného základu/situace anebo si to jen myslíte, věříte tomu.
Stává se, že nemáte důvěru v partnera i přesto, že se žádného prohřešku nedopustil. Jen si dáváte do souvislostí určité spojitosti a pak jim věříte.
Jste přesvědčeni že: od určitého věku už si nemůžete najít partnera, když opustíte stávajícího (který vám nevyhovuje), tak si jiného nenajdete, že si něco nemůžete dovolit, že je lepší zůstat s partnerem, kterého nechcete, jen pro dobro dětí, že vychovávat děti sám/a není správné, že když vás podváděl minulý partner, tak bude i tento atd.
Všechna tato přesvědčení si nesete z minulých vztahů a zážitků. Dále pak z dětství, kdy jste si osvojili vzor, jak se k sobě rodiče chovali.
Jak změnit svá přesvědčení?
Napište si svá přesvědčení na papír a pak si k nim připište opak, tedy to jak danou věc chcete. Pokaždé, když se dostanete do situace, která vám nevyhovuje anebo kdy používáte své nevyhovující přesvědčení, tak si vzpomeňte na to, co jste si napsali a řiďte se tím
Emoce jsou někdy bohužel silnější než logika a hlava vás nebude i přes veškerou snahu poslouchat. Pak je nejlepší řešení se obrátit na kouče partnerských vztahů, který pracuje se vzorci chování.
Nacházíte se přesně v opačné pozici?
Je na vás váš partner až přehnaně závislý? Důležité je si uvědomit, že takovou situaci je potřeba řešit. Váš partner má problém, se kterým si zřejmě sám neporadí. Pokud vám na partnerovi skutečně záleží, pokuste se ho přimět k návštěvě odborníka, který vašemu vztahu pomůže. Budete-li i nadále přílišnou závislost tolerovat nebo dokonce podporovat, snadno můžete skončit ve vztahu, kde máte nepříjemné pocity a partner je spíše přítěží než rovnocenným společníkem.
Emoční závislost je vážný problém a není vždy úplně jednoduché jej vyřešit. Často je nutné vyhledat odbornou pomoc, pokud skutečně chcete váš vztah zachránit. Kontaktujte mě a já vám ukáži cestu, jak se z této pasti dostat ven. Naučím vás techniky, jak se zbavit negativních vzorců chování, a pomohu vám udržovat vyrovnaný a hodnotný partnerský vztah.
autor článku: Karel Chába
Dobrý den, po 10 letém ztahu a 3 letém manželství mě manžel podvedl, odstěhoval se k ní a řekl spoustu škaredých vět a slov, na které se mi nedaří zapomnenout. Po tom co jsem si našla přítele se manžel vrátil a citově mě vydírá tím, že si chce něco udělat pokud se odstěhuji a rozvedu se. Stále se jen hádáme, pracujeme i ve stejné firmě.Bohužel nemohu přijít o práci a na jiné bydlení momentálně nemám prostředky. Prosím o radu, jak s ním komunikovat ve smyslu že tento vztah nemá šanci aby mě opět nemučil slovy, že si něco udělá a každý náš rozhovor nekončil strašnou hádkou a utrpením? K odborníkovi jít nechce a já už nevím jak dál. Děkuji za jakoukoliv radu.
Dobrý den, pokud bude mít pocit, že se necháváte vydírat, tak bude vydírat dál. Zvažte tedy, zda mu nedáváte pocit, že na jeho výhružky reagujete a slyšíte. Pokud ano, tak byste to měla změnit a nereagovat. Co se týká konce vztahu, tak to není jednoduché poradit. Můžete úplně ignorovat, co říká, ale nevím (neznám ho), zda se nebude chtít hádat tak dlouho, dokud nezačnete reagovat a on vypustí páru, aby si ulevil.
Je mě 53 let,Byla jsem 26 let vdaná za muže se kterým jsem ted žila 5 let. Za tu dobu se se mnou několikrát rozešel.Za rozvod jsem mohla já díky svému alkoholismu. Po rozvodu jsem se z alkoholismu vylečila a nyní abstinuji 6 let, Hodně jsem o stála o to vztah obnovit,protože jsem měla vyčitky. Chtěla jsem,aby věděl že ho miluju,že se o něj dokážu starat jako správná žena a že abstinuju. Tento vztah jsme obnovili a vydržel nám 5 let. Nyní se se mnou rozešel opět kvůli ruzným nedorozuměím. A já stále věřim že se opět vrátí. Problém je také v tom, že jsem těl. postižená,. nemám rodinu a zůstala jsem sama.Mám strah že to nezvládnu,že si nikoho jiného nenajdu a nedokážu ho mít ráda.Nevěřím si.
Dobrý den, náš fyzický život je odrazem toho psychického. Je tedy nutné změnit vaše nastavení, vzorce chování a pak bude vše tak, jak chcete. Více se dočtete zde http://www.partnerske-vztahy.eu/vzorce-chovani/.
Dobrý den. Žiji s manželkou 24 let, naše manželství bylo po dlouhá léta ukázkové, řídili jsme se heslem“chovejme se k sobě tak, aby nám všichni záviděli“. Bohužel, z manželky se stal alkoholik, který odmítá ambulatní léčbu. Přišla o práci a není schopná jakoukoli získat. Je schopná i měsíc abstinovat, ale vždy se její závislost opět projeví. V současné době , s mými nízkými příjmy mohu zaplatit nájemné maximálně na 2 měsíce,potom ,abych se vyhnul případné exekuci,budu muset nájemné vypovědět.Mám možnost se vystěhovat do nevyhovujících podmínek do dvlastní dřevěné chaty, ale manželka nemá kam jít-stále ji miluji, ale další spolužití je nemožné a bojím se, co s ní bude dál.Děti jsou dospělé.
Dobrý den, chápu vaši velice složitou situaci, ale toto nejde řešit v on-line poradně. Je totiž nutné zvážit všechny možnosti, pro a proti, zda mohou pomoci přátelé, rodina, atd. Doporučuji si vzít tužku a papír a vše si napsat. Zvážit a pak podniknout, co bude nutné.
Dobrý den, je mi 20 let a jsem se svým přítelem od mých 14 let. Mám ho ráda, ale v poslední době uvažuji o rozchodu. Naše společné zájmy a řeč se postupem času rozešly a teď si už nemáme o čem povídat. Snažíme se náš vztah zachránit, hlavně tedy přítel se dost snaží, ale já nevím, jestli v tom chci pokračovat. Dokonce jsem se teď sblížila s jedním kamárádem, se kterým si hodně rozumím a na tom ještě více pozoruji mou nespokojenost ve vztahu. Prosím poraďte mi, jak příteli co nejšetrněji říci, že to mezi námi nemá smysl. Myslím, že to nevezme moc dobře, je na našem vztahu téměř „závislý“. Děkuji, Tereza.
Dobrý den, jaký dáte obsah, je na vás, ale principielně byste to měla říci tak, abyste co nejméně ublížila, ale zároveň to řekla tak, aby si to nemohl vykládat jinak a neviděl naději, že se k sobě vrátíte. O jiném muži nemluvte, řekněte, že už vztah nechcete.
Dobrý den, před několika dny jsem napsala svůj dotaz. Moc jsem čekala na odpověď.
Ale vymazali jste ho, nevím proč. Děkuji
Dobrý den, je to z důvodu, že jste nevyhověla mé žádosti, abyste napsala svůj dotaz max do 10 řádků. Nemohu vyhovět každému, kdo se rozepíše. Nedělal bych nic jiného. Pěkný den.
Dobrý den, je mi 21. Mám už od čtrnácti přítele, párkrát jsme se rozešli, ale teď jsme spolu už čtyři roky vkuse. Docela nám to klape. Každý bydlíme u svých rodičů a jen se navštěvujeme. Často se hádáme, ale já se po pár hodinách chci usmířit, on je přesný opak. Je dost líný, já bych nejradši pořád někam chodila a něco podnikala. Moc by se mi líbilo, kdybychom spolu už bydleli a užívali si jeden druhého. Mám moc ráda fyzický kontakt, on jen někdy. Je opravdu hodný a máme se rádi, ale jsem často nešťastná. Nedokážu se s ním rozejít, jsem na něj hrozně zvyklá, znám celou jeho rodinu a jsem i na ně dost fixovaná. Nejsem si jistá, jestli bych si po rozchodu dokázala udržet odstup.
Dobrý den, z vašeho krátkého popisu to na mě hodně působí, že jste každý zásadně jiný a nehodíte se k sobě. Měla byste vážně zvážit, jak dál. Myslím si, že pokud se k sobě nastěhujete, tak se váš rozchod urychlí, neb se ukáže vaše rozdílnost v plné síle. Pokud o rozchodu uvažujete, ale nejde vám to, tak doporučuji, abyste se na mě obrátila s žádostí o osobní konzultaci.
S manželkou jsme 8 let z toho 1,5 roku svoji.Náš vztah po celou dobu probíhal přímo ideálně.Žádné hádky,oboustranné porozumnění,pokoušeli jsme se i o miminko.Problém začal asi před rokem,kdy začala mít pocit že jí v našem vztahu chybí větší pozornost a porozumění z mé strany. V té době jsem 2.rokem podnikal a uznávám,že si odemne zasloužila mnohem více,než jsem jí v té době byl schopen dávat.Potíž je,že tento pocit začala řešit v zaměstnání s o 13let starším kolegou,který měl podobný problém ve svém manželství,což je velice sblížílo a zamilovanost byla na světě. Dnes má pocit,že s ním bude mít ve vztahu to co postrádá a zvažuje mě opustit.Nadevše ji miluji a nechci ji ztratit.Poraďte prosím.
Dobrý den, pokud je zamilovaná do milence, tak bude složité cokoli podniknout, abyste jí přesvědčil k setrvání s vámi. Bude nutná vaše trpělivost a snaha jí porozumět, do ničeho jí netlačit, jinak bude mít pocit, že rozhodnutí odejít je správné. Více se dočtete zde http://www.partnerske-vztahy.eu/zamilovanost/ a http://www.partnerske-vztahy.eu/co-delat-kdyz-partner-vyhrozuje-rozchodem/zde.
Dobry den.
S partnerem jsme spolu 5 let. Mame 15.mes.syna. partner je Rek, absolutne neni schopny se postarat o rodinu, je mu jedno, ze nemame co jist a ze vsechno malemu kupuje moje mamka. Neustale se jen lituje a nic pro nas nedela. Nechce s nami travit cas a pokud musi, tvari se znudene, syn ho jen obtezuje a neustale ho jen napomina. chce abych mu davala pulku na najem a na ostatni veci, pritom ja mam co delat, abych doprala malymu, protoze nemam ani materskou.nekolikrat me i napadl s ditetem v naruci, problem je v tom, ze jsem tak zmanipulovana a z nechucena ze vseho, ze nevim, jak se s nim mam rozejit a odjet z Recka, bojim se i ze mi bude chybet.
Dobrý den, chápu vaši pro vás možná bezvýchodnou situaci, ale jediné řešení je začít problém řešit. Pokud si myslíte, že má ještě smysl se pokoušet zachránit vztah, tak to navrhněte protějšku. Musíte se oba začít zajímat o své potřeby, více zde http://www.partnerske-vztahy.eu/partnerska-dohoda/ . V opačném případě se vraťte a začněte žít nový život. Musíte věci dostat do pohybu a postupně řešit překážky, které nastanou. Pokud budete přešlapovat na místě z důvodu strachu, tak se nic nemůže změnit.
Dobrý den.Byla jsem s manželem 26 let.Ve svych 55l.jsem přišla na jeho nevěru,odešel za milenkou,časem jsem se dozvěděla,že mě byl nevěrny vicekrát.Bohužel už 3 roky je odstěhovaný a já se s tim nemohu vyrovnat…Možná mi je takhle lépe,ale neumim už navázat dalši vztah….
Dobrý den, pokud už to trvá tak dlouho, tak máte bloky, které vám brání situaci řešit a potřebujete pomoc. Doporučuji vám, abyste se na mě obrátila s žádostí o osobní konzultaci, neb je nutné vaše bloky pojmenovat a pracovat s nimi tak, abyste se jich zbavila.
Děkuji za odpověd,to že mám problém vím,léčila jsem se rok u psychiatra,ale vy jste z Prahy a to je ode mě 150km…Pocházim z okr.Rychnov n.kn.
…můžete využít služby konzultace po Skype, je to běžná forma spolupráce, kterou s klienty používám. Více zde http://www.partnerske-vztahy.eu/osobni-konzultace-a-cenik/
Dobrý den,
S manželem jsem asi rok a půl, z toho 6 měsíců svoji. Já jsem si ho vzala jen protože spolu máme 7mi měsíčního syna. On tvrdí že mě miluje, ale já žiji již dlouho bez lásky. Po tom co zjistil, že mě má „jistou“ se začal chovat uplně jinak než na začátku našeho vztahu. Chodí dlouho do noci pryč, neříká mi kde je ani s kým se stýká. Já jsem sama doma a musím se starat o syna. Nepouští mě nikam ven. Nesmím ani za kamarádkami. Nejhorší je, že když přijde někdo na návštěvu tak se chová úplně jinak a všichni mi říkají jak mám pozorného a hodného manžela :(. Říkám si, že bych se to měla snažit nějak vyřešit hlavně kvůli synovi, ale už na to opravdu nemám sílu. Prosím zkuste poradit:)
Dobrý den, máte dle mého jen dvě možnosti, o kterých stojí uvažovat. Snažit se vztah napravit nebo odejít. Je jasné, že manžel si naplňuje své potřeby a vám to nedovolí. To nemůže fungovat. Doporučuji tedy začít řešit potřeby tak, jak se píše v článku. Pokud to nebude manžel chtít, tak vztah nemůže fungovat a odejděte, jinak budete pořád trpět.
dobry den.ziju v zahranici cca7 let .prestehovala jsem se zde za pritelem.ze zacatku bylo vse fajn,ale posledni 2 roky me uzira smutek po rodine a pratelich.nemam zde zadne ,,sve“pratele a jedinym mym kamaradem je nas pes.opravdu nevim co mam delat.ma prace zde je pouze sezonni a rada bych neco podnikla doma.pritel to ale pokazde zamete pod koberecek.melancholie me pozira kazdodenne,obcas se pristihnu jak si predstavuji ze jsem zpet v cechach.bojim se ale ze v pripade rozchodu to pritel moc neunese-kdyz ma moznost tak si vypije(neni alkoholik),a za druhe nechci se vzdat psa!bojim se nasledku meho jednani.prosim poradte!dekuji
Dobrý den, bohužel není žádná rada, která by vám vyřešila vaši situaci bez bolesti. Musíte si ujasnit, co chcete a za tím si jít i přesto, že to bude vás a přítele bolet. Někdy musíme udělat rozhodnutí, které bude krátkodobě nepříjemné proto, abychom mohli být dlouhodobě spokojení.
Dobrý den. S partnerkou jsme spolu 13 let, ona má dospělé děti, já žádné, nevzali jsme se. Rok mám vztah s úžasnou ženou, která mi změnila život k lepšímu, miluji ji. Neumím ale opustit tu současnou. Říkám si, že to nebylo vždycky špatné, tak že ji teď v tom nemůžu nechat. Chtěl bych být šťastný se svou novou ženou, vzít si ji a mít děti, ale sžírají mě strašné výčitky vůči mé současné partnerce. Zkoušel jsem i kouče, uvědomil jsem si, že CHCI být šťastný, ale výčitek se zbavit neumím. Bojím se, že se vše vrátí do starých kolejí, kde jsem byl smířený s životem, který jsem léta vedl, ale nebyl to šťastný život. Vím, že si musím vybrat, ale nechci ublížit. Prosím o radu.
Dobrý den, pokud víte, co chcete, ale nedokážete to udělat, tak je problém ve vašich vzorcích chování. Více se o nich dočtete zde http://www.partnerske-vztahy.eu/vzorce-chovani/ . Pokud chcete, mohu vám pomoci formou osobní konzultace anebo kurzem, který se koná 12.1. více o kurzu http://www.partnerske-vztahy.eu/vzdelavaci-kurzy/?courseID=8 .
Dobrý den.mám dotaz a zároven asi i mozna jen muj problem,i kdyz to tak nevidim,nebo nechci videt..jsme s manzelkou uz 13let,mame 2deti.ja jezdim jako ridic kamionu.muj problem je v tom,ze vidim manzelku jako nejakou hvezdu,kterou ma kazdy zavidi a z tohoto duvodu jsem zacal uplne nesmyslne-prehnane zarlit,podezrivat ze vseho a uplne se manzelce oddalit,jak mi sama rika.nikdy jsem ji nepristihl pri nejake nevere,nebo pokusu o ni,ale nemuzu se nejak zbavit myslenky-co kdyby a prohledavam ji telefon,email proste ji neverim-ale vim,nebo si myslim a doufam ze bez duvodu…kdyz nekam ma vyrazit sama,nabo s kamaradkama,je z toho u nas vzdy hadka…co s tim,jak na to nemyslet?…..
Dobrý den, jste žárlivý a tento důsledek pramení z příčiny, kterou je nedostatek sebevědomí. Musíte tedy jít ke kořenu problému a začít posilovat své sebevědomí, tam je kořen vaší žárlivosti. Doporučuji tento můj kurz, který se specializuje na sebevědomí http://www.eftpsychologie.cz/vzdelavaci-kurzy/kurz-sebevedomi/.
Dobrý den.S manželkou (spolu jsme 6let)se vždy pohádáme kvůli maličkosti, pak se začnou vytahovat další problémy, pak spolu 2měsíce nemluvíme a pak to vyšumí a je 3měsíce klid.Tak to je pořád dokola. Mě to hrozně vadí.Když jí něco vytknu,tak jsem hned zlý člověk a odejde pryč. Já ustavičně hlídám 2malé děti a ona si buduje firmu a staví bytový dům.Já jsem nechtěl,aby ho stavěla,ale udělala si to po svém.Ještě mi vyčítá,že vše kolem stavby musí zařizovat sama.Je panovačná a bezohledná.Já jsem se ze svého domku přestěhoval k ní, odešel jsem z práce,ztratil přátele.Nemohu mít žádné koníčky-vše mi vyčte.Platím všechny výdaje a ona mě jen komanduje.Chci odejít,ale nechci ublížit dětem.Co dělat?
Dobrý den, pokud chcete odejít, tak se to vždy dětí dotkne. Tomu se nedá vyhnout. Ovšem měli byste se oba chovat natolik vyzrále, aby se to dětí dotklo co nejméně. I přes rozchod byste měli vystupovat jednotně a vysvětlit jim, že už si nerozumíte, nicméně, že to nijak nemění vaše city k nim. Dále jim nastínit, jak to bude dál, kdy se budete vídat, s čím a jak se na vás mohou obrátit, atd.
Dobrý den, já (29) žiji v manželství, které mě nenaplňuje. S manželem (32) jsme spolu už 10 let, děti zatím nemáme. On tvrdí, že mě pořád miluje a chce vztah zachránit, ale pro mne je to už jen kamarád, nic víc už necítím. Asi před rokem jsem se sblížila se svým kolegou (38), a postupně přátelství přerostlo ve velkou lásku. Máme tolik společného, jako bychom pro sebe byli stvořeni. Všechno klape. Rozhodla jsem se tedy odejít s ním. Problém je v tom, že on žije s přítelkyní (45), děti rovněž nemají a jejich vztah je mrtvý už několik let. Je mu jí líto a nemůže ji přece nechat napospas osudu. Chce být se mnou, chceme mít rodinu, ale prý nemá sílu odejít. Mám čekat, zůstat nebo opustit oba?
Dobrý den, pokud nedokáže člověk udělat to, co by bylo správné, i přestože ví, jak by se měl zachovat, pak je problém v jeho nastavení – vzorcích chování. Více se o nich dočtete v tomto článku http://www.partnerske-vztahy.eu/vzorce-chovani/ . K vašemu dotazu. Měla byste si promluvit s kolegou z práce a jasně se dohodnout, do kdy situaci vyřeší/řekne finální rozhodnutí. Pokud tak do stanoveného data neučiní, je jen na vás, zda to ukončíte a vezmete tím život do svých rukou. Co se týká vztahu s manželem, tak jste učebnicově naplnili parametry přechozeného vztahu a doporučuji vám, abyste odešla bez ohledu na výsledek s kolegou.
Dobrý den,
můj problém je ten, že je mi dvacet a mám o dva roky mladšího přítele. To by problém nebyl, ale náš vztah je naprosto neuvěřitelný. Jsme spolu skoro dva roky a poslední rok se pořád hádáme.. asi tisíckrát se se mnou rozešel – z 90% z důvodu žárlivosti a zbytek je vztek… Taky už jsem párkrát vylítla, ale s jeho záchvaty se to nedá srovnat. I přesto si myslím, že se milujeme, ale nedá se to vydržet. To nejhorší na tom je, že i přes všechny jeho záchvaty jsem to většinou já, kdo problém urovnává a to i přesto, že často padají nadávky a urážky z jeho strany. Už nevím, co mám dělat, když nejsem s ním, stýská se mi, ale vím, že takovýhle vztah je na zbláznění… je nějaká možnost?
Dobrý den, problém je ve vašem vnitřním nastavení. V tom, co si o sobě myslíte a čemu věříte, že si zasloužíte. Jedná se o vaše vzorce chování, které vám brání, abyste situaci dokázala vyřešit = rozejít se s ním. Mnohem více se dočtete v tomto článku http://www.partnerske-vztahy.eu/vzorce-chovani/.
Zdravim,- jsem v pasti. Zijeme v cizine jiz 15 let. S manzelem 21 let zivota, 17 leta dcera. Zvykla jsem si na zivot tady, ale citim se sama. Kvuli praci netravime spolu skoro zadny cas,, a tak nejak , kdyz uz spolu jsme, nemme si ani co rict. zacala jsem travit hodne casu s nasim pritelem, a uz je to vice jak rok. Jsme spolu porad, cim dal tim vic. Muj muz to vi, poznal to, ptal se me jestli chci odejit, nebo co chceme delat. Ale at si uvedomim, ze to je absolutni konec, a co nase dcera‘?A ze on si nepreje at odejdu. Nevim co delat, s pritelem je moc fajn, je vesely, energicky, porad neco vymysli, akcni. Byl by rad , kdybych od manzela odesla, ale respektuje, ze se nedokazu rozhodnout .
Dobrý den, musíte si rozmyslet, co chcete. Jiná možnost není. Doporučuji k tomu tento článek http://www.partnerske-vztahy.eu/jaky-udelat-prvni-krok-kdyz-nastane-krize-vztahu/ . Také doporučuji, abyste s manželem + s přítelem probrali, jak by váš vztah vypadal, pokud byste zůstala s ním. To vám pomůže poskládat vše, co potřebujete. Viz tento článek http://www.partnerske-vztahy.eu/partnerska-dohoda/
Zdravím Mam takoví jinačí problem.Jsem s manzelem uz 12 let mame spolu 2 syny,nas vztah je bez problemovi tedy byl nez zacal jezdit kamionem.Nejde o neveru z jeho strany ale z me.Nasla jsem si o 6 let madsiho milence je uzasny, dny snim stravene jsou uzasne .Ale problem je v tom ze sveho manzela opustit nechci a nechci ani ublizovat milencci.Snazila jsem se s nim rozejit i jsem to udelala ale city k nemu jsou silnejsi nez jsem ja vzdy mu podlehnu.Snazim se vyhnout prostredi kde by jsme se mohli potakat ale mame stejne zname kde se vzdy potkame.Dekuji za radu s pozdravem Samsule
Dobrý den, pokud se s ním potkáváte a dělá vám to problém, tak se budete muset na čas vzdát vašich společných přátel. Chápu vás, nicméně někdy není jiné řešení, než se řídit heslem – sejde z očí, sejde z mysli….
zdravím, pěkný den, Mám docela dilema a potřebovala bych poradit.jsem ve vztahu již 17 let, z toho 5 let vdaná.mám s manželem 13ti letou dceru.nemohu se rozhodnou, zda-li tento náš vztah opustit a rozvést s, jelikož nám nevyhovuje, jak se k sobě chováme, nekomunikujeme, jeden druhého si nevšímáme.už jsme ne jednou prožili krizi, ale vše se obrátilo a zase jsme chvíli fungovali, dá se říci docela dobře.mě láká žít s dcerou sama, ale bojím se samoty, že nezvládnu uživit nás.Můj manžel je workoholik, nikam nechodí, za tu dobu , co jsme spolu nemáme nic, a nikde jsme nebyli.je i sobec.jak se mám rozhodnout, nevím………:( Mám ho ráda, ale……..děkuji Macinka
Dobrý den, udělat takové rozhodnutí někdy člověk nedokáže sám. Netuší, co ho čeká a to i po stránce psychické. Proto jako nejlepší řešení doporučuji vyhledat kouče partnerských vztahů a vše rozebrat ze všech stran. Také si nemyslete, že rozhodnutí v této věci bude „hned“. Až si někam ve svých myšlenkách dojdete, tak to musí ještě „uzrát“. Pokud nechcete vyhledat odbornou pomoc, tak si přečte tento článek http://www.partnerske-vztahy.eu/jaky-udelat-prvni-krok-kdyz-nastane-krize-vztahu/ a pokuste si sama odpovědět. Držím vám palce.
Zdravím Kájí 🙂
Po 18 narozeninách jsem „si našla“ přítele. Abych Ti to více přiblížila – do těch 18 jsem si vážně užívala! Pařby, práce, zážitky, práce, spousty kluků, přátel a všeho.
Když jsme na sebe s přítelem – s Honzou, narazili, myslela jsem si jakej je super. Nejdříve jsem ho chtěla brát jako všechny ty ostatní kluky. Tzn., že „jenom na chvíli“. Pak jsem ho poznala více a dál to znáš :-/
Připadal mi nejlepší, nejkrásnější, nejůžasnější, no prostě nej chlap. Víš ..
Skoro celý první rok vztahu jsme se nehádali. Teď spolu chodíme druhým rokem a hádáme se pořád. Když píšu pořád, myslím tím průměrně opravdu obden.
Je jasné, že je to jenom moje vina. Vážně.
Vím, že muži milují ženy a ženy muže. Ale v mém případě je to asi až moc. Až tak miluji mužskou krásu, chytrost a přitažlivost, že prostě dochází z mé strany k nevěrám. A to opravdu často.
Říkám si, proč se teda s Honzou nerozejdu, když si chci zase takhle užívat, bavit se, nemuset psát chlapovi pořád sms kde jsem a s kým, nebát se zajít na pivo s jiným mužem, aniž by se na mě někdo naštval.
Nejde to.
Vím, že Honza je do mě blázen, je věrnej, moc se snaží, abych já byla šťastná.
Já si na něm stále hledám chyby. Za KAŽDOU hloupost se na něj naštvu, pořád ho z něčeho podezírám, pořád si myslím, že mi lže (i když vím, že to tak není). Asi se chovám …. „Podle sebe, soudím Tebe“. Že jo? :-/
Chci se rozejít.
Je mi 20, našla jsem si malej podkrovní byt, odstěhovala se od rodičů … mohlo by mi být úplně skvěle, ne? Sakra … ale není. Říkám si, ještě, že jsem nenechala Honzovi přidělat klíče. Žiju stereotipem. Jsem v práci, když mám volno, tak jdu S NÍM na pivo, kamarády už moc nevídám … hrůza! Tohle nejsem já. Tohle ne. Nemůžu pořád dřepět na prdeli a věnovat se jenom jemu přece.
Říkám si, co by mi bez něj chybělo. Drobnosti, ale pro mě asi důležité? Nebo já nevím.
Baví mě, jak semnou dokáže blbnout, umí se o mě postarat, umí mi pomoct, krásně voní, v sexu … je suprovej. Dál mě nic nenapadá.
Ovšem, kdybych tu měla vypsat, co mi na něm vadí, bylo by toho mnoho.
Vidíš to, já tohle všechno vím, ale rozejít, se prostě nedokážu 🙁 Proč?
Ve Tvém článku je neskutečně mnoho pravdy.
Co s tím uděláme Kájí? 🙁
Děkuji, jestli se ozveš.
Měj se moc hezky, ahoj, Markéta 🙂
Dobrý den :-), pokud si nedokážete pomoci sama i přes návody na internetu, jak tento problém zvládnout, pak vyhledejte kouče partnerských vztahů. Krok po kroku vás provede procesem, na jehož konci bude výsledek, který si přejete. Navíc vám bude psychickou podporou. Držím palce a věřím, že budete brzo spokojená.