Trápíte se ve vztahu, který vám již nedává to, co kdysi? Nejste spokojeni s tím, jak se vám partner věnuje? Zdá se vám, že váš vztah nikam nevede a přemýšlíte o rozchodu? Opuštění partnera ale nemusí být vůbec jednoduchá záležitost. Za tu dlouhou dobu společného života, jste si na sobě vypěstovali jistou emoční závislost, která vám bude v rozchodu bránit. Čtěte dále a dozvíte se, co vám brání v rozchodu a jak tyto překážky překonat, abyste konečně mohli opět žít šťastným životem.
V každém partnerském vztahu si dva lidé na sobě vytvoří jistou závislost. Na tom není samozřejmě nic špatného, pokud nedochází k extrémům. Naprostá závislost či naprostá nezávislost na partnerovi rozhodně nejsou znakem úplně zdravého vztahu. Vzájemná závislost by měla být v rovnováze, stejně jako ostatní faktory vztahu.
3 základní skupiny důvodů, proč nemůžete ze vztahu odejít
- Jistoty
- Emoční závislost
- Přesvědčení
Jistoty
Mnoho z vás nedokáže od partnera odejít jen proto, že se bojíte o své jistoty a toho, o co všechno byste přišli. Například, že přijdete o život v domě se zahradou, životní standard, společenské postavení, auto, peníze atd. Museli byste začít pracovat a starat se o sebe sami.
Díky tomu trpíte a neuvědomujete si, že i kdybyste měli žít nějakou dobu na nižší životní úrovni, je to vždy začátek vyřešení vašeho utrpení. Znamenalo by to, že uchopíte svůj život pevně do svých rukou a budete spokojeni.
Každý z nás chce mít jistoty. Lidská psychika je naprogramována tak, že buď chceme získat, anebo si uchovat to, co již máme. Dokonce se bojíme i změn pozitivních, neb nevíme, co nás čeká.
Každý z nás se z psychologického hlediska pohybuje v kruzích. Kruh, ve kterém jsme teď, je nám známý a víme, co od něho můžeme čekat. Pokud bychom chtěli zásadní změnu, musíme se přemístit do kruhu nového. Víme, co bychom získali, ale bojíme se toho, co můžeme ztratit.
To je důvod, proč se bojíme ztráty a jsme ochotni trpět. Sice víme, že nám současný stav nevyhovuje, nicméně jistota a bezpečí kruhu, ve kterém se teď nacházíme, je pro nás přijatelnější, než odchod. Ten by sice vyřešil nevyhovující situaci partnerského vztahu, ale museli bychom překonávat další problémy. Také bychom si museli udělat plán a vrhnout se na jeho realizaci.
Co s tím tedy udělat?
Začnete si zvykat na změnu nejdříve v hlavě. Živě si představujte, že už jste změnu udělali a že to není vůbec tak hrozné, jak jste si mysleli – vyrovnejte se se situací nejdříve v hlavě, ta tvoří realitu, které věříte, a pomůže vám zvyknout si na realitu novou
Udělejte si plán. Napište si na papír, čeho chcete v novém kruhu dosáhnout. Jak toho dosáhnete. Co všechno vás čeká. Naplánujte si krok po kroku a pusťte se do toho. Plánujete po malých etapách.
Emoční závislost
Obecně se dá říci, že emočně závislí jste v momentě, kdy nežijete svůj život. Žijete život všech okolo, jen ne ten svůj. Zcela vše přizpůsobujete potřebám partnera, rodiny a ostatních lidí.
Děláte to „dobrovolně“ neb se bojíte ztráty, anebo dokonce věříte, že by to tak mělo být a připadá vám to normální se „obětovat“.
Typické příklady emoční závislosti jsou
- nemáte své zájmy, koníčky, přátele
- vždy se přizpůsobujete potřebám druhých
- věříte představám partnera/ky o tom, jak by měl vztah fungovat
- nemáte své představy atd.
Jak z toho ven?
Vytvořte si nové přátele, obnovte staré, začněte sportovat, kulturně žít. Tyto věci dělejte pravidelně a několikrát týdně. Udělejte si z toho čas jen pro sebe, bez rodiny, partnera. Pokud si vytvoříte na této úrovni svůj svět, budete samostatní a sebevědomí.
Dohodněte se s partnerem na potřebách, rozdělte si role a vyrovnejte vztah mezi vámi tak, aby to bylo půl na půl.
Vytvořte si představy, získejte informace od známých, z internetu, odborníků na vztahy co je a není ve vztahu žádoucí. Čtěte odbornou literaturu a začněte si své představy o vztahu prosazovat.
Přesvědčení
Každý z vás, je nějak naprogramován. Používáte neustále dokola ty samé vzorce chování, přesvědčení. Je úplně jedno, jestli vaše přesvědčení vycházejí z reálného základu/situace anebo si to jen myslíte, věříte tomu.
Stává se, že nemáte důvěru v partnera i přesto, že se žádného prohřešku nedopustil. Jen si dáváte do souvislostí určité spojitosti a pak jim věříte.
Jste přesvědčeni že: od určitého věku už si nemůžete najít partnera, když opustíte stávajícího (který vám nevyhovuje), tak si jiného nenajdete, že si něco nemůžete dovolit, že je lepší zůstat s partnerem, kterého nechcete, jen pro dobro dětí, že vychovávat děti sám/a není správné, že když vás podváděl minulý partner, tak bude i tento atd.
Všechna tato přesvědčení si nesete z minulých vztahů a zážitků. Dále pak z dětství, kdy jste si osvojili vzor, jak se k sobě rodiče chovali.
Jak změnit svá přesvědčení?
Napište si svá přesvědčení na papír a pak si k nim připište opak, tedy to jak danou věc chcete. Pokaždé, když se dostanete do situace, která vám nevyhovuje anebo kdy používáte své nevyhovující přesvědčení, tak si vzpomeňte na to, co jste si napsali a řiďte se tím
Emoce jsou někdy bohužel silnější než logika a hlava vás nebude i přes veškerou snahu poslouchat. Pak je nejlepší řešení se obrátit na kouče partnerských vztahů, který pracuje se vzorci chování.
Nacházíte se přesně v opačné pozici?
Je na vás váš partner až přehnaně závislý? Důležité je si uvědomit, že takovou situaci je potřeba řešit. Váš partner má problém, se kterým si zřejmě sám neporadí. Pokud vám na partnerovi skutečně záleží, pokuste se ho přimět k návštěvě odborníka, který vašemu vztahu pomůže. Budete-li i nadále přílišnou závislost tolerovat nebo dokonce podporovat, snadno můžete skončit ve vztahu, kde máte nepříjemné pocity a partner je spíše přítěží než rovnocenným společníkem.
Emoční závislost je vážný problém a není vždy úplně jednoduché jej vyřešit. Často je nutné vyhledat odbornou pomoc, pokud skutečně chcete váš vztah zachránit. Kontaktujte mě a já vám ukáži cestu, jak se z této pasti dostat ven. Naučím vás techniky, jak se zbavit negativních vzorců chování, a pomohu vám udržovat vyrovnaný a hodnotný partnerský vztah.
autor článku: Karel Chába
Dobrý den,potřebovala bych prosím poradit.Je mi 26 let 4 roky chodím s přítelem(27) přes 2 roky spolu bydlime.Já mám s předchozího vztahu dceru (6 let)Vše bylo v pohode ale poslední rok našeho vztahu se často hádáme jemu se pořád něco nelíbí nejsem správná matka vše dělám špatně když mu řeknu proč mě pořád poučuje tak mi řekne že se mi snaží pomoct .on ma ve všem pravdu malo kdy uzná chybu(já ale taky..)jako zájem má fitko a přijde mi že se to točí jen kolem toho taky je sobec myslí hlavně na sebe tvrdí že ne ale je to tak.Já nejsem spokojená cítím ze potřebuji změnu být sama co se týče citu nevím co vlastně citím,kdyz zacnu mluvit o rozchodu nechce se o tom vůbec bavit.prosím poradte deku
Dobrý den, pokud potřebujete být sama, měla byste mu to oznámit a nediskutovat o tom. Je to hodně tvrdé, nicméně nemůžete žít v tom, co vám nevyhovuje.
Dobry den. Som dva roky vydata a dobrovolne nasilu som isla byvat k nemu na dedinu. Nemam tu rodinu, priatelov, zaluby. Zdochol tu pes a to ma ubija. On sa stahovat nechce. Nedari sa mi zamestnat, som casto sama. Mam pocit, ze chcem zit inak ako on. Mam byt zienka domaca, vzdy ho privitat a byt k dispozicii a travit s nim vsetok cas. Nemam svoj priestor, svoj zivot. Akoby som zila podla neho a svoje potreby potlacala. Niekedy mam z neho ponorku. Nemam sa kde odreagovat. Coraz viac myslim na odchod. Musela by som vsak spat k rodicom, co som povodne aj bola rada, ze som odisla, lebo tam byva brat, paranoidny schyzofrenik. To sa neda uz niekedy vydrzat. Ved nakoniec prepne aj mne.
Dobrý den, musíte hledat možnosti. Vždy nějaké jsou. Začal bych u toho, že budete/pokusíte se pracovat na tom, aby vám to vyhovovalo oběma. Musíte si dle přiloženého článku určit, co oba chcete a za jakých podmínek. https://www.partnerske-vztahy.eu/partnerska-dohoda/ Pokud manžel bude odmítat něco řešit, posouvat se musíte jít po vlastní cestě. Odstěhovat se, začít pracovat.
Dakujem. Je od Vas mile, ze nezistne radite ludom.
Dobry den,
je mi 27 let. S pritelkyni 20 let chodime 2 a pul roku, vse bylo tak nejak v poradku, sice zamilovanost opadla i drobne fyzicke odlouceni ale bez hadek a vse bez. problemu. 2 mesice zpet jsem poznal divku take (20) let, ktera se kvuli me rozesla s pritelem. Rozumime si, je skvela, povidame si o spolecne budoucnosti. Nedokazi ale rozlysit kterou z nich miluji. Patlam se mezi nimi sem a tam. Bojim se ztratit dva a pul roku a pritelkyni ktera je uzasna a taktez se bojim ztratit novou znamost se kterou je vse zase na nove urovni. Je nejake reseni jak si dokazat odpovedet kudy jit?
Mockrat dekuji za odpoved.
Dobrý den, problém je ve vás. V tom, že se bojíte následků, přijmutí odpovědnosti za své rozhodnutí. Nejde si vybírat mezi dvěma lidmi. Každý je jiný. V tomto není žádná správná/špatná cesta. Je jen ta, za kterou chcete odpovídat.
Dobrý den,
byla bych Vám vděčná za radu ohledně mého vztahu. Je mi 22 a přítel je ve stejném věku. Poprvé jsme spolu začali chodit asi před čtyřmi lety. Do té doby jsem se do žádného kluka doopravdy nezamilovala. Zdánlivě všechno klapalo, ale po roce se se mnou rozešel. Půl roku jsme se neviděli a poté se zas dali dohromady. Rozchodem jsem velice trpěla, je velmi inteligentní a měla jsem problém najít někoho, s kým bych si rozuměla jako s ním. Ale on ve vztahu spokojený není, protože se příliš často hádáme (1x za měsíc) a je se mnou jen kvůli tomu, že mě má rád, ale je připravený se ihned rozejít kvůli hlouposti. Já ho bohužel stále miluji. Zdá se mi, že nedokážeme být spolu, ani bez sebe.
Dobrý den, začněte problém řešit tak, že se naučíte komunikovat a vysvětlovat si své postoje. Více zde https://www.partnerske-vztahy.eu/proc-by-mel-mit-kazdy-vztah-pravidla-komunikace/ Zároveň si ale myslím, že hádka jednou za měsíc není něco nepřekonatelného a že je to jen zástupný problém. Skutečnost, že má tendence navrhovat rozchod bude jiná. On bude dle mého mnohem více nespokojený, než jen z vašeho vztahu. Svou frustraci si pak ventiluje na vás. I o tomto byste měli tedy přemýšlet a řešit to.
Dobrý den,chtěla bych Vás poprosit o radu.S přítelem máme čtyřletý vztah.Bohužel spolu nežijeme.Jsme oba rozvedení a z předchozího vztahu máme děti.Problém je v tom,že nás dělí velká dálka a díky tomu se málo vídáme.Prakticky jednen víkend za čtrnáct dní.Mě to nestačí a trápí mě to.Přála bych si,aby se přítel přestěhoval ke mě.Mám slušné bydlení a on bydlí u rodičů.Je mu skoro 46 let a myslím si,že už by se mohl osamostatnit.Jenže to je ten problém.Neřekne mi to přímo,ale když začnu mluvit o společném bydlení okamžitě odvrací řeč a vůbec se o tom nechce bavit.Přitom mi tvrdí,že mě nechce stratit.Už mi dochází trpělivost a nevím co mám dělat.Prosím poradíte mi.Děkuji
Dobrý den, vy máte odpověď. On to nechce. Vy si to ale nepřipouštíte. Můžete se ještě zkusit zeptat, zda jde jen o samotný fakt, že se nechce stěhovat, nebo o formu, jakou se s ním bavíte a emoce, které díky tomu prožívá.
Dobrý den, potřebovala bych poradit, co mám dělat. Byla jsem s přítelem 3 roky. Poté si našel milenku, zamiloval se do ní a odstěhoval se k ní. I když žil s ní chodil za mnou na sex a popovídat si se mnou po celou dobu jejich vztahu. Po čtvrt roce se s ním rozešla a vrátila se k manželovi a přítel přišel za mnou že by možná chtěl být zase se mnou. Tak jsme se dohodli, že spolu budeme chodit a uvidíme. Jenže po čase řekl, že teď chce být sám a užívat si života. Chvíli chce být sám, ale chvíli mluví, že chce být se mnou. Zjistila jsem, že se schází s tou bývalou. Když jsem ale řekla že končím, že s ním nechci vézt jen vztah na sex, tak mi řekl že me ma rád, a že mu mám dát čas, že miluje ji.
Dobrý den, je nevyrovnaný, neví a využívá toho, že vy nedokážete nastavit mantinely. Aby mělo smysl se k sobě vracet, musíte si nejdříve udělat v sobě pořádek. To se jen tak nestane a už vůbec ne tak, jak to dělá on. A k tomu že vás má rád. A co to znamená, to je přeci málo, když je situace, jaká je. Nedejte se tedy ošálit tím, že to říká.
před deseti lety jsem poznal současnou přítelkyni, asi rok spolu „chodíme“. přítelkyně žije v dnes již nefunkčním manželství, ztráta komunikace, žádný sex, přesto sdílí stále společnou domácnost a péči o dvě děti – 24 a 20 let, kteří už ale tolik péče nepořebují. přestože žije v nefunkčním manželství, je problém pro přítelkymi, co s tím dále. uvažuje o odchodu ze spol. domácnosti a osamostatnění, přesto se stále k tomu „odhodlává“, manželovi vyhovuje současný stav, nebo spíše nepřekáží, snad je tam i nějaká „přítelkyně“. jak postupovat – co byste poradil přítelkyně, kterou současný stav stále více trápí ?
Dobrý den, měla by odejít. Když to nedokáže sama, tak by měla vyhledat odbornou pomoc a řešit s pomocí.
Dobrý den, rok mám krásný vztah s ženatým mužem. Od samého počátku našeho vztahu mi tvrdí, že jsem pro něj nejdůležitější člověk na světě a nikdy nebyl tak šťastný. Do té doby než jsme se poznali prý nežil ale přežíval. Opravdu spolu nemáme žádný problém a máme vyjímečný vztah. Před pár měsíci přestal náš vztah tajit a přiznal se své manželce. Oznámil jí, že se rozhodl být se mnou, ale není schopen opravdu odejít. Pokusil se o to již několikrát, ale vždy to skončí hysterickými scénami a výčitkami ze strany manželky a tak raději zůstane u ní. Trápí mě to i jeho, nevím jak ho podpořit. Nechci o něj přijít, ale přestávám věřit, že někdy opravdu odejde. Jak situaci řešit? Děkuji
Dobrý den, neodejde. Už promarnil šanci a teď to pro něho bude jen horší a horší. Čas hraje proti vám. Pokud se nechcete trápit, tak si dohodněte, do kdy to vyřeší. Pokud ne, ukončete to.
Dobrý den,
mám velký problém. Jsem rozvedená už něco přes rok a stále jsem v kontaktu s exmanželem, scházíme se , přesto, že má partnerku se kterou má i dítě(kvůli ní mě opustil ), napíše, přijde , nechce mě a pak zase ano. Já jsem na něm citově a nevím ani proč závislá. Jsem s ním v kontaktu a nevím jak z toho ven. Chci žít svůj život, ale jsem stále s ním. Jsou dny kdy píše jak mě miluje a pak se neozve několik dnů. A nevidím několik týdnů. Už si říkám, že tohle musí skončit, nic s ním nemám. On by rád, ale mě to nejde a vadí mi to. Pak mi napíše,že už nechce v tomto pokračovat, ale pak se ozve on, nebo i já a zase jsme v kole,ve kterém trpím jen já. Co mám dělat?
Děkuji za odpověď.
Dobrý den, potřebujete pomoc. Toto nejde řešit pomocí pár řádků. Musíte vyhledat pomoc a začít řešit své strachy. Rád vám pomůžu.
Dobrý den. Mám vztah s přítelem 14 let, já rozvedená 47 1 dítě,on svobodný 37, bez dítěte.Máme skvělý vztah, nikdy jsme se nepohádali, máme jeden druhého, jsme jako jedno tělo a jedna duše. máme stejné názory, vkus. Oba se navzájem milujeme. Je to čestný , poctivý pracovitý chlap.Prožili jsme i špatné chvíle-jeho rakovinu, roční umělé oplodnění a nakonec potrat.To už je 5 let, chtěli jsme si postavit dům a teď se nám podařilo, plánovali jsem další budoucnost, dovolenou a najednou mi sdělil, že se chce rozejít protože chce dítě. Z ničeho nic. Stále se milujeme a vím, že patříme k sobě.Vůbec nevím co mám dělat. Nikdo jiný za tím není. Je nějaká šance ,že svoje rozhodnutí změní ?
Dobrý den, teoreticky je šance, ale jen on ví, co se v něm odehrává a co nakonec udělá. Dejte mu čas. Netlačte teď na něho. Řekněte mu, co k němu cítíte, a že ho chápete, že mu chcete dát prostor, aby vše zvážil. Sama si stanovte horizont, jak dlouho chcete vydržet, kolik času mu chcete dát.
Ahoj jsem s mou přítelkyni uz rok a pul do teď sme se nehadaly ale poslední 3měsíce se každý den hadame začalo to tím ze mě nehorázně podvedla zhulila mne a opilá a vedle mne v druhém pokoji mnela sex s mimy 2kamarády ja nevím co dal ja ji moc miluju a nemůžu ji dát zbohem .
Snažil sem se ale pokaždé co sem viděl jak se rozbrecela tak sem zmneknul a prominul ji to . Js ji to co udělala nemuzu odpustit Ani zapomenout . Pomozte prosím martin
Dobrý den, pokud toto nezvládnete sami, tak potřebujete odbornou pomoc. Doporučuji vám, abyste se ke mně objednali na sezení.
Dobrý den, jsme spolu s manželem 33 let. Já 52, manžel 55 let, máme 13ti letého syna. Postupně jsme spolu přestali komunikovat, ve všední dny spolu téměř nemluvíme (manžel je introvert a jakékoliv mluvení mu je nepříjemné), každý máme své záliby a svůj okruh kamarádů. Průšvih jsou víkendy, to bývají často hádky kvůli blbostem, ale prostě spolu nemůžeme vydržet. Já už určitě 10 let sbírám odvahu k rozvodu, ráda bych tenhle vztah nevztah opustila, ale vždycky, když se rozhodnu, manžel mě začne vysvětlovat, že se bez něj neuživím, nic nedokážu a já po několika dnech znejistím a tak to jde do nekonečna. Myslím, že i pro syna tahle hra na rodinu není to pravé.
Dobrý den, když víte, co máte udělat a nedokážete to, tak si musíte říci o pomoc. Na tom není nic špatného a já vám to doporučuji. Pokud chcete, domluvte si se mnou osobní konzultaci a vše začneme řešit tak, abyste dokázala udělat, co potřebujete.
Dobrý den..Já mám jiný problém..S přítelem jsme spolu bydleli 4 roky a on teď odešel..Nedokážu fungovat..Vztah byl velmi křehký,protože jsem mu nevěřila…takže bych teď měla být šťastná,ale nejsem…přitom já pořád mluvila o rozchodu..on byl první,se kterým jsem žila…jak se z toho můžu dostat??najednou mám pocit,že to nejsem já?..
Dobrý den, rozchod jste chtěla, abyste si ulevila od strachu, neb jste mu nevěřila. Vaše mysl vám teď ale ukazuje, že to bylo iracionální, že před bolestí neutečete. Máte nějaké nevědomé konflikty a ty se snažíte např. tím, že se rozejdete, vyřešit. Tak to ale nefunguje. Můžete se zařídit dle článků v kategorii Rozchod a rozvod nebo vyhledat odbornou pomoc. Rád vám pomohu, pokud budete potřebovat.
Dobrý den, myslím si, že vám buď stále ještě něco tají nebo víc nechce. Prostě mu to takto vyhovuje a nehodlá na tom nic měnit. Pokud chcete konec, tak musíte „jednoduše“ s koncem začít. Tím myslím, abyste mu to řekla a začala den po dni si zvykat na to, že jste to ukončila. To, že nechce on, není nijak podstatné. Vy neste povinna v tom vztahu zůstávat a musí se podle toho zařídit. Vzít odpovědnost na sebe a udělat to, co je nutné.
Mám 4 ročný vzťah, ktorému navonok nič nechýba, s partnerom si rozumiem, nemáme vážne problémy. Pred 2 rokmi sme si zariadili spoločné bývanie. Posledné mesiace nemám náladu, schudla som, chýba mi energia, zle spávam, a premýšľam či je toto naozaj to čo chcem. či som vo vzťahu šťastná, a či to čo ma k partnerovi viaže je láska.nemám mu čo vytknúť ale niečo mi vnútorne hovorí, že nie som sama sebou, a nechcem takto žiť.po intímnej stránke je náš vzťah na veľmi chladnom bode – trvá to už aj 1,5 roka, keď milovanie oddialujem ako sa dá, jeho dotyky s mojim telom nič nerobia, a miestami mi je to až nepríjemné. Bojím sa však rozchodu,že ho raním,a čo bude nasledovať,byt je spolocny,co rodina atd
Dobrý den, myslím, že si nechcete přiznat, jak se věci mají a kvůli strachu s tím nic neděláte. Doporučuji vám si aktivně a pravidelně připouštět vaše negativní myšlenky a myslet tak, jako že nestala změna v tom smyslu, jak byste to chtěla řešit, kdybyste strach neměla. Pak si vaše hlava začne zvykat a posunete se
Dobrý den,je mi 39let,jsem rozvedená a mám dceru.Před 4roky jsem se seznámila se současným přítelem.Po dvou rocích vztahu jsem se dozvěděla,že žije s jinou, ne s kamarádem jak tvrdil,koupili společně napůl barák.Ona má taky dceru.Do teď mi tvrdí,že tam jen bydlí a když dojde na téma společ.bydlení, slibuje, že za měsíc,pak za další měsíc,pak až se něco vyřeší atd.Zůstává u mě třeba přes víkend, přes týden 1-2 noci,společná dovolená.Vymýšlí pro nás výlety,utrácí za nás spoustu peněz.Je ale i období,že se např.4 dny neozve,nebo zůstane jen u slibu že přijede.Vím,že mě s ním nečeká společná budoucnost,jen bych chtěla pochopit,proč to dělá má a radu,jak se od něj odpoutat.On se rozejít nechce.
Dobrý den, já (28) a přítel (30), jsme spolu 5 a půl let. Na začátku vztahu jsme si dost nerozuměli, on se do mě zamiloval dřív než já do něj. Prošli jsme několika vážnými hádkami. Ale vždy jsme se nějak usmířili a dali se zas dohromady. Problém je, že si nerozumíme v sexu, on by chtěl ženu, která je více dominantní, ale to samé já čekám od muže. Došlo to až k tomu, že jsme měli sex i méně než 1x za měsíc, mě to vadilo a snažila jsem se na tom pracovat, on měl tehdy hodně jiných problémů a byl ve stresu. Navíc si myslí, že sex není ve vztahu to nejdůležitější. Přítel mě přestal přitahovat a navíc jsem se v práci zamilovala do ženatého kolegy. Mám ještě šanci zachránit svůj stávající vztah?
Dobrý den, ano šanci máte, nicméně pokud se oba posunete a hlavně to budete oba chtít. Pokud si zkusíte kompromisem vyhovět, že „jednou bude po jeho a jednou po vašem“. Pak se uvidí, zda to funguje nebo ne.
Dobrý den, je mi 19 let a se svou přitelkyní jsme začínali před třemi lety, ale to mělo krátkého trvání (tehdy jsem si jen ,,léčil rány´´ od své první lásky) takže asi po měsíci jsme se rozešli. Asi po půl roce jsme se spřátelili. Později jsme spolu začali chodit a je tomu už přes 2 roky. Vztah byl doposud harmonický, ale asi před měsícem mě tížilo svědomí a přiznal jsem pár nevěr, kterých jsem se během vztahu dopustil. Chce ve vztahu pokračovat a chce mi odpustit. Ani jednou mi to nevyčetla, ale chce celý den být v kontaktu. V udržení vztahu a jejími podmínkami jsem souhlasil. Vnitřně ale cítím, že mě strašně omezuje a nechci ji už ani vidět. Jen nevím jak ji opustit a příliš ji neranit.
Dobrý den, nejlepší je být transparentní a říci jí, že dál už pokračovat nechcete. Je celkem jedno, jak to řeknete, když jí nebudete ještě více přihoršovat, neb jí to bude bolet tak jako tak.
Dobrý den, Já (22)a přítel(26) jsme spolu už šest let,zijeme spolu a několikrát jsem se s ním rozešla a vždy se zase vrátila.Porad je to to samé dokola, hádáme se, urazime se navzájem..už to dál nesnesu..když jsem si naposledy chtěla zbali t věci tak mi je vyhazel z tašek a ty pote roztrhal abych se nemohla znovu zbalit.Kdyz se vytočí je docela agresivní a někdy i něco rozbije.Jinak to není špatný člověk,akorát mě štve že není moc samostatný a když si s ním chci vážně promluvit tak ho to nezajímá..už ani sama nevím co k němu cítím.jestli s nim jsem jen ze zvyku a z lítosti.Chtela bych si uzivat života.a zkusit žít jinak..Budu ráda za jakýkoliv Váš názor..
Dobrý den, pokud cítíte, že na vztahu nechcete pracovat a myslíte si, že i kdybyste chtěla vy tak on ne, tak odejděte. Jistě, ve vašem věku jsou cenné zkušenosti, a pokud ve 22 letech nejste spokojená, tak není důvod na vztahu trvat.
Dobrý den,
manžel si po 25 letech manželství našel přítelkyni-rozvedenou a o 20 let mladší paní,která dělala vše,aby ho získala (odložila děti na 2 měsíce,vím o telefonátu malé plačící dcerky,která chtěla maminku mít domů,výhružky jejích příbuzných mé rodině,pomluvy apod.).Jde o peníze.Manžel však viděl „jiný svět“.Odstěhoval se – nikoliv k ní, začal ji všude ukazovat jako svoji přítelkyni.Nejvíc bolely akce s letitými známými.Existence milenky zasáhla velice bolestivě i děti.S milenkou jsem se setkala, její protiakce však spíše zesílily.Rozvedli jsme se.Manžel to s ní na chvíli ukončil,avšak ona opět začala dělat vše pro to,aby se znovu potkávali,což se jí podařilo.Nemůžeme se s tím srovnat
Dobrý den, bohužel netuším, co jste zkoušela, jak dlouho to trvá, atd. Nicméně pokud si nedokážete pomoci sama za pomocí rad, které jsou zde na webu, tak vám doporučuji, abyste se na mě obrátila osobně s žádostí o konzultaci.