S partnerem jste spolu už mnoho let. Váš vztah je více či méně spokojený, ale přesto se s partnerem odcizujete? Jak k odcizování ve vztahu dochází? A jak odcizování ve vztahu předcházet a jak se ho pokusit řešit? O tom všem podrobněji v dnešním článku.

Kdy nejčastěji dochází k odcizování partnerů?

K odcizování ve vztahu dochází ve chvílích, kdy buď pár dostatečně nevěnuje pozornost tomu, aby se partneři o sebe zajímali, a aby věděli, co každého z nich trápí. Nebo jsou to situace, když si partneři nejsou dostatečně oporou, aby se vzájemně podporovali a pomáhali si. K odcizování u partnerů dochází nejčastěji proto, že si partneři nedostatečně naplňují své potřeby, a také že spolu špatně nebo vůbec nekomunikují.

Díky špatné komunikaci se mezi partnery hromadí zklamání a nevyřešené problémy. Narůstá vzájemné se zraňování a frustrace. To vše vede k tomu, že se partneři pro sebe stávají nedostupnými a nečitelnými a také nespolehlivými. K odcizení dochází například po nevěře nebo po obdobné velké ztrátě důvěry, po jiném velkém zklamání partnera.

Jak se odcizování partnerů projevuje?

Odcizování mezi partnery se projevuje třeba tím, že začnete myslet na jiné partnery, na to jaké by to bylo s někým jiným. Netěšíte se domů, nemyslíte na partnera, nemáte potřebu se na něj obracet, pokud jste v úzkých. S partnerem už neřešíte své problémy a ani se mu nesvěřujete s věcmi, které vám udělaly radost nebo s tím, co se vám povedlo. V některých případech je vám dokonce už jedno, co partner dělá, kde je a je vám lépe bez něj. Prostě jste raději, když je partner třeba na služební cestě nebo odjede s kamarády na víkend.

Dalšími projevy odcizování se ve vztahu je například i to, že se vám po partnerovi nestýská, nemáte potřebu se mu svěřovat nebo s ním plánovat volný čas či budoucnost. To se samozřejmě projevuje i na sexuálně intimní úrovni. Nemáme potřebu partnerovy blízkosti nebo dokonce máte nechuť s partnerem intimně žít, dotýkat se ho a být v jeho přítomnosti.

Odcizování se je svým způsobem přirozené a v každém vztahu k němu někdy dochází. Pokud spolu partněři žili spokojeně dvacet, třicet let, přesto se jednoho dne mohou odcizit. Nejčastěji je to právě z důvodu, že se vztahem po celou dobu nic nedělali, svůj vztah nijak nevyvíjeli a nepracovali na něm. A po delším společném soužití vlastně zjistili, že vedle sebe jen žijí a vzájemně se už pouze považují za jakýsi inventář v bytě, na který jsou zvyklí.

Jak se bránit odcizování se ve vztahu?

Proti odcizování se ve vztahu se nejlépe bojuje tím, že se oba partneři pravidelně zajímají o toho druhého. Zajímají se, co druhého trápí, co prožívá, s čím není v sobě spokojen, co na sobě nemá rád. Celkově se partneři vzájemně zajímají o to, co by druhého i mohlo do budoucna trápit, co partnerovi ubírá na pohodě a jistotě. Celkově, co by mu snižovalo sebevědomí. Zároveň je důležité se současně snažit naplňovat si vzájemně své potřeby. Jak na to, se dočtete v článku Partnerská dohoda.

Pokud už ale s partnerem jste v situaci, kdy jste se vzájemně odcizili a máte v úmyslu se situací něco dělat, sedněte si spolu a promluvte si. Řekněte si, že na situaci se podílíte oba dva a oba dva se chcete o záchranu vztahu pokusit. Pokud by vaše snaha byla pouze jednostranná, tedy kdyby ji chtěl pouze jeden z vás, nikam by to bohužel nevedlo. Naopak, váš partner by se od vás ještě více odcizoval.

Pakliže budete oba dva souhlasit, musíte začít pracovat jak s potřebami ve vztahu, tak i s komunikací mezi vámi. Předně se začněte zajímat o to, co každý z vás potřebuje, co je pro něj ve vztahu podstatné a co by ho naplňovalo. Domluvte se také, kam byste svůj vztah chtěli směřovat. K tomu se budete potřebovat naučit správné komunikaci ve vztahu. Návod, jak na to, najdete v článku Proč by měl mít každý vztah pravidla komunikace.

Práce na vztahu je nejlepší obrana proti odcizování se

Současně musíte začít pracovat na blízkosti, o které jsem se už vyjadřoval. To v tom smyslu, že musíte pravidelně hovořit o tom, co se v každém z vás na hlubší úrovni děje a co se odehrává ve vaší mysli. Tyto debaty byste měli vést alespoň jednou týdně po dobu několika týdnů až měsíců. Cílem těchto debat je vzájemně se více a do hloubky poznat, pochopit jeden druhého a hlavně se respektovat, a tím předejít vzájemnému odcizení se.

Těmto dovednostem se musíte společně učit. Ve vašich společných debatách je totiž nepřijatelné, abyste hodnotili to, co vám partner říká. Dehonestovali jste ho za to, shazovali ho nebo se proti němu vymezovali a útočili na něj. Musíte být ochotni unést určitý stupeň frustrace z toho, že vám partner může říkat i věci, které vám nebudou příjemné. Je nutné přijmout fakt, že partner má právo cítit věci po svém a toto musíte respektovat. Jedině tak můžete společně bojovat proti odcizení se ve vztahu.

Hlavním bojovníkem proti odcizení se je přirozeně snaha se k sobě přiblížit. Toho nelze dosáhnout jinak, než respektem vůči tomu, co váš partner prožívá, jak věci vidí a cítí. V mnoha případech se vám nebude líbit nebo vás dokonce bude bolet to, co vám partner sdělí. Vy ale musíte být ochotni toto v sobě chtít zpracovat a brát to tak, že partner vám neubližuje. Často to nemusí být příjemné, zvláště pokud vás zraňuje to, co vám partner říká. Nicméně pokud vám to říká slušně a věcně a jen popisuje, co se v něm děje, neukazuje na vás prstem a neříká, že za to, co cítí můžete vy, je vaší povinností se snažit svou frustraci a bolest v sobě vyřešit a nesvádět to na svůj protějšek.

Odcizování se totiž děje právě proto, že nerespektujeme prožívání svého partnera, že se jím necháváme příliš zraňovat nebo své negativní emoce ve vztahu právě na svého partnera svádíme. Tím se snažíme zbavit jak zodpovědnosti tak i možnosti se situací něco dělat. Pravda je ale taková, že za vše, co nás zraňuje, zodpovídáme my sami a nemůžeme se zbavovat zodpovědnosti tím, že budeme hledat viníka ve svém partnerovi. Ten bohužel nemá tu moc, aby naší bolest za nás vyřešil.

Pakliže váš partner s vámi nebude chtít spolupracovat na eliminaci odcizování se ve vztahu, vy sami tuto situaci nemůžete vyřešit. V tom případě zvažte, zda v takovém vztahu chcete setrvávat. Samozřejmě se může stát i to, že se na začátku budete snažit oba dva, ale i tak jednomu z vás nebo vám oběma už city do vztahu vrátit nepůjdou. Pokud to budete považovat za smysluplné, měli byste se dohodnout, zda spolu zůstanete nebo zda bude lepší si jít každý svou cestou.

Pokud se nacházíte v obdobné situaci a stále si nevíte rady, jak tuto situaci řešit, nejste si jistí ani po přečtení tohoto článku, pak se na mě neváhejte obrátit. V odkazu si můžete vybrat jednu z možných konzultací – konzultace.

autor článku: Karel Chába