Pokud uvažujete o rozchodu a zvažujete, zda rozchod ano nebo ne, je naprosto
pochopitelné, že procházíte velice složitým obdobím a je to pro vás nesmírně obtížná
situace. Vždy ale samozřejmě záleží na tom, proč o rozchodu vlastně přemýšlíte.
Zde v tomto článku nebudeme řešit, jestli to je kvůli tomu, že byl někdo nevěrný, že se
někdo ve vztahu nudí, že si nerozumíte ve volnočasových aktivitách. Obecně se budeme
zabývat tím, podle čeho se rozhodnout, jestli rozchod ano nebo ne.
Rozejít se nebo ne? Velmi obtížné rozhodnutí
Tato situace je jedna z nejtěžších věcí, se kterými se ve své praxi setkávám. Víceméně ve
všech příkladech ale dochází k jedné zásadní chybě. Spousta lidí si klade otázku, jaké
rozhodnutí je to správné a jaké je špatné. Je ale důležité si uvědomit, že když se člověk
rozhoduje, jde svým způsobem o psychologii. A psychologie zapadá do sociálních věd, které se nedají tak docela přesně ukotvit, nemají přesné mantinely. Tím chci říci, že obvykle neexistuje nic jako správné nebo špatné řešení.
Ideální řešení je takové, které vám bude vyhovovat, kterému věříte. Nemá cenu se ohlížet
na to, co řeknou jiní lidé, nemá cenu přemýšlet, jak by se to řešit mělo.
Rozchod ano nebo ne? Nenechte rozhodovat svůj strach
Obrovská chyba je se rozhodovat podle strachu. Mnoho lidí se totiž rozhoduje podle toho,
čeho se oni sami obávají. Říkají si, že se s partnerem nechtějí rozejít, protože se bojí, že už
nikdy nikoho jiného nenajdou. To je strašně špatný přístup k rozhodování, protože jenom to vás ve vztahu naplňovat nebude. Tato motivace vám možná pomůže krátkodobě, ale později vás už nebude motivovat k tomu, abyste byli ve vztahu spokojení a brzy si opět začnete lámat hlavu, jestli byste se raději neměli rozejít.
Rozhodně ale těmto strachům nepodléhejte. Vždycky si zařizujte život tak, abyste byli v
první řadě spokojeni vy, a potom budou spokojeni i ostatní lidé okolo vás. Buďte natolik
sebevědomí, abyste si svůj život dokázali zařídit tak, abyste byli spokojeni. Proto se při rozhodování vyhněte nejenom tomu, co od vás očekává rodina, co po vás chtějí ostatní, co by se podle některých mělo, ale hlavně se vyhněte strachům.
Co vlastně chcete vy?
Proto byste si měli uvědomit, co vlastně chcete. Jak to zjistíte? Ideální metodou na to je se
ztišit, někde si pohodlně lehnout, zavřít oči a nahlas si povídat. Začněte mluvit absolutně o
čemkoliv, co se týká té věci, kterou teď řešíte. Tomu věnujte půl hodiny několikrát týdně.
Nebrzděte své myšlenky, nechte svoji hlavu, ať vysloví cokoliv, i když vám to v tu chvíli
může připadat jako nesmysl. Brzy si začnete uvědomovat, co je ta pravá podstata vašeho
problému, čeho se bojíte, jakým třeba věříte falešným přesvědčením, které nevypovídají o
tom, co byste ve skutečnosti chtěli.
Někteří lidé při rozhodování, zda rozchod ano nebo ne, používají metodu, že si vytvoří
logické výčty plusů a mínusů. Takovéto logické přístupy ale nefungují. Kdyby to bylo tak
jednoduché, tak byste logicky sami hned věděli, co máte dělat.
Přitom lidé často vědí, jaké rozhodnutí je pro ně to správné, ale nemají sílu to udělat.
Teoreticky je možné ve vztahu zůstat navždy a říkat si, že stále ještě má cenu na tom
pracovat, stále má smysl odpustit a doufat ve zlepšení. Obecně se dá říci, že dokud máte
víru a sílu na vztahu ještě pracovat, tak to má smysl. Takto k tomu ale musí přistupovat oba
dva, jedině společně se můžete vydat na cestu k obnově vztahu.
Pokud tomu nevěříte, pokud se již nechcete snažit, necítíte to tak nebo spolu zůstáváte
jenom kvůli strachu, tak se v sobě snažte najít dostatek síly k tomu, abyste od sebe dokázali odejít.
Pokud tedy zvažujete, zda rozchod ano nebo ne, a stále se vám nedaří najít pro vás vhodné
řešení, nezoufejte. V mnoha případech často pomůže náhled třetí nezávislé osoby.
Kontaktujte odborníka na partnerské vztahy, který vás vyslechne a pomůže vás navést k
tomu, co byste měli dělat dál.
autor článku: Karel Chába
Dobrý den
mám přítelkyni přes dva roky a začínám přemýšlet nad rozchodem.Ona má 9 leteho syna a strašně moc chce pro něj milujícího otce což já mu bohužel poskytnout nemohu, jsme velmi odlišní jako kluci i jako povahy, snažím se tedy dělat co je třeba a ve chvílích pomoct s organizací dokonce i s radostí jako že ho vezmu do kina nebo na plovárnu.Přítelkyně ale stále chce víc i když od začátku ví, že já děti nemám a úplně neprahnu po dětech a nejsem tolik rodinný typ jako každá žena chce.Tlačí mě do věcí které si myslím že ví že nejsou ve mě a dělá to stále více, přicházím o své přátele a o věci které mi dělali radost.Přijde mi že mě nenechá být takovým jaký jsem jen chce své vysněné hodnoty
Dobrý den, Martine, není náhoda, že muž, který nechce děti, si najde ženu, která je má, a ona po něm vyžaduje, aby se měnil. Stejně tak jako není náhoda, že si ona našla vás. Na nevědomé úrovni vás obou jsou nějaká témata, která byste chtěli řešit. Chci tím říci, že pokud nezačnete hlouběji zkoumat, co se ve vás děje, co jeden od druhého chcete, situace bude buď stejná, nebo dokonce ještě horší. Zlepšovat se ale nebude. Měl byste si nejdříve sám za sebe uvědomit, zda chcete na sobě a vztahu pracovat. Pokud ano, měl byste to navrhnout partnerce. Pokud ne, zvažte, zda odejít, anebo její chování trpět. Přikládám odkaz, pod kterým najdete článek, kde píši více: https://www.partnerske-vztahy.eu/jak-opravit-nefunkcni-vztah/.
Dobrý den, s přítelem jsem jeden a půl roku. První rok byl krásný ale půl roku jsme v krizi. Několikrát jsme již mluvili o rozchodu. Máme velmi omezený fyzický kontakt (nezájem z mé strany). Ve vztahu cítím obrovskou nejistotu každý den. On si je jistý, že semnou chce být ale já mám ústavičné pochyby a už mě to ničí. Prostě nevím jestli sním chci být. Ale když dojde na rozchod je mi hrozně. Ale musím se v sobě furt přesvědčovat jestli to opravdu chci. Taky se občas nutím do fyzického kontaktu. Necítím to tak intenzivně jako on. On si je jistý ze ve vztahu chce být já to mám jako na houpačce. A bojím se ze to nestačí. Přesvědčená nejsem ale taky se bojím být bez nej protože v něm mám jistotu.
Dobrý den, vypadá to, že se příliš zaměřujete na něj a málo na sebe. Tím chci říct, že problém, že nevíte, co chcete, se netýká až tak vztahu s ním/jeho, ale toho, co se děje ve vás. Toto se vám klidně může opakovat, i když si najdete jiného partnera. Abyste se v sobě vyznala a zjistila, co se ve vás opravdu děje, potřebujete jít do terapie. Začněte na sobě pracovat a do té doby, než se sama někam posunete, bych se z důvodů, které jsem vám popsal, nerozcházel.
Můj přítel je hodný a miluje mě ale nesplňuje mé fyzické podmínky , můj kamarád mi řekl že se líbím jeho kamarádovi ale ten již moje podmínky fyzické splňuje ale nevím jestli mě bude mít rád. A nechci mému příteli ublížit rozchodíme. Koho si mám vybrat ? Jsem již v krizové situaci .
Dobrý den, díváte se na celou věc špatně. Problém není mimo vás (koho si vybrat), ale ve vás (co v sobě řešíte). Bohužel nic o vás nevím, takže konkrétní příčiny vašeho problému neznám. Nicméně přikládám odkazy na články, ve kterých se dozvíte více: https://www.partnerske-vztahy.eu/nevera-aneb-pro-koho-se-rozhodnout/ a https://www.partnerske-vztahy.eu/nemuzu-se-rozhodnout/.
Dobry den,s manzelem jsme 20 let, mame skolni deti. Vice nez rok manzel pocituje problemy s mym chovani k nemu, ktere nedokazal sdelit. Krize vyvrcholila pred pul rokem kdy jsem byla na dlouhodobe na PN, myslela jsem, ze pricinou je pretizeni. Kdyz jsem pochopila pravy duvod a zacala na sobe intenzivne pracovat, nasel si milenku. Nyni je zamilovan a neumi si predstavit, ze bychom se dali zpet dohromady a odmita jakykoli pokus o zachranu vztahu, protoze neveri, ze by se nas vztah mohl zmenit, ackoli pripousti jiz pozorovatelnou zmenu meho chovani. Na druhou stranu porad dle jeho slov neni rozhodnut k odchodu. Ja se snazim prilis netlacit, ale nevim jak dlouho mam cekat na jeho rozhodnuti.
Dobrý den, Zdenko, je dobře, že moc netlačíte. On – i když se vám to nelíbí – potřebuje čas a prostor. Čekat je nutné po dobu jeho zamilovanosti, pokud chcete doufat v návrat. Jak dlouho ale bude zamilovaný, nemohu vědět. Určitě tak s rokem počítejte. Za mě má smysl to vydržet asi ten rok.
Dobry den, s partnerem jsme spolu 13 let z toho 2 roky manzele. Syn 2,5 roku a syn 1,5 roku. V dobe, nez se nam narodili kluci jsme cas na vysoke, ani jeden jsme nedostudovali, travili s partou ,,parmenu,,. Z hospudky do hospudky. Jednou mi prislo, ze uz jsem krucek od toho byt alkoholickou. Nastoupila jsem ve 33letech na vysokou, otehotnela jednou, pak podruhe…dnes mam dostudovano. Nase partnerstvi a dnes manzelstvi bylo vzdy o extremnim nedostatku sexu. Ja chtela kazdy tyden manzel vubec. Kdyz jsem vyvinula aktivitu…..tak hadky, rvacky….postupne mame sex tak 3x za rok. Vzdy jsem to resila milenci ted s detmi neni cas….chci rozvod. Ale stale se zmitam zda ano, ci ne. Dekuji
Dobrý den, pokud se chcete ve svém životě posunout a zařídit si ho tak, abyste byla spokojená, nic jiného vám nezbývá a musíte odejít. I když to není moc populární, jsou situace, kdy člověk musí myslet nejdříve na sebe. Pokud budete spokojená vy, budou pak i ti kolem vás. Jisté je, že za tu dobu, co jste spolu, už víte, že lepší to nebude. Takže teď je jen na vás, jak situaci vyřešíte.
Dobry den, nedavno jsme se po roce a ctvrt rozesli. Prvni rok byl divoky, ale myslela jsem si ze nas to posililo. Zlom prisel az po roce, kdy jsme zacali uvazovat nad spolecnym bydlenim a meli jsme kazdy jiny nazor. Ale nakonec jsem pristoupila na jeho reseni. Udelala jsem taky chybu, mela jsem vecery, kdy jsem chtela byt radeji sama a mit svuj klid. Ale spoustu veci jsme delali spolu, zaliby jsme meli, ale trochu jsme pocitovali tu krizi, ze se to nikam nehne. Ale byl nepredvidatelny a mluvila nam do toho jeho maminka. Ty chyby tam byly od obou, ja ho nechtela videt a u nej jsem nevedela co muzu a nemuzu rict. Zvazuji ze to necham byt, lituju toho a rikam se ze takovy konec byl zbytecny…
Dobrý den, aby mělo smysl se do vztahu vrátit, museli byste být ochotni na sobě a vztahu pracovat. Najít opravdové příčiny vašich problémů a odstranit je. Učit se komunikaci atd. Více zde https://www.partnerske-vztahy.eu/proc-by-mel-mit-kazdy-vztah-pravidla-komunikace/ a
https://www.partnerske-vztahy.eu/partnerska-dohoda/
Dobrý den, se svou ženou (35) jsem se seznámil, když byla vdaná a nespokojená v manželství. Krátce na to se mnou(40) otěhotněla Rozhodla se,že odejde. Bohužel bývalý manžel krátce po rozchodu vážně onemocněl a za pár měsíců zemřel. Brali jsme se asi 1,5měs. po úmrtí. Žena se za mnou odstěhovala 250km. Totálně se změnila, neúměrně na mě tlačila a vyčítala mi úplně vše. Já s ní přestal mít chuť na sex. Jsme spolu 6let, máme 5tiletou holčičku, kterou oba milujeme a ona nás. Já se snažím dát min. 2,5 roku vše dohromady (navrátit intimitu a sex), ale manželka nechce a ani se o tom nechce bavit. Je se mnou kvůli dceři, protože jsem výborný otec i manžel, je takhle prý spokojená. Už nevím jak dál?
Dobrý den, nesete si s sebou zátěž toho, co se stalo. Domnívám se, že si vyčítá, co udělala a jak to dopadlo. Toto sebeobviňování dokáže devastovat šíleným způsobem psychiku. Doporučuji, pokud to jen trochu jde, vyhledat psychoterapii, terapii a začít problém řešit. Hodně užitečná by byla také partnerská poradna. V případě, že vše bude odmítat, zvažte, jak chcete žít dál.
Dobrý den, děkuji za odpověď. Bohužel vše odmítá,k poradně a psychologovi má úplný odpor, že nepotřebuje říkat od někoho cizího, co si má myslet, je prý dospělá (je ze severní Moravy). Poradce by jí prý jenom poradil, ať náš vztah ukončí..!? Jsme oba vlastně v pasti. Takže já zvažuji jak žít dál.
Dobry den,napisi v bodech:ve vztahu s partnerem trpim kazdy den.Nikdo neporadi.Vztah 6 let,dcera 4 roky planovana,syn 15 mes. omyl.Zijeme v mem dome na venkove.Partner je pracovity,zivnostnik,pracuje fyzicky a stale venku.Bohuzel:vubec nekomunikuje,nepomaha s detmi,nehlida,je stale nastvany,kdyz je doma,je pouze na gauci u tv,o mne nema zajem(krome sexu),nic nechce resit,jede si po sve koleji.Mam I svou praci,za hlidani platim,I kdyz je doma,myslim,ze nejsem spatna partnerka I vypadam dobre.On prijde z prace,lezi,v lete dela kolem domu,vecer jde na pivo.Neslevi ze sveho o nic.Ja jsem opravdu nestastna,bojim se rozchodu,jak uzivim deti a z ceho vyplatim,pukud bych musela.Nevim,co delat.diky
Dobrý den, chápu, jak je pro vás složité a frustrující, když on nechce a vy se bojíte být sama. Nicméně můžete začít hned, a to u tužky s papírem. Píšete, že se bojíte, ale strach nejsou fakta. Takže napište si veškeré náklady a příjmy. Dále si napište, co teď můžete dělat, koho požádat o pomoc, jaké máte možnosti, co si kde přečíst, zjistit, zajistit a začněte krok po kroku. Smyslem je, abyste mozek zvykala na to, že to myslíte vážně. Uvidíte, že když se tím opravdu začnete zabývat v hlavě, v myšlenkách, tak se na to pomalu budete dívat jinak.
Dobrý den, citově strádám,jsme manželé 5let, spolu jsme 12 let, máme 3 děti, koupili jsme dům (více splácení), manžel se přestal věnovat dětem i mně, po práci pracuje pro externího zaměstnavatele doma u pc, nebo jde na zahradu. Pozornost mi nevěnuje vůbec žádnou, i přes prosby.Snažila jsem se komunikovat,mlulvit o problému,on však hned začal protiútočit a vůbec nechtěl a nechce situaci řešit. V posledních 3 týdnech jsem už stratila snahu, tak jsme doma spíše jako spolubydlící, mluvíme jen co je nutné ohledně domácnosti a dětí. Mám dojem, že mu to takto vyhovuje. Děkuji za Váš názor.
Dobrý den, to, že útočí, ukazuje na to, že toho má dost, je zklamaný, frustrovaný, atd. Zkuste na to jít tak, že se budete zabývat jím. Co on by potřeboval, co jeho trápí, čím je zklamaný. Nejlepší by ale bylo navštívit poradnu. https://www.partnerske-vztahy.eu/konzultace/
Dobry den , jsme manžele 10 let a mame 2 deti.Pred dětmi jsme meli spolecne zajmy , chodili jsme se spolecne bavit.Jak přišly deti uz si chodil s kamarády sam na pivko a na hokej a ja zůstávala sama doma.Po 5 letech se nám narodila dcera.Vsimla jsem si , ze se chova jinak voněl se do prace a je ho podezrivala, ze nekoho má. Vozil tou dobiu kolegyni z prace domu nebot nemnela auto.Stale tvrdil , ze nic s ni nema.Pak po sexu jsem mela ošklivý vytok a musela jsem se léčit a lecil se i partner.Kdyz jsem na nej uhodila tak zapíral, že s nikym nespal , jedině, ze by se opil a nevedel o tom.Chodival s kamarady na pivo do rannich hodin.Od te doby mu neverim a stale se trápím a podeziram ho .
Dobrý den, nevím, na co přesně se chcete zeptat. Nicméně to vidím tak, že manžel se zařídil dle sebe, neb má pocit, že jste ho něčem zklamala, nevyhověla mu, atd. Šel bych na to tedy tak, že bych se snažil ho požádat o opakované debaty, v rámci kterých byste se snažila zjistit, jaké pociťuje křivdy. Co mu na vás/vztahu nevyhovuje. On musí cítit váš zájem, a zároveň musíte hledat příčiny jeho chování a ty se snažit vyřešit.
Dobry den je to dlozite a na dlouho proto to napisi kratce 10 let vztah z toho 5 let manzelstvi deti 3 a 6 let od zacatku to nebylo uplne v poradku on s moje rodina se nemusi kazdy svoje penize nikam jsem nemohla on pije casto doma neni opilej ale musi to mit a kdyz nemuze doma tak po taji brecela jsem prosila vzdy pomohlo na chvilku ted mam rok pritele bratr od sestry manzela zname se od 3 let a porad se bojim odejit i kdyz vim ze se pritel postara a udela vse deti chteji tatu ja ho mam take tada ale jinak asi uz sex je nemyslitelny manzel rozvod nechce ale i tak uz vyhledava jine zeny vubec Nevim Jak dal je to i velky tlak od rodiny ze uz musim neco udelat strasne moc dekuji za radu
Dobrý den, když to nezvládáte sama, potřebujete pomoc. Doporučuji vám, abyste se objednala. https://www.partnerske-vztahy.eu/konzultace/
Dobry den,potrebovala bych poradit. Jsem vdana 29 let mame dve deti 31 a26 manzel se ode mne odstehoval, z duvodu dospelych deti a nespokojenosti v manzelstvi/jine nazory na vychovu i kdyz jsou deti dospele , odcizeni. Poslednich pet let si dodelaval vysokou skolu,/dalkove/takze nebyl soboty ,nedele doma. Ja pracuji na operacnim sale/salova sastra/smenny provoz . Kdyz jse mohli byti spolu,travil veskery cas v praci/ma malou firmu,zivnostnik.Myslim si, ze ma nejaky problem v sobe ,nesmi nikdy zklamat. Vysvetlovala jsem mu,aby vse zvazil ze o nej stojim a ze nase manzelstvi ma cenu zachranit,jelikoz si myslim ,ze vazla komunikace. Qn ma jiny nazor, mam o vstah bojovat.
Dobrý den, musíte mu teď nechat prostor. On si musí sám přijít na to, jak to všechno je. Když mu budete něco vnucovat, snažit se teď, tak to bude jen horší. Snažte se s ním, pokud to jde, komunikovat o neutrálních věcech a nikam to netlačit.
Moc dekuji za odpoved ,budu respektovat Vas nazor i kdyz je to pro mne hodne tezke. Presto dekuji s pozdravem Alena
Dobrý den,
s manželem jsme spolu tři roky. Máme syna. Dva roky nám to ve vztahu v podstatě dobře fungovalo. Poslední rok ale začala narůstat krize. Manžel je puntičkář a poměrně výbušný člověk. Často se hádáme kvůli malčkostem, ač já hádky nesnáším,tak manžel je často vyvolává např. kvůli dostatečně neumytému sprchovému koutu ( tedy podle něj). Když se ozvu,že bychom si měli promluvit,tak vždy „uteče“ od tématu. Tvrdí sice, že mě miluje, příměří však trvá jen chvíli-manžel je dost náladový. Syna zbožňuje,ale před volným časem s námi, tráví čas raději v dílně nebo na zahradě. Oceňuji sice jeho zručnost,ale co je moc… Intimní život nám tak moc neklape. Má naše manželství ještě smysl?Děkuji
Dobrý den, má smysl jen za předpokladu, že začněte aktivně krizi řešit. Ideálně s pomocí třetí nezávislé osoby jako jsem já. Musíte se naučit komunikovat a řešit potřeby. To můžete pro začátek zkusit sami. Nicméně nejdříve se musíte dohodnout, že na vztahu budete pracovat. Pokud ne, vše bude stejné nebo horší. https://www.partnerske-vztahy.eu/proc-by-mel-mit-kazdy-vztah-pravidla-komunikace/ a https://www.partnerske-vztahy.eu/partnerska-dohoda/
Dobry den,s pritelem jsem 11 let.Po dvouletem vztahu jsme zacli bydlet po petiletem se narodila dcera.Ted se stara perfektne ale do jejich ctyr let jakoby se nam vytracel-pry se bal.Ale narusilo to nas vztah na vychovu jsem byla v podstate sama a ted po nastupu do prace je to dva roky co se stara perfektne.Chtela jsem druhe dite a po otehotneni mi oznamil ze neni pripraven a chtel at jdu na potrat.Je to dva roky a od te doby prezivam.Jsem nervozni naladova nestastna a jeho v podstate za to nenavidim.Reklajsem mu ze zustavam jen kvuli dceri aby mela uplnou rodinu ale uz mi dochazi sily.Tak moc chci odejit a byt sama s dcerou ale mam strach co to s ni v necelych sesti letech udela…
Dobrý den, děláte jí medvědí službu. Už teď se totiž vaše chování na ní projevuje. Učí se odpozorováním, jak se k sobě chováte, atd. Ona musí cítit vaše nálady, a že nejste v pořádku. Doporučuji vám, abyste vyhledala někoho, jako jsem já a vše osobně probrala. Dozvíte se věci, které vyvrátí vaše špatné předpoklady a změníte názor. Měla byste totiž odejít a netrápit všechny kolem sebe.
Dobrý den,velice Vám děkuji za odpověď.Mohl by jste mi prosím pěkně někoho jako jste Vy doporučit-nejlépe z Brna?Ráda bych svůj problém s někým probrala osobně,jak mi doporučujete.Moc Vám děkuji,hezký den..
…v Brně nikoho neznám. Můžeme spolu komunikovat po Skype. Více zde https://www.partnerske-vztahy.eu/konzultace/skype/
Dobry deň. S manzelom sme spolu 18 rokov z toho 13 manželia. Manzel sa začal stretávať so svojou klientkou ktora sa do neho zaľúbila. Vsetok cas venuje jej a doma vytvára dusno co zle vplýva aj na nášho 4r syna. Tvrdi,ze si zivot bez nas nevie predstaviť ale v buducnosti nevylucuje ani vážny vzťah s ňou. Nevieme sa o tom porozpravat a odbornu pomoc odmieta. Uz som si pisala na papier pre a proti, co stratim,co ziskam, vsetko co momentálne citim. Lenže som zmätená a asi neviem úplne kludne a s nadhladom zvážiť vsetky možnosti. Nechcem konat s horucou hlavou a konat radikalne, ale mam pocit,ze sme uviazli na mrtvom bode. Budem vam vďačná za váš pohlad nestranneho cloveka. Ďakujem
Dobrý den, nemá cenu si psát plusy a mínusy, neb jsou to věci logické a váš drží a ovlivňují emoce. Ve vaší situaci, kdy ten druhý nic nechce řešit, je ideální, abyste vy sama vyhledala pomoc a začala si rovnat myšlenky, vyřešila si své strachy a vnitřní konflikty. To povede k tomu, že budete schopna situaci vidět jinak, budete silnější, schopná se rozhodnout a svého rozhodnutí se držet. Když už nic nechce manžel řešit, bylo by dobré, kdybyste se dohodli na tom, kolik času potřebuje a jak se po tuto dobu k sobě máte chovat.
S manželem jsme spolu 22 a manželé 18 let. Máme syna 17 let. Měli jsme hodně spol. aktivit. Po narození syna, já doma, on často pryč – své aktivity trvající dodnes. Začaly tehdy časté spory o pomoc, ale jeho EQ je na bodě mrazu. Sex začal haprovat. Ve stejných časových vlnách cca 3 – 5 měs.. Nedokážu spát s člověkem, který mě neustále ponižuje, je chladný, sobecký, ignorace, psych. deptání. Nevěra opakovaná. Nyní milenka, pomáhá mu s firmou, vyzná se. Nepřizná ji. Přes neustále prosby, aby odešel, se k tomu nemá. Rozvod jsem chtěla již před 13 lety. Vždy mě pak miluje a pak hned zase nenávidí. Nedá se v tom žít. Říká neustále_ tak to podej a já půjdu…, už nemůžu, vydržela jsem toho hodně
Dobrý den, budete si muset přiznat, že vy jste nespokojená a vy budete muset situaci řešit. Nemůžete to házet na něho. On to nechce. Vy musíte udělat vše proto, abyste se cítila dobře. Chápu, že vám to připadá nespravedlivé, ale tak to je. Vy musíte podat žádost o rozvod a dělat vše proto, aby byl konec. Vy si musíte přiznat, že se vám nechce a vymlouváte se na něho.
Jsme s manželem spolu 17 let, máme dvě menší děti. Poslední dva roky je manžel odtažitý, změnil se jak povahově tak zájmy – vždy byl veselý a pohodový, rodinný typ. Teď je soustavně zasmušilý, začal běhat do úmoru a jezdit dlouhé jízdy na kole. Doma téměř není a když ano, tak s námi nekomunikuje, rodině se téměř vůbec nevěnuje. V lednu jsem zjistila, že se scházel 3/4 roku s jinou ženou. Rozešel se s ní, slíbil že nám to vynahradí, ale téměř nic se nezměnilo. Na dotaz co by chtěl změnit odpoví že neví. Odmítá se mnou mluvit s tím, že se neumí vyjádřit a že vlastně neví co chce. Když se ho zeptám co mu na mě vadí tak neví. Navrhla jsem rozvod, ale prý to takhle řešit nechce. Ale tedy jak?
Naše manželství trvá 33 let. Manžel má sedm měsíců jinou ženu. Během manželství měl vždy nějaké kamarádky (ale prý to není pravda). Nyní už to bohužel nechci snášet, vadí mi to, jsem z toho smutná. Řekla jsem mu, že se chci s ním rozvést, ale prosí, brečí, lituje, že všechno ukončil a že chce být jen se mnou. Cítím však, že to není pravda. Jsem zlomená, chci se s ním rozejít, ale nemám sílu. Jsem zřejmě na něm hodně citové závislá a neumím si bez něj život představit. Ale tak, jak žiji teď, se to nedá. Nevěřím mu, jsem neustále ve stresu, mozek mám zahlcený myšlenkami na něj=pořád. Nemohu tak žít, nejsem schopna se na nic soustředit, ale nemám odvahu udělat ten krok a rozejít se.
Přítel si před rokem našel jinou ženu,já se to dověděla po půl roce,kdy mě řekl,že se semnou rozchází.Do dnes je se mnou v kontaktu,říká že mě nechce úplně ztratit,ať mu dám ještě čas. Přitom je se svou novou ženou a mě lže, že chce být momentálně sám, přito tráví svůj čas s ní. Ona o mě vý spoustu věcí,které jí on o mě říká,co dělám a říkám. Když je se mnou,brečí a lituje co se stalo a že na mě nemůže zapomenout.Ona mě řekla že se mnou prý už být nechce.On mě stále tímhle dává naději.Když se ho zeptám jestli se ke mě vrátí,říká že neví.Mám k němu velmi silnou citovou vazbu,chtěla bych pro něj být dobrou ženou,když je u mě tak mu peru vařím.Moc se ale trápím,mě je 52,jemu 53,jí 51r.Jak dál?
Dobrý den, je to nevyrovnaný člověk se slabou emoční inteligencí a jediné, co vám mohu poradit, je zcela to ukončit. On se doopravdy vrátit nechce a vy, ze své touhy být milována, jen sama sobě ubližujete.
rozesli jsme se pred rokem a pul s pritelem kdyz byl nasi dceri tenkrat rok. Duvod byl hlavne to, ze si zil nadale svuj zivot, hodne pil, delal hodne tlaky na lasku k nemu, ze ji ode mne moc nema, hadali jsme se porad, a take me podvadel (jiz od tehotenstvi az do nedavne doby, plus, nebyla to prvni nevera). Ted se pul roku hodne snazi, dceru vida jak jen to jde, uz je taky vetsi, tak s ni jde delat vice.. no chce zpet.. ale ja jsem jeste nastvana, zklamana, duvera je pryc. Na druhou stranu zda se to byt takove jednoduche reseni na prvni pohled – uplna rodina, treba dalsi dite, nemusim „hledat“ nikoho noveho, kdo neni otcem dcery. Ale na druhou stranu se to zase asi bude opakovat…
Dobrý den, pokud návrat, tak jen za předpokladu, že budete chtít pracovat na vztahu. Že vyřešíte příčiny rozchodu a že si předem řeknete, co byly ty příčiny.