Jak se říká, jen láska pro dlouhodobý a spokojený vztah nestačí. Je to pravda, které málokdo chce věřit. Ale ti, co se milují, a přesto spolu nemohou být, jsou toho živoucím důkazem. Co je ve skutečnosti na pozadí toho, že partnera sice milujete, ale nemůžete s ním být? To a více se dozvíte v dnešním článku.

Nejčastější důvody proč spolu milující se pár nemůže být

V tomto článku chci rozebrat situace, kdy spolu nemůžete být z jiných důvodů, než těch praktických. Praktické mám na mysli například vážné zdravotní důvody nebo obrovská vzdálenost mezi vámi, kdy nemůžete kvůli dětem s ex partnerem opustit místo bydliště nebo práci. Nejčastějším důvodem, když se milujete, ale přesto spolu nemůžete být bývá, že se ve vztahu velmi silně zraňujete.

Zraňování se ve vztahu je tedy hlavním důvodem, proč navzdory tomu, že se některé páry velmi silně a hluboce milují, tak zároveň spolu nemohou být. Každý z nás má svou osobnost a tato naše osobnost se formovala již v dětství. Nicméně žádná osobnost není dokonalá a bohužel někteří z nás jsou plní psychických problémů. Vztahy mimo jiné slouží právě k tomu, abychom si skrze partnera své psychické nedostatky uvědomovali a snažili se, v ideálním případě bychom se měli snažit, si je vyřešit. 

Bohužel mnoho z nás si své psychické problémy vykládá tak, že za ně může náš protějšek, kterého milujeme. To se většinou děje, protože právě interakcí s naším partnerem své nedostatky vnímáme a trpíme kvůli nim. Resp. my si myslíme, že partner je ten, kdo nás zraňuje. Vnímáme to tak, že tím jak na naše nedostatky útočí, že nám vlastně tyto naše nedostatky způsobuje. 

Zraňování milované osoby ve vztahu a psychické problémy

Jsou páry, kde oba dva mají spoustu svých silných psychických problémů. Navzdory tomu, že se milují, tak neustále na tyto své osobní a psychické problémy naráží, což vede k tomu, že spolu v konci nemohou být. Je totiž běžné, že naše mysl si všímá především věcí, které na sobě nemáme rádi , a které považujeme za své nedostatky. Často to pak vnímáme i tak, že nám partner ubližuje, že nás zraňuje tím, jak se chová nebo co pro nás dělá, případně co nedělá. Náš partner nám tyto naše nedostatky zvýrazňuje a my díky nim prožíváme silné negativní emoce.

Právě proto, že se některé páry velmi silně milují, je jejich zamilovanost někdy spíše až závislost na partnerovi. Zde pak může nastávat situace, kdy jsme hodně zraňováni a žijeme ve velkém strachu. Čím více od partnera očekáváme, že nás bude chránit, že z nás bude dělat lepšího člověka, a že se díky němu budeme cítit dobře, spokojeně a bezpečně, tím více si pak právě všímáme toho, pokud naše očekávání nesplňuje.

My očekáváme, že nás milovaný partner ochrání a místo toho, aby nás alespoň udržoval v nějaké neutralitě, kdy bychom neprožívali negativní emoce, tak nás partner jen silně zraňuje. Ten, od koho očekáváme nejvíce, se k nám podle nás chová nejhůře. Proto s ním pak vlastně nedokážeme být ve vztahu.

Komunikací se dá změnit vaše nastavení a vnímání partnera

Většina partnerů mezi sebou bohužel komunikuje nevhodným a nedostatečným způsobem. Sice spolu mluví a upozorňují se, co jim vadí a co jim nevyhovuje, ale nedojdou k ničemu jinému, než že na sebe neustále více a více naráží. Útočí na sebe a hádají se a tím se ještě více zraňují. Čím více jsou zranění, tím více se od sebe oddalují a zažívají větší frustraci. Narůstají negativní pocity a o to více pak naléhají na milovaného partnera, aby se změnil.

Žádají partnera, aby jim vyhověl, ale protože používají stále nevhodný způsob komunikace, jejich vyjadřování není pro milovaného partnera pochopitelné, propadají se pak oba dva do jejich problému stále hlouběji. Správnou komunikací by se právě měli k sobě psychicky přiblížit a nezraňovat se. Tím by pak tyto páry, které se milují, ale nemohou spolu nyní být, mohli společně spokojeně žít. 

Pokud už je zraňování ve vztahu s partnerem pro nás nesnesitelné, dlouhodobě prožíváme negativní emoce a nedokážeme se s partnerem na ničem dohodnout, jen je vše stále horší a horší, dostaneme se až do stavu jakéhosi bodu zlomu. V tomto bodě už nevidíme jedinou možnost, jak situaci, že se milujeme, ale nemůžeme spolu být, vyřešit. Začneme od partnera utíkat nebo ho opakovaně opouštět. Po čase je ale naše bolest příliš velká a nemůžeme bez partnera být. A tak se k sobě neustále vracíme v naději, že tentokrát by to mohlo být lepší.

Opakované opouštění a návraty milujících se partnerů

Co by se muselo stát, aby opravdu mělo smysl se do vztahu vrátit? A proč se pak za bolestivých okolností opět s milovaným partnerem rozcházíte? Museli byste změnit způsob jak spolu komunikujete. Začít můžete dle návodu v článku Proč by měl mít každý vztah pravidla komunikace. Dále byste museli pracovat se svou osobností. To znamená, každý z partnerů za sebe by měl být ochotný pojmenovat své slabiny a komplexy. 

Tedy měl by vynést na světlo to, co se vlastně snažíme před svými protějšky nejvíce schovat, co si nejvíce přejeme, aby se náš partner nikdy nedozvěděl. Tyto věci musíte u sebe pojmenovat a musíte být ochotní svému milovanému partnerovi také říct. Začněte se bavit o tom, jak efektivně řešit, abyste na sebe tolik nenaráželi a neubližovali si.

Tento proces vyžaduje i to, že se oba dva zavážete k tomu, že nebudete ještě více svůj protějšek zraňovat tím, co vám o sobě řekne. Musíte být oba dva ochotni pracovat na své osobnosti a vzájemně si odhalit své slabiny. Pak se oba dva budete vzájemně podporovat, abyste tyto slabiny zvládli. A toho nejlépe dosáhnete, že je spolu rozeberete. Už tím, že o nich mluvíte, pokud se nebudete skrze ně dále zrazovat a zraňovat, zjistíte, že vaše slabiny nejsou tak hrozné. 

Následně se poraďte, jak situaci s těmito svými slabinami, kdy jste se dříve jen hádali a nerozuměli si, zpracovat. Potřebujete si vzájemně vyhovět a to musí každý z vás začít především u sebe. Ale tím se vám podaří si také zpevňovat svou vlastní osobnost a posouvat se ve vztahu. Z toho tedy vyplývá, že na pozadí všech vašich hádek a ubližování jsou nějaké hlubší obsahy, o kterých jste doteď nemluvili. 

Tyto hlubší obsahy jste si před tím neuvědomovali nebo jste je před vaším milovaným partnerem schovávali. Vždy je pro nás totiž jednodušší vidět problém v tom druhém a tvrdit, že problém má přece on. Nikdo z nás si nechce přiznat vlastní slabiny a začít u vlastních slabých stránek, protože to znamená přiznat si, že nejsme dokonalí, a že jsme zranitelní.

Pokud ale na svých slabinách a komunikaci s milovaným partnerem nezačnete společně pracovat jako tým, budete se do nekonečna zraňovat a budete do nekonečna trpět tím, že se vzájemně milujete, ale nemůžete spolu být.

Pokud se nacházíte v obdobné situaci a stále si nevíte rady, jak tuto situaci řešit, nejste si jistí ani po přečtení tohoto článku, pak se na mě neváhejte obrátit. V odkazu si můžete vybrat jednu z možných konzultací – konzultace.

autor článku: Karel Chába