Proč nedokážeme opustit partnera?

Trápíte se ve vztahu, který vám již nedává to, co kdysi? Nejste spokojeni s tím, jak se vám partner věnuje? Zdá se vám, že váš vztah nikam nevede a přemýšlíte o rozchodu? Opuštění partnera ale nemusí být vůbec jednoduchá záležitost. Za tu dlouhou dobu společného života, jste si na sobě vypěstovali jistou emoční závislost, která vám bude v rozchodu bránit. Čtěte dále a dozvíte se, co vám brání v rozchodu a jak tyto překážky překonat, abyste konečně mohli opět žít šťastným životem.

V každém partnerském vztahu si dva lidé na sobě vytvoří jistou závislost. Na tom není samozřejmě nic špatného, pokud nedochází k extrémům. Naprostá závislost či naprostá nezávislost na partnerovi rozhodně nejsou znakem úplně zdravého vztahu. Vzájemná závislost by měla být v rovnováze, stejně jako ostatní faktory vztahu.

3 základní skupiny důvodů, proč nemůžete ze vztahu odejít

  1. Jistoty
  2. Emoční závislost
  3. Přesvědčení

Jistoty

Mnoho z vás nedokáže od partnera odejít jen proto, že se bojíte o své jistoty a toho, o co všechno byste přišli. Například, že přijdete o život v domě se zahradou, životní standard, společenské postavení, auto, peníze atd. Museli byste začít pracovat a starat se o sebe sami.

Díky tomu trpíte a neuvědomujete si, že i kdybyste měli žít nějakou dobu na nižší životní úrovni, je to vždy začátek vyřešení vašeho utrpení. Znamenalo by to, že uchopíte svůj život pevně do svých rukou a budete spokojeni.

Každý z nás chce mít jistoty. Lidská psychika je naprogramována tak, že buď chceme získat, anebo si uchovat to, co již máme. Dokonce se bojíme i změn pozitivních, neb nevíme, co nás čeká.

Každý z nás se z psychologického hlediska pohybuje v kruzích. Kruh, ve kterém jsme teď, je nám známý a víme, co od něho můžeme čekat. Pokud bychom chtěli zásadní změnu, musíme se přemístit do kruhu nového. Víme, co bychom získali, ale bojíme se toho, co můžeme ztratit.

To je důvod, proč se bojíme ztráty a jsme ochotni trpět. Sice víme, že nám současný stav nevyhovuje, nicméně jistota a bezpečí kruhu, ve kterém se teď nacházíme, je pro nás přijatelnější, než odchod. Ten by sice vyřešil nevyhovující situaci partnerského vztahu, ale museli bychom překonávat další problémy. Také bychom si museli udělat plán a vrhnout se na jeho realizaci.

Co s tím tedy udělat?

Začnete si zvykat na změnu nejdříve v hlavě. Živě si představujte, že už jste změnu udělali a že to není vůbec tak hrozné, jak jste si mysleli – vyrovnejte se se situací nejdříve v hlavě, ta tvoří realitu, které věříte, a pomůže vám zvyknout si na realitu novou

Udělejte si plán. Napište si na papír, čeho chcete v novém kruhu dosáhnout. Jak toho dosáhnete. Co všechno vás čeká. Naplánujte si krok po kroku a pusťte se do toho. Plánujete po malých etapách.

Emoční závislost

Obecně se dá říci, že emočně závislí jste v momentě, kdy nežijete svůj život. Žijete život všech okolo, jen ne ten svůj. Zcela vše přizpůsobujete potřebám partnera, rodiny a ostatních lidí.

Děláte to „dobrovolně“ neb se bojíte ztráty, anebo dokonce věříte, že by to tak mělo být a připadá vám to normální se „obětovat“.

Typické příklady emoční závislosti jsou

  • nemáte své zájmy, koníčky, přátele
  • vždy se přizpůsobujete potřebám druhých
  • věříte představám partnera/ky o tom, jak by měl vztah fungovat
  • nemáte své představy atd.

Jak z toho ven?

Vytvořte si nové přátele, obnovte staré, začněte sportovat, kulturně žít. Tyto věci dělejte pravidelně a několikrát týdně. Udělejte si z toho čas jen pro sebe, bez rodiny, partnera. Pokud si vytvoříte na této úrovni svůj svět, budete samostatní a sebevědomí.

Dohodněte se s partnerem na potřebách, rozdělte si role a vyrovnejte vztah mezi vámi tak, aby to bylo půl na půl.

Vytvořte si představy, získejte informace od známých, z internetu, odborníků na vztahy co je a není ve vztahu žádoucí. Čtěte odbornou literaturu a začněte si své představy o vztahu prosazovat.

Přesvědčení

Každý z vás, je nějak naprogramován. Používáte neustále dokola ty samé vzorce chování, přesvědčení. Je úplně jedno, jestli vaše přesvědčení vycházejí z reálného základu/situace anebo si to jen myslíte, věříte tomu.

Stává se, že nemáte důvěru v partnera i přesto, že se žádného prohřešku nedopustil. Jen si dáváte do souvislostí určité spojitosti a pak jim věříte.

Jste přesvědčeni že: od určitého věku už si nemůžete najít partnera, když opustíte stávajícího (který vám nevyhovuje), tak si jiného nenajdete, že si něco nemůžete dovolit, že je lepší zůstat s partnerem, kterého nechcete, jen pro dobro dětí, že vychovávat děti sám/a není správné, že když vás podváděl minulý partner, tak bude i tento atd.

Všechna tato přesvědčení si nesete z minulých vztahů a zážitků. Dále pak z dětství, kdy jste si osvojili vzor, jak se k sobě rodiče chovali.

Jak změnit svá přesvědčení?

Napište si svá přesvědčení na papír a pak si k nim připište opak, tedy to jak danou věc chcete. Pokaždé, když se dostanete do situace, která vám nevyhovuje anebo kdy používáte své nevyhovující přesvědčení, tak si vzpomeňte na to, co jste si napsali a řiďte se tím

Emoce jsou někdy bohužel silnější než logika a hlava vás nebude i přes veškerou snahu poslouchat. Pak je nejlepší řešení se obrátit na kouče partnerských vztahů, který pracuje se vzorci chování.

Nacházíte se přesně v opačné pozici?

Je na vás váš partner až přehnaně závislý? Důležité je si uvědomit, že takovou situaci je potřeba řešit. Váš partner má problém, se kterým si zřejmě sám neporadí. Pokud vám na partnerovi skutečně záleží, pokuste se ho přimět k návštěvě odborníka, který vašemu vztahu pomůže. Budete-li i nadále přílišnou závislost tolerovat nebo dokonce podporovat, snadno můžete skončit ve vztahu, kde máte nepříjemné pocity a partner je spíše přítěží než rovnocenným společníkem.

Emoční závislost je vážný problém a není vždy úplně jednoduché jej vyřešit. Často je nutné vyhledat odbornou pomoc, pokud skutečně chcete váš vztah zachránit. Kontaktujte mě a já vám ukáži cestu, jak se z této pasti dostat ven. Naučím vás techniky, jak se zbavit negativních vzorců chování, a pomohu vám udržovat vyrovnaný a hodnotný partnerský vztah.

autor článku: Karel Chába

Seriál rad, Jak zvládat
partnerské vztahy
na váš e-mail.:

Jak zvládat partnerské vztahy

Zadat váš email

Zaslat na email

vytisknout

81 komentářů u „Proč nedokážeme opustit partnera?

    Markéta Listopad 22, 2011

    Zdravím Kájí 🙂

    Po 18 narozeninách jsem „si našla“ přítele. Abych Ti to více přiblížila – do těch 18 jsem si vážně užívala! Pařby, práce, zážitky, práce, spousty kluků, přátel a všeho.
    Když jsme na sebe s přítelem – s Honzou, narazili, myslela jsem si jakej je super. Nejdříve jsem ho chtěla brát jako všechny ty ostatní kluky. Tzn., že „jenom na chvíli“. Pak jsem ho poznala více a dál to znáš :-/
    Připadal mi nejlepší, nejkrásnější, nejůžasnější, no prostě nej chlap. Víš ..
    Skoro celý první rok vztahu jsme se nehádali. Teď spolu chodíme druhým rokem a hádáme se pořád. Když píšu pořád, myslím tím průměrně opravdu obden.
    Je jasné, že je to jenom moje vina. Vážně.
    Vím, že muži milují ženy a ženy muže. Ale v mém případě je to asi až moc. Až tak miluji mužskou krásu, chytrost a přitažlivost, že prostě dochází z mé strany k nevěrám. A to opravdu často.
    Říkám si, proč se teda s Honzou nerozejdu, když si chci zase takhle užívat, bavit se, nemuset psát chlapovi pořád sms kde jsem a s kým, nebát se zajít na pivo s jiným mužem, aniž by se na mě někdo naštval.
    Nejde to.
    Vím, že Honza je do mě blázen, je věrnej, moc se snaží, abych já byla šťastná.
    Já si na něm stále hledám chyby. Za KAŽDOU hloupost se na něj naštvu, pořád ho z něčeho podezírám, pořád si myslím, že mi lže (i když vím, že to tak není). Asi se chovám …. „Podle sebe, soudím Tebe“. Že jo? :-/

    Chci se rozejít.
    Je mi 20, našla jsem si malej podkrovní byt, odstěhovala se od rodičů … mohlo by mi být úplně skvěle, ne? Sakra … ale není. Říkám si, ještě, že jsem nenechala Honzovi přidělat klíče. Žiju stereotipem. Jsem v práci, když mám volno, tak jdu S NÍM na pivo, kamarády už moc nevídám … hrůza! Tohle nejsem já. Tohle ne. Nemůžu pořád dřepět na prdeli a věnovat se jenom jemu přece.

    Říkám si, co by mi bez něj chybělo. Drobnosti, ale pro mě asi důležité? Nebo já nevím.
    Baví mě, jak semnou dokáže blbnout, umí se o mě postarat, umí mi pomoct, krásně voní, v sexu … je suprovej. Dál mě nic nenapadá.
    Ovšem, kdybych tu měla vypsat, co mi na něm vadí, bylo by toho mnoho.

    Vidíš to, já tohle všechno vím, ale rozejít, se prostě nedokážu 🙁 Proč?
    Ve Tvém článku je neskutečně mnoho pravdy.

    Co s tím uděláme Kájí? 🙁

    Děkuji, jestli se ozveš.

    Měj se moc hezky, ahoj, Markéta 🙂

      Karel Chába Prosinec 1, 2011

      Dobrý den :-), pokud si nedokážete pomoci sama i přes návody na internetu, jak tento problém zvládnout, pak vyhledejte kouče partnerských vztahů. Krok po kroku vás provede procesem, na jehož konci bude výsledek, který si přejete. Navíc vám bude psychickou podporou. Držím palce a věřím, že budete brzo spokojená.
    Macinka Únor 4, 2012

    zdravím, pěkný den, Mám docela dilema a potřebovala bych poradit.jsem ve vztahu již 17 let, z toho 5 let vdaná.mám s manželem 13ti letou dceru.nemohu se rozhodnou, zda-li tento náš vztah opustit a rozvést s, jelikož nám nevyhovuje, jak se k sobě chováme, nekomunikujeme, jeden druhého si nevšímáme.už jsme ne jednou prožili krizi, ale vše se obrátilo a zase jsme chvíli fungovali, dá se říci docela dobře.mě láká žít s dcerou sama, ale bojím se samoty, že nezvládnu uživit nás.Můj manžel je workoholik, nikam nechodí, za tu dobu , co jsme spolu nemáme nic, a nikde jsme nebyli.je i sobec.jak se mám rozhodnout, nevím………:( Mám ho ráda, ale……..děkuji Macinka
      Karel Chába Březen 22, 2012

      Dobrý den, udělat takové rozhodnutí někdy člověk nedokáže sám. Netuší, co ho čeká a to i po stránce psychické. Proto jako nejlepší řešení doporučuji vyhledat kouče partnerských vztahů a vše rozebrat ze všech stran. Také si nemyslete, že rozhodnutí v této věci bude „hned“. Až si někam ve svých myšlenkách dojdete, tak to musí ještě „uzrát“. Pokud nechcete vyhledat odbornou pomoc, tak si přečte tento článek http://www.partnerske-vztahy.eu/jaky-udelat-prvni-krok-kdyz-nastane-krize-vztahu/ a pokuste si sama odpovědět. Držím vám palce.
    Sami Březen 21, 2012

    Zdravím Mam takoví jinačí problem.Jsem s manzelem uz 12 let mame spolu 2 syny,nas vztah je bez problemovi tedy byl nez zacal jezdit kamionem.Nejde o neveru z jeho strany ale z me.Nasla jsem si o 6 let madsiho milence je uzasny, dny snim stravene jsou uzasne .Ale problem je v tom ze sveho manzela opustit nechci a nechci ani ublizovat milencci.Snazila jsem se s nim rozejit i jsem to udelala ale city k nemu jsou silnejsi nez jsem ja vzdy mu podlehnu.Snazim se vyhnout prostredi kde by jsme se mohli potakat ale mame stejne zname kde se vzdy potkame.Dekuji za radu s pozdravem Samsule
      Karel Chába Březen 22, 2012

      Dobrý den, pokud se s ním potkáváte a dělá vám to problém, tak se budete muset na čas vzdát vašich společných přátel. Chápu vás, nicméně někdy není jiné řešení, než se řídit heslem – sejde z očí, sejde z mysli….
    Andrea Květen 5, 2012

    Zdravim,- jsem v pasti. Zijeme v cizine jiz 15 let. S manzelem 21 let zivota, 17 leta dcera. Zvykla jsem si na zivot tady, ale citim se sama. Kvuli praci netravime spolu skoro zadny cas,, a tak nejak , kdyz uz spolu jsme, nemme si ani co rict. zacala jsem travit hodne casu s nasim pritelem, a uz je to vice jak rok. Jsme spolu porad, cim dal tim vic. Muj muz to vi, poznal to, ptal se me jestli chci odejit, nebo co chceme delat. Ale at si uvedomim, ze to je absolutni konec, a co nase dcera‘?A ze on si nepreje at odejdu. Nevim co delat, s pritelem je moc fajn, je vesely, energicky, porad neco vymysli, akcni. Byl by rad , kdybych od manzela odesla, ale respektuje, ze se nedokazu rozhodnout .
    Alena Říjen 8, 2012

    Dobrý den,
    můj problém je ten, že je mi dvacet a mám o dva roky mladšího přítele. To by problém nebyl, ale náš vztah je naprosto neuvěřitelný. Jsme spolu skoro dva roky a poslední rok se pořád hádáme.. asi tisíckrát se se mnou rozešel – z 90% z důvodu žárlivosti a zbytek je vztek… Taky už jsem párkrát vylítla, ale s jeho záchvaty se to nedá srovnat. I přesto si myslím, že se milujeme, ale nedá se to vydržet. To nejhorší na tom je, že i přes všechny jeho záchvaty jsem to většinou já, kdo problém urovnává a to i přesto, že často padají nadávky a urážky z jeho strany. Už nevím, co mám dělat, když nejsem s ním, stýská se mi, ale vím, že takovýhle vztah je na zbláznění… je nějaká možnost?
      Karel Chába Říjen 9, 2012

      Dobrý den, problém je ve vašem vnitřním nastavení. V tom, co si o sobě myslíte a čemu věříte, že si zasloužíte. Jedná se o vaše vzorce chování, které vám brání, abyste situaci dokázala vyřešit = rozejít se s ním. Mnohem více se dočtete v tomto článku http://www.partnerske-vztahy.eu/vzorce-chovani/.
    Kája Říjen 14, 2012

    Dobrý den, já (29) žiji v manželství, které mě nenaplňuje. S manželem (32) jsme spolu už 10 let, děti zatím nemáme. On tvrdí, že mě pořád miluje a chce vztah zachránit, ale pro mne je to už jen kamarád, nic víc už necítím. Asi před rokem jsem se sblížila se svým kolegou (38), a postupně přátelství přerostlo ve velkou lásku. Máme tolik společného, jako bychom pro sebe byli stvořeni. Všechno klape. Rozhodla jsem se tedy odejít s ním. Problém je v tom, že on žije s přítelkyní (45), děti rovněž nemají a jejich vztah je mrtvý už několik let. Je mu jí líto a nemůže ji přece nechat napospas osudu. Chce být se mnou, chceme mít rodinu, ale prý nemá sílu odejít. Mám čekat, zůstat nebo opustit oba?
      Karel Chába Říjen 16, 2012

      Dobrý den, pokud nedokáže člověk udělat to, co by bylo správné, i přestože ví, jak by se měl zachovat, pak je problém v jeho nastavení – vzorcích chování. Více se o nich dočtete v tomto článku http://www.partnerske-vztahy.eu/vzorce-chovani/ . K vašemu dotazu. Měla byste si promluvit s kolegou z práce a jasně se dohodnout, do kdy situaci vyřeší/řekne finální rozhodnutí. Pokud tak do stanoveného data neučiní, je jen na vás, zda to ukončíte a vezmete tím život do svých rukou. Co se týká vztahu s manželem, tak jste učebnicově naplnili parametry přechozeného vztahu a doporučuji vám, abyste odešla bez ohledu na výsledek s kolegou.
    Vláďa Prosinec 6, 2012

    Dobrý den.S manželkou (spolu jsme 6let)se vždy pohádáme kvůli maličkosti, pak se začnou vytahovat další problémy, pak spolu 2měsíce nemluvíme a pak to vyšumí a je 3měsíce klid.Tak to je pořád dokola. Mě to hrozně vadí.Když jí něco vytknu,tak jsem hned zlý člověk a odejde pryč. Já ustavičně hlídám 2malé děti a ona si buduje firmu a staví bytový dům.Já jsem nechtěl,aby ho stavěla,ale udělala si to po svém.Ještě mi vyčítá,že vše kolem stavby musí zařizovat sama.Je panovačná a bezohledná.Já jsem se ze svého domku přestěhoval k ní, odešel jsem z práce,ztratil přátele.Nemohu mít žádné koníčky-vše mi vyčte.Platím všechny výdaje a ona mě jen komanduje.Chci odejít,ale nechci ublížit dětem.Co dělat?
      Karel Chába Prosinec 11, 2012

      Dobrý den, pokud chcete odejít, tak se to vždy dětí dotkne. Tomu se nedá vyhnout. Ovšem měli byste se oba chovat natolik vyzrále, aby se to dětí dotklo co nejméně. I přes rozchod byste měli vystupovat jednotně a vysvětlit jim, že už si nerozumíte, nicméně, že to nijak nemění vaše city k nim. Dále jim nastínit, jak to bude dál, kdy se budete vídat, s čím a jak se na vás mohou obrátit, atd.
    Jarda Prosinec 29, 2012

    Dobrý den.mám dotaz a zároven asi i mozna jen muj problem,i kdyz to tak nevidim,nebo nechci videt..jsme s manzelkou uz 13let,mame 2deti.ja jezdim jako ridic kamionu.muj problem je v tom,ze vidim manzelku jako nejakou hvezdu,kterou ma kazdy zavidi a z tohoto duvodu jsem zacal uplne nesmyslne-prehnane zarlit,podezrivat ze vseho a uplne se manzelce oddalit,jak mi sama rika.nikdy jsem ji nepristihl pri nejake nevere,nebo pokusu o ni,ale nemuzu se nejak zbavit myslenky-co kdyby a prohledavam ji telefon,email proste ji neverim-ale vim,nebo si myslim a doufam ze bez duvodu…kdyz nekam ma vyrazit sama,nabo s kamaradkama,je z toho u nas vzdy hadka…co s tim,jak na to nemyslet?…..
      Karel Chába Leden 2, 2013

      Dobrý den, jste žárlivý a tento důsledek pramení z příčiny, kterou je nedostatek sebevědomí. Musíte tedy jít ke kořenu problému a začít posilovat své sebevědomí, tam je kořen vaší žárlivosti. Doporučuji tento můj kurz, který se specializuje na sebevědomí http://www.eftpsychologie.cz/vzdelavaci-kurzy/kurz-sebevedomi/.
    Jan Leden 3, 2013

    Dobrý den. S partnerkou jsme spolu 13 let, ona má dospělé děti, já žádné, nevzali jsme se. Rok mám vztah s úžasnou ženou, která mi změnila život k lepšímu, miluji ji. Neumím ale opustit tu současnou. Říkám si, že to nebylo vždycky špatné, tak že ji teď v tom nemůžu nechat. Chtěl bych být šťastný se svou novou ženou, vzít si ji a mít děti, ale sžírají mě strašné výčitky vůči mé současné partnerce. Zkoušel jsem i kouče, uvědomil jsem si, že CHCI být šťastný, ale výčitek se zbavit neumím. Bojím se, že se vše vrátí do starých kolejí, kde jsem byl smířený s životem, který jsem léta vedl, ale nebyl to šťastný život. Vím, že si musím vybrat, ale nechci ublížit. Prosím o radu.
    Nela Únor 22, 2013

    dobry den.ziju v zahranici cca7 let .prestehovala jsem se zde za pritelem.ze zacatku bylo vse fajn,ale posledni 2 roky me uzira smutek po rodine a pratelich.nemam zde zadne ,,sve“pratele a jedinym mym kamaradem je nas pes.opravdu nevim co mam delat.ma prace zde je pouze sezonni a rada bych neco podnikla doma.pritel to ale pokazde zamete pod koberecek.melancholie me pozira kazdodenne,obcas se pristihnu jak si predstavuji ze jsem zpet v cechach.bojim se ale ze v pripade rozchodu to pritel moc neunese-kdyz ma moznost tak si vypije(neni alkoholik),a za druhe nechci se vzdat psa!bojim se nasledku meho jednani.prosim poradte!dekuji
      Karel Chába Únor 26, 2013

      Dobrý den, bohužel není žádná rada, která by vám vyřešila vaši situaci bez bolesti. Musíte si ujasnit, co chcete a za tím si jít i přesto, že to bude vás a přítele bolet. Někdy musíme udělat rozhodnutí, které bude krátkodobě nepříjemné proto, abychom mohli být dlouhodobě spokojení.
    Táňa Březen 20, 2013

    Dobrý den,
    S manželem jsem asi rok a půl, z toho 6 měsíců svoji. Já jsem si ho vzala jen protože spolu máme 7mi měsíčního syna. On tvrdí že mě miluje, ale já žiji již dlouho bez lásky. Po tom co zjistil, že mě má „jistou“ se začal chovat uplně jinak než na začátku našeho vztahu. Chodí dlouho do noci pryč, neříká mi kde je ani s kým se stýká. Já jsem sama doma a musím se starat o syna. Nepouští mě nikam ven. Nesmím ani za kamarádkami. Nejhorší je, že když přijde někdo na návštěvu tak se chová úplně jinak a všichni mi říkají jak mám pozorného a hodného manžela :(. Říkám si, že bych se to měla snažit nějak vyřešit hlavně kvůli synovi, ale už na to opravdu nemám sílu. Prosím zkuste poradit:)
      Karel Chába Březen 21, 2013

      Dobrý den, máte dle mého jen dvě možnosti, o kterých stojí uvažovat. Snažit se vztah napravit nebo odejít. Je jasné, že manžel si naplňuje své potřeby a vám to nedovolí. To nemůže fungovat. Doporučuji tedy začít řešit potřeby tak, jak se píše v článku. Pokud to nebude manžel chtít, tak vztah nemůže fungovat a odejděte, jinak budete pořád trpět.
    Jana Kubešová Březen 23, 2013

    Dobrý den.Byla jsem s manželem 26 let.Ve svych 55l.jsem přišla na jeho nevěru,odešel za milenkou,časem jsem se dozvěděla,že mě byl nevěrny vicekrát.Bohužel už 3 roky je odstěhovaný a já se s tim nemohu vyrovnat…Možná mi je takhle lépe,ale neumim už navázat dalši vztah….
      Karel Chába Březen 26, 2013

      Dobrý den, pokud už to trvá tak dlouho, tak máte bloky, které vám brání situaci řešit a potřebujete pomoc. Doporučuji vám, abyste se na mě obrátila s žádostí o osobní konzultaci, neb je nutné vaše bloky pojmenovat a pracovat s nimi tak, abyste se jich zbavila.
        Jana Kubešová Březen 27, 2013

        Děkuji za odpověd,to že mám problém vím,léčila jsem se rok u psychiatra,ale vy jste z Prahy a to je ode mě 150km…Pocházim z okr.Rychnov n.kn.
    Sevi Květen 8, 2013

    Dobry den.
    S partnerem jsme spolu 5 let. Mame 15.mes.syna. partner je Rek, absolutne neni schopny se postarat o rodinu, je mu jedno, ze nemame co jist a ze vsechno malemu kupuje moje mamka. Neustale se jen lituje a nic pro nas nedela. Nechce s nami travit cas a pokud musi, tvari se znudene, syn ho jen obtezuje a neustale ho jen napomina. chce abych mu davala pulku na najem a na ostatni veci, pritom ja mam co delat, abych doprala malymu, protoze nemam ani materskou.nekolikrat me i napadl s ditetem v naruci, problem je v tom, ze jsem tak zmanipulovana a z nechucena ze vseho, ze nevim, jak se s nim mam rozejit a odjet z Recka, bojim se i ze mi bude chybet.
      Karel Chába Květen 10, 2013

      Dobrý den, chápu vaši pro vás možná bezvýchodnou situaci, ale jediné řešení je začít problém řešit. Pokud si myslíte, že má ještě smysl se pokoušet zachránit vztah, tak to navrhněte protějšku. Musíte se oba začít zajímat o své potřeby, více zde http://www.partnerske-vztahy.eu/partnerska-dohoda/ . V opačném případě se vraťte a začněte žít nový život. Musíte věci dostat do pohybu a postupně řešit překážky, které nastanou. Pokud budete přešlapovat na místě z důvodu strachu, tak se nic nemůže změnit.
    Honza Srpen 7, 2013

    S manželkou jsme 8 let z toho 1,5 roku svoji.Náš vztah po celou dobu probíhal přímo ideálně.Žádné hádky,oboustranné porozumnění,pokoušeli jsme se i o miminko.Problém začal asi před rokem,kdy začala mít pocit že jí v našem vztahu chybí větší pozornost a porozumění z mé strany. V té době jsem 2.rokem podnikal a uznávám,že si odemne zasloužila mnohem více,než jsem jí v té době byl schopen dávat.Potíž je,že tento pocit začala řešit v zaměstnání s o 13let starším kolegou,který měl podobný problém ve svém manželství,což je velice sblížílo a zamilovanost byla na světě. Dnes má pocit,že s ním bude mít ve vztahu to co postrádá a zvažuje mě opustit.Nadevše ji miluji a nechci ji ztratit.Poraďte prosím.
    Katka Srpen 23, 2013

    Dobrý den, je mi 21. Mám už od čtrnácti přítele, párkrát jsme se rozešli, ale teď jsme spolu už čtyři roky vkuse. Docela nám to klape. Každý bydlíme u svých rodičů a jen se navštěvujeme. Často se hádáme, ale já se po pár hodinách chci usmířit, on je přesný opak. Je dost líný, já bych nejradši pořád někam chodila a něco podnikala. Moc by se mi líbilo, kdybychom spolu už bydleli a užívali si jeden druhého. Mám moc ráda fyzický kontakt, on jen někdy. Je opravdu hodný a máme se rádi, ale jsem často nešťastná. Nedokážu se s ním rozejít, jsem na něj hrozně zvyklá, znám celou jeho rodinu a jsem i na ně dost fixovaná. Nejsem si jistá, jestli bych si po rozchodu dokázala udržet odstup.
      Karel Chába Srpen 27, 2013

      Dobrý den, z vašeho krátkého popisu to na mě hodně působí, že jste každý zásadně jiný a nehodíte se k sobě. Měla byste vážně zvážit, jak dál. Myslím si, že pokud se k sobě nastěhujete, tak se váš rozchod urychlí, neb se ukáže vaše rozdílnost v plné síle. Pokud o rozchodu uvažujete, ale nejde vám to, tak doporučuji, abyste se na mě obrátila s žádostí o osobní konzultaci.
    Ana Září 19, 2013

    Dobrý den, před několika dny jsem napsala svůj dotaz. Moc jsem čekala na odpověď.
    Ale vymazali jste ho, nevím proč. Děkuji
      Karel Chába Září 20, 2013

      Dobrý den, je to z důvodu, že jste nevyhověla mé žádosti, abyste napsala svůj dotaz max do 10 řádků. Nemohu vyhovět každému, kdo se rozepíše. Nedělal bych nic jiného. Pěkný den.
    Tereza Říjen 28, 2013

    Dobrý den, je mi 20 let a jsem se svým přítelem od mých 14 let. Mám ho ráda, ale v poslední době uvažuji o rozchodu. Naše společné zájmy a řeč se postupem času rozešly a teď si už nemáme o čem povídat. Snažíme se náš vztah zachránit, hlavně tedy přítel se dost snaží, ale já nevím, jestli v tom chci pokračovat. Dokonce jsem se teď sblížila s jedním kamárádem, se kterým si hodně rozumím a na tom ještě více pozoruji mou nespokojenost ve vztahu. Prosím poraďte mi, jak příteli co nejšetrněji říci, že to mezi námi nemá smysl. Myslím, že to nevezme moc dobře, je na našem vztahu téměř „závislý“. Děkuji, Tereza.
      Karel Chába Říjen 30, 2013

      Dobrý den, jaký dáte obsah, je na vás, ale principielně byste to měla říci tak, abyste co nejméně ublížila, ale zároveň to řekla tak, aby si to nemohl vykládat jinak a neviděl naději, že se k sobě vrátíte. O jiném muži nemluvte, řekněte, že už vztah nechcete.
    Pavel Listopad 7, 2013

    Dobrý den. Žiji s manželkou 24 let, naše manželství bylo po dlouhá léta ukázkové, řídili jsme se heslem“chovejme se k sobě tak, aby nám všichni záviděli“. Bohužel, z manželky se stal alkoholik, který odmítá ambulatní léčbu. Přišla o práci a není schopná jakoukoli získat. Je schopná i měsíc abstinovat, ale vždy se její závislost opět projeví. V současné době , s mými nízkými příjmy mohu zaplatit nájemné maximálně na 2 měsíce,potom ,abych se vyhnul případné exekuci,budu muset nájemné vypovědět.Mám možnost se vystěhovat do nevyhovujících podmínek do dvlastní dřevěné chaty, ale manželka nemá kam jít-stále ji miluji, ale další spolužití je nemožné a bojím se, co s ní bude dál.Děti jsou dospělé.
      Karel Chába Listopad 8, 2013

      Dobrý den, chápu vaši velice složitou situaci, ale toto nejde řešit v on-line poradně. Je totiž nutné zvážit všechny možnosti, pro a proti, zda mohou pomoci přátelé, rodina, atd. Doporučuji si vzít tužku a papír a vše si napsat. Zvážit a pak podniknout, co bude nutné.
    Jana Listopad 9, 2013

    Je mě 53 let,Byla jsem 26 let vdaná za muže se kterým jsem ted žila 5 let. Za tu dobu se se mnou několikrát rozešel.Za rozvod jsem mohla já díky svému alkoholismu. Po rozvodu jsem se z alkoholismu vylečila a nyní abstinuji 6 let, Hodně jsem o stála o to vztah obnovit,protože jsem měla vyčitky. Chtěla jsem,aby věděl že ho miluju,že se o něj dokážu starat jako správná žena a že abstinuju. Tento vztah jsme obnovili a vydržel nám 5 let. Nyní se se mnou rozešel opět kvůli ruzným nedorozuměím. A já stále věřim že se opět vrátí. Problém je také v tom, že jsem těl. postižená,. nemám rodinu a zůstala jsem sama.Mám strah že to nezvládnu,že si nikoho jiného nenajdu a nedokážu ho mít ráda.Nevěřím si.
    Petra Srpen 25, 2014

    Dobrý den, po 10 letém ztahu a 3 letém manželství mě manžel podvedl, odstěhoval se k ní a řekl spoustu škaredých vět a slov, na které se mi nedaří zapomnenout. Po tom co jsem si našla přítele se manžel vrátil a citově mě vydírá tím, že si chce něco udělat pokud se odstěhuji a rozvedu se. Stále se jen hádáme, pracujeme i ve stejné firmě.Bohužel nemohu přijít o práci a na jiné bydlení momentálně nemám prostředky. Prosím o radu, jak s ním komunikovat ve smyslu že tento vztah nemá šanci aby mě opět nemučil slovy, že si něco udělá a každý náš rozhovor nekončil strašnou hádkou a utrpením? K odborníkovi jít nechce a já už nevím jak dál. Děkuji za jakoukoliv radu.
      Karel Chába Srpen 27, 2014

      Dobrý den, pokud bude mít pocit, že se necháváte vydírat, tak bude vydírat dál. Zvažte tedy, zda mu nedáváte pocit, že na jeho výhružky reagujete a slyšíte. Pokud ano, tak byste to měla změnit a nereagovat. Co se týká konce vztahu, tak to není jednoduché poradit. Můžete úplně ignorovat, co říká, ale nevím (neznám ho), zda se nebude chtít hádat tak dlouho, dokud nezačnete reagovat a on vypustí páru, aby si ulevil.
    Len Leden 11, 2015

    Dobrý den,
    manžel si po 25 letech manželství našel přítelkyni-rozvedenou a o 20 let mladší paní,která dělala vše,aby ho získala (odložila děti na 2 měsíce,vím o telefonátu malé plačící dcerky,která chtěla maminku mít domů,výhružky jejích příbuzných mé rodině,pomluvy apod.).Jde o peníze.Manžel však viděl „jiný svět“.Odstěhoval se – nikoliv k ní, začal ji všude ukazovat jako svoji přítelkyni.Nejvíc bolely akce s letitými známými.Existence milenky zasáhla velice bolestivě i děti.S milenkou jsem se setkala, její protiakce však spíše zesílily.Rozvedli jsme se.Manžel to s ní na chvíli ukončil,avšak ona opět začala dělat vše pro to,aby se znovu potkávali,což se jí podařilo.Nemůžeme se s tím srovnat
      Karel Chába Leden 14, 2015

      Dobrý den, bohužel netuším, co jste zkoušela, jak dlouho to trvá, atd. Nicméně pokud si nedokážete pomoci sama za pomocí rad, které jsou zde na webu, tak vám doporučuji, abyste se na mě obrátila osobně s žádostí o konzultaci.
    Romča Leden 29, 2015

    Dobrý den, Já (22)a přítel(26) jsme spolu už šest let,zijeme spolu a několikrát jsem se s ním rozešla a vždy se zase vrátila.Porad je to to samé dokola, hádáme se, urazime se navzájem..už to dál nesnesu..když jsem si naposledy chtěla zbali t věci tak mi je vyhazel z tašek a ty pote roztrhal abych se nemohla znovu zbalit.Kdyz se vytočí je docela agresivní a někdy i něco rozbije.Jinak to není špatný člověk,akorát mě štve že není moc samostatný a když si s ním chci vážně promluvit tak ho to nezajímá..už ani sama nevím co k němu cítím.jestli s nim jsem jen ze zvyku a z lítosti.Chtela bych si uzivat života.a zkusit žít jinak..Budu ráda za jakýkoliv Váš názor..
      Karel Chába Únor 3, 2015

      Dobrý den, pokud cítíte, že na vztahu nechcete pracovat a myslíte si, že i kdybyste chtěla vy tak on ne, tak odejděte. Jistě, ve vašem věku jsou cenné zkušenosti, a pokud ve 22 letech nejste spokojená, tak není důvod na vztahu trvat.
    Petr Únor 17, 2015

    Dobrý den, je mi 19 let a se svou přitelkyní jsme začínali před třemi lety, ale to mělo krátkého trvání (tehdy jsem si jen ,,léčil rány´´ od své první lásky) takže asi po měsíci jsme se rozešli. Asi po půl roce jsme se spřátelili. Později jsme spolu začali chodit a je tomu už přes 2 roky. Vztah byl doposud harmonický, ale asi před měsícem mě tížilo svědomí a přiznal jsem pár nevěr, kterých jsem se během vztahu dopustil. Chce ve vztahu pokračovat a chce mi odpustit. Ani jednou mi to nevyčetla, ale chce celý den být v kontaktu. V udržení vztahu a jejími podmínkami jsem souhlasil. Vnitřně ale cítím, že mě strašně omezuje a nechci ji už ani vidět. Jen nevím jak ji opustit a příliš ji neranit.
      Karel Chába Červen 9, 2015

      Dobrý den, nejlepší je být transparentní a říci jí, že dál už pokračovat nechcete. Je celkem jedno, jak to řeknete, když jí nebudete ještě více přihoršovat, neb jí to bude bolet tak jako tak.
    Zoufalá Červen 6, 2015

    Dobrý den, já (28) a přítel (30), jsme spolu 5 a půl let. Na začátku vztahu jsme si dost nerozuměli, on se do mě zamiloval dřív než já do něj. Prošli jsme několika vážnými hádkami. Ale vždy jsme se nějak usmířili a dali se zas dohromady. Problém je, že si nerozumíme v sexu, on by chtěl ženu, která je více dominantní, ale to samé já čekám od muže. Došlo to až k tomu, že jsme měli sex i méně než 1x za měsíc, mě to vadilo a snažila jsem se na tom pracovat, on měl tehdy hodně jiných problémů a byl ve stresu. Navíc si myslí, že sex není ve vztahu to nejdůležitější. Přítel mě přestal přitahovat a navíc jsem se v práci zamilovala do ženatého kolegy. Mám ještě šanci zachránit svůj stávající vztah?
      Karel Chába Červen 9, 2015

      Dobrý den, ano šanci máte, nicméně pokud se oba posunete a hlavně to budete oba chtít. Pokud si zkusíte kompromisem vyhovět, že „jednou bude po jeho a jednou po vašem“. Pak se uvidí, zda to funguje nebo ne.
    Sara Srpen 21, 2015

    Dobrý den,je mi 39let,jsem rozvedená a mám dceru.Před 4roky jsem se seznámila se současným přítelem.Po dvou rocích vztahu jsem se dozvěděla,že žije s jinou, ne s kamarádem jak tvrdil,koupili společně napůl barák.Ona má taky dceru.Do teď mi tvrdí,že tam jen bydlí a když dojde na téma společ.bydlení, slibuje, že za měsíc,pak za další měsíc,pak až se něco vyřeší atd.Zůstává u mě třeba přes víkend, přes týden 1-2 noci,společná dovolená.Vymýšlí pro nás výlety,utrácí za nás spoustu peněz.Je ale i období,že se např.4 dny neozve,nebo zůstane jen u slibu že přijede.Vím,že mě s ním nečeká společná budoucnost,jen bych chtěla pochopit,proč to dělá má a radu,jak se od něj odpoutat.On se rozejít nechce.
    Týna Srpen 26, 2015

    Mám 4 ročný vzťah, ktorému navonok nič nechýba, s partnerom si rozumiem, nemáme vážne problémy. Pred 2 rokmi sme si zariadili spoločné bývanie. Posledné mesiace nemám náladu, schudla som, chýba mi energia, zle spávam, a premýšľam či je toto naozaj to čo chcem. či som vo vzťahu šťastná, a či to čo ma k partnerovi viaže je láska.nemám mu čo vytknúť ale niečo mi vnútorne hovorí, že nie som sama sebou, a nechcem takto žiť.po intímnej stránke je náš vzťah na veľmi chladnom bode – trvá to už aj 1,5 roka, keď milovanie oddialujem ako sa dá, jeho dotyky s mojim telom nič nerobia, a miestami mi je to až nepríjemné. Bojím sa však rozchodu,že ho raním,a čo bude nasledovať,byt je spolocny,co rodina atd
      Karel Chába Srpen 28, 2015

      Dobrý den, myslím, že si nechcete přiznat, jak se věci mají a kvůli strachu s tím nic neděláte. Doporučuji vám si aktivně a pravidelně připouštět vaše negativní myšlenky a myslet tak, jako že nestala změna v tom smyslu, jak byste to chtěla řešit, kdybyste strach neměla. Pak si vaše hlava začne zvykat a posunete se
    Jana Říjen 6, 2015

    Dobrý den..Já mám jiný problém..S přítelem jsme spolu bydleli 4 roky a on teď odešel..Nedokážu fungovat..Vztah byl velmi křehký,protože jsem mu nevěřila…takže bych teď měla být šťastná,ale nejsem…přitom já pořád mluvila o rozchodu..on byl první,se kterým jsem žila…jak se z toho můžu dostat??najednou mám pocit,že to nejsem já?..
      Karel Chába Říjen 12, 2015

      Dobrý den, rozchod jste chtěla, abyste si ulevila od strachu, neb jste mu nevěřila. Vaše mysl vám teď ale ukazuje, že to bylo iracionální, že před bolestí neutečete. Máte nějaké nevědomé konflikty a ty se snažíte např. tím, že se rozejdete, vyřešit. Tak to ale nefunguje. Můžete se zařídit dle článků v kategorii Rozchod a rozvod nebo vyhledat odbornou pomoc. Rád vám pomohu, pokud budete potřebovat.
    Johanka Listopad 17, 2015

    Dobrý den, jsme spolu s manželem 33 let. Já 52, manžel 55 let, máme 13ti letého syna. Postupně jsme spolu přestali komunikovat, ve všední dny spolu téměř nemluvíme (manžel je introvert a jakékoliv mluvení mu je nepříjemné), každý máme své záliby a svůj okruh kamarádů. Průšvih jsou víkendy, to bývají často hádky kvůli blbostem, ale prostě spolu nemůžeme vydržet. Já už určitě 10 let sbírám odvahu k rozvodu, ráda bych tenhle vztah nevztah opustila, ale vždycky, když se rozhodnu, manžel mě začne vysvětlovat, že se bez něj neuživím, nic nedokážu a já po několika dnech znejistím a tak to jde do nekonečna. Myslím, že i pro syna tahle hra na rodinu není to pravé.
      Karel Chába Listopad 19, 2015

      Dobrý den, když víte, co máte udělat a nedokážete to, tak si musíte říci o pomoc. Na tom není nic špatného a já vám to doporučuji. Pokud chcete, domluvte si se mnou osobní konzultaci a vše začneme řešit tak, abyste dokázala udělat, co potřebujete.
    Martin Prosinec 1, 2015

    Ahoj jsem s mou přítelkyni uz rok a pul do teď sme se nehadaly ale poslední 3měsíce se každý den hadame začalo to tím ze mě nehorázně podvedla zhulila mne a opilá a vedle mne v druhém pokoji mnela sex s mimy 2kamarády ja nevím co dal ja ji moc miluju a nemůžu ji dát zbohem .
    Snažil sem se ale pokaždé co sem viděl jak se rozbrecela tak sem zmneknul a prominul ji to . Js ji to co udělala nemuzu odpustit Ani zapomenout . Pomozte prosím martin
      Karel Chába Prosinec 3, 2015

      Dobrý den, pokud toto nezvládnete sami, tak potřebujete odbornou pomoc. Doporučuji vám, abyste se ke mně objednali na sezení.
    irena Duben 12, 2016

    Dobrý den. Mám vztah s přítelem 14 let, já rozvedená 47 1 dítě,on svobodný 37, bez dítěte.Máme skvělý vztah, nikdy jsme se nepohádali, máme jeden druhého, jsme jako jedno tělo a jedna duše. máme stejné názory, vkus. Oba se navzájem milujeme. Je to čestný , poctivý pracovitý chlap.Prožili jsme i špatné chvíle-jeho rakovinu, roční umělé oplodnění a nakonec potrat.To už je 5 let, chtěli jsme si postavit dům a teď se nám podařilo, plánovali jsem další budoucnost, dovolenou a najednou mi sdělil, že se chce rozejít protože chce dítě. Z ničeho nic. Stále se milujeme a vím, že patříme k sobě.Vůbec nevím co mám dělat. Nikdo jiný za tím není. Je nějaká šance ,že svoje rozhodnutí změní ?
      Karel Chába Duben 14, 2016

      Dobrý den, teoreticky je šance, ale jen on ví, co se v něm odehrává a co nakonec udělá. Dejte mu čas. Netlačte teď na něho. Řekněte mu, co k němu cítíte, a že ho chápete, že mu chcete dát prostor, aby vše zvážil. Sama si stanovte horizont, jak dlouho chcete vydržet, kolik času mu chcete dát.
    Katka Duben 20, 2016

    Dobrý den,
    mám velký problém. Jsem rozvedená už něco přes rok a stále jsem v kontaktu s exmanželem, scházíme se , přesto, že má partnerku se kterou má i dítě(kvůli ní mě opustil ), napíše, přijde , nechce mě a pak zase ano. Já jsem na něm citově a nevím ani proč závislá. Jsem s ním v kontaktu a nevím jak z toho ven. Chci žít svůj život, ale jsem stále s ním. Jsou dny kdy píše jak mě miluje a pak se neozve několik dnů. A nevidím několik týdnů. Už si říkám, že tohle musí skončit, nic s ním nemám. On by rád, ale mě to nejde a vadí mi to. Pak mi napíše,že už nechce v tomto pokračovat, ale pak se ozve on, nebo i já a zase jsme v kole,ve kterém trpím jen já. Co mám dělat?
    Děkuji za odpověď.
      Karel Chába Duben 21, 2016

      Dobrý den, potřebujete pomoc. Toto nejde řešit pomocí pár řádků. Musíte vyhledat pomoc a začít řešit své strachy. Rád vám pomůžu.
    Kiterka Květen 9, 2016

    Dobrý den, rok mám krásný vztah s ženatým mužem. Od samého počátku našeho vztahu mi tvrdí, že jsem pro něj nejdůležitější člověk na světě a nikdy nebyl tak šťastný. Do té doby než jsme se poznali prý nežil ale přežíval. Opravdu spolu nemáme žádný problém a máme vyjímečný vztah. Před pár měsíci přestal náš vztah tajit a přiznal se své manželce. Oznámil jí, že se rozhodl být se mnou, ale není schopen opravdu odejít. Pokusil se o to již několikrát, ale vždy to skončí hysterickými scénami a výčitkami ze strany manželky a tak raději zůstane u ní. Trápí mě to i jeho, nevím jak ho podpořit. Nechci o něj přijít, ale přestávám věřit, že někdy opravdu odejde. Jak situaci řešit? Děkuji
      Karel Chába Květen 12, 2016

      Dobrý den, neodejde. Už promarnil šanci a teď to pro něho bude jen horší a horší. Čas hraje proti vám. Pokud se nechcete trápit, tak si dohodněte, do kdy to vyřeší. Pokud ne, ukončete to.
    karel Srpen 1, 2016

    před deseti lety jsem poznal současnou přítelkyni, asi rok spolu „chodíme“. přítelkyně žije v dnes již nefunkčním manželství, ztráta komunikace, žádný sex, přesto sdílí stále společnou domácnost a péči o dvě děti – 24 a 20 let, kteří už ale tolik péče nepořebují. přestože žije v nefunkčním manželství, je problém pro přítelkymi, co s tím dále. uvažuje o odchodu ze spol. domácnosti a osamostatnění, přesto se stále k tomu „odhodlává“, manželovi vyhovuje současný stav, nebo spíše nepřekáží, snad je tam i nějaká „přítelkyně“. jak postupovat – co byste poradil přítelkyně, kterou současný stav stále více trápí ?
      Karel Chába Srpen 2, 2016

      Dobrý den, měla by odejít. Když to nedokáže sama, tak by měla vyhledat odbornou pomoc a řešit s pomocí.
    Anna Říjen 15, 2016

    Dobrý den, potřebovala bych poradit, co mám dělat. Byla jsem s přítelem 3 roky. Poté si našel milenku, zamiloval se do ní a odstěhoval se k ní. I když žil s ní chodil za mnou na sex a popovídat si se mnou po celou dobu jejich vztahu. Po čtvrt roce se s ním rozešla a vrátila se k manželovi a přítel přišel za mnou že by možná chtěl být zase se mnou. Tak jsme se dohodli, že spolu budeme chodit a uvidíme. Jenže po čase řekl, že teď chce být sám a užívat si života. Chvíli chce být sám, ale chvíli mluví, že chce být se mnou. Zjistila jsem, že se schází s tou bývalou. Když jsem ale řekla že končím, že s ním nechci vézt jen vztah na sex, tak mi řekl že me ma rád, a že mu mám dát čas, že miluje ji.
      Karel Chába Říjen 17, 2016

      Dobrý den, je nevyrovnaný, neví a využívá toho, že vy nedokážete nastavit mantinely. Aby mělo smysl se k sobě vracet, musíte si nejdříve udělat v sobě pořádek. To se jen tak nestane a už vůbec ne tak, jak to dělá on. A k tomu že vás má rád. A co to znamená, to je přeci málo, když je situace, jaká je. Nedejte se tedy ošálit tím, že to říká.
    Kamila Říjen 23, 2016

    Dobrý den,chtěla bych Vás poprosit o radu.S přítelem máme čtyřletý vztah.Bohužel spolu nežijeme.Jsme oba rozvedení a z předchozího vztahu máme děti.Problém je v tom,že nás dělí velká dálka a díky tomu se málo vídáme.Prakticky jednen víkend za čtrnáct dní.Mě to nestačí a trápí mě to.Přála bych si,aby se přítel přestěhoval ke mě.Mám slušné bydlení a on bydlí u rodičů.Je mu skoro 46 let a myslím si,že už by se mohl osamostatnit.Jenže to je ten problém.Neřekne mi to přímo,ale když začnu mluvit o společném bydlení okamžitě odvrací řeč a vůbec se o tom nechce bavit.Přitom mi tvrdí,že mě nechce stratit.Už mi dochází trpělivost a nevím co mám dělat.Prosím poradíte mi.Děkuji
      Karel Chába Říjen 25, 2016

      Dobrý den, vy máte odpověď. On to nechce. Vy si to ale nepřipouštíte. Můžete se ještě zkusit zeptat, zda jde jen o samotný fakt, že se nechce stěhovat, nebo o formu, jakou se s ním bavíte a emoce, které díky tomu prožívá.
    Adéla Leden 8, 2017

    Dobrý den,
    byla bych Vám vděčná za radu ohledně mého vztahu. Je mi 22 a přítel je ve stejném věku. Poprvé jsme spolu začali chodit asi před čtyřmi lety. Do té doby jsem se do žádného kluka doopravdy nezamilovala. Zdánlivě všechno klapalo, ale po roce se se mnou rozešel. Půl roku jsme se neviděli a poté se zas dali dohromady. Rozchodem jsem velice trpěla, je velmi inteligentní a měla jsem problém najít někoho, s kým bych si rozuměla jako s ním. Ale on ve vztahu spokojený není, protože se příliš často hádáme (1x za měsíc) a je se mnou jen kvůli tomu, že mě má rád, ale je připravený se ihned rozejít kvůli hlouposti. Já ho bohužel stále miluji. Zdá se mi, že nedokážeme být spolu, ani bez sebe.
      Karel Chába Leden 12, 2017

      Dobrý den, začněte problém řešit tak, že se naučíte komunikovat a vysvětlovat si své postoje. Více zde https://www.partnerske-vztahy.eu/proc-by-mel-mit-kazdy-vztah-pravidla-komunikace/ Zároveň si ale myslím, že hádka jednou za měsíc není něco nepřekonatelného a že je to jen zástupný problém. Skutečnost, že má tendence navrhovat rozchod bude jiná. On bude dle mého mnohem více nespokojený, než jen z vašeho vztahu. Svou frustraci si pak ventiluje na vás. I o tomto byste měli tedy přemýšlet a řešit to.
    David Květen 22, 2017

    Dobry den,
    je mi 27 let. S pritelkyni 20 let chodime 2 a pul roku, vse bylo tak nejak v poradku, sice zamilovanost opadla i drobne fyzicke odlouceni ale bez hadek a vse bez. problemu. 2 mesice zpet jsem poznal divku take (20) let, ktera se kvuli me rozesla s pritelem. Rozumime si, je skvela, povidame si o spolecne budoucnosti. Nedokazi ale rozlysit kterou z nich miluji. Patlam se mezi nimi sem a tam. Bojim se ztratit dva a pul roku a pritelkyni ktera je uzasna a taktez se bojim ztratit novou znamost se kterou je vse zase na nove urovni. Je nejake reseni jak si dokazat odpovedet kudy jit?
    Mockrat dekuji za odpoved.
      Karel Chába Květen 24, 2017

      Dobrý den, problém je ve vás. V tom, že se bojíte následků, přijmutí odpovědnosti za své rozhodnutí. Nejde si vybírat mezi dvěma lidmi. Každý je jiný. V tomto není žádná správná/špatná cesta. Je jen ta, za kterou chcete odpovídat.
    Martina Květen 24, 2017

    Dobry den. Som dva roky vydata a dobrovolne nasilu som isla byvat k nemu na dedinu. Nemam tu rodinu, priatelov, zaluby. Zdochol tu pes a to ma ubija. On sa stahovat nechce. Nedari sa mi zamestnat, som casto sama. Mam pocit, ze chcem zit inak ako on. Mam byt zienka domaca, vzdy ho privitat a byt k dispozicii a travit s nim vsetok cas. Nemam svoj priestor, svoj zivot. Akoby som zila podla neho a svoje potreby potlacala. Niekedy mam z neho ponorku. Nemam sa kde odreagovat. Coraz viac myslim na odchod. Musela by som vsak spat k rodicom, co som povodne aj bola rada, ze som odisla, lebo tam byva brat, paranoidny schyzofrenik. To sa neda uz niekedy vydrzat. Ved nakoniec prepne aj mne.
      Karel Chába Květen 29, 2017

      Dobrý den, musíte hledat možnosti. Vždy nějaké jsou. Začal bych u toho, že budete/pokusíte se pracovat na tom, aby vám to vyhovovalo oběma. Musíte si dle přiloženého článku určit, co oba chcete a za jakých podmínek. https://www.partnerske-vztahy.eu/partnerska-dohoda/ Pokud manžel bude odmítat něco řešit, posouvat se musíte jít po vlastní cestě. Odstěhovat se, začít pracovat.
        Martina Květen 29, 2017

        Dakujem. Je od Vas mile, ze nezistne radite ludom.
    Weronika Říjen 11, 2017

    Dobrý den,potřebovala bych prosím poradit.Je mi 26 let 4 roky chodím s přítelem(27) přes 2 roky spolu bydlime.Já mám s předchozího vztahu dceru (6 let)Vše bylo v pohode ale poslední rok našeho vztahu se často hádáme jemu se pořád něco nelíbí nejsem správná matka vše dělám špatně když mu řeknu proč mě pořád poučuje tak mi řekne že se mi snaží pomoct .on ma ve všem pravdu malo kdy uzná chybu(já ale taky..)jako zájem má fitko a přijde mi že se to točí jen kolem toho taky je sobec myslí hlavně na sebe tvrdí že ne ale je to tak.Já nejsem spokojená cítím ze potřebuji změnu být sama co se týče citu nevím co vlastně citím,kdyz zacnu mluvit o rozchodu nechce se o tom vůbec bavit.prosím poradte deku
      Karel Chába Říjen 12, 2017

      Dobrý den, pokud potřebujete být sama, měla byste mu to oznámit a nediskutovat o tom. Je to hodně tvrdé, nicméně nemůžete žít v tom, co vám nevyhovuje.

Komentáře

Své komentáře prosím formulujte maximálně do 700 znaků!
Jakmile bude váš komentář zodpovězen, budete upozorněni e-mailem. Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.
Odesláním komentáře souhlasíte se zasíláním elektronických novinek. Odběr můžete kdykoliv zrušit.

* povinný údaj