Po hádce se mnou partner nemluví

Je „nekonfliktní muž“, který po hádce jen mlčí, a to třeba několik dnů pro partnerství výhrou? Nebo jde spíš o časovanou bombu? Jaké má důsledky, když se jeden z partnerů vyhýbá střetům a výměně názorů?

Věrka se svěřuje se svým problémem:

„Mám skvělého přítele, je hodný, se vším mi pomáhá, je úplně nekonfliktní. Nikdy mi nic nevyčetl, protože říká, že mě miluje takovou jaká jsem, i s mými chybami. A tady nastává ten problém. Já se přiznám, jsem trošku výbušnější povaha, ale vedle něj se učím se krotit. Ale samozřejmě mi občas nějaká věc vadí, a já jsem ten typ, co to narovinu řekne, nejsem moc zvyklá v sobě věci dusit.

Jenže přítel se vždycky strašně naštve, že mu pořád něco vyčítám (jednou za měsíc mu něco řeknu), a dokáže pak být hodně nepříjemný. Je schopný se se mnou nebavit tak dlouho, dokud já za ním nepřijdu, klidně týden, což mi vadí.

Bydlíme v docela malém bytě, takže tam pak kolem sebe naštvaně kroužit není nic na mě. Nevím jak ho naučit řešit problém. On mi řekne, že to je moje vina, že já jsem tu hádku vyvolala, že on byl v klidu. Tím pádem nemá důvod se usmiřovat. Ráda bych to nějak vyřešila, tohle je totiž na našem vztahu jediná chyba. Bohužel podle mě docela zásadní“.

Co způsobuje, že partner nemluví o problémech?

Je dobře, že tento problém neberete na lehkou váhu, protože tento nešvar, který popisujete, bude opravdu zásadním způsobem ovlivňovat váš vztah. To jak píšete, ze je váš partner úplně nekonfliktní, tak to bych si dovolila oponovat. On se váš partner spíše konfliktům na oko vyhýbá – jde o tzn. vyhýbavé chování. Takovým vyhýbavým chováním, ale vlastně další a ještě větší konflikt vytváří. V poslední části svého příspěvku popisujete právě jeho konfliktnost i s negativními důsledky pro váš vztah (napjatá atmosféra, nevraživost, nepříjemné chování partnera, nevyřešení problémy).

Partner nemluví, ale používá pasivní agresi

Váš partner neunese, že se vám něco nelíbí, a ihned používá pasivní agresi (doporučuji přečíst článek Pasivní agrese ve vztahu). V článku přesně najdete druhy pasivní agrese, jako je právě mlčení, trucování atd. To, že váš partner nejde do slovního střetu, ale pak vás dny trestá svým nevraživým chováním je typická pasivní agrese.

Je přirozené,  že partnerovi ve vašem vztahu také něco vadí, ale jak píšete, on o tom nemluví. Svoji nespokojenost potlačuje, ta nemizí, jen se v něm usazuje. Lidé s tímto nastavením nejsou z primární rodiny navyknutí na to, že se smí projevit. A tak si kritiku toho, co jim nevyhovuje nechávají pro sebe.

Není v našich možnostech být zcela podle partnerových představ, ale je nutné o věcech, které nám vadí hovořit, nezavírat je v sobě.  Naučit ho o těchto věcech hovořit, nebude vůbec jednoduché. Nechci se ho zastávat, ale je důležité se zamyslet, zda jste sama nepřispěla k tomu, že raději nic neříká a mlčí. Lidé ve vztahu navzájem ovlivňují. Nikdy to není tak, že jeden je ve vztahu ten dobrý a druhý špatný.

Co dělat, když partner po hádce s vámi nemluví

Pokud se vašeho přítele dotýká jakákoliv kritika, má zřejmě pocit, že na něj útočíte. Postaví se pak samozřejmě do obranného postoje. U něj to znamená právě mlčení, nevšímání si vás. Tím si vlastně vynucuje vaší pozornost. Jak píšete, vy nakonec přijdete, a usmíříte se s ním. Situace připomíná malé dítě, která nakonec matka uchlácholí. Váš partner se opravdu chová v tomto případě nedospěle.

Jak jsem již ovšem psala výše, s největší pravděpodobností i vy budete mít svůj podíl viny na jeho chování. Měli byste se tedy společně začít snažit o změnu takových návyků, které vám pouze ničí vztah. Musíte se partnera ptát, co od vás potřebuje, aby se necítil ohrožen při každé výměně názorů.

Doporučuji se naučit spolu komunikovat tak, že si třeba jednou týdně ve vhodnou dobu vyříkáte to, co vás trápí, co vám vadí bez toho, aby se ten kdo poslouchá naštval (což je jednoduše řekne ale hůře udělá). Pomoci vám může článek Proč by měl mít každý vztah pravidla komunikace.

Jinak se vám může stát, že budete veškeré problémy zametat pod koberec, kde se vám budou hromadit. Mluvte každý sám za sebe, snažte se neobviňovat druhého, nepoužívat věty typu „ty vždycky a ty nikdy“ ale být co nejvíce konkrétní třeba. způsobem – „dotýká se mě, cítím se špatně, když je taková situace…

Není jisté, že se vám bude chtít hned otevřít a možná zjistíte, že se bez pomoci někoho z venčí neobejdete. Pokusit se o změnu chování a postojů ve vašem vztahu se můžete také samozřejmě svépomocí. Nejlepší cestou je vždy začít u sebe, bez přílišného očekávání okamžité změny u partnera. Pokud ale partner uvidí změnu u vás, bude mít taková změna vliv i na něj.

Váš partner může mít například problém právě s vaší výbušnosti. Spouští u něj možná procesy, které jsou vám dobře známy – uzavření se, nekomunikace. Právě určení dnu, kdy budete komunikovat podle pravidel může pomoci v tom, že se spíše naučíte ovládat své výbuchy, které partnera zřejmě značně znejišťují.

Ujistěte svého partnera, že jej milujete, přestože mluvíte o tom, že se vám něco nelíbí, není to útok na něj. Pokud ani tak partner nedokáže změnit své vzorce chování, a stále se bude uchylovat k mlčení, nemusí to být proto, že to dělá schválně, ale možná proto, že si neumí pomoc. Pokud má ale sám zájem o změnu, vždy má možnost na změně začít pracovat ať již sám, či s pomocí odborníka a vaší podporou.

Pokud se potýkáte s problémy ať ve vztahu, neváhejte kontaktovat partnerského poradce a vybrat si jednu z možných konzultací.

autor článku: Svatava Kaletová, studentka kurzu partnerských vztahů

Novinky
na váš e-mail.:

Jak zvládat partnerské vztahy

Informace o zpracování osobních údajů
Zadat váš email

Zaslat na email

vytisknout

Komentáře

Své komentáře prosím formulujte maximálně do 700 znaků!
Jakmile bude váš komentář zodpovězen, budete upozorněni e-mailem. Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

* povinný údaj

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů