Mluví nebo dokonce nadává vám váš partner sprostě? Je vulgární chování partnera pro vztah zničující nebo jde jen o neškodnou ventilaci přetlaku?
Partner Gábiny jí nadává
Gábina vypráví svůj příběh: „Jsme s partnerem spolu pět let a máme tříletého syna. Samozřejmě se s parterem na všem neshodneme, ale jako zásadní problém vnímám, že partner začne při jakékoliv hádce vždy sprostě nadávat. Nadává mi pak, nazývá mě sprostými slovy a vulgarismy používá bohužel i před synem. U jeho rodičů je to stejné. Jeho otec se chová naprosto stejně vulgárně. Už jsem někdy opravdu zoufalá“.
Proč partner sprostě nadává
Co se týče partnera Gábiny, tak je zjevné, že převzal zcela vzorec chování ze své rodiny a jedná stejně jako jeho otec. Myslí, že je takové hrubé vyjadřování normální, přestože je docela možné, že mu v dětství řvaní a nadávky jeho otce vadily. Bohužel si takový model zažil natolik, že se jinak chovat neumí. Ale to není omluvou pro to, aby se takto k vám choval. Může to být pro něj těžké, ale měl by brát ohled na vás a měl by si uvědomit, že kvalitní vztah na nadávkách a slovním napadání nevybuduje.
Pokud ovšem třeba partner vyrůstal v rodině, kde nadávky nebyly na denním pořádku, je důvod takového chování zřejmě někde jinde. Možností, proč se takto chová je více. Od nízkého sebevědomí a neschopnosti řešit problémy konstruktivně, až po nějakou osobnostní poruchu. Takový hrubě jednající člověk by si měl uvědomit, že sprostými nadávkami a urážením partnera, či sprostými slovy zároveň degraduje nejen sebe, ale i vztah.
Je vhodné mu začít nadávat také?
Pokud se pak v manželství zabydlí způsob komunikace, kdy si nakonec partneři začnou nadávat navzájem, jde často již o zjevnou bezradnost, jak dál. Oba partneři pak používají agresivní a drsné nadávky, pokřikují na sebe a překřikují se navzájem. Je vhodné zmínit, že od slovního napadání bývá již jen krůček k napadání fyzickému.
Je dobré si uvědomit, že v takovém případě jde o zánik úcty a zdvořilosti jednoho k druhému. Pokud partneři svůj postoj a způsob komunikace nezmění, není možné vztah výrazným způsobem zkvalitnit, ale bude spíše neustále hlouběji upadat. Vliv na nezletilé děti může být devastující. Takoví rodiče by si měli uvědomit, jaký komunikační model dávají do vínku svým dětem.
Co dělat, když partner sprostě nadává?
V každém případě je nejdůležitější opět komunikace. Partner by se měl dozvědět, jak velmi nám opravdu vadí jeho sprostá slova a urážky, jak se nás dotýkají, a jak nám ubližují. Je docela dobře možné, že sám má pocit, že upustí páru, a že se vás nadávky nikterak více nedotýkají. Řekněte mu konkrétní případy, které se vás dotkly. On by pak neměl přehlížet to, co vám vadí.
Partnerka může nabídnout pomoc a podporu, zeptat se partnera, co by potřeboval k tomu, aby své chování změnil. Je dobré s ním probrat, jestli mu něco vadí, jestli pro něj můžete vy něco udělat. Někdy může být takové chování obranou partnera nebo výrazem zoufalství. Přesto by měl pochopit, že používat sprosté nadávky v partnerství bez devastujícího vlivu na vztah nelze.
Co může pomoci, když partner sprostě nadává?
Zkuste se spojit a hledat, co přesně vyvolává u partnera potřebu vám sprostě nadávat. Nějaký spouštěč se vždy dá najít. Pak by bylo vhodné se dohodnout na tom, jak spouštěčům předcházet. Jak včas rozpoznat, že to v partnerovi vře a zabránit tomu. Také by vám partner měl říct, co od vás potřebuje, aby se udržel. Věřte, že když takto začnete spolupracovat, hodně se můžete posunout. Jde totiž i o to, že si dáváte více najevo úctu, podporu a pochopení, a to vždy mírní agresi. Adrese, respektive nadávky, mají vždy základ v negativním pocitu u partnera, který z vás má.
Je možné, že si sám nebude vědět rady a bude potřebovat radu odborníka, popř. rozkrýt, co se opravdu za jeho chováním skrývá na pozadí. Lidé totiž ani často sami neví, co se to s nimi děje, a proč se někdy začnou nevhodně chovat, přestože si několikrát sami slíbí, že už to neudělají. Důležité je, aby partner chtěl změnit své chování. Podporujte jej, zkuste mu přímo říct, jak byste chtěla, aby s vámi mluvil.
Co můžete dělat, když partner nechce řešit, že sprostě nadává?
V případě, že si ale partner není ochoten přiznat, že má nějaký problém se svým chováním, nemáte moc možností. Jednou z nich je, že budete takové chování tolerovat. Otázkou je, jak dlouho budete schopna snášet ponižování bez následků na vaší psychice. V případě, že máte potomky, pak riskujete, že se jednou budou potýkat se stejným problémem.
Možná pak u vašich dětí nastanou problémy ještě dříve, než v partnerství, kdy si takové nevhodné chování budou přenášet i mezi kamarády a do školního kolektivu. Takovým způsobem komunikace pak budou spíše přitahováni ke komunitě jedinců se stejně nevhodným chováním. Máte ale také možnost dát partnerovi najevo, že takové chování tolerovat nebudete.
Čím dříve, tím lépe. Dejte mu najevo, že omlouvat se posléze za nevhodné chování nestačí. Musíte jasně formulovat, co se stane, pokud své chování neusměrní a bude vám stále sprostě nadávat, či sprostě mluvit, přestože jste vyjádřila, jak vás to zraňuje, a jak vám to ubližuje, popř. dalším rodinným příslušníkům.
Za svým postojem si pak musíte stát a dodržet to, co jste řekla. Bude pak jasně vidět, jestli partnerovi stojíte za to, aby se pokusil své nevhodné chování změnit nebo je mu jedno, jak se po jeho sprostých nadávkách cítíte. Pokud partner, na rozdíl od vás, ve svém chování žádný problém nevidí, je dobré popřemýšlet, zda-li opravdu chcete setrvávat v takovém vztahu, kde chybí respekt a úcta k druhému.
Pokud se potýkáte s problémy, ať ve vztahu, či týkající se vztahu, neváhejte mě kontaktovat a vybrat si jednu z možných konzultací.
Dobrý den, je mi 27 let,mám 2 děti a jsem na mateřské.Přítel mi vulgárně nadává,jedná se mnou jako s ,,odpadem“, vyhrožuje,že mě zbije, v opilosti mě udeřil,i dříve, volala jsem i policii,ale bezvýsledně,policie odešla,bylo to vyřešeno domluvou.Když jsme s přítelem v klidu,když se nehádáme,tak spolu většinou nemluvíme,on leží u televize a já jsem vedle v pokoji s dětmi.Je na mě hodný,jen když se opije.Měla bych od přítele odejít a jít do azylového domu pro matky s dětmi? Nevím,jak to sama finančně zvládnu.Jsem na mateřské a nemám,kam jinam bych šla.Děkuji Vám
Dobrý den, to si musíte rozmyslet vy, nemohu z těchto pár informací něco takového rozhodovat. Doporučuji vám vyhledat ve vašem okolí bezplatnou poradnu jako například Bílý kruh bezpečí a jiné podobné. Tam se na tyto situace specializují a přesně vám řeknou, co bude pro vás nejlepší.
Dobrý den, s partnerkou udržujeme milenecký vztah 3 roky. Nežijeme ve společné domácnosti. Jednou za čas došlo k výměně názorů bez jakýchkoliv vulgarit. Před měsícem jsem se opil a přítelkyni sprostě nadával, prý bez zjevného důvodu. Měsíc jsem to žehlil formou telefonátů a sms. Při tom u partnerky docházelo ke kolísavým náladám. Nakonec jsme šli na večeři, ale nebyla to prostě ona. Pozvání ke mně odmítla. V návalu emocí a pod vlivem alkoholu jsem pomocí sms své vulgární chování zopakoval. Následovaly omluvy, ale ona se uzavřela a začala mne ignorovat. Moc mi na ní záleží, vztah do té doby fungoval bez problému i v sexu jsme si velice rozumněli. Je dost hrdá. Ale bez její zpět. vazby…
Dobrý den, Ríšo, jde o to, jak si vaše nevhodné chování vykládá. Nejde jen o samotné nadávky, ale také o to, jak si je vykládá. Jak vaše chování působí na její hodnotu a pocit bezpečí. Jak moc ji to zraňuje, a tím narušuje citovou vazbu vůči vám. Více o citové vazbě píši v odkazu: https://www.partnerske-vztahy.eu/citovy-chlad-ve-vztahu/.
Dobrý den je mi 20 let a mám dvě děti 6m a 5let otěhotněla jsem v 15 na začátku vztahu s přítelem to bylo hezky ale když už jsem byla těhotná tak už na mě byl zlý sproste mi nadával a ponižoval.myslela jsem si že se to změní nic se nezměnilo.je mu 30 let a hodně hulí marihuanu je na ní závislý jak ji nemá tak je agresivní a nadává mi třeba do Mrdek kurev snad do všech sprostých slov.jinak přítel vaří,nakupuje,uklízí hlídá co zaplatit v tom je úžasný ale jinak je to už smutný:( už mi i napíše že mě nemiluje že jsem kus mrdky atd…ale pak si zahuli a sklidni se.uz jsem hodně zoufalá co mám dělat nemám žádný kamarádky jsem furt doma s dětmi nikam nechodím.dekuji za odpověď
Dobrý den, Valérie, měla byste začít u toho, že se začnete ptát, co vše potřebujete udělat, zjistit, změnit atd., abyste se buď mohla úplně osamostatnit (pokud to chce), nebo na něm nebýt tak závislá. Dokud se v tomto neposunete, nic nemůžete měnit. Do toho, co máte změnit, patří i to, že si začnete hledat přátele.