V následujícím článku se dozvíte, co má největší vliv na to, aby se rozchod stal definitivním. A jaké nejčastější předpoklady musí být naplněny, aby mohl být vztah skutečně považován za ukončený. 

Je rozchod definitivní? Zaměřte se na citové pouto

Na úvod začnu tím, co je pro vztah vlastně nejdůležitější. Pro vztah je velmi klíčové citové pouto.  Konstrukt, lepidlo či závislost na partnerovi, která nás u něj udržuje. A která nám dává – často hodně iracionálně, ale přesto – smysl se svým partnerem být. 

Součástí citového pouta je pak i jakási souhra a dohoda na tom, jak oba dva vlastně vnímáme vztahy. To znamená, že se potkáváme v tom, že máme (zase často na nevědomé úrovni mysli) podobný názor na to, jak vztahy mají fungovat. Pokud je na pozdí něco, co nás propojuje, pak máme mnohdy vztah s partnerem měsíce, roky, ale i několik dekád. Je to proto, že je tam ona citové pouto, je tam smysluplnost.  Pomyslná dohoda na tom, že tohle nám vyhovuje a kvůli tomu spolu jsme. 

Nemám na mysli ale jenom klasické věci, jako že partner je stejně zapálený do sportu. Nebo že partner chce děti, ale hlavně věci, které se týkají naší osobnosti. Našich slabin, jež si opět vůbec nemusíme uvědomovat a jež jsou na pozadí naší mysli. Vlastně od partnera očekáváme, že nás v těchto věcech doplní, že nás v nich vylepší, nebo nás jich dokonce zbaví. Mnohdy jsou to věci, které si s sebou neseme z primární rodiny.

Rozchod je definitivní, když zemře citové pouto

Dostáváme se k tomu, že jeden z nejčastějších okamžiků, kdy je rozchod definitivní, je tehdy, když citové pouto mezi námi pomyslně umře. Když něco umře, přirozeně to už nejde oživit. Je to tedy definitivní, stejně je to i se vztahy a s rozhody.

Můžete se  nacházet v situaci, kdy se třeba opakovaně rozcházíte.  Nicméně pořád vám na partnerovi záleží, pořád vás k němu něco přitahuje.  Jste schopni s ním intimně žít, nebo jsou vaše rozchody nejčastěji v afektu. Pak se nejspíš se v tuto chvíli nemusíte obávat toho, že by byly definitivní.

Opakem toho je, když u jednoho z vás dojde k tomu, že citové pouto a smysluplnost vztahu umřela.  Nic už k sobě necítíte, případně jeden už nic necítí k tomu druhému, nebo dokonce cítí odpor, hnus nebo lhostejnost. Pak se nejspíš budete nacházet v situaci, kdy je váš rozchod definitivní.

Fyzický odchod neznamená definitivní rozchod

Rozchod samozřejmě není definitivní tím, že si řeknete, že spolu končíte, že se rozcházíte. Rozchod stejně tak není definitivní tím, že se odstěhujete, že jdete od sebe.  Každý začnete žít fyzicky někde jinde nebo se i nějakou dobu nekontaktujete. Definitivním se rozchod stává mimo jiné ve chvíli, kdy se od sebe odpoutáme nejen fyzicky, ale také psychicky. To znamená, že přestaneme být nějakým způsobem závislí na vztahu s protějškem a umíme si život bez partnera docela dobře představit.

Může se stát, že rozejdeme v okamžiku, kdy nám nebo partnerovi vztah už opravdu nic nedává. Nemá pro nás žádný smysl a není tam už ani citové pouto mezi námi. Závislost, která by pro nás měla význam, v tu chvíli může být rozchod považován za definitivní. 

Platí nicméně, že rozchod je většinou asymetrický. Znamená to,  že jeden se z něj dostane dříve a bude pro něj definitivní rychleji než pro toho druhého. Ve většině případů to není tak, že se z rozchodu oba vzpamatují a odpoutají se od sebe ve stejný okamžik. 

Už na něj nemyslíte? Pak je váš rozchod definitivní

Za definitivní váš rozchod můžete považovat v okamžiku, kdy jste se z něho dostali nebo vás váš protějšek už nepotřebuje.  Ve chvíli, kdy na toho druhého nemyslíte, neobracíte se k němu ve své mysli.

Často jsou vztah, citové pouto a závislost právě o tom, že vedeme vnitřní dialog s partnerem.  Představujeme si, co mu řekneme, až přijdeme domů, co jsme zažili. Mnohdy se na něj v duchu obracíme, když máme nějaký problém, kdy bychom chtěli, aby nám partner pomohl. Už jenom vědomí, že tam někde partner je, i když teď vedle nás není fyzicky, nám pomáhá zvládat úzkosti.  Lépe se vypořádávat s nástrahami, které nám život přináší. 

Stejně tak to samozřejmě nějakou dobu pokračuje ještě po rozchodu, kdy na partnera intenzivně myslíme. Za mezník a ukazatel toho, že rozchod je definitivní, pak můžeme považovat to, že jsme se na partnera přestali obracet. Nebo on na nás. 

Ne vždy je rozchod definitivní, lidé se k sobě často vrací

Je úplně běžné, že se lidé k sobě po rozchodu vrací, a to někdy i vícekrát. Není na tom nic zvláštního. Pokud se rozcházíte náhle a v afektu, řekl bych, že zhruba v 7 z 10 takových případů se lidé k sobě vrací. I toto je tedy jakési vodítko, jak se na to dívat a posuzovat, jestli je rozchod definitivní, nebo ne.

Pokud rozchod nastává po nějaké delší vleklé krizi. Pokud jeden z partnerů opravdu svou citovost k druhému pohřbil a protějšek je mu lhostejný.  Nebo si to někdo dlouhodobě rozmýšlí, pak se fyzický odchod dá opravdu považovat za rozchod definitivní. 

Definitivní rozchod po nevěře? Většinou ne

Co se týká nevěr a partnerských trojúhelníků kde ten, kdo je zamilovaný do milence nebo do milenky, není opravdu natolik silný, aby odešel, definitivní rozchod většinou přichází až po měsících a někdy i letech “plácání se”. Odchod manžela nebo manželky za milenkou nebo milencem tedy není nezbytně nutné považovat za definitivní rozchod, rychlé a definitivní to většinou v těchto případech nebývá.

Rozešli jste se s partnerem a nevíte, jestli je to definitivní? Máte pocit, že citová vazba už umřela, ale nejste si jistí, co dělat? Podvedl vás partner a vy jste se ocitli v nechtěném trojúhelníku a nevíte, co bude? S partnerskými vztahy mám dlouholeté zkušenosti a rád vám poradím prostřednictvím některé ze svých konzultací

autor článku. Karel Chába 

Související články: Jak se vyrovnat s rozchodem a Nechce mě