Jak se zbavit žárlivosti

„Důvěřujeme-li, projevujeme respekt. A projevujeme-li respekt, vnášíme do vztahů kolem sebe hodně pozitivního, i přes veškerá nebezpečí, která na nás z projevené důvěry číhají“ (K. Kostka, Črty z psychologie a komunikace, 2007)

Žárlivost je problém především toho, kdo žárlí

Žárlivost je stav, kdy nedůvěřujeme. Ovládají nás negativní emoce jako strach, zlost, nenávist. Dostáváme se do stresu a velkého napětí. Tento náš stav, který si sami vytváříme, často vůbec nesouvisí s chováním partnera, tedy s jeho případnou věrností. Je dobré si připustit, že v případě žárlivosti, jde především o náš vnitřní problém a jeho řešení závisí především na nás samotných.

Příčiny žárlivosti

Příčiny toho, proč se chováme žárlivě mohou být různé. Někteří psychologové tvrdí, že určitý vliv může mít dědičnost, především může jít o určitý sklon, třeba k úzkostnému chování. Jiní zase hovoří především o ovlivnění naší psychiky zejména v dětství, kdy jsme zažili strach z opuštění, či jsme se necítili dostatečně milováni a přijímáni. Vliv mohou mít samozřejmě i naše zkušenosti, především zklamání z předchozích vztahů, ale to je zase velmi individuální a záleží na osobnosti každého jedince.

Jak bojovat se žárlivostí

Pokud si dokážeme přiznat, že se potýkáme se žárlivostí, která nakonec otráví každý náš vztah, je nejjednodušší cestou navštívit odborníka a začít se učit tuto nepříjemnou emoci eliminovat. V případě, že trpíme chronickou žárlivostí, bude taková spolupráce nutností, sami si zřejmě nepomůžeme. Pokud cítíme, že někdy máme žárlivost pod kontrolou a někdy ne, můžeme se pokusit sami na sobě pracovat.

Problém ovládnout své pocity můžeme mít především tehdy, pokud se naše žárlení dostane do fáze, kdy se dá již těžce krotit (více v článku Fáze žárlivosti). Nejde tedy jen o stav, kdy se nám na chvíli sevře srdce a přelétnou nám v hlavě nějaké pochybnosti. V této fázi jsme ještě schopni většinou vše ustát a uklidnit se. V dalších fázích už většinou ne, protože snadno podléháme pouze emocím, a to především negativním (více článek Emoce při žárlivosti). V takové fázi už zcela vypínáme naši rozumovou složku, nedokážeme se uklidnit.

V této fázi už je velmi problematické žárlení zastavit. Když naší mysl ovládá pouze „emocionální část mozku“, běží již naplno naše představy a fantazie, cítíme se ohroženi. Máme zrychlený tep i dech, nemůžeme mnohdy jíst ani spát. Je to proto, že náš mozek spustil poplach – jako při skutečném ohrožení života.

Často se nám „zatmí“ před očima, mnohdy jednáme a konáme tak, že nám po čase nad tím zůstává rozum stát. To právě proto, že v této době je rozum a racionální myšlení jaksi mimo hru. Je tedy nanejvýš vhodné se do takového stavu vůbec nedostat. To se nám může povést jedině v případě, že nedovolíme žárlivosti, aby převzala kontrolu nad naším jednáním. Musíme tedy žárlivost zastavit hned v začátku.

Několik tipů, které mohou pomoci se žárlivostí

Při prvním příznaku, že začínáme žárlit musíme zasáhnout tak, aby se žárlivost neposunula do další fáze. Dobře se o tom píše, či se to říká, hůře se uskutečňuje.

V případě, že žárlíte, vám může pomoci:

Když cítíte, že začínáte žárlit, řekněte si sami pro sebe, ale klidně i nahlas: „Stop “. Klidně si toto slůvko i několikrát opakujte. Poté, co se pomocí slůvka stop přeruší tok nebezpečných myšlenek si zkuste si sami odpovědět na tyto otázky:

• Týká se moje nedůvěra skutečného chování mého partnera? Není problém spíše pouze v mé mysli?

• Pokud si našel můj partner někoho atraktivnějšího či zajímavějšího, proč je stále se mnou?

• Proč je můj partner se mnou, přestože ho otravuji svoji žárlivostí? Kdyby měl někoho jiného, zřejmě už by dávno byl pryč.

• Co mohu udělat, aby se můj partner cítil vedle mne lépe?

Můžeme také svoji pozornost rozptýlit tím, že zaměříme svoji pozornost na něco jiného, než je náš partner. Nejlépe nám pomůže odpoutat se od negativních myšlenek jakýkoliv pohyb. Můžeme se věnovat třeba sportu, tanci, nebo poslouchat svoji oblíbenou hudbu, či si pustit hezký film, to vše nám pomůže se aspoň trochu zbavit představ a fantazií na nevěru našeho partnera.

Také je možné zkusit i další metodu. Vyjádřit své dotíravé a žárlivé myšlenky zpěvem či nějakým zábavným hlasem – třeba jako kačer Donald či jiná postava. Může nám to připadat značně praštěné, na druhou stranu nás to donutí se začít smát nejen tomu, co říkáme, ale také mnohdy i sami sobě. Naším cílem je totiž především přerušit a přesměrovat své negativní pocity a myšlenky.

Přesměrovat svoji mysl samozřejmě vyžaduje určitý cvik. Mysleme na to, že až praktikování dělá mistra, a nevzdávejme tedy svoji snahu při prvním neúspěchu. Ne vždy se nám ovšem podaří se žárlení zbavit jen proto, že chceme. Především v případě, že trpíme opravdu chorobnou žárlivostí, mohou být tyto pokusy marné, a naše emoce vždy převálcují naše logické uvažování. Takové chorobné žárlení nám pak může způsobovat značné problémy ve vztazích a vyhledat odbornou pomoc se pak stává nutností.

V případě, že se potýkáte s žárlivostí, ať už vy sami, nebo má problémy s žárlivostí váš partner, neváhejte kontaktovat partnerského poradce v sekci konzultace.

autor článku: Svatava Kaletová, studentka kurzu partnerských vztahů

Novinky
na váš e-mail.:

Jak zvládat partnerské vztahy

Informace o zpracování osobních údajů
Zadat váš email

Zaslat na email

vytisknout

Komentáře

Své komentáře prosím formulujte maximálně do 700 znaků!
Jakmile bude váš komentář zodpovězen, budete upozorněni e-mailem. Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

* povinný údaj

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů