Žádná krize se nestane ze dne na den. Často krizi předchází nevyhovující komunikace a ignorování potřeb partnera a nezřídka i vaše vlastní. V drtivé většině případů na ní mají svůj díl oba. Co tedy dělat, když už krize nastane?
Musíte si ujasnit sami za sebe, že chcete ve vztahu zůstat
To by měl udělat i partner. Při práci s klienty se někdy setkávám s tím, že říkají – partner to se mnou ale vůbec řešit nechce a pochybuji o tom, že si něco bude rozmýšlet, když ho o to požádám. Není to pak jasný signál, že ve vztahu je neefektivní setrvat? Domnívám se že ano, protože na vztah jsou dva a jeden ho tvořit nemůže. Než se pustíte do úvah doporučuji, abyste k sobě byli upřímní a nemalovali si vzdušné zámky. A hlavně oddělte emoce od faktů, jak jen to dokážete!
Pár námětů, jak na to
- Co by mě čekalo, pokud budu chtít ve vztahu setrvat?
- Jaká jsou rizika setrvání?
- Chci opravdu ve vztahu zůstat anebo si jen neumím představit, že si partner/ka najde jinou/jiného atd..?
- Co nás teď spojuje? Splňuje to mé představy o vztahu?
- Je vůbec možné mé představy naplnit s tímto partnerem?
- Už jsme to řešili několikrát a nikam to nevedlo. Proč by se to mělo vydařit teď? Je možné to udělat jinak a lépe?
- Kdybych se mohl/a vrátit na začátek vztahu, šel/šla bych do toho znova?
- Jak často se s partnerem hádám?
- Dodržujeme oba dohody? Je vůbec možné pracovat na obnově vztahu a stanovit dohody?
- Máme společné zájmy? Máme si co říct? Je předpoklad, že se to vůbec může zlepšit?
- Je mezi námi ještě chemie?
- Těším se na partnera/ku, když s ním/ní nejsem?
- Jsem na partnera/ku hrdý? Chci aby naše děti byly jako on/ona?
Pokud jste se rozhodli, že oba zůstanete, tím teprve vše začíná
Jste takzvaně na bodu nula. Setkávám se velice často ve své praxi s tím, že se klienti dohodnou, že ve vztahu zůstanou a tím to končí. Je to fatální chyba, která se vám velmi negativně vrátí. Je nezbytné na vztahu začít konstantně pracovat. Musíte pojmenovat příčiny krize a pracovat na jejich odstranění. Ideální by bylo, pokud si stanovíte pravidla komunikace a uděláte domácí dohodu.
V případě, že jste se rozhodli vztah ukončit na základě důkladného rozboru, tak věřte, že počáteční smutek a bolest pomine. Není nic důležitějšího ve vztahu, než vědět co chcete a to vyžadovat. Jedině tak můžete žít vztah dle svých představ.
Pokud si myslíte, že nejste schopni si ujasnit, zda setrvat anebo odejít a pořád váháte, tak vyhledejte odbornou pomoc. Je velmi důležité, abyste si svým rozhodnutím byli jisti a stáli si za ním.
Související články: Jak vyřešit nevěru? Proč vzniká nevěra?
autor článku: Karel Chába
Dobré odpoledne,
chtěla bych znát Váš názor, nevím , co si mám myslet o partnerově chování…Jsme spolu již 7. rok, máme mezi sebou sedm let věkový rozdíl, mě je 26 let. Poslední rok a půl spolu žijeme v novém krásném bytě, máme oba práci, nic nám nechybí, jen ten vztah nefunguje…přítel se moc změnil, přestal doma pomáhat, přestal se ve vztahu zcela snažit, žádná překvapení, žádná společná aktivita, nic. Dnes pokud nechce sex mě neobejme, nepohladí, veškeré povinnosti týkající se domácnosti hodil na mě a nedávno mě dokonce na veřejnosti poslal do pr…a to jen proto, že jsem ho slušně upozornila na jeho chování v opilosti. Doma si ani příliš nepovídáme. Co si mám o tom myslet? Děkuji
Dobrý den, váš vztah se vyčerpal, pro něho je stereotypní. Navíc si na vás jako na jistotu tak zvykl, že nemá důvod a chuť se snažit. Více zde https://www.partnerske-vztahy.eu/asi-jsem-v-prechozenem-vztahu-co-ted/
Mám přítele 6 měsíců virtuálně,nyní 4,5 měsíce reálně žijeme spolu,on62 ročník,já 54 roč.naroz.,je to krásný,vášnivý vztah,před týdnem však reagoval neadekvátně-při večeři jsem mu naservírovala jeho oblíbené jídlo,sobě též jen bez masa,on kus napíchl na vidličku a podával mě,já ucukla,že to je jen pro něho a on bouchl do stolu a zařval:kur– už mě ne—,ten vulgarismus mi šokoval,za hodinu se tvářil jako by se nic nestalo,druhý den jsem odjela domů,ale mám ho ráda,mám mu dáti ještě šanci???Děkuji za odpověd.Nutno dodati,že ráno mi objal,políbil a pravil,že mi má moc rád a tohle už mi nikdy nedělej.
Dobrý den, jasně vám řekl, že se tak bude chovat znova. On se omluvil a neřekl „už to neudělám“, on řekl „tohle už mi nedělej“. Udělá to znova a to i proto, že je výbušný a nedokáže se ovládnout. Pokud se tedy tomuto chcete vyhnout, tak se už nevracejte.
Dobrý den…jsem s manželem 26 let a jsme spolu po sex. stránce už spíš jen jako kamarádi.No a protože se o mě dlouho pokoušel kolega v práci, tak sem se do něj nakonec zamilovala.On se kvůli mě rozvedl, jenže já sem zjistila po půl roce, že mě podvedl s jinou mojí kolegyní, když byli na fir. večírku. Bylo mu to líto, ale já už sem mu přestala věřit a tim vlastně náš vztah začal trpět. On po mě pořád chtěl ať se rozvedu,ale já už sem se začala bát abych za chvíli nezůstala sama a tak sem se nerozvedla a on si chvíli na to našel jinou. Problém je teď ale v tom, že já nejsem doma šťastná, nemůžu pořád zapomenout na toho kolegu,kvůli kterýmu jsem odešla i z práce a jsem prostě ze všeho smutná.
Dobrý den… můj vztah splňuje všechny ty body, co jsou tam vypsané. Jsme spolu téměř 3 roky… Partner o tom nechce mluvit.. někdy jsme spolu v pohodě, a on říká, že mě miluje, a že mu je se mnou dobře… ale potom se se mnou z ničeho nic nebaví, a říká, že už mu na mně nezáleží, že mě nemiluje… a podobně… ja nevím, co mám dělat. Jsem na pokraji sil, nechci ale, aby to skončilo. Neumím si to bez něj představit.
Dobrý den, pokud vás bije, mohu napsat jen jediné. Ukončete tento vztah co nejdříve. Pokud na to sama nestačíte, potřebuje odbornou pomoc a vyhledejte ji.
dobrý den,manžel mě podvádí 20let s kurvama,což začalo s kamionem.Už 10let nejezdí,ale tak 2krát týdně praha,roudnice,štětí,plzen-priváty,benzinky,anonce-STÁLE HLEDÁ
měl spoustu pohl nemocí..Já mu nikdy sex před tím neodpírala,mně sex s nim bavil..on stále zatlouká,že už to nedělá..klidně na smrt své matky,nebo,že on má svědomí čisté,že z něj dělám zrudu,že sem zlá..před vánoci mi sám řekl“byl jsem si zašukat“pak zas to otočil-že to stejně nevyšlo,no kecy .Na ty vánoce sem to ale už nevydržela,odešla na měsíc a vrátila se do domu pod podmínkou,že bude bydlet v garáži a když bude hodný-časem..třeba to zas dáme dohromady.denní hádky na zahradě a vše stále pokračuje.co s tím.jinak vše funguje
Dobrý den, vše funguje? Namlouváte si něco, co není pravda. Váš vztah nefunguje a vy si to musíte přiznat. Člověk jako váš muž se může změnit, jen když opravdu chce sám pro sebe. Proto že mu nevyhovuje, jak sám žije. On to sám dle vás nechce, takže se nic nezmění. Pořád to bude špatné, pořád bude jen slibovat. Pokud si chcete ulevit, musíte najít sílu a odejít.
Precetla jsem si znova svuj dotaz…jak hloupé-“jinak vse funguje“me zarazilo samotnou ted kdyz sem si to po sobe cetla. nemyslete.A hned pak vaši odpoved-pekne jste mi to odpovedel.MATE PRAVDU.NIC NEGUNGUJE.SEM NESTASTNA.ALE NEVIM JAK ODEJIT.VYHOVUJE MI ALESPON TO ZE ZA ME VSE PLATI….PROSTE SEM HUSA…PO 30LETECH MANZELSTVI SE BOJIM ZMENIZ ZIVOT.BUDE MI 50!!PROC TO VSE ZKAZIL A VZDY TO SAME ZE TO NENI PRAVDA.ZE ON NIKDY NIKDE NEBYL ZE NAM NEKDO CHCE ZKAZIT MANZELSTVI.ALE PRITOM ZIJE POHODLNE V GARAZI A NIC NERESI….ZIJE SI TO CO ON CHCE….VSE ZAPLATI A CHCE SI ZIT PO SVEM.BOJIM SE POSTAVIT SE NA VLASTNÍ NOHY.ODEJIT Z POHODLI DOMU.CO 5MIN NA TO ALE SE STRESEM MYSLIM.A ME NIKDO NECHCE!!
Dobrý den, jsme s přítelem 4 měsíce a známe se asi půl roku. Je o 9 let starší, mě je 18. Poslední dobou se potýkám s obrovskou nejistotou zda ve vztahu pokračovat. Když jsem s ním je vše skvělé, rozumíme si, chová se ke mně krásně. Přibližně před 4 dny jsme spolu byli víkend. Přítel dostal záchvat že se chce rozejít. Zamiloval se, ale nechce mi ublížit. Žil dlouho sám, pak se dal dohromady s nej kamarádkou, rozešli se a ted mu chybí to kamarádství. Řekl mi, že když jsme víkend byli spolu, že se cítil nejistě a nesvůj, že nedokáže s nikým delší dobu být. Prý takovéhle problémy dříve neměl. Má problémy se svou rodinou, nevyřešenou minulost i problém se svou osobností. Co si o tom mám myslet?
Dobrý den, přesně to, co píšete: „Má problémy se svou rodinou, nevyřešenou minulost i problém se svou osobností.“ To ho zatěžuje tak, že si ulevuje tím, co jste popsala. Bude se to opakovat, pokud nebude mít snahu vyhledat pomoc a řešit to. Pokud to nebude aktivně řešit, doporučuji to ukončit.
Dobrý den,
Jsem s přítelem 1,5 roku a procházíme krizí – bydlíme od sebe 200 km, navštěvujeme se víkendově. Poslední dobou, když se vidíme osobně, tak je vše super, oba si to užíváme a cítím, že je vše ok. Jakmile ale jsme od sebe, tak přítel se mnou moc nekomunikuje, je protivný, náladový a mluví o rozchodu. Chápu, že je z práce vytížený, poslední měsíce pracuje i v sobotu (já jsem student). Nechci se rozejít, mám ho ráda, ale nevím, co si o tom myslet, když vím, že když jsme spolu osobně, tak je vše krásné.
Děkuji za radu.
Dobrý den, něco ho trápí, vy nevíte co a to je špatně. Musíte si sednout a začít o věcech mluvit a řešit. Když mluví o rozchodu, chce, abyste na to reagovala a řešili to. Musíte si říct, co kdo dál očekává. Více zde https://www.partnerske-vztahy.eu/krize-ve-vztahu-po-dvou-letech/
Dobrý den, prosím o Váš názor. S manželem jsme v rozporu téměř denně už přes rok kvůli mnoha různým věcem. Už se ani moc nehádáme, kvůli dětem, 6 a 4 roky, a únavy. Musíme oba dělat obrovské kompromisy a pak nejsme spokojení ani jeden, což se projevuje ve vzájemné vstřícnosti a respektu. Hezké chvíle jsou, ale velmi málo. Společné zájmy máme, společnou řeč už výjimečně. Jsme oba z toho unavení, snažíme se to řešit, ale je to jak bludný kruh. Do poradny chodím sama, manžel odmítá. Ve Vašich námětech, jak na to, odpovídám spíše negativně, málo kladně. Dá se chytit i těchto málo světlých bodů? Co když cítím, že vztah ukončit nechci. Ale z racionálního hlediska mi vychází, že musím? Děkuji.
Dobrý den, určitě se dá chytit, pokud to chytíte správně. Zásadní problém vidím v tom, že manžel nechce jít do poradny. Vaše šance se posunout je pak minimální. Oba jste už sebestřední a snaha si pomoci sami nebude fungovat a už vůbec ne, když on nechce. Nezaměřujte se teď na řešení jednotlivých problémů nicméně na to, jak ho přimět, aby s vámi někam šel. Pokud půjdete ke mně, tak nikoho do ničeho nenutím. Jsem ten, kdo vás spojuje.
Dobrý den, s partnerkou (oba26let) jsme se dostali po 7,5letech do první velké krize 2roky bydlíme ve svém. Řekla, že už ke mě necítí to co ze začátku a že sem se jí okoukal a že k tomu říct to, jí dohnala až moje výbušná povaha, že se jí taky líbí jiný muž, ale jen platonicky, vidí ho 1xmesíčně. Ptala se jak to cítím a jestli by nebylo nejlepší to ukončit že se furt hádáme, že by dál se mnou bydlela a pomáhala platit bydlení,že by mě v tom nemohla nechat. Já ji řekl, že prostě o ten vztah nechci přijít a chci bojovat (jsme velká propletená rodina), ona řekla, že to tedy zkusíme ještě, ale mám strach, aby to nedělala jen z lítosti ke mě, prý neví co se to vše stalo. Nevím jak bojovat. Díky
Dobrý den, jste v přechozeném vztahu https://www.partnerske-vztahy.eu/prechozeny-vztah/ a https://www.partnerske-vztahy.eu/asi-jsem-v-prechozenem-vztahu-co-ted/.
Dobrý den, přítel se se mnou v lednu rozešel, řekl mi, že vlastně neví co chce a že už měnemiluje. On navrhoval pauzu, ale nakonec jsme se dohodli na rozchodu. Občas se kontaktujeme a nedávno mi řekl, že to skončilo hlavně proto, že jsem žárlila a jsem až moc hodná, že jsem pro něj udělala vše. Několikrát jsem mu naznačila (bohužel občas naléhala) návrat, ale je striktně proti. Dává mi však najevo, že mu na mě záleží a že chce se mnou dělat naše společné koníčky dál, chce být kamarád. Já bych se chtěla do vztahu vrátit, ale nevím zda mu třeba nenapsat dopis a sepsat chyby, které jsem dělala a omluvit se a pokusit se o změnu sama sebe. Chci na sobě zapracovat kvůli nám, co udělat at smezasMY?
Dobrý den, můžete mu napsat. Nicméně krom toho, co jste si uvědomila, že bylo špatně, musíte také přesvědčivě popsat, co teď budete dělat jinak a lépe. Nad tím se zamyslete. Také můžete navrhnout návštěvu poradny, kde vám poradí, co přesně je nutné, abyste to zvládli. Rád pomohu. Základní věc je ho přesvědčit, aby s vámi chtěl něco řešit. Nenuťte ho hned do návratu, ale navrhujte setkávání s cílem, pokusit se začít měnit.
Dobrý den, s přítelem jsme 15 let. Máme dvě děti (3 a 1 rok). Před týdnem jsem vyslechla jeho telefonát s jinou ženou. Přiznal, že před rokem opět potkal bývalku a od té doby se spolu občas potkávají a telefonují si (prý nic fyzického). Bývalka se s ním v jeho 20 rozešla, ale on jí prý nikdy nepřestal milovat. Děti opustit nechce, ale nevěří, že s ním mohu být šťastná. Že by mi mohl dát to co chci. Tzn. já bych chtěla pusu na přivítanou, občas pohladit. Mě už prý nemiluje, váží si mě jako přítele.Teď si zrovna prý myslí, že jakákoliv varianta je špatná (zůstat s námi nebo nás opustit). A já opravdu nevím, co mám dělat. Lze ho ještě získat? Chci pro děti rodinu. Nemůžu s nimi zůstat sama
Dobrý den, dejte mu čas a to bohužel i několik měsíců. Je nespokojený, zmatený a potřebuje si věci ujasnit. Netlačte na něho, nedělejte teď žádná vážná rozhodnutí. Bylo by ale ideální, aby vyhledal pomoc a řešil to s odborníkem. Je totiž velmi těžké si takové věci ujasnit a vyznat se sám v sobě. Rád pomohu.
Dobrý den. Před měsícem a půl jsem přišel na nevěru své ženy(31 let) s mužem (57 let). Ona tvrdila že si jen píšou a že to ukončí. Že mě miluje, nechce mě ztratit a ať prý jí dám čas. Nicméně já to nevydržel, vlezl jí do telefonu a zjistil, že to dál pokračuje, tak jsem jí to vytkl. Po dalších třech týdnech, kdy jsme byli jako hrdličky, ona plánovala jak si pořídíme třetí dítě, jsem na ni bohužel zatlačil znovu. Ona se ale po těch mých výčitkách ode mně citově odtáhla. Řekla, že mě asi už nemá ráda a opět je s ním v kontaktu. Jinak ale sex funguje stále, venku mě vždy chytne za ruku, nebo mi dá běžně pusu, ale lásku neopětuje a já už naní nechci tlačit. Vím,že to byla chyba. Ale co teď s tím
Dobrý den, na problému se podílíte oba. Připadá mi, že žena jako by vám dávala ultimáta: „Buď se budeš chovat, jak chci nebo bude milenec“. Usuzuji pouze z vašeho psaní. Nicméně chci tím říct, že není možné hrát hru na viníka a poškozeného. Musíte se začít bavit o tom, co bylo špatně na obou stranách. Co komu chybělo a začít to řešit. To je cesta ven. Více vám napoví tento článek http://www.partnerske-vztahy.eu/partnerska-dohoda/.
Dobrý den,
je mi 25 a máme s přítelkyní vztah přes 7 let. Neříkám, že vždy to bylo naprosto ideální, ale nikdy jsme se zbytečně nehádali a nědělali si naschváli. Bydlíme spolu už asi 3 roky. Poslední asi měsíc začala přítelkyně více navštěvovat kamarádky a plánuje si věci bezemě. Před týdnem mě oznámila že se chce se semnou rozejít, že už mě prý nemiluje jako dřív a má mě jen ráda, že se vztah už nemá kam posouvat. Stále mě dává podněty k tomu, aby jsme se hádali a nebyli spolu.Z mé strany je zamilovanost možná ještě větší než na začátku a jsem otevřen se o věcech bavit a chtěl bych vztah zachránit. To jak se těď chová, takovou ji neznám a je vidět,že ani ona sama pořádně neví proč to takje
Dobrý den, nejdříve k vaší zamilovanosti. Ta je „pouze“ projevem vašeho strachu, že vás opustí partnerka. Bylo by to na dlouhé popisování, ale zjednodušeně takto mozek v těchto situacích funguje. Vaše partnerka vychází z toho, že jste v přechozeném vztahu. Proto říká, že to nemá kam posunout. Více se dočtete zde http://www.partnerske-vztahy.eu/prechozeny-vztah/.
Dobry den,s pritelem se zname jiz 2,5r. Prvni rok byl ve znameni zamilovanosti,ale nikdy me nejak zvlast nesvadel, jak to delaji zamilovani muzi. Obcas mi prinesl kvitko ze zahrady ci vlastni vypestky nebo skvele navaril. Nyni sex uz neiniciuje vubec z jeho strany. Vzdy kdyz se chci milovat musim ja vyvinout aktivitu. Pred tydnem jsem mu nahodne vlezla do telef a nasla ze odepsal na inzerat asi sex. Kdyz jsem se ho v placi ptala proc odvetil mi ze se z jeho strany jednalo o zkrat. Tvrdil ze jakmile odepsal na inzerat uvedomil si co vlastne udelal.. Pokousela jsem se vypatrat pricinu jeho tzv zkratu ale tvrdi mi ze nevi. Kdyz jsem se ho ptala jestli mu neco chybi v oblasti sexu rekl ze ne.
Dobrý den, ano, je to možné, že ho události ovlivnily. Ovšem já si myslím, že on bude mít nějaký problém se sexualitou. Jaký takto nemohu vědět a nevěřte tomu, že se vše jen tak samo bez vyřešení příčiny změní k lepšímu.
S manželem jsme 6let a máme syna 4 roky. Dostala jsem jeho telefon a bohužel i s dárkem v podobě nahých fotek ženy včetně intimních partíí a peprných komentářů. Často chodí na badoo a oslovuje ženy.Nevím co s tím, trápí mě to. Řešíme velké finanční problémy zaviněné manželem, které padnou i na mou hlavu. Snažím se zachovat chladnou hlavu, ale stojí mne to mraky úsilí. Co s tím, jak mu to říct?
Dobrý den, měla byste mu to říci tak, jak to je. Vy jste neudělala nic špatného. On vám ten telefon dal a tím, že si to budete nechávat pro sebe a trpět, beztak nikomu nepomůžete. Situace se musí řešit a ne zametat pod koberec. V klidu a věcně mu řekněte, co vás trápí a jak byste to chtěla řešit. To je velice důležité mu říci, co chcete. Nesmíte zůstat jen u toho, co vám vadí.
Dobrý večer, manžel se mnou a se synem netráví vůbec žádný čas. Věnuje ho hospodářství a počítačovým hrám. Když navrhnu nějakou společnou akci, tak si nechce plácat dovolenou na něco co ho nebaví nebo prostě nemá čas a peníze. Máme rozdělené finance. Já platím sobě a synovi, on hypotéku, cigarety, mobil a pořád si stěžuje, že nemá peníze, i když vím, že má a někdy i něco navíc. Sex mezi námi proběhne tak jednou za 2 měsíce, ale vím že několikrát týdně onanuje. Při pokusu o komunikaci mi řekne, ať si vezmu prášek (Neurol). Má takové manželství smysl? Když vlastně skoro nefunguje? Manžel je úžasný člověk, ale zdá se mi sobecký. Mám milence, který dělá všechno to, co manžel nedělá. Co dělat?
Dobrý den, to si musíte odpovědět vy, zda má smysl nebo ne. Já bych v takovém vztahu nebyl. Měla byste si jasně vysvětit s mužem, co každý z vás chce a za jakých podmínek. Pokud se neshodnete/jeden z vás nebude nic chtít řešit, tak byste měla odejít a žít si život s někým jiným podle svých představ.
Dobry den. Potrebovala bych radu. S pitelem sne spoku prez dva roky mame spolu rocniho syna. Jelikoz sem mela vytizenou praci komunikovali sme hlavne po internetu a doma skoro vubec. ale klapalo nam to. Nebyl sebemensi problem. Ale jen co sem na zacatku tehu nastoupila na rizikove vse se zmenilo. Nemluvime spolu komunikace vazne,vecne se jen hadame a uz to dospelo tak daleko ze resime socialku.Ale ja ho porad tak nak mam rada a i kvuli synovi bych to chtela nejak urovnat. Pokazde kdyz se snazim o nake reeni vsechnu vinu hodi na me.on nic. Ja sem ta spatna ja delam problemy atd ale on je nekompromisni, na nicem se nedohodne.myslote ze mate nejakou radu jak na nej?ja uz sem vkoncich.dekuji
Dobrý den, to je velice složité radit takto v poradně, když on nechce nic řešit. Ideální by bylo, abyste oba přišli osobně, pokud by k tomu tedy svolil a to si nemyslím. Je něco, co mu vadí, čeho se bojí, proč se tak chová. Zkuste si o těch věcech, které chcete vyřešit, zase psát. Je možné, že je to jediná forma komunikace, jak se teď můžete dohodnout. Nicméně pokud to nezabere, tak byste měla zvážit, jak dál. Zda zůstat nebo odejít.
Dobrý den,jsem s mužem 22 let,děti dospěli a já už pár let cítím,že chci ze vztahu pryč.Muž je o 10 let starší,je hodný,ale žijeme spíš jako přátelé a každý sám,nemáme si co říct a já už po několika pokusech o komunikaci,nápadech jak změnit to co je,ztratila sílu i zájem.Toužím být sama,jen nemám dost odvahy a přijde mi to sobecké vůči muži.Stojím na rozcestí a nevím jakým směrem vykročit.Skončila jsem v léčení na soc.fobii a deprese.Prostě zmatek
Dobrý den, s ohledem na to, co píšete, jak jste teď skončila, tak je jisté, že potřebujete i s tímto pomoc. Nemáte silně upevněné své JÁ, a proto jste došla tam, kde jste a váháte, zda opustit manžela s tím, že jste sobecká. A k sobě nejste sobecká? Jaké důkazy vám ještě vaše tělo má dát? Věřte, že chtít být spokojená je vaše právo a je jen na vás, zda to tak bude nebo ne. Rád vám pomohu.
obrý den, je mi to trapné,ale musím s ezeptat. Po 3 letech samoty ppo rozvodu jsem se konečně odvážila a našla si přítele. Je to fajn chlap, je mi s ním krásně, v posteli v pořádku,jen je přítel absolutně potichu a já nevím, zda se mu to vůbec líbí. Tak jsem mu to řekla, že vůbec neprojevuje ždné pocity a že pak nevím,co si myslet a je z toho velký problém. Velice se urazil,přestože jsem se několikrát omluvila a snažila se mu vysvětlit,proč mi na tom záleží,ale již 6.den čekám na jeho zavolání,prý potřebuje čas. Přijde mi to dětinské,ale nechci ho prosit,aby se mnou byl. Měla jsem pocit,že je to oboustranné,ate po tomto si to již nemyslím. je to normální reakce? Děkuji za radu.
Dobrý den, to je špatně položená otázka. Ukazuje to na jeho nějaký vnitřní konflikt. Normální jeho reakce svým způsobem je, ale o to nejde. Jde o to, co vám bude vyhovovat. Pokud vám to vadí, jak se chová a brání vám to v příjemném prožívání vztahu, tak by bylo ideální si to vyříkat. Pokud se nemůžete na něco slušně zeptat, aniž by se neurazil, tak to není pro vás vyhovující a neměla byste se s tímto chováním jen tak smířit. Pokud tedy nebude chtít řešit věci jinak, tak zvažte, zda zůstat i nadále v tomto vztahu.
dobry den,jsem s pritelem 3 roky,bydlim v jeho byte i se svymi detmi,problem je ze je vysazenej na meho starsiho syna a stale se hadaji a pak ho dokaze i trestat a ja jsem mezi nimi a vse odnasim,kdyz chci s pritelem o tom mluvit tak to skonci hadkou a nechce se o tom bavit a jestli se mi to nelibi tak pry muzem jit,dobre vi ,ze nemam kam,ma takovy zivot jeste smysl dekuji za odpoved
Dobrý den, na to se nemůžete ptát jiných lidí než sebe. Já bych tak žít nechtěl a nežil bych tak, ale to vám nijak nepomůže. Doporučuji vám, abyste se začala seberealizovat v tom, že se osamostatníte. Vše jde, „jen“ se na tom musí pracovat. Zvednete si tím sebevědomí a i on se bude chovat jinak, když uvidí, že na něm nejste závislá.