Abyste mohl/a dobře vyřešit situaci, kdy váš partner neví, jestli s vámi chce být, potřebujete vědět, jak v této situaci přemýšlí, co můžete a co byste neměl/a dělat. To vše se dočtete v následujícím článku.
Jak váš partner uvažuje, když neví, jestli s vámi chce být
Především bych vás chtěl upozornit na to, že si to v drtivé většině případů váš partner nevymýšlí. Chápu, že můžete být zaskočen/a tím, že ještě možná „včera“ vám partner říkal, jak vás má rád, plánoval s vámi budoucnost, a dnes vám oznamuje, že neví, co bude dál.
Tím, že partner neví, jestli s vámi chce být, se nachází v klasickém psychologickém konfliktu. To znamená, že jedna část jeho mysli by s vámi chtěla zůstat a ta druhá z jakýchkoliv důvodů chce ze vztahu odejít. Část mysli vašeho partnera, která se stará o naplňování potřeb, se domnívá, že s vámi své potřeby, plány a touhy nemůže naplnit. Je to ta část mysli, která je zcela sobecká a naprosto iracionální. Ta se stará pouze a jen o naplnění potřeb. Tato část mysli nezná vinu a neví, co to je kompromis.
Naproti tomu část, která je zodpovědná za morálku, se ho snaží ve vašem vztahu udržet. Moralizuje. Problém není ale jenom v tom, že je partner v konfliktu svých dvou částí mysli, ale i v tom, že pořádně neví, co chce, co by jeho nespokojenost vyřešilo. Nejde tedy jen o to, že neví, zda má dát přednost sobě, nebo zda chce být s vámi.
U člověka, který prožívá takto svůj vnitřní konflikt, se mění nálady doslova z minuty na minutu. Dokáže vám každou chvilku říkat, že chce něco jiného. V jednu chvíli je schopen vám říct, že s vámi zůstane a že všechno bude dobré, a za pár minut přichází s tím, že musí odejít, že to nemůže vydržet.
Tento způsob chování partnera vás přirozeně musí zraňovat. Nicméně vám doporučuji na základě toho, co si přečtete v článku, abyste se nad jeho chování co nejvíce povznesl/a. Jak už bylo napsáno, partner vám to nedělá schválně a dochází u něj ke klasickým psychologickým procesům, které prožívají všichni, kdo se nachází v situaci, kdy jsou frustrováni z nějakých nenaplněných potřeb a nevědí, jak tyto své potřeby naplnit. Sám postižený vnitřním konfliktem trpí, trpí tím, že neví, jestli s vámi chce být.
K frustraci dochází na základě nenaplněných potřeb, které se buď týkají přímo vztahu a vás, nebo nějakých jiných oblastí partnerova života. Pokud jde o vás a vztah, partner asi cítí pocit zmaru z nenaplněných očekávání, která na vás měl. Zde je na vaši obranu nutné podotknout, že to mohu být nereálná očekávání anebo že vy dva neumíte dostatečně dobře komunikovat. Partner ale nevidí problém v komunikaci, vidí ho vinou takzvaného přenosu ve vás. Přenos je další z psychologických procesů, který používají všichni. Abyste zjistil/a, jaký je rozdíl mezi komunikací a mluvením, doporučuji článek, Proč by měl mít každý vztah pravidla komunikace kde to vysvětluji.
V jiném případě si partner může myslet, že jste překážkou, že s vámi nedokáže naplnit své potřeby, týkající se třeba práce, a proto je tak silně nerozhodný a neví, zda s vámi chce být.
Co můžete udělat, aby partner zjistil, jestli s vámi chce být
Především na partnera v tento moment, v této situaci a v tomto období nesmíte tlačit. Pokuste se partnerovi dát čas a prostor, aby si mohl srovnat své myšlenky a aby měl pocit, že je při svém rozhodování svobodný. Doporučuji vám, abyste si sedli a v klidu bez emocí si promluvili o tom, kolik času bude váš partner potřebovat na to, aby si rozmyslel, co chce. Dále se dohodněte, jak se k sobě v tomto přechodném období budete chovat. Je velmi důležité, abyste se zbytečně nehádali, aby partner nemohl být ještě více frustrovaný a nedocházelo u něho k přesvědčení, že bude lepší, když se spolu rozejdete. Už tato dohoda vám může pomoci k tomu, že partner uvěří, že společně jeho problémy zvládnete.
Vy sám/a byste si měl/a najít někoho, na koho se můžete obrátit. Dobrou přítelkyni, přítele nebo partnerského poradce, abyste se mohl/a svěřovat s tím, co prožíváte, abyste si na celou situaci nepřipadal/a sám/a. V tomto období není totiž rozumné s tímto zatěžovat svůj protějšek, který sám neví, co chce, a mohlo by to u něj/ní vzbuzovat velké pocity viny. Tyto pocity v protějšku mohou vyvolávat stav, že by bylo lepší odejít a netrápit vás. Může cítit silný stud, že není schopen se rozhodnout, jestli s vámi chce být.
Co byste neměl/a dělat, když váš partner neví, jestli s vámi chce být
Nevyhrožujte partnerovi, jak už bylo řečeno, zbytečně ho nezatěžujte tím, jak tuto situaci negativně sám/a prožíváte. Nedělejte žádná unáhlená rozhodnutí. Tím byste jen partnera utvrzoval/a v tom, že se má sám okamžitě rozhodnut, a to většinou k tomu, že chce odejít. Chce utéct ze vztahu, kde má pocit, že vám ubližuje.
Už jsem se zmiňoval o tom, že jedna z částí mysli partnera vyvolává pocity viny. Říká mu, jak je špatný tím, že se k vám takhle chová. A to může být pro někoho tak neúnosné, že chce odejít, aby si ulevil. A to i přesto, že můžete namítat, že váš partner žádné pocity viny podle toho, jak se k vám chová, nemá. Doporučuji vám, abyste se na svého partnera díval/a jako na „nemocného“ a chápal/a, že situace, ve které se nachází, není něčím, co by si vymýšlel pro svou zábavu.
Co by měl udělat ten, kdo neví, jestli chce být se svým protějškem
Pokud nevíte, jestli chcete být se svým protějškem, pak ideální stav je pracovat na tom, abyste se v sobě lépe vyznal/a. Jsou dva způsoby, jak se můžete snažit situaci vyřešit. První způsob je pasivní. Budete jenom čekat, snažit se sám/a přemýšlet o tom, co byste chtěl/a a jak to máte udělat. Budete doufat, že to zvládnete. Nevýhodou s největší pravděpodobností bude, že stále dokola budete opakovat způsob myšlení, který jste praktikoval/a dosud. A tento způsob myšlení vás zatím přivedl jenom do problémů.
Naopak aktivní způsoby řešení situace nejlépe s odbornou pomocí povedou k tomu, že se začnete učit o sobě přemýšlet jinak. To vám dovolí se na sebe kouknout z jiných úhlů pohledu, než dosud. Pokud vstoupíte do terapie, začnete se zabývat hlubšími obsahy svojí mysli. Budete se zabývat právě tou částí mysli, která je v konfliktu s částí, která ve vás vyvolává pocity viny. Budete se zabývat tou částí mysli, která je nespokojená a chce po vás, abyste začal/a naplňovat své potřeby, abyste začal/a žít, říká vám, že máte právo na to, abyste byl/a spokojený/á.
Pokud pochopíte hlubší obsahy nevědomé mysli, pokud pochopíte principy toho, jak jste doteď přemýšlel/a, mnohem lépe se v sobě vyznáte a budete schopný/á se lépe rozhodnout, co máte dělat.
Pakliže i po přečtení tohoto článku stále nevíte, nejste si jist/á, jak byste měl/a postupovat, rád/a byste celou situaci pro jistotu probral/a s někým, kdo tomu rozumí, neváhejte a obraťte se na mě. Zde najdete možnosti konzultací.
autor článku: Karel Chába
Dobrý den. S manželkou jsme spolu 8 a 1/2 roku, z toho 3 roky v manželství. Máme 4 letou dceru a 9 měsíčního chlapečka. Poslední 3 týdny je odtažité a Když se jí zeptám co jí je odpoví že neví. Chtěl jsem se s ní o tom pobavit ale nechce se o tom bavit, že jí je to nepříjemné. Řekl jsem jí že jí dám čas, aby si to srovnala v hlavě. Snažím se doma jak blázen, Pokouším se být trpělivý ale i přesto Mě to ubíjí a trápí. Milence nemá. Hodně času tráví s kamarádkami na kávě Nebo na víně. Zdá se mi že se mi vyhýbá a nechce se mnou trávit moc času. Je pravda že jsem se k ní nechoval zrovna jako kdyby to měla být moje manželka. Všechno mi to dochází pozdě. Snažím se být k ní milý laskavý. Děkuji
Dobrý den, Tomáši, pokud se odtáhla na základě toho, že jste se k ní nechoval dobře, pak nyní děláte chybu, že se tak snažíte. Stav, ve kterém je, není jen vědomým rozhodnutím. Postoj, který zaujala, je odrazem hlubších procesů v její mysli a mohl se vytvářet i roky. Tudíž se z toho hned nedostane, ani kdyby se o to nyní začala vědomě snažit. Potřebuje čas. Vaše snaha na ni nyní nejspíše působí tak, že pokračujete ve své sobeckosti, že vám jde o to, abyste vy netrpěl, a proto se teď, až když se odtáhla, snažíte. Zpomalte a ubere. I když se budete bát, že ji tím ztratíte, je to tak, že ona nyní potřebuje získat pocit, že má svůj svět ve své moci. Vaše (i když pozitivní) snaha na ni teď působí jako nátlak, protože jí brání ve svobodném rozhodování.
Dobry den,jsme s pritelkyni rok a pul a rok spolu zijeme.Vim ze mladi nemela jednoduche.Zila s matkou a babickou.Porad ji neco prikazovali.Pred par mesici zacala pritelkyne mluvit o tom ze nemela mit dite a vztah.Ze je rada za to ze me ma ale chce byt obcas sama tak jako tomu bylo driv.Ze byla zvykla na samotu.Jsem hodne zarlivy a vcera jsme se pohadali a ji rekl dost veci ktere me trapili nejakou dobu.Dnes mi rekla ze by jsme spolu asi nemeli byt ze bude lepsi kdyz budeme kazdy sam,coz by chtela spise ona.Nevim si rady jak to v ni zmenit aby mela zajem zustat semnou.Jen porad rika ze stejne spolu nebudeme,ikdyz jsem ji rekl ze se muzeme domluvit jak to zmenit.Dekuji
Dobrý den, Jakube, píšete o tom, že si nevíte rady, jak to v ní změnit. Možná by bylo prospěšné změnit sebe, svou žárlivost. Pak byste spíše chápal, že to, že chce být někdy sama, není nic proti vám a nemusí to přeci znamenat, že chce dělat něco, co se nemá. Čím více jí budete rozumět, tím méně se budou dít situace, kdy vám řekne, že chce úplný konec. Přirozeně je dost možné, že by u sebe měla něco měnit i partnerka.
Dobrý den, přítelkyně se semnou rozešla v afektu a za dotlačení matky ,ano chyba byla z velké částí na mé straně jednalo se o žárlivost . Jednoho dne jsem vybuchnul protože jsem měl problém sám ze sebou ,nastavení hlavy a přesvědčení o životě celkově na to jsem postupem času přišel ,snažím se to napravit vše. Ale jak se semnou rozešla řekla že nechce vztach atd.. že jestli taky nechci tak jsem řekl ano. dva Měsíce a pul utekl já si uvědomil hodně věcí co napravit a napravil ,a ona furt že potřebuje čas pak navrhla že budeme randit, první schuzku zrušila pak jsme se domluvili na další a že si potvrdíme v týdnu ale neozvala se. Pak že se domluvime na další ,ale mam pocit že zase nejak couvne.
Dobrý den, Marku, partnerka může být ve vnitřním konfliktu, kdy na jednu stranu může cítit nějakou míru náklonnosti k vám a zvažovat návrat, na druhou stranu může prožívat strach, odpor se k vám vrátit. Podle toho, jaká síla je v ní silnější, se řídí. Nelze také vynechat faktor matky, která na ni může mít velmi silný vliv. Partnerka si bohužel nemusí vědět rady s tím, co se v ní děje, a takto, jak je to teď, to může probíhat i měsíce. Ideální pro řešení takového problému je, abyste ho chtěli aktivně řešit oba. Tedy i ona by se musela chtít postavit tomu, co se v ní odehrává. Pokud se svým konfliktem aktivně nepracuje, je pravděpodobné, že se k sobě už nevrátíte.
Přítel odešel po 10letech vztahu k milence, nyní by se chtěl vrátit, ale neví co chce, bojí se, že po návratu po 2-3měsích zjistí, že udělal chybu, že se neměl vracet. Jsme momentálně rozešlý, on je sám. Dávám mu čas, hledá ale na internetu nezávazný vztah a chce se reálně s cizími ženami scházet za účelem sexu, a to i v době, když zvažuje návrat(bohužel sleduji jeho e-mail a nemůžu si pomoct). Asi mu doma chybí něco co já mu nejsem schopná dát. Komunikace je s ním těžká. Chce se vrátit, protože je správné udržet rodinu(2 děti),ale dál se tajně scházet s jinými. Lze vůbec toto vyřešit a jak? Jsem ochotná na vztahu pracovat, ale on asi už ne. Zraňuje mě to, ale asi nezmůžu nic, nevěřím mu.
Dobrý den, Jano, vztah lze zachraňovat, jen pokud to chtějí oba a za předpokladu, že je ještě z obou stran možné, abyste mezi sebou měli oboustranně uspokojivou emocionální a sexuální intimitu. Museli byste být oba ochotní zabývat se tím, co se děje ve vaší vlastní psychice i v psychice druhého, a posouvat se v tématech, která vám nyní brání v tom, abyste spolu mohli být.
Dobrý den, s partnerem budeme ted spolu v září rok. Oboum je nam 28. Celou dobu bylo vše skvělé bydlime spolu, řešil deti budoucnost vše bez toho aniz bych cokoliv podsunovala ja. Pak jsem vikend jela pryc pred měsícem a začal byt uplne jiny obrat o 180° min psani ze nevi co chce, ze mu rekl bracha s pritelkyni ze se k sobe asi nehodime atd. Rekl ze neni ovlivnitelny ale ze mu ten názor utkvel v hlave a ted proste nevi. Ze to ma 50/50 miluje me chce semnou byt, ale na druhou stranu premysli jestli by nebylo lepsi byt uplne sám. Ze i to stěhování mu prislo rychle na zacatku atd.Nechci o nej prijit tak přemýšlím co to zapricinilo a co u sebe změnit aby viděl proč to semnou nema taky vzdat
Dobrý den, s ohledem na délku vašeho vztahu je možné, že u něho končí zamilovanost. To znamená, že se rozmýšlí, zda přejít do další fáze vztahu (to se děje běžně). Nejúčinnějším řešením vaší situace je velmi otevřeně (a opakovaně) si promluvit o vašich pocitech, přáních, potřebách a očekáváních na vztah. A hlavně o nastavení v předešlých vztazích. Přikládám odkaz, pod kterým najdete článek a v něm další informace: http://www.partnerske-vztahy.eu/krize-po-zamilovanosti/.
Dobrý den
Jsem s přítelem 8 let.Před par dny se stáhl do ústraní a řekl mi ze neví co chce.Chová se odtazite,nekomunikuje semnou.Když jsem se ho zeptat co ho trápí řekl mi ze potřebuje zjistit zda mě miluje a chce byt semnou nebo chce zjistit zda semnou chce byt jen proto ze za tu dobu si na mě zvykl.Nerozumim tomu a nevim jak s toho ven.Nemáme ani společně známe aby jsme se mohli někde vypovídat.Má tedy cenu čekat na to jak se rozhodne?kdy přijde vlastně jeho rozhodnutí o tom jak to bude dal?
Dekuji vám za odpověď
Dobrý den, pokud vám na vztahu záleží a chcete v něm pokračovat, dává smysl nějakou dobu vydržet, dát druhé straně prostor. Nemohu vědět, kdy se rozhodne. O tom byste měli mluvit. Je důležité vysvětlit si, jak bude postupovat, zda třeba vyhledá odbornou pomoc atd. Mluvit o tom je důležité i proto, že můžete rozpoznat, zda má vůbec cenu čekat. Když vám totiž partner nebude schopen vůbec nic říci a ani se nechystá problém řešit aktivně s pomocí odborníka, víte, že naděje, že něco vyřeší, je mnohem menší.
Dobrý den, jsem se svoji přítelkyní uz 2,5roku za tu dobu jsme se nekolikrat rozesli a pak jsme se hned daly dohromady a pak jsme spolu zacly byt a po nejake dobe mi rekla ze nevi jestli semnou chce byt, ze proste nevi nic a nic ji nebavi, rika ze me miluje, kdyz spolu travime volny cas tak se chovame jako kdybychom spolu byly ale proste rika ze nevi jestli semnou chce byt, co mam tedy delat abych ji utvrdila v tom ze to ma cenu semnou byt? furt rika ze potrebuje cas ale ja to proste nechapu..predem dekuji za odpoved
Dobrý den, Eriko, mimo jiné právě to, že jí nerozumíte a že na vás nedokáže přenést, co se v ní děje, je tím, co váš problém dělá tak složitým a bolestivým. Není nic výjimečného na tom, že si se sebou lidé nevědí rady, že nechápou, co se v nich děje. V takové situaci je klíčové, abyste se situací pracovali aktivně. Jen čekat, že se něco samo změní, se vám nevyplatí. Zkuste tedy požádat partnerku o to, abyste se začali učit popisování svého vnitřního světa. Popis emocí a myšlenek, které se váží k tomu, co partnerka prožívá, je klíčový. Přikládám odkazy, pod kterými najdete články a v nich další informace:
https://www.partnerske-vztahy.eu/komunikace-mezi-manzeli/ a https://www.partnerske-vztahy.eu/naslouchani-ve-vztahu/.
Dobrý den, jsme spolu s přítelkyní přes 9 let. Nyní mi oznámila, že zradila moji důvěru a že si něco začala s jiným k intimnostem nedošlo. Navíc mi řekla, že mě asi už nemiluje tak, jak bych si zasloužil a že neví co dál se životem. Neví, co od něj očekávat, zda chce, abych v něm figuroval já. Ano udělal jsem taky nějaké chyby, ale ona mi řekla, že ji ten druhý řekl, že ji miluje táhnout to měsíc a něco. Já ji miluji celých í let a přijde mi jako by ji to nedocházelo. Je na křižovatce a rozhoduje se mezi námi dvěma, nechce ztratit ani jednoho. Opravdu nevím, co se přihodilo, ale je jak vyměněná, zamilovaná. Chápu, že 100% nové věci je vždy lepší než 1000% té staré, ale takto přepnout? Děkuji
Dobrý den, je dost možné, že budete muset akceptovat, že si chce prožít románek. Jinak nebude schopná se rozhodnout, co má dělat. Přikládám odkaz, pod kterým najdete více informací: https://www.partnerske-vztahy.eu/nevera-aneb-pro-koho-se-rozhodnout/.
No rozhodla se pro druhou stranu, že se musí postavit na vlastnil nohy, řekla, že toho lituje, že ji to bolí, že by to chtěla všechno vrátit a že ji na mě záleží. ale že už se tak rozhodla. Je jí 24 a přijde mi jak dítě v pubertě, takže se snad srovná, prý že si musí zkusit něco jiného. Dost bolí a vůbec tomu nerozumím, protože jsem našemu vztahu dával opravdu vše. Nikdy nepřišla s velkým problémem a povahou je introvert, který se nesvěří
Dobrý den já 32 můj partner 37 SME.jiz spolu skoro 3roky a poslední dobou mi přijde že to vůbec nefunguje partner si furt hledá nějaký hádky k vůli ničemu přijde z práce a zase hádka ale vždy jen na mě ..Jsem stoho zdrcená hádky o ničem a tak je to furt dokola někdy je úplně milionový a na druhou stranu se úplně přepne jako jiný člověk co by ste mi doporučil děkuji
Dobrý den, takovéto chování nastává z důvodu velké nespokojenosti nebo osobní krize (tedy jeho krize). Určitě doporučuji brát jeho nespokojenost vážně a nekoukat se na to tak, že se hádáte o blbostech, takže není důvod se tím zabývat. Je opravdu možné, že si k ventilování své frustrace vybírá zástupné problémy, nicméně za těmito problémy je určitě něco většího a hlubšího. Doporučuji vám zkusit si s ním promluvit a navrhnout, abyste se začali zabývat komunikací a tím, co je na pozadí. Přikládám odkazy, pod kterými najdete články, kde píši více: https://www.partnerske-vztahy.eu/komunikace-mezi-manzeli/ a https://www.partnerske-vztahy.eu/naslouchani-ve-vztahu/ a https://www.partnerske-vztahy.eu/jak-zachranit-vztah/.
Děkuji za odpovědět a budu se jim řídit
Dobrý den, příští měsíc bych byla s partnerem 2 r. Poslední dva měsíce jsme řešili náš vztah. Partner byl odtažitý, moc jsme spolu netrávili čas, intimní život také pokulhával. Zeptala jsem se tedy narovinu, co se děje. Řekl, že je vyhořelý, nebaví ho práce a že náš vztah už není jako dřív, necítí zápal ani přitažlivost. V rozhovoru č. 2. řekl, že neví, co dělat. Že mě má moc rád, v mnoha směrech jsem super, ale necítí lásku. Vnímá mě jako nej kamarádku. Neví, jestli se rozejít a pak litovat, že udělal hloupost, nebo litovat, že mi zbytečně ubral čas. Tento jeho pocit nastal, když se ho známý ptali na svatbu a děti. Proto znejistil a přemýšlel, jestli je to ten správný vztah a doteď to neví.
Dobrý den, jsem se svou přítelkyní půl roku, celou dobu to bylo růžové, před měsícem to začalo být divné, netelefonovali jsme si tak často, neodepisuje jako dřív . Stále mi opakovala ze chce abych úspěšně odmaturoval. Její kamarádka mi řekla ze chce konec. Když jsem to s ni chtěl řešit, řekla ze toho měla tedka hrozné moc a neví jak to cítí, říká ze to není má vina…. jen ze proste neví. Řekl jsem ji ze ji dam ted prostor. Říká ze není o čem si moc promluvit. Domluvili jsme se ze se příští týden uvidime a pak se uvidí.
Dobrý den, Tomáši, mohu soudit jen z toho mála, co jste napsal, nicméně to vypadá, že už o vztah s vámi nemá zájem. Uvidíte, co vám řekne, bude to ale myslím o tom, že už dál nechce anebo se na něco bude vymlouvat.
Dobrý den, jsem s přítelkyní již 5 let a žijeme spolu již přes 4 roky, Mě je 26 let a jí čerstvě 25. Nastěhovali jsme se spolu brzy jelikož jsme jeli studovat do zahraničí. Na začatku vztahu bylo vše ideální a bez problému ale po 1 až 2 letech jsem začal propadat depresím ze stresu. Z depsesí jsem se bohužel nebyl schopen dlouhodobě dostat. Přítelkyně to brala velice negativně až se z té negativity před 2 měsíci psychicky zhroutila. V den kdy odešla mi řekla, že ztratila sama sebe a že potřebuje na měsíc odjet k rodičům si odpočinout. Ted rika, že potřebuje 2-3 měsíce a vlastně neví co chce. Všechno to pro mě přislo velice nečekaně. Myslíte, že takový vztah může ještě fungovat?
Děkuji
Dobrý den, Petře, hodně záleží na tom, zda k vám ještě partnerka něco cítí. Jak je na tom s emocionální a sexuální přitažlivostí vůči vám. Pokud je z její strany citové pouto přetrženo, už vztah napravit nepůjde. Nicméně na to musí odpovědět partnerka. Více se dočtete v článku pod přiloženým odkazem: https://www.partnerske-vztahy.eu/kdy-opustit-vztah/.
Dobrý den, tento článek přesně popisuje to co se odehrává v mem životě. S přítelkyní jsme/byli spolu něco přes rok.Ale pak z ničeho nic mi jednou večer řekla ze už semnou nechce být. Když mi to oznámila byla úplně zničená a nechtěla se mě ani pustit.Dva dny na to se mi ozvala a řekla ze ji chybím.A tak jsem ji nabídl ze se o tom můžeme pobavit..Viděli jsem se a bylo to skvělé několikrát jsme se i políbili a opět ode mě nechtěla ani odejít.Takhle se ozvala ještě párkrát. A snažil jsem se tam být pro ni. Ale cítil jsme ze ani já už to dlouho neustojím a tak jsem ji řekl.. ze teď to nechám na ní aby zjistila co ke mě cítí.. teď čekám. Myslíte ze jsem jednal správně? Nechci o ni přijít.
Děkuji
Dobrý den, Ondřeji, přirozeně musíte myslet i na sebe. Můžete být oporou partnerce jen do té doby, než sám půjdete za bod zlomu své psychiky. Pokud jste tedy cítil, že to neustojíte, udělal jste, co bylo ve vašich silách. Tudíž bych viděl jako prospěšné, kdybyste jí nyní dal čas a uvidíte, jak s tím naloží.
Dobrý den , s přítelkyní jsem asi půl roku , všechno bylo úplně úžasný, zjistili jsme že jsme snad ve všem úplně stejní a že máme úplně stejné plány do života a všechno jsme spolu plánovali a bylo to úplně úžasný i s tím že jsme si ve všem rozuměly a dokázali spolu komunikovat ale nadešla krize kdy mi přestávala dávat tolik emocí co dřív a když jsem si s ní o tom chtěl promluvit tak mi řekla že neví co mi na to má říct a že vůbec neví co si myslel. Zeptal jsem se jí jestli přemýšlí i o tom jestli mě miluje a prý ne a že je jistá že jo, udělal jsem vše pro to aby se nevinila a aby se mohla uvolnit a mít své další dny podle sebe tak jak by je potřebovala ale nejhorší je že ona ani neví co chce
Dobrý den, Petře, jste klasickým příkladem toho, že přecházíte z první fáze vztahu (zamilovanosti) do druhé. Padají růžové brýle a na hlubších úrovních mysli probíhá proces rozhodování, zda spolu máte být dál. Bylo by prospěšné, abyste se velmi podrobně bavili o tom, k čemu každý z vás vztah používá. Mám na mysli témata bezpečí, sebehodnoty, rozvoje, směřování života atd. Diskuzí na toto téma bude muset být více, a hlavně musíte být opravdu hodně otevření. Jak máte druhému naslouchat, popisuji v článku, který přikládám pod odkazem: https://www.partnerske-vztahy.eu/naslouchani-ve-vztahu/. Také počítejte s tím, že i přes vaše pocity v první fázi vztahu spolu nemusíte jít životem dál.
Dobry den sme s přítelkyní 8let mame 3letou dceru. Přítelkyně mě nedávno řekla ze uz me asi nemiluje ze se chce odstohovat po 3 dnech sme jeli na hory ze to zkusime bylo vse naprosto v pohode po tydnu me zase rekla ze me asi nemiluje a zjistil sem ze pise nejakemu chlapovi ale ze to pry jen kamarad hned dalsi den me drzi za ruku v posteli na me lezi kdyz du do prace da me pusu. Rekl sem ji ze si dame čas a prostor k tomu aby sme si urovnali myšlenky a cas nam ukaze co bude dal. Kazdy den me pise rano a večer jak se mam co v praci a vecer dobrou noc. Jinak se nevidame jen kdyz dojedu za dcerou a kdyz ji ju vrátím. Nevolam ji tak nevim co dal myslim si ze nevi co chce a mox me to trápí
Dobrý den, Michale, ano, nemá jasno v tom, co chce, ve svých citech. Je běžné, že se lidé v této situaci chovají, jak popisujete, je to nahoru a dolů. Pár dnů nestačí na to, aby si uvědomila, co chce. Někdo si to navíc neumí srovnat a pak teprve rozhodnout. Tudíž buď odchází ze vztahu bez jistoty, že dělá správně, nebo na vztahu musí pracovat a zjistit, zda si k sobě s partnerem ještě najdou cestu.
Dobrý den, s přítelem jsme byli rok ve vztahu. Vztah bez konfliktů, bez hádek. Měsíc zpět přišel čas, kdy se přítel měl stěhovat do svého bytu. Byla jsem smířená s tím, že tam půjde bydlet nejprve sám. Vše byla perfektní, ale najednou ze dne na den, se semnou rozešel se slovy, že neví, zda mě miluje a jestli semnou chce být. Prý se potřebuje postavit na vlastní nohy, především ohledně bytu. Že si chce dokázat, že to zvládne sám. Ale i přesto mě má strašně moc rád a je na něm vidět, jak ho to celé mrzí a sám pořádně neví.
Chci se zeptat, zda to může být jen jeho nerozvážnost, zda potřebuje čas si vše uvědomit, nebo to může znamenat konec. I přesto, že se máme navzájem rádi a vše fungovalo. D.
Dobrý den, Kateřino, nemyslím si, že jde jen o bydlení u něho, že to chce zvládnout sám. Za tímto tématem asi ještě něco bude. Otázkou je, zda si to partner uvědomuje. Určitě bych na něj ale netlačil a dal bych mu čas. Zkuste s ním probrat, čím na něho nejvíce tlačíte a jak se k němu chovat, aby měl opravdu pocit, že ten prostor a čas má. Tím si můžete hodně pomoci vztah udržet. Nemohu z pár vašich řádků posoudit, zda by to mohl být konec.
Dobrý den, s přítelem jsme 3 roky a několikrát jsme již měli „krizi“, že mi řekl, že chce být sám. Vždy jsme to nějak překonali. Naposledy se ale zařekl, že ještě jednou tato „krize“ přijde, tak to ukončíme. Ta přišla nyní. Řekl mi, že si se mnou nedovede představit budoucnost, že jsme podle něj každý jiný, že „to“ mezi námi prostě není. Také mi řekl, že ho omezuji, že vše moc plánuji (budoucnost i náš volný čas). Říká mi ale, že mě pořád má hrozně rád a že to není moje vina, že ví, že já bych se pro něj rozkrájela. Ted jsme ve fázi, kdy čekám, jak se rozhodne. Fungujeme normálně, ale jakmile chci nějaký fyzický kontakt, tak se stáhne. Nevím, kolik času mu dát, nechci o něj přijít.
Dobrý den, Eleno, čas mu určitě dejte. S ohledem na to, že nerad plánuje a má pocit, že vše řídíte a asi že vše moc řešíte, nemá ani smysl se s ním zkoušet dohodnout na tom, co by teď přesně potřeboval. Nekoukejte ani tak na „čas“, ale na to, zda se více uvolňuje, zda to, co děláte (dáváte mu čas), se pozitivně projevuje. Obecně ale určitě musíte počítat s týdny.
Dobrý den, přítel mě opustil před čtyřmi měsíci kvůli mym psychickým problemum,od té doby jsem se změnila pracuji na sobě a hodně jsem se posunula což on vidí a sám to uznal ..vim ze mě pořád miluje ale neví jestli se ke me chce vratitprotoze se bojí že by se znovu opakovalo něco zlého,neciti že se mnou může vybudovat vztah stabilní na který se může spolehnout…co mám dělat když už i měl známost ale nerozuměl si s ní a teď se zase ozývá mě, cítím že mě miluje ale neví zda znovu do toho vztahu jít…co můžu udělat?mám sním na rovinu o tom. Promluvit nebo mám čekat jak se bude ke me chovat? Nebo mám odejít a nekomunikovat?
Dobrý den, Silvie, pokud nebudete obavy vás obou komunikovat a pracovat společně na jejich odstranění, tak se bude partner bát a asi se nevrátí. Bylo by tedy dobré mu nastínit, jak s problémy pracovat. Dobře si to promyslete. Nesmí jít jen o nějaké obecné sdělení „budeme na tom pracovat a bude to dobré“. K tomu účelu přikládám odkazy na články, kde o tom píši více: https://www.partnerske-vztahy.eu/co-delat-kdyz-to-ve-vztahu-neklape/ a https://www.partnerske-vztahy.eu/jak-zachranit-vztah/.
Dobrý den, s přítelem jsme spolu rok a půl. Náš problém spočívá v tom, že mi říká, že mu ve vztahu něco chybí, ale nedokáže říci co. Když se ho ptám, tak neví nestli se mnou chce být. On je zblazneny do zemědělství a já raději cestuji. Dříve miloval jednu dívku která mu dávala falešné naděje a myslím, že i to hraje svou roli. Snažím se dělat maximum, ale on to pořád moc řeší a neví zdali se mnou chce být. Co mám dělat? Přítele opravdu miluji a přijít o něj nechci.
Dobrý den, Veroniko, problém s nerozhodností by se dal definovat jako neznalost svého nitra. Tudíž by to chtělo začít s pravidelnou diskuzí (jednou týdně) ohledně všeho, co partner prožívá, čeho se bojí, co ho trápí atd. Aby to fungovalo, je nutné jít co nejvíce do hloubky. Tento druh diskuze vám nebude „chutnat“. To je jejím smyslem, protože musíte jít do témat, která jsou v partnerovi nějak v konfliktu. Nesmíte to ale brát tak, že na vás partner útočí tím, o čem bude mluvit.
Dobrý den,s partnerem jsme byly 10let předělali jsme barák hodně stresu,ale vždycky jsme spolu všechno zvládli on mezitím změnil i práci a byl hodně ve stresu pak jsme chtěli i miminko před Vánocemi mi řekl že neví co chce a že potřebuje být sám ať mu dám prostor a že by chtěl jít dělat do Německa.Já jsem na něj nechtěla tlačit a tak mi pomohl najít byt a v únoru jsem se odstěhovala.Chova se ke mě pořád moc hezky a pomáhá mi ale pak mi řekl že má někoho jiného s práce od února ale že to neplánoval snažím se mu věřit i se s tím smířit i když to bolí,chce být pořád v kontaktu.Myslíte že by se mohl někdy vrátit?moc ho milují a bolí to ale nevím jestli chci na něj čekat až zjistí jestli muChybím
Dobrý den, Lucie, z toho, co píšete, to vypadá, že si u vás drží zadní vrátka. A právě ta mu budou bránit v tom, aby si prožil realitu toho, že je s jinou ženou. To sice může vést k tomu, že se vrátí, ale na druhou stranu nedostane lekci (myšleno pozitivně), která by mu ujasnila, co chce. Tudíž se vše může opakovat.